Tag: EU

Články k tagu

EU se před začátkem zákazu dovozu zásobuje ruskou naftou, píše Reuters

Evropští obchodníci pospíchají s doplňováním zásob ruské nafty před tím, než začne v únoru platit v EU zákaz jejího dovozu, protože alternativní zdroje jsou stále omezené. Informovala agentura Reuters. EU zakáže dovoz ruských ropných produktů 5. února. Na dovozu nafty z Ruska je region značně závislý. Už v prosinci má vstoupit v platnost zákaz dovozu ruské ropy.

Odchod od spalovacích aut už děsí i obhájce Green Dealu. Sáhne EU po záchranné brzdě?

Nedlouho po schválení zákazu prodeje aut se spalovacím motorem po roce 2035 v celé Evropské unii začínají i zastánci Green Dealu přehodnocovat dopady nařízení na automobilový průmysl nebo energetiku. Mezi nimi například francouzský eurokomisař Thierry Breton, který vyzval k revizi ambiciózního cíle a využití klauzule o přezkumu v roce 2026. „Škoda, že se neozval dřív,“ míní český europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

„Neuvěřitelné zklamání.“ Vyjednavači EU jsou z výsledků COP27 rozpačití

Výsledky klimatické konference COP27 vzbuzují v evropských státech pocity naděje i frustrace. Berlín, Londýn či Paříž sice vítají dohodu na vzniku speciálního fondu pro zranitelné země, závazek ke snížení emisí skleníkových plynů je ale podle nich málo ambiciózní. „Neuvěřitelně mě zklamalo, že jsme to nezvládli dotáhnout dál,“ řekl serveru BBC britský vyjednavač Alok Sharma. „Museli jsme neuvěřitelně tvrdě bojovat, bez ustání, jako v bitvě, abychom zachovali to, co jsme prosadili v Glasgow,“ řekl Sharma.

Deklarace přijata nad ránem. Pomoc chudým zemím, ale kdo a kolik?

Zástupci států světa se v neděli na klimatické konferenci COP27 v Egyptě shodli na závěrečné deklaraci ze summitu. Předseda konference a egyptský ministr zahraničí Samí Šukrí dal poklepáním kladívka najevo, že dokument reprezentující politickou shodu na konferenci byl jednomyslně schválen. Informovala o tom agentura Reuters. Důležitým dílčím výsledkem konference je dohoda na vzniku speciálního fondu pro kompenzace škod způsobených změnou klimatu zvláště zranitelným zemím.

Dospělí migranti z lodi Ocean Viking nesplňují požadavky pro vstup do Francie

Většině z dospělých migrantů z lodi Ocean Viking, kterou po víc než dvou týdnech marného čekání na povolení od italských úřadů nechala minulý týden Francie zakotvit ve svém přístavu, bude zřejmě odmítnut vstup do Francie, informovala AFP s odvoláním na ministerstvo vnitra. Z celkem 234 běženců z této humanitární lodi je 189 dospělých, kteří byli zatím umístěni v „čekací zóně“. Francouzský úřad pro uprchlíky Ofpra vydal 123 nepříznivých stanovisek a těmto osobám byl odepřen vstup do země.

„Žádné nové daně pro vyděrače z Bruselu.“ EP má hlasovat o nových daní EU, Poláci chtějí „veto nebo smrt“

Evropský parlament má příští týden znovu hlasovat o zavedení tří nových daní, které naplánovala Evropská komise v souvislosti se svou zelenou politikou. Daně už představila v předešlém roce, nyní se věc dostala opět do europarlamentu a případné zavedení daní musí ještě projít dalším procesem, včetně schválení na Radě. Představitelé polské vládní koalice se proti zavádění dalších unijních daní dlouhodobě stavějí a burcují k rozhodnému vetu.

Evropská unie odblokovala peníze na projekty Agrofertu

Česko může požádat Evropskou unii o proplacení dotací pro holding Agrofert, které byly dosud zablokované kvůli auditnímu prověřování střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Uvedla to Evropská komise (EK) v dopise českým úřadům. Výjimkou jsou dvě dotace podniku Cerea a jedna dotace firmě Fatra. Ministerstvo financí spolu s ministerstvem průmyslu a obchodu nyní řeší, jaké projekty Agrofertu s žádostí o proplacení Unii pošle. Jde přitom o peníze, které už Česko firmám vyplatilo ze svého.

