Tag: dezinformace

Články k tagu

Policie vyšetřuje příspěvek senátorky Hamplovou kvůli fámě o tuberkulóze u Ukrajinců

Zveřejnění nepravdivé informace o přenosu vysoce infekční tuberkulózy (TBC) na Olomoucku z řad ukrajinských vojáků, kteří cvičí ve vojenském prostoru Libavá, vyšetřuje policie jako šíření poplašné zprávy. Pachateli hrozí až tři roky vězení. Falšovaná zpráva hygienické stanice varující před tuberkulózou koluje prostřednictvím sociálních médií a elektronické pošty, v úterý ji na facebookovém profilu několik hodin sdílela i nezávislá senátorka za Kroměřížsko a právnička Jana Zwyrtek Hamplová.

Klíma končí jako vládní zmocněnec pro dezinformace. Část jeho agendy přebere Pojar

Vláda zrušila pozici zmocněnce pro oblast médií a dezinformací, kterou zastával Michal Klíma. Jeho agendu převezme národní bezpečnostní poradce Tomáš Pojar. Klíma skončil ve funkci, která byla vytvořená loni v březnu, po necelém roce. Klíma čelil kritice kvůli Akčnímu plánu pro čelení dezinformacím, o jehož přepracování požádala tento týden premiéra Petra Fialu (ODS) Unie vydavatelů a Asociace online vydavatelů. "Převezmu koordinaci pouze části agendy a to tu, která se týká bezpečnostního aspektu," řekl Pojar pro deník Echo24.

Velký bratr v praxi. Vláda sledovala na sítích odpůrce a kritiky covidových opatření

Britská vláda během covidu sledovala příspěvky na sociálních sítích a nahlašovala a opravovala kritiky vládních opatření. S odhalením o víkendu přišel whistleblower společně s organizací Big Brother Watch. Mluvčí britské vlády opatření brání s tím, že šlo o veřejně dostupná data a vládní odborníci analyzovali možné ohrožující narativy a zavádějící informace.

Učitelka, která zlehčovala válku na Ukrajině, čelí stíhání pro popírání genocidy

Loni v dubnu proběhl veřejným prostorem případ učitelky základní školy, která před žáky odmítala, že by na Ukrajině probíhala válka. Martina Bednářová, která na škole vyučovala český jazyk, se hájila, že diskuze proběhla v rámci hodiny slohu, kdy s žáky probírala práci s informacemi. Žáci si její pohled nahráli a později byl učitelce ukončen pracovní poměr. Nyní ji pražští kriminalisté obvinili z trestného činu popírání či schvalování a ospravedlňování genocidy.

Paul není mrtvý

Zpráva, že „Paul je mrtvý“, přece patří k nejslavnějším hoaxům mediálního světa, dřív se říkalo urban legend! Na anglické Wikipedii je o ní dlouhatánské heslo a my, co máme rádi Beatles, to známe nějak od dětství. Zpráva o údajné smrti generála Pavla dva dny před druhým kolem prezidentských voleb je samozřejmě závažná věc, je nutné ji odsoudit a vyšetřit a viníky případně potrestat (veřejně prospěšnými pracemi). Snad ji nikdo nebral ani na chvíli vážně. Vždyť je to taková ptákovina. Já ale píšu ten komentář…

„Neumřel jsem,“ vzkazuje Petr Pavel. Šířenou dezinformaci o úmrtí prověřuje policie

Po internetu se šíří dezinformace o úmrtí prezidentského kandidáta Petra Pavla. Neznámý autor vytvořil kopii stránek Petra Pavla, kde vyvěsil smuteční oznámení. Grafika je velmi podobná skutečným internetovým stránkám. K celé situaci se již vyjádřil na sociálních sítích skutečný Petr Pavel, který jí označil za poplašnou zprávu. Případem se už zabývá policie.

Babiš využívá strach, který tu už je

Druhé kolo prezidentské kampaně začalo velmi ostře. Andrej Babiš se rozhodl tu svou postavit na naznačování, že jeho oponent Petr Pavel zatáhne Česko do ozbrojeného konfliktu. Vyvolalo to pozdvižení. Prezident nemá pravomoc vyhlásit sám od sebe válku, ani kdyby chtěl, což Petr Pavel nechce. Zároveň se v temných zákoutích internetu začala šířit zpráva, že se chystá vyhlášení mobilizace, pokud Pavel bude zvolen. To vedlo k osočování Babiše, že šíří dezinformace a nahrává Rusku. Nakolik šíření pochybných zpráv ovlivňuje politickou debatu, popsal Vojtěch Bahenský, analytik Asociace pro mezinárodní otázky, expert na tzv. hybridní hrozby.

Řetězové maily jsou vážný problém. Mají dopad na statisíce lidí, říká analytik Vrabel

Falešné zprávy o prezidentských kandidátech nahrávaly před prvním kolem především kandidátovi SPD Jaroslavu Baštovi, tvrdí datový analytik a zakladatel Semantic Visions, která nepřetržitě analyzuje přibývající internetový obsah a na začátku epidemie covidu-19 spolupracovala i s ministerstvem zdravotnictví. Před druhým kolem se jejich cílem podle Františka Vrabela stal bývalý armádní generál Petr Pavel, který bývá označován za válečného štváče.

Ach, ten český boj s dezinformacemi...

Nikdo by se neměl cítit špatně, pokud nerozumí současné diskuzi o dezinformacích. Děje se toho hodně a názory se liší natolik, že je těžké se v problematice zorientovat. Na jedné straně máme vládní pozici, která tvrdí, že dezinformace jsou vážná a zákeřná hrozba a že aktivita státu pouze odráží snahu chránit demokracii a bezpečnost občanů České republiky. Razantně pak odmítá nařčení z toho, že by jakkoliv ohrožovala svobodu projevu.

Blokovat legitimní část názorového spektra?

Akční plán pro čelení dezinformacím