Znáte výraz „bullshit jobs“? Přišel s ním antropolog David Graeber v eseji z roku 2013, kteý je dostupný pod názvem Práce na hovno na webu A2larm. Popisuje v něm proliferaci zaměstnání, o kterých si i sami jejich vykonavatelé myslí, že jsou nesmyslná a neužitečná. Myslím, že je přeceňovaný. Pracovní svět, o který jde, najdete lépe popsaný v kresleném Dilbertovi; Graeberův názor, že to nějak záměrně zařizuje „vládnoucí třída“, každého nepřesvědčí.
Zástupci Googlu se přiznali k velkému narušování soukromí. Při slyšení v indickém parlamentu uvedli, že hlasový asistent v jejích zařízení se může spustit i bez přímého příkazu majitele a nebo se naopak nevypne, když ho uživatel přestane používat. Zaměstnanci společnosti pak mohou podle vyjádření zástupců Google poslouchat, co si uživatelé říkají. Obecně už Google dříve uvedl, že zaměstnanci mohou poslouchat některé konverzace.
Dosavadní šéf polské Občanské platformy Borys Budka dnes symbolicky předal vedení této donedávna nejsilnější opoziční strany bývalému premiérovi Donaldu Tuskovi, který se vrací do polské politiky. Informují o tom polská média. Prakticky současně vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) na svém sjezdu znovu zvolila do svého čela na další volební období Jaroslawa Kaczyńského, pokládaného za Tuskova osobního protivníka.
Slovinská vláda pravicově konzervativního premiéra Janeze Janši se na úvod půlročního předsednictví v Evropské unii postarala o rozruch výpady vůči Evropské komisi. Ministr vnitra Aleš Hojs po čtvrtečním rozpačitém startu předsednictví hovořil o "praseti" ve vysokých patrech bruselské byrokracie, napsala dnes agentura DPA. Slovinsko není kolonie, vzkázal do Bruselu také slovinský premiér.
V mnoha místech Evropy pokračuje mistrovství kontinentu v kopané. Dnes sledujeme podivným způsobem zorganizovaný turnaj, v němž jsou slyšet i silné ozvěny politických sporů a prohlubujícího se rozdělení uvnitř Unie. Na druhou stranu – nic nového. Fotbal je dlouhou dobu víc než jenom sport. Také o společenské či politické dimenzi probíhajícího mistrovství a jeho vnímání v různých zemích se debatovalo v Salonu Týdeník Echo.
Velký rozruch vyvolaly otevřené dopisy podepsané více jak stovkou odborníků a vědců, kteří rozporují výhody elektromobilů na životní prostředí. Zejména EU se snaží delší dobu bojovat proti autům se spalovacími motory a prosazuje elektromobilitu jako jedinou správnou cestu. To se nelíbí i dvěma českým zástupcům z ČVUT, profesoru Janu Mackovi a docentu Oldřichovi Vítkovi ze strojní fakulty. Ti pro Echo24 uvedli, že se problém ideologizuje a nemluví se o nevýhodách elektromobilů.
Tažení Evropské unie proti klimatické změně nabírá tempo. Je odsouhlasen cíl bezuhlíkové ekonomiky do roku 2050, pro rok 2030 máme stanoven etapový cíl snížení emise skleníkových plynů o 55 procent (oproti roku 1990). Už za dva týdny Komise představí patnáct navazujících návrhů, jimiž se Green Deal pro Evropu postupně promítne do národních zákonů, včetně těch českých. Česká politika bere tuto radikální politiku Unie jako danost.
Nemůžeme je vyloučit z Evropské unie hned, budeme muset postupovat „krok za krokem“, řekl o Maďarsku předseda nizozemské vlády Mark Rutte. A dodal: „Můj cíl je dostat Maďarsko do kolen.“ Výrazná většina z 27 hlav států EU se připojila k deklaraci, která konkrétně nejmenované Maďarsko pranýřuje za jeden nový zákon, který podle nich „ohrožuje základní práva, zejména princip nediskriminace na základě sexuální orientace“. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová o maďarském zákonu říká, že je to „ostuda“ a že „je v rozporu se základními hodnotami EU“. Komise zahájila proti Maďarsku další řízení.
Evropské covid pasy vstoupí už ve čtvrtek v platnost ve všech státech Evropské unie, kromě sjednocení dokladů o bezinfekčnosti to však neznamená automaticky úlevu při cestování, jak lidem dlouho tvrdily úřady. Pro Čechy začne ve stejný den platit naopak zpřísnění při návratu z „červených“ zemí, kvůli kterému poputují do izolace i plně očkovaní lidé. Těm se přitom nevyhne ani opakované testování. Přitvrzení přitom zřejmě čeká i očkované jednou dávkou.
Česká ekonomika – po mnoha desítkách let – se ve výkonu na hlavu opět dostala před Japonsko. Statistický úřad EU Eurostat zveřejnil v minulých dnech pravidelnou aktualizaci výkonnosti jednotlivých států EU a vybraných dalších zemí. Čísla ukazují hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele, tedy souhrn všeho, co ta která země vyprodukuje na hlavu ve výrobě a ve službách za daný rok, v poměru k průměru EU, který je vykazován jako 100.