Byl jsem brutální

Sérii rozhovorů s prezidentskými kandidáty začínáme s předsedou ANO Andrejem Babišem, který je ale podle dosavadních průzkumů pro většinu společnosti jako prezident republiky nepřijatelný. Rozhovory s dalšími kandidáty s šancí na slušný výsledek v prvním kole budou následovat. Za týden přineseme interview s Danuší Nerudovou, pak s Pavlem Fischerem. Jediný, kdo odmítl rozhovor poskytnout, je Petr Pavel.

Inflace v EU v říjnu opět překonala rekord, vzrostla na 11,5 procenta

Míra inflace v Evropské unii v říjnu vystoupila na 11,5 procenta a již devátý měsíc v řadě překonala předchozí rekord. Proti zářijové hodnotě se zvýšila o šest desetin procentního bodu. Oznámil to dnes statistický úřad Eurostat. V Česku tempo meziročního růstu cen proti září zpomalilo o 2,3 procentního bodu, s hodnotou 15,5 procenta však míra inflace zůstává nad průměrem a je sedmá nejvyšší v unii.

Němci ohrožují Evropu. Jak si s tím poradí Petr Fiala?

Všechno ostatní musí stranou. Teď vedeme Evropu. Předsedáme Unii a musíme se předvést. Toto vysvětlení slýcháme často od různých členů vládní koalice počínaje premiérem Petrem Fialou. Unii skutečně řídíme v těžké době ruské invaze na Ukrajinu a energetické krize. V jednom z nejtěžších období za poslední desítky let. Mimořádně těžký test ale přichází až teď, v samotném finiši předsednictví. Připravil ho německý kancléř Olaf Scholz, který se rozhodl navzdory silnému odporu všech ostatních členských zemí v čele se silnou Francií z veřejných peněz masivně pomoci velkému německému byznysu.

Němci boří evropský trh: stropy na energie pro průmysl znamenají pro české firmy likvidaci

Nevídaně vysoká částka, kterou chtějí Němci nalít do pomoci s drahými energiemi nejen domácnostem, ale i podnikům, vyvolává údiv nad tím, že Evropská komise se zatím nesnaží této konkurenceschopnost silně nabourávající podpoře zabránit. Německá vláda se podle dosavadních plánů chystá zastropovat ceny elektřiny a plynu pro velký průmysl na opravdu nízkých hodnotách. Násobně nižších, než jsou české stropy pro domácnosti.

EU se shodla na rozpočtu pro příští rok, bude v něm 4,5 bilionu korun

Státy Evropské unie se v pondělí večer shodly s Evropským parlamentem na rozpočtu unie na rok 2023, v němž bude 186,6 miliardy eur (přes 4,5 bilionu Kč). Oznámilo to české předsednictví Rady EU, které vedlo vyjednávání za členské země. Výsledná podoba rozpočtu je kompromisem mezi vyššími výdaji požadovanými europoslanci a úspornější představou unijních vlád. Obě strany zdůrazňují, že rozdělení peněz pomůže EU vyrovnat se s aktuálními krizemi a zároveň dále podporovat Ukrajinu.

Podíl ruského plynu v EU klesl ze 40 na 7,5 procenta, uvedl eurokomisař Šefčovič

Prioritami Evropské unie jsou posílení zelené tranzice, zvýšení úspor a energetické účinnosti a diverzifikace energetických zdrojů. Je to nutné pro to, aby se průmyslové provozy nestěhovaly mimo Evropu. Na konferenci výborů pro evropské záležitosti parlamentů EU (COSAC) v Praze to v pondělí uvedl místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. Poznamenal také, že Norsko se aktuálně stalo nejdůležitějším dodavatelem plynu do EU.

Policie, gardy, televize. EU rozšiřuje sankce za potlačování protestů v Íránu

Členské země Evropské unie v pondělí schválily další sankce proti třem desítkám osob a subjektů v Íránu za jejich roli při smrti íránské občanky Mahsy Amíníové a následném potlačování občanských protestů. EU nově zmrazí majetek a zakáže vstup několika představitelům íránských bezpečnostních složek včetně ministra vnitra Ahmada Vahídího. Írán podle sedmadvacítky nadále ve velkém uplatňuje nepřiměřenou sílu proti pokojným demonstrantům.

