Tag: EU

Články k tagu

Rusko může slavit. Proevropská moldavská vláda podala demisi

Moldavská premiérka Natalia Gavrilitsaová a její vláda podaly demisi. Jako důvod premiérka uvedla nedostatek podpory vládě, která se snažila urychlit reformy v zemi, která aspiruje na členství v Evropské unii. Podle agentury Reuters tak končí turbulentních 18 měsíců vlády provázené ekonomickými otřesy a následky ruské invaze na Ukrajinu. „Věřím v moldavský lid. Věřím v Moldavsko,“ řekla Gavrilitsaová na tiskové konferenci. „Věřím, že se nám podaří překonat všechny výzvy a těžkosti,“ dodala.

EU musí lépe chránit hranice. Kvóty na migranty ale nejsou na pořadu dne, říká Fiala

Evropská unie by měla zlepšit ochranu svých vnějších hranic a zvýšit tlak na mimounijní země, aby rychleji přijímaly zpět odmítnuté žadatele o azyl. Shodli se na tom v noci na pátek prezidenti a premiéři členských států po několikahodinové debatě na bruselském summitu. Rozdílné postoje měli k otázce, zda má unie přímo financovat bariéry na hranicích, jimiž chce řada zemí brzdit rostoucí příliv migrantů do Evropy. Český premiér Petr Fiala ale řekl, že debata o kvótách není na pořadu dne.

Seznam zbraní žádaných Ukrajinou pro každou zemi EU. Fiala jednal se Zelenským

Český premiér Petr Fiala ve čtvrtek v Bruselu hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o dodávkách přístrojů na výrobu energie na Ukrajinu i o účasti jeho země v některých unijních programech. Fiala to řekl novinářům po setkání skupiny šesti států s ukrajinskou delegací na okraj mimořádného summitu v Bruselu. ČR je podle Fialy připravena Ukrajině nadále pomáhat ve vojenské oblasti a také s nahrazováním zdrojů energie a opravou energetické infrastruktury, kterou Rusko systematicky likviduje.

Meloniová těžce nesla pozvání Zelenského do Paříže. „Nemístné,“ vzkázala Macronovi

Italská premiérka Giorgia Meloniová ve čtvrtek po příjezdu na summit Evropské unie v Bruselu označila za nemístné, že francouzský prezident Emmanuel Macron pozval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na čtvrteční večer do Paříže, kde oba prezidenti povečeřeli spolu s německým kancléřem Olafem Scholzem. Podle Meloniové by to mohlo uškodit společnému postoji Evropské unie vůči Ukrajině, uvedla agentura DPA. Zelenskyj se zastavil v Paříži po středeční návštěvě Británie.

Rusko chce převzít moc v Moldavsku, řekl v Bruselu Zelenskyj

Ukrajinská rozvědka získala informaci, že Rusko chce převzít moc v Moldavsku. V Bruselu to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který o tom už dříve informoval moldavskou prezidentku Maiu Sanduovou. Píše o tom server Union. Zelenskyj to řekl na zasedání Evropské rady. „Nedávno jsem mluvil s prezidentkou Moldavska, paní Sanduovou, a informoval jsem ji o tom, co se naší rozvědce podařilo zachytit. O podrobném ruském plánu zničit politickou situaci v Moldavsku,“ řekl.

VIDEO: Politici v Bruselu nadšeně tleskali Zelenskému. Orbán se nepřidal

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dočkal v Bruselu vřelého uvítání od představitelů Evropské unie. Když k nim ale nastupoval na společné focení, premiér Maďarska Viktor Orbán mu okázale nezatleskal, na rozdíl od zbylých šestadvaceti politiků. Informuje o tom maďarský zpravodajský web Telex. Zelenskyj se navíc postavil přímo do středu skupiny před Orbána, který se na vůdce Ukrajiny ani neusmál a podle záběrů spíše předstíral, že ho nevidí.

Česko dostane z Bruselu 22 miliard na krizi. Podmínkou bylo řešení střetu zájmů

Evropská komise (EK) ve středu České republice schválila dotace v objemu 928 milionů eur (asi 22 miliard Kč) v rámci mimořádného fondu obnovy určeného na zmírnění následků hospodářské krize. Česko podle komise splnilo všechny podmínky, aby mohlo získat první řádnou platbu z balíku zhruba 800 miliard eur (19 bilionů Kč), v jehož rámci má celkem nárok na sedm miliard. O předběžném souhlasu informovala unijní exekutiva v tiskové zprávě.