Snaha Evropské unie tlačit elektromobily místo aut se spalovacími motory značně naráží u části odborné veřejnosti. V poslední době totiž k Evropské komisi zamířily otevřené dopisy vědců a odborníků, kteří varují před stávajícími studiemi o výčtu skleníkových plynů z provozu elektromobilů. Podle nich je totiž dosavadní vzorec chybný a ve výsledku by elektromobily nemusely klima ochránit. Naopak by došlo k růstu emisí.
Maďarský premiér a častý hlasitý kritik současné Evropské unie Viktor Orbán zahájil ve slovenských novinách jménem maďarské vlády kampaň za reformu EU. Inzerce obsahuje sedm bodů, ve kterých Orbán shrnuje potřebné zásadní změny uvnitř unie. Kritizuje například instituci europarlamentu, varuje před masivní nelegální migrací a další možnou pandemií a mimo jiné požaduje také přijetí Srbska mezi členské země.
Šéfové států a vlád zemí Evropské unie se neshodli na uspořádání vrcholné schůzky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Novinářům to při odchodu řekla německá kancléřka Angela Merkelová. Návrh Německa a Francie po tříhodinovém nočním jednání summitu v Bruselu odmítly některé země, které chtějí, aby Moskva před rozhovory na nejvyšší úrovni začala plnit některé unijní požadavky. Český premiér Andrej Babiš uvedl, že na setkání s Putinem ještě nenastal čas.
Středeční fotbal Německo–Maďarsko v Mnichově je svého druhu zlom. Nikoliv snad proto, že dění mimo hru narušilo představu o tradičně přátelském vztahu mezi oběma národy, byť masové pískání a bučení při maďarské hymně na stadionu v Mnichově by před 15 či 20 lety skutečně byly nemyslitelné. Zlomový a v Evropě posledních desítek let nevídaný je rozsah, v jakém bylo mezistátní fotbalové utkání zneužito pro ideologii.
Směřuje už EU k rozpadu? Maďarsko a především jeho premiér Viktor Orbán čelí dosud nevídanému útoku od vzniku Evropské unie, který nějaká členská země zažila. Velmi výhružná slova padají na summitu EU směrem k Budapešti za nový zákon, který zpřísňuje tresty za pedofilii a zakazuje na školách propagaci homosexuality. Nejdále zatím zašel nizozemský předseda vlády Mark Rutte, který má za to, že Budapešť už v Evropské unii nemá místo.
Vatikán učinil krok k eventuálnímu svatořečení někdejšího francouzského politika Roberta Schumana, který je považován za jednoho z otců evropské integrace. Papež František schválil dekret, na jehož základě je nyní možné označit Schumana přídomkem ctihodný, informují dnes tiskové agentury. Oznámený postup je jedním z úvodních kroků obvykle dlouhého procesu, jenž může vést k takzvané kanonizaci, poznamenala agentura Reuters. Vatikán označil politika za muže katolické víry.
Maďarský premiér Viktor Orbán navrhl omezit pravomoci Evropského parlamentu (EP). Národním zákonodárným sborům by přisoudil právo zablokovat legislativní procesy EP, pokud by je shledaly v rozporu s kompetencemi členských států. Předseda maďarské vlády to dnes uvedl při projevu v Budapešt. „Ukázalo se, že parlament EU se ve vztahu ke kritériím evropské demokracie ocitl ve slepé uličce,“ řekl Orbán. Po vzoru Parlamentního shromáždění Rady Evropy by podle něj do EP měly napříště vysílat zástupce národní parlamenty.
Evropská unie by měla udržet dialog s Ruskem navzdory hlubokým rozdílům v pohledu na mnoho bezpečnostních otázek. Uvedla to v pátek německá kancléřka Angela Merkelová na společné tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuel Macronem před společnou večeří. Francouzský prezident s názorem kancléřky souhlasil. „Rusko je pro nás velkou výzvou a je také kontinentálním sousedem Evropské unie a my potřebuje zaručit, že všechny hybridní útoky ustanou,“ uvedla Merkelová.
Za 14 let si možná Evropan nové auto na benzin či naftu nekoupí. Evropská komise projednává stanovení nulových emisí pro všechna benzinová nebo dieselová vozidla, prodávaná v Evropské unii, na rok 2035. S odvoláním na zdroje z EU o tom píše server Politico. Informace okamžitě vyvolaly ostrý odpor v automobilovém průmyslu, i když VW je už připraven. „Znamenalo by to nejen konec spalovacích motorů, ale i plug-in hybridů,“ uvedl Hildegard Müller z německé automobilové asociace VDA.
Právo bránit sebe i jiné se zbraní za zákonných podmínek bude ústavně zakotveno. Sněmovna dnes beze změn schválila toto senátní doplnění Listiny základních práv a svobod, které je reakcí na odzbrojovací tendence v rámci EU. Souhlas s novelou nyní ještě musí stvrdit horní parlamentní komora. Listina základních práv a svobod má podle předlohy nově obsahovat ustanovení, že "právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon".
