Jedním z témat minulého týdne byl ochuzený pohled na minulost, jakého jsou současná média schopna. A to nejen u nás. V Británii zemřel ve věku 81 let Max Mosley, jehož jeden novinový nekrolog charakterizoval jako dlouholetého funkcionáře mezinárodní automobilové federace FAI a „zastánce ochrany soukromí“. Mosley zastánce ochrany soukromí byl, vedl o to soudní spory s jedním časopisem a pak ve Štrasburku. A o co vedl spor?
Premiér Andrej Babiš (ANO) opět předvedl svoji oblíbenou taktiku slibování všeho všem a přičítání si zásluh i za to, co se nikdy nestalo. Při hlasování o nedůvěře jeho vládě se premiér chvástal prosazením důstojných důchodů, radikálním navýšením platů a snižováním daní nebo zvyšováním životní úrovně a v neposlední řadě hájením českých zájmů v EU. Realita je ovšem zcela jiná. Důchodci jako Babišova cílová voličská skupina berou reálně menší důchody než za úřadu Miroslava Kalouska (TOP 09),
Češi patří v rámci Evropské unie k národům, které nejpozitivněji hodnotí vzájemnou solidaritu členských zemí v době pandemie nemoci covid-19. Nadprůměrně kladný postoj mají také k evropskému bloku jako celku. Naproti tomu nejméně ze všech chtějí posilovat kompetence unie pro lepší zvládání podobných zdravotních krizí v budoucnu. Negativněji než většina dalších vidí Češi vývoj ve své vlastní zemi. Vyplývá to z unijního průzkumu Eurobarometr, který v zveřejnil Evropský parlament.
Velká zelená revoluce, známá jako New Green Deal, cesta k bezuhlíkové ekonomice, bude mimořádně nákladná. Základní kameny byly položeny na summitech Evropské unie 16. prosince 2019 a 21. července 2020. Tehdy jsme měli možnost využít práva veta a pokusit se zelenou cestu upravit. Andrej Babiš ho nevyužil. On byl tím, kdo Českou republiku k velkému zelenému zdražování přihlásil.
Kauza střetu zájmů premiéra Andreje Babiše míří k Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), který začal v Lucemburku fungovat 1. června. Instituce by měla převzít všechny závažnější věci s dopadem na unijní rozpočet, na kterých státní zastupitelství začala pracovat po listopadu 2017. Jen v Česku půjde zhruba o 60 trestních kauz. Informoval o tom český zástupce v úřadu Petr Klement, píše server iRozhlas. Předání kauzy potvrdil serveru dozorující státní zástupce Boris Havel z Vrchního státního zastupitelství v Praze.
Akutní fáze pandemie čínského viru skončila. Projevovala se bezprecedentním zásahem do běžného života, povinností nosit roušky, které také nejlépe symbolizovaly omezení práv a svobod včetně vyjadřování, a je završována povinně nepovinným plošným očkováním.
Od úterý 1. června si lidé budou moci z Očkovacího portálu občana na webu Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) stáhnout potvrzení o negativním testu, prodělané nákaze nebo očkování včetně první dávky. Po dnešním jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Vláda podle něj také schválila nový návrh novely zákon o ochraně veřejného zdraví, která má umožnit vydávání evropských covid pasů. Jednotlivé státy si pro ně nyní nyní nastavují vlastní pravidla.
Čeští ministři se účastní zasedání Rady EU nejméně ze čtyř zemí, které se v dohledné době chystají na předsednictví v Evropské unii. Vyplývá to z analýzy Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) pro projekt České zájmy v EU. Nejpoctivější v účasti je šéfka státní kasy Alena Schillerová (za ANO), která se i přes své známé nedostatky v angličtině všech zasedání ministrů hospodářství a financí. Naopak například ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) se neúčastnila zasedání ani jednou.
Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) dnes doporučila nasazení vakcíny proti covidu-19 firem Pfizer/BioNTech u dětí od 12 do 15 let. Oznámila to na twitteru s tím, že látka by měla být aplikována stejně jako dosud u již schválené kategorie starších 16 let, tedy dvěma injekcemi v rozmezí alespoň tří týdnů. Agentura poznamenala, že rozhodnutí o tom, zda a kdy vakcínu v této věkové kategorii nasadit, bude nyní na jednotlivých státech.
Minulý týden se na facebookovém účtu předsedy ODS Petra Fialy objevila tato slova: „Green Deal je realita. Nemá už smysl spekulovat nad tím, jak by to mohlo být jinak. Teď musíme využít příležitost, jak investicemi do udržitelného rozvoje, obnovitelných zdrojů a cirkulárního hospodářství modernizovat českou ekonomiku a zvýšit kvalitu života.“
Po sedmi letech jednání s Evropskou unií švýcarská vláda rozhodla, že nepodepíše institucionální rámcovou dohodu s EU, která by zaručila Švýcarsku přístup na vnitřní trh EU. Informují o tom švýcarská a německá média. "Federální rada (vláda) zjistila, že rozhovory s EU nevedly k nezbytným řešením. Proto se Federální rada rozhodla ukončit jednání, “ oznámil ve středu v Bernu švýcarský prezident Guy Parmelin
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie vyjádřili v noci na úterý na bruselském summitu solidaritu Česku v souvislosti s kauzou Vrbětice a následným diplomatickým sporem s Ruskem. Ve společném usnesení rovněž podpořili českou reakci. Odsoudili také „ilegální, provokativní a rozkladné ruské aktivity vůči EU, členským státům a jinde“. Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) však na summitu navzdory očekávání s žádostí o vyhoštění ruských diplomatů u ostatních států neuspěl.