Pro Česko je nová emisní norma Euro 7 nepřijatelná. Ohrožuje výrobu automobilů, řekl Kupka

Pro Českou republiku je navrhovaná emisní norma Euro 7 v současné podobě nepřijatelná. Znamenala by ohrožení výroby osobních i nákladních aut a autobusů, snížení dostupnosti nových aut a jejich zdražení. Dopady na snižování emisí jsou přitom spíše sporné. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) proto chce v pátek v Bruselu jednat o změnách normy v Bruselu s eurokomisařem pro vnitřní trh Thierry Bretonem. Uvedl to ve středu na tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně.

Cenzura a šmírování fotek z dovolené. Evropská komise chce mazat obsah i bez soudů

Návrh z pera Evropské komise může podle kritiků výrazně nabourat soukromí uživatelů internetu i zavdat na závažnější bezpečnostní problémy. Nařízení, které má bojovat proti sexuálnímu zneužívání dětí na internetu, ostře kritizují někteří politici i odborníci. Vidí v něm totiž prostor pro plošné „šmírování“ v soukromých konverzacích, emailech či riziko, že se do hledáčku policie budou moct lidé dostat i kvůli obyčejným fotkám z dovolené.

Fikce zvaná ESG. Trvale udržitelné ráje podle Bruselu

Je těžké mít rád Brusel a je těžké mít k němu i neutrální vztah. Ano, cokoliv je lepší, než aby se tanky s rudou hvězdou valily přes hranice, ale „cokoliv“ je široký pojem a neustálá produkce nových byrokratických výmyslů absolventy oboru sociálního inženýrství nám hrozí pozvolným, nenásilným, ale nemilosrdným zadušením zaživa. Byrokracii se vzdoruje obtížně, žádným javelinem ani himarsem ji nerozstřelíte a paradoxem moderního kapitalismu je, že čím blahobytnější a zámožnější společnost, tím více takových parazitů uživí.

Embargo na ruský diesel je tu, hrozí opět litr nafty za 50 Kč?

V neděli vstoupilo v platnost embargo EU na námořní dovoz ruských ropných produktů, včetně dieselových paliv, a současně s tím také začíná platit zastropování jejich cen na úrovni 100 dolarů za barel. Na této částce se v pátek shodla EU se zeměmi skupiny G7. Takže tankery, které budou chtít mít přístup k západním službám, například k pojištění, budou muset do třetích zemí vyvážet ruské ropné produkty za cenu nižší, než je právě 100 dolarů za barel. Více než 95 procent tankerů zajišťujících mezinárodní námořní přepravu se pojišťuje skrze Londýn.

Situace se otočila. EU bude zásobovat Ukrajinu elektřinou, řekla von der Leyenová

EU bude dodávat na Ukrajinu dva gigawatty elektřiny, které země potřebuje, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Mělo by to být potvrzení solidarity, kterou EU chce projevit ukrajinským obráncům. „Ukrajina v minulosti dodávala elektřinu do Evropské unie, ale teď se situace změnila a elektřinu potřebuje Ukrajina,“ prohlásila předsedkyně EK na kyjevském summitu Ukrajina-EU. Informuje o tom ukrajinská agentura Unian. Kromě toho EU oznámila další balíček protiruských sankcí, který cílí na komponenty pro vojenské drony.

Norma Euro 7 může zdražit auta o desítky tisíc. Poslanci k ní mají výhrady

Sněmovní výbor pro evropské záležitosti ve středu podpořil výhrady české vlády k souboru evropských nařízení na zavedení přísnějších a rozsáhlejších emisních limitů u všech typů vozidel na evropských silnicích, známých také jako Euro 7. Vláda ve své rámcové pozici mimo jiné označila návrh evropského nařízení za příliš ambiciózní. Kabinet se obává, že rozsah požadavků, jakož i navržený časový rámec pro jejich plnění může zásadním způsobem ohrozit budoucnost automobilového průmyslu v ČR a způsobit vážné ekonomické a sociální dopady.

Ukrajina chce do EU během dvou let, uvedl premiér. Podle Macrona to potrvá dekády

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal by si představoval vstup do Evropské unie (EU) během následujících dvou let, Brusel a evropští představitelé to ale na takhle rychlé přijetí nevidí. Ukrajina bude nejprve muset splnit veškerá kritéria pro vstup do unie, speciální důraz se přitom bude klást na ukrajinský boj proti korupci. O spolupráci EU a Ukrajiny se bude v pátek, přímo ve válečné zóně, konat summit.