Evropská komise zavádí normu Euro 7. Zavádí limity i na brzdy a pneumatiky

Evropská komise dnes navrhla přísnější emisní limity pro nové osobní i nákladní automobily, které mají proti dnešním standardům dále snížit zplodiny oxidů dusíku a pevných částic vypouštěných do ovzduší. Norma Euro 7 sladí limity pro benzinová a dieselová auta, vozy jí budou muset vyhovovat dvakrát déle než dosavadním standardům a kromě výfuků se bude vztahovat i na brzdy a pneumatiky. Pokud návrh schválí členské státy a Evropský parlament, měla by pravidla pro nová osobní auta platit od poloviny roku 2025, pro nákladní o dva roky později.

Síkela si stěžuje na Evropskou komisi: Pracuje pomalu, stále chybí strop na plyn

Evropská komise (EK) postupuje při řešení energetické krize příliš pomalu, řekl v rozhovoru s listem Financial Times (FT) český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Varoval přitom, že nedostatečné kroky by v příštím roce mohly vést ke zhoršení energetické krize a způsobit hospodářskou újmu, která by podkopala veřejnou podporu Ukrajině. Pochválil nicméně dosavadní opatření ke snížení poptávky po plynu a k rozvoji energetické infrastruktury.

Německo naštvalo Brusel, dál si v klidu chystá podporu pro své firmy

Berlín chce i přes nesouhlas států Evropské unie vynaložit v následujících letech na regulaci cen energií pro domácnosti a své firmy v přepočtu několik bilionů korun. To ale někteří pokládají za nepřijatelné, protože Německo by tím podle nich neférově zvýhodňovalo své podniky a narušilo rovnováhu evropského trhu. Kromě zástupců dalších zemí na tom má zájem i Česká republika, pro níž je sousední Německo klíčový obchodní partner.

Evropě navzdory. Němci dál plánují dát příští rok na dotace energií dva biliony korun

Německo se v příštím roce chystá vynaložit na regulaci cen energií pro domácnosti a firmy přibližně 83 miliard eur (dva biliony Kč). Vyplývá to z hospodářského plánu spolkového ministerstva financí, na který se odvolává agentura DPA. Německo v reakci na vysoké ceny energií zřídilo fond v objemu až 200 miliard eur (4,9 bilionu Kč), ze kterého chce hradit kompenzační opatření do roku 2024. A to i přesto, že řada evropských zemí proti německému plánu protestuje,

„Scholz v Pekingu podkopával Evropu.“ Německo podle kritiků nezměnilo politiku vůči Číně

Návštěva Číny německého kancléře Olafa Scholze podle expertů ohrozila jednotu EU a je v rozporu se strategií německé vlády. Současná koaliční vláda totiž dříve slíbila, že změní svůj přístup k Číně, a to včetně snížení své závislosti na asijské velmoci. Kritici poukazují na to, že návštěva Pekingu dokazuje, že Německo svou politiku vůči Číně ve skutečnosti nezměnilo, píše server DW. Scholz se v pátek setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, cestu do Pekingu německý kancléř absolvoval i přes mezinárodní skepticismus.

EU nepřipustí, aby Němci zvýhodňovali své podniky, oznámil Fiala senátorům

Státy EU podle premiéra Petra Fialy (ODS) považují za nepřijatelné, aby Německo jednostranně zvýhodnilo svůj průmysl. Podle kritiků by chystané uvolnění až 200 miliard eur (téměř pět bilionů Kč) na stabilizaci cen energií mohlo znevýhodnit ostatní země unie. Evropská komise nepřipustí to, aby některá země v rozporu s unijními pravidly zvýhodněným způsobem podporovala své podniky, řekl dnes senátorům Fiala, když je informoval o závěrech říjnové Evropské rady.

Nové nařízení EU rozčililo spotřebitele. Víčko připevněné k lahvi Coca-Coly jim vadí při pití

Nová víčka na lahvích od Coca-Coly sklízí rozsáhlou kritiku z řad německých spotřebitelů. Plastové uzávěry jsou nově pevně přidělané k láhvi kvůli nařízení EU a ochraně životního prostředí. Po otočení a otevření láhve se víčko „přilepí“ k hrdlu a nelze odejmout. „Je to jedno z nejzbytečnějších a nejotravnějších ‚vylepšení‘, jaké jsem kdy viděl,“ stěžují si občané na sociálních sítích. Společnost Coca-Cola představila novinku před několika měsíci v Německu a od té doby sklízí na internetu kritiku, píše deník Bild.