Evropská unie je ostrov stability, demokracie a vlády zákona, říkalo se. Jenže místo toho, aby se z něj stávalo gravitační jádro, k němuž se budou jiné země svým uspořádáním přibližovat, děje se opak. Zóny nestability se povážlivě přibližují. Dřív to byl Irák a Sýrie. Loni válka mezi Arménií a Ázerbájdžánem, což je podle některých definic geograficky v Evropě. Evropské země ji usilovně ignorovaly.
Téměř bojové scény v severoafrickém městě Ceuta, jedné ze dvou výsep Španělska na opačném kontinentě, skončily odsunem valné většiny migrantů zpátky do Maroka. Nebyla to plnokrevná krize ve formátu roku 2015, spíše „demoverze“ toho, co by se mohlo stát, určená k poučení madridské vlády. Maroko si totiž dělá nárok na Západní Saharu, území bývalé španělské kolonie, které de facto drží a spravuje od roku 1975
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) neuspěl ani na oficiálním summitu Evropské unie s žádostí o vyhoštění ruských diplomatů u ostatních států. Přitom od tohoto setkání si premiér i ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) slibovali, že se zde žádost projedná a evropské státy tak ukáží, jak stojí za Českou republikou. Místo toho se ale ozývá kritika, že Babišova vláda doplatila na svou nerozhodnost a také na to, že stát po zjištění o útoku ve Vrběticích dostatečně neinformoval své partnery.
Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) si spolu s premiérem Andrejem Babišem (ANO) pochvalují, jak se v České republice rychle očkuje proti koronavirovu. V porovnání s ostatními státy Evropské unie jsme ovšem pod průměrem v počtu lidí, kteří obdrželi aspoň jednu dávku. Ještě horší čísla vykazujeme v celkové vakcinaci. A to i přesto, že očkování za jeden den zrychluje. Před Českou republikou jsou například státy jako Polsko, Litva, Rakousko, Belgie nebo Malta.
Německo chce po Evropské unii, aby vytvořila "klimatický klub" s dalšími spřízněnými zeměmi jako USA, Japonskem nebo Čínou. Jeho účelem by bylo předejít případným obchodním třenicím vyvolaným budoucími opatřeními souvisejícími s tzv. bojem proti změnám klimatu, například navrhovaným uhlíkovým clem. Dnes to řekl německý ministr financí Olaf Scholz. EU by se měla snažit domluvit s ostatními zeměmi na společných pravidlech a standardech ohledně snižování skleníkových plynů, řekl Scholz po jednání s portugalským premiérem Antóniem Costou.
"Je načase uznat, že státy střední Evropy jsou plnohodnotnými členy Evropské unie". Předsedovi maďarské vlády Viktoru Orbánovi se nelíbí snaha kandidáta německé CDU na příštího kancléře Armina Lascheta změnit hlasování v EU v otázkách zahraniční politiky z jednomyslného na většinové. Maďarsko totiž před několika dny jako jediné zablokovalo společné prohlášení požadující od Izraele „přiměřenou obranu“ před útoky z Pásma Gazy.
Soudní dvůr EU v pátek nařídil Polsku, aby okamžitě zastavilo těžbu v uhelném dole Turów, kterou dlouhodobě kritizuje Česká republika. Vyhověl tak žádosti Prahy o vydání předběžného opatření. Podle rozhodnutí nejvyšší soudní instance EU bude zákaz těžby platit až do vynesení konečného rozhodnutí v uvedené věci. Verdikt uvítal český ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) jako první velké vítězství v tomto sporu. České úřady se na unijní justici obrátily v únoru s žalobou proti rozšiřování dolu, které podle nich mimo jiné ohrožuje kvalitu pitné vody pro obyvatele Libereckého kraje.
Lidé v EU budou patrně před začátkem letních prázdnin moci začít využívat k usnadnění cest přes hranice takzvané covidové pasy. Zástupci členských zemí a EP dnes po několika dlouhých jednáních dospěli ke kompromisu, který počítá se zavedením bezplatného certifikátu v digitální či papírové podobě. Pro jeho získání budou lidem k dispozici "cenově dostupné" covidové testy. Unijní země by až na výjimky neměly pro majitele osvědčení zavádět dodatečné podmínky jako třeba karantény.
Ministři zahraničí zemí Evropské unie vyzvali k okamžitému zastavení bojů mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás, které má umožnit ochranu civilistů a doručení humanitární pomoci. Neshodli se však na společném prohlášení Vzájemné ostřelování Izraele a Pásma Gazy trvá týden, během něhož zahynulo přes 200 Palestinců a desítka obyvatel Izraele.
Bývalý ministr zahraničí ze dvou úřednických vlád Jan Kohout se stane politickým náměstkem ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD). Napsaly to dnes Lidové noviny (LN), kterým Kulhánek řekl, že Kohout bude mít na starosti mimo jiné koordinaci příprav českého předsednictví v Evropské unii. "Jsem rád, že Jan Kohout na mou nabídku přistoupil. Je jedním z našich nejzkušenějších diplomatů, který si prošel ministerstvo zahraničí od referenta až po ministra," uvedl také Kulhánek.
Kdo má alespoň 22 dní po první dávce očkování v České republice, může se bez karantény a nutnosti testu na koronavirus vracet i ze zemí se střední a vysokou mírou rizika. Od soboty bude umožněn vstup těmto osobám z Německa, Rakouska, Maďarska, Slovinska, Polska a Slovenska. Za podobných podmínek by měly tyto státy umožnit vstup osob očkovaných v Česku, zatím s výjimkou Slovenska, které o podmínkách stále jedná.
Dánská vláda hledá možnosti, jak odradit uprchlíky žádající o mezinárodní ochranu, a přišla s nápadem, že bude žadatele o azyl nasměrovávat do zemí mimo evropský kontinent, napsal deník Le Monde. Dánští poslanci aktuálně projednávají návrh zákona, který skandinávské zemi umožní přenést zodpovědnost za příjem žadatelů na třetí zemi nebo několik třetích zemí. Mezi státy, které by mohly tento servis Dánsku zajišťovat, je horkým kandidátem Rwanda. Podle návrhu zákona budou migranti po příjezdu do Dánska zaevidováni a úřady na základě otisku prstů prověří, že nežádali o azyl v jiné zemi Evropské unie.
Česko se musí po boku dalších států z Východu musí vrátit zpátky do jádra Evropy. Myslí si to nástupce Angely Merkelové ve vedení německé Křesťanskodemokratická unie (CDU) Armin Laschet. Dodal, že Evropská unie musí poskytnout státům a jejich občanům hmatatelné výhody, které přináší členství. Laschet se stal šéfem CDU v lednu letošního roku. Nyní se očekává, jak křesťanští demokraté dopadnou u podzimních voleb.
Evropská unie, která se chystá žalovat společnost AstraZeneca, se rozhodla neobnovit smlouvu s touto farmaceutickou skupinou na dodávky vakcín proti covidu-19. Podle deníku Le Figaro to oznámil komisař pro vnitřní obchod Thierry Breton francouzskému rozhlasu France Inter. "Neobnovili jsme objednávku po červnu. Uvidí se, co se stane,“ řekl v neděli ve veřejnoprávním rozhlase Breton.
Premiér Andrej Babiš po večerním jednání lídrů zemí EU považuje uvolnění patentů na vakcíny proti covidu-19 za nesmyslné. Řekl to novinářům při příchodu na sobotní neformální summit v Portugalsku. V pátek přitom ještě před novináři uváděl, že Česko je pro uvolnění těchto patentů. Otázka možného uvolnění patentů na vakcíny šéfy zemí EU rozděluje. Dosud se například Francie, Itálie nebo Španělsko stavěly za návrh podporovaný stovkou zemí světa včetně Spojených států, zejména Německo má ale opačný názor.
Evropská unie by měla být světovým lídrem v přechodu na udržitelný a klimaticky neutrální rozvoj. Ve společném prohlášení to uvedli prezidenti zemí Evropské unie včetně českého prezidenta Miloše Zeman. Dokument vydali k nedělnímu Dni Evropy a ke konferenci o budoucnosti Evropy, která v neděli začíná. Publikujeme jej celý na závěr textu. Evropští lídři vyzvali občany EU, aby využili konference, která podle nich představuje jedinečnou příležitost k formování společné budoucnosti.
Podle počtu nakažených koronavirem za posledních 14 dní je nejhorší situace ze zemí Evropské unie stále na Kypru (1145 nakažených na 100 000 obyvatel, před týdnem 1221 případů). Druhá nejhorší situace je ve Švédsku (692 nakažených na 100 000 obyvatel, před týdnem 747). Třetí je Chorvatsko (673 případů na 100 000 obyvatel, před týdnem 741 případů). České republice, která byla nejhorší od počátku února do poloviny března, patří stejně jako před týdnem 15. místo (před dvěma týdny byla dvanáctá).
Pokud na úrovni EU nenaberou rychlejší tempo jednání o takzvaných covidových pasech umožňujících cestování v sedmadvacítce, chtějí se Rakousko a Slovensko o věci domluvit jen mezi sebou. Podle agentury APA to řekl rakouský kancléř Sebastian Kurz po schůzce se slovenským premiérem Eduardem Hegerem. Oba politici zdůraznili, že jsou pro co nejrychlejší obnovení svobody cestování po zemích evropského bloku. Podle Kurze vzbuzují určité obavy koronavirové mutace původem „z dalekých zemí“.