Turecko varuje své občany před cestami do EU: Rostou nálady proti islámu a cizincům

Turecko své občany varovalo před cestami do řady zemí Evropské unie. Podle turecké diplomacie v Evropě rostou nálady proti islámu a proti cizincům. Ankara ale neupřesnila, jaké konkrétní unijní země má na mysli. Další varování vydalo ministerstvo i před cestami do USA. Turecko zveřejnilo výstrahy poté, co některé evropské země vyzvaly své občany k opatrnosti při cestách do tohoto státu. Turecké ministerstvo zahraničí tvrdí, že v Evropě existuje „nebezpečná úroveň náboženské netolerance a nenávisti“.

Prášek ze cvrčků se smí přidávat do mouky a dalších potravin, rozhodla EU

Ode dneška mohou výrobci potravin přidávat cvrččí prášek do produktů na bázi mouky. Evropská unie přidala na seznam schválených potravin cvrčky domácí (Acheta domesticus). Podle unijního nařízení se cvrčci smí požívat mražení, sušení nebo semletí na prášek. Cvrčky smí na  evropský trh uvádět pouze jedna společnost, a to Cricket One Co. Ltd původem z Asie. Společnost v roce 2019 zažádala Evropskou komisi, aby mohla uvést na trh EU částečně odtučněný cvrččí prášek.

Maďaři ustoupili. EU schválila dalších 500 milionů eur na zbraně pro Kyjev

Evropská unie uvolní dalších 500 milionů eur (12 miliard korun) na dodávky zbraní pro Ukrajinu, která již 11. měsíců čelí ruské agresi. Ministři zahraničí členských zemí dnes schválili v pořadí sedmou půlmiliardovou platbu z unijního mírového fondu. O shodě informovalo švédské předsednictví Rady EU. Unie přidá i 45 milionů eur na výcvik ukrajinských vojáků, který zahájila na konci loňského roku.

Jediní v Evropské unii. Česko ve třetím čtvrtletí zvýšilo státní dluh

Česká republika je jedinou zemí Evropské unie, která loni ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila státní dluh. Dostal se na 45,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), uvedl unijní statistický úřad Eurostat. V celé EU se dluh snížil na 85,1 procenta HDP, v eurozóně klesl na 93 procent HDP. Česko patří v EU nadále mezi nejméně zadlužené země. V absolutních číslech dluh přesáhl 2,98 bilionu korun. O rok dříve, tedy ve třetím čtvrtletí 2021, státní dluh přesahoval 2,43 bilionu korun, relativně pak činil 40,4 procenta HDP.

„Časy Divokého západu jsou pryč,“ varuje Jourová Muska před neregulovaným Twitterem

„Časy Divokého západu jsou pryč.“ Těmito slovy varovala místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová Elona Muska kvůli dopadům miliardářova převzetí Twitteru za 44 miliard dolarů (40,6 miliardy eur). V rozhovoru s Euronews Next na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu ve středu Jourová řekla, že platforma bude čelit sankcím, pokud nebude v souladu s novými online předpisy EU.

Scholz a Macron se zavázali omezit právo veta v EU a vyzývají ke „klimaticky neutrálnímu kontinentu“

Francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz vyzvali v pátek, dva dny před pravidelným společným jednáním obou vlád, k posílení „suverenity“ Evropské unie a zároveň se zavázaly rozšířit většinové hlasování v EU. Pro EU je klíčovou výzvou "zajistit, aby se Evropa stala ještě suverénnější a měla geopolitické schopnosti utvářet mezinárodní řád," píší ve společně podepsaném článku v denících Journal du Dimanche a Frankfurter Allgemeine Zeitung francouzští a němečtí lídři před 60. výročím podepsání Elysejské smlouvy.

Míra inflace v EU v prosinci výrazně klesla a činila 10,4 procenta

Míra inflace v Evropské unii v prosinci druhý měsíc v řadě výrazně klesla, s hodnotou 10,4 procenta ale pořád zůstává výrazně nad průměrem předchozích let. Tempo meziročního růstu cen se snížilo z říjnových 11,1 procenta, oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Inflace po listopadovém zvýšení klesla v posledním měsíci loňského roku i v České republice. Dostala se na 16,8 procenta, a je tak pátá nejvyšší z celé sedmadvacítky zemí.