Česká republika je pevně začleněna do EU a otázka jejího členství v ní by neměla být součástí politické diskuse, domnívá se premiér Andrej Babiš (ANO). Neznamená to ale, že by proto mělo Česko automaticky přejímat vše, co vypracují „eurokrati“ v Bruselu nebo „progresivní politické elity ve velkých zemích“. Babiš to řekl na konferenci Výzvy pro transatlantické vztahy v pražském Kongresovém centru. Podle Babiše být pevně integrován v EU znamená být velmi aktivním členem a když to je potřeba, tak mít odvahu být kritický.
„Švédsko řeší vážný problém. Poté, co na konci minulého roku odstavilo první blok jaderné elektrárny Ringhals a na začátku toho nového přišel tuhý mráz, nemá severská země dost elektřiny. Švédská státní televize proto vyzývá obyvatele, aby přestali luxovat. Některé fabriky přerušily výrobu, přesto to nestačí.“ (Novinky.cz, 7. února 2021)
Členské státy Evropské unie se připravují na zavedení takzvaných evropských covid pasů. Ty mají zájemcům usnadnit cestování, ve skutečnosti však především po technické stránce. Covid pas totiž neznamená zároveň snadnější pravidla pro překračování hranic, ta se v zemích budou stále lišit a držitelům pasů tak může stále hrozit karanténa či rozdílné podmínky například i pro očkované.
Nově fungující Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) převzal kauzu střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO), v níž čeští vyšetřovatelé zkoumají, zda mohl být kvůli čerpání dotací či veřejných zakázek ze strany koncernu Agrofert spáchán trestný čin. Z Česka úřad evropského žalobce zatím převzal 12 trestních kauz týkajících se závažné hospodářské kriminality s dopadem na evropský rozpočet. Napsal to v sobotu server iRozhlas.cz. Své firmy včetně Agrofertu vložil Babiš do svěřenských fondů.
Evropský parlament ve čtvrtek jasnou většinou hlasů odsoudil střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Právně nezávaznou rezoluci, která vyzývá orgány Evropské unie i české úřady k ráznějšímu přístupu vůči dotacím pro holding Agrofert, podpořilo 505 zákonodárců. Proti bylo 30 europoslanců a hlasování se jich zdrželo 155. Před rokem podobné kritické usnesení podpořilo 510 poslanců a proti se jich vyslovilo 53. Babiš dlouhodobě odmítá, že by byl ve střetu zájmů.
Česko dostalo dopis od Evropské komise s reakcí na dřívější vyjádření ministerstva pro místní rozvoj (MMR) k auditu o střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Serveru iROZHLAS.cz to řekl mluvčí MMR Vilém Frček. Obsah dopisu zatím nechtěl upřesnit. Česko počká na překlad dopisu, poté má dva měsíce na odpověď. Evropská komise, vrcholný orgán Evropské unie, zveřejnila v dubnu závěrečnou zprávu auditu, podle které je Babiš ve střetu zájmů, protože ovládá svěřenské fondy, do nichž vložil svůj majetek.
Bývalý eurokomisař a někdejší vrcholový ragbista Pavel Telička končí v politice. Rozhodl se vzdát všech volených funkcí včetně mandátu středočeského zastupitele za hnutí Hlas. Chce se plně soustředit na své podnikatelské aktivity a činnost v nevládních či občanských spolcích, už dříve rezignoval i na funkci předsedy Hlasu. Telička připomněl, že se velkou svého profesního života věnoval integraci ČR do EU a reprezentoval zemi ve strukturách tohoto společenství.
Někdejší předseda ODS Mirek Topolánek svého času hodnotil reálnou politiku svého předchůdce ve funkci Václava Klause slovy: „Pravicová rétorika, levicová politika.“ Narážel na to, jak dlouho a urputně Klaus odmítal ukončit regulaci nájemného. Lidé z ODS si to tehdy vysvětlovali tím, že Klausova maminka žila v regulovaném bytě na Tylově náměstí na pražských Vinohradech. Tedy tím, že politická idea a rétorika vždy nakonec ustoupí čistě osobnímu zájmu.
Usnášejí se v 21. století na jménu příštího panovníka média? V Německu to zkusila už před minulými volbami, kdy se vyvolený jmenoval Martin Schulz, a když se stal kandidátem na kancléře za sociální demokracii (SPD), média vytvářela dojem nezadržitelného postupu. Člověk s vizáží lehce vyšinutého úředníka, do té doby předseda Evropského parlamentu, samozřejmě žádné masy nepobláznil. Po pár měsících mediálního dopingu došla „vlaku Schulz“ pára. Udělal s dvaceti procenty nejhorší výsledek v poválečné historii SPD.
Jedním z témat minulého týdne byl ochuzený pohled na minulost, jakého jsou současná média schopna. A to nejen u nás. V Británii zemřel ve věku 81 let Max Mosley, jehož jeden novinový nekrolog charakterizoval jako dlouholetého funkcionáře mezinárodní automobilové federace FAI a „zastánce ochrany soukromí“. Mosley zastánce ochrany soukromí byl, vedl o to soudní spory s jedním časopisem a pak ve Štrasburku. A o co vedl spor?