Jourová chce předvídat dezinformační kampaně. Potřebuje k tomu Google a Facebook

EU by podle eurokomisařky Věry Jourové měla být schopná předvídat dezinformační kampaně a zabránit jejich šíření dříve, než se objeví. Bude k tomu potřebovat spolupráci s velkými internetovými platformami, mezi které patří například Facebook či Google. Jourová to řekla na konferenci o budoucnosti internetu v Praze. nInternet podle Jourové potřebuje smysluplnou regulaci, aby bylo možné čelit propagandě, která jej využívá jako nástroj. Evropa podle ní v současnosti čelí ruské propagandě při agresi Ruska na Ukrajinu

České předsednictví: nepřijatelné se rychle stává skutečností

Minulý týden zafungoval český veřejný prostor, tuzemská politika a mediální diskurz, navlas stejně jako před čtyřmi měsíci. Podruhé za letošní rok se na unijní úrovni konalo klíčové jednání o zákazu registrace „fosilních“ aut (na benzin a naftu) nejpozději k roku 2035. A zprávy o tom přicházejí až ex post. V červnu radikální návrh místopředsedy Komise Franse Timmermanse posvětila Rada ministrů životního prostředí, tento čtvrtek pak návrh prošel další etapou, dohadováním mezi Radou EU a EP.

Katar pohrozil snížením dodávek plynu. Cenový strop EU je podle něj pokrytecký

Evropské návrhy na stanovení limitů na cenu zemního plynu jsou „pokrytecké“, řekl katarský ministr energetiky Saad Al Kaabi v rozhovoru pro Bloomberg. Evropská komise má v úmyslu navrhnout strop cen plynu pomocí dynamického cenového mechanismu, který by mohl být zaveden již letos v zimě, a to ve snaze omezit nestálé náklady na palivo. Kaabimu se ale nelíbí, že zasahování do trhů je v rozporu s pravidly hospodářské soutěže, která Evropa dříve uplatňovala na výrobce.

Evropa má nejvyšší ceny elektřiny na světě. Česko je v první desítce

Česko je jednou ze zemí, kde zdražování dopadá na domácnosti i podniky nejbolestivěji. Tuzemskou inflaci, která je jedna z nejvyšších v EU, táhnou nahoru z velké části vysoké ceny energií. Čerstvá data ukazují, že cena elektřiny nikde nerostla tak rychle jako u nás. Způsobil to hlavně dlouhodobý laxní přístup vlády a vyčkávání se zavedením systémových opatření na zlevnění energií pro spotřebitele.

Končí letní čas, lidé si pospí o hodinu déle. Noční vlaky budou čekat ve stanici

V neděli nad ránem končí letní čas. V 03:00 se hodiny posunou zpátky na 02:00, noc tak bude o hodinu delší. Standardní středoevropský čas bude platit do poslední březnové neděle příštího roku, tedy pět měsíců. Původně mělo střídání času ušetřit energie. S nynějšími cenami energií se trend opět vrací, podle ekonoma Lukáše Kovandy jde ale o zanedbatelnou ušetřenou částku, a zastaralý systém změny času by se měl zrušit.

Klaus: Chybí odvážní lidé, kteří by válku ukončili. Konflikt zesílil i tendence jako agresivní genderismus

Lidé by si měli přát co nejrychlejší ukončení války na Ukrajině i kvůli tomu, aby nebyla používaná jako výmluva. Ve špičkách české i mezinárodní politiky ale odvážní lidé, kteří by byli schopni válku ukončit nebo k tomu přispět, chybí. Na pátečním setkání, které v areálu Pražského hradu organizoval Český svaz bojovníků za svobodu (ČSBS), to řekl bývalý prezident českého státu Václav Klaus. Akce se zúčastnili rovněž europoslanci Ivan David (SPD) a Kateřina Konečná (KSČM), poslanec české Poslanecké sněmovny Jiří Kobza (SPD) a ústavní právník Václav Pavlíček. Klaus také vyjádřil obavu, že změna prezidenta republiky po volbách by také mohla znamenat konec setkávání svobodně myslících a jednajících Čechů na Pražském hradě.