Význam Evropy padá. Firmy pod tíhou přerozdělování a regulací válcují Američané

Ačkoliv akcie technologických obrů jako jsou Apple, Microsoft či Tesla loni výrazně padaly, první dvě jmenované společnosti patří do trojice nejhodnotnějších firem světa. Jde o americké firmy a Američané také tradičně žebříček dominance ovládli. Do první desítky nejhodnotnějších společností se dostal jen saúdskoarabský ropný koncern Saudi Aramco, Evropané jsou zcela mimo ni.

Ukrajina očekává, že bude přijata do EU „za méně než dva roky“

Ukrajina očekává, že projde jednáními o vstupu do Evropské unie za méně než dva roky. Prohlásil to ukrajinský premiér Denys Šmyhal při informování o summitu EU-Ukrajina, který by se měl konat počátkem února přímo na Ukrajině. Uvedla to agentura Unian. Podobně se o členství Ukrajiny v mezinárodních organizacích vyjádřil bývalý velvyslanec v Česku a současný náměstek na ministerstvu zahraničí Jevhen Perebyjnis. Přitom přístupová jednání ani nezačala, obyčejně trvá přístupový proces řadu let, a to včetně daleko vyspělejších zemí než je Ukrajina

Nejistí obyvatelé EU i Česka. Trápí je zdražování i změny kvůli válce na Ukrajině

Rostoucí životní náklady jsou v současnosti největší starostí obyvatel Evropské unie i Česka. Pouze přibližně třetina lidí v EU je přesvědčena, že jejich vlády či evropský blok dělají dost pro zmírnění dopadů současných krizí. Vyplývá to z nového průzkumu Eurobarometr, který dnes zveřejnil Evropský parlament. Celková podpora EU mezi jejími obyvateli zůstává proti předchozím průzkumům bez velkých změn – za dobrou věc označilo členství své země v unii 62 procent obyvatel. Češi v této otázce patří s 51 procenty tradičně ke skeptičtějším národům.

Čtyři fenomény roku 2023

Rok 2022 se vysmál do očí všem, kdo se před jeho začátkem pouštěli do odhadů, co se v něm bude dít. Byl to z mnoha pohledů nejtěžší rok v Evropě od pádu železné opony v roce 1989. Svými společenskými následky a změnou kurzu výrazně tvrdší než rok 2008 a to, co po něm následovalo. Poslanec Evropského parlamentu Alexandr Vondra (ODS) před pár lety zmiňoval, jak přednášel studentům na letní škole v britské Cambridgi. Na začátku se jich zeptal, jestli považují za více přelomový rok 1989, nebo 2008.

Komisařko Jourová: ne Polsko, ale Německo a Česká republika

Echo24 včera přineslo obsáhlý článek o nařízení komisařky Věry Jourové, které je už z podzimu, ale zasloužené pozornosti se mu dostává teprve časem. Norma nese orwellovsky zavádějící název Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků. Řeší toho mnoho najednou, mj. ustavuje jakéhosi evropského mediálního regulátora, posiluje redakční nezávislost vůči vydavateli, slibuje spravedlivé rozdělování veřejné podpory mezi soukromá média atd. Komisařka Jourová tuto normu, která by Evropské komisi dovolila zasahovat i do médií, odůvodnila už tradičně.

Cítím se víc občanem EU než malé České republiky

K hlavním, byť nedoceňovaným pravomocím českého prezidenta patří jmenování soudců. Především nominace k Ústavnímu soudu a výběr jeho předsedy jsou politikum nejvyššího stupně. Miloš Zeman to připomenul, když před Vánocemi vyvolal spekulace, že příštího předsedu ÚS by mohl jmenovat ještě před vypršením termínu předsedy dosavadního. Tím je Pavel Rychetský, který ovšem bude končit letos v srpnu, tedy skoro půl roku po Zemanovi. I kdyby se dosluhující prezident naznačeného kroku odvážil, nový prezident bude muset ještě letos navrhnout šest nových soudců z celkových patnácti.

„EK chce převzít dohled nad médii.“ Jourová přišla s další velkou regulací, protestuje jen pár zemí

Vedle omezování velkých digitálních platforem, nedávného zveřejněného návrhu z českého úřadu vlády zavést cenzuru v rámci tzv. boje proti dezinformacím, přišla bez velkého zájmu už v září místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová nikoli se směrnicí, ale přímo s nařízením, které má zásadně regulovat média v zemích EU. Jourová se netají tím, že část nařízení je zaměřena proti zemím jako Maďarsko a Polsko, kde mají vládnoucí strany ovládat skrze dotace média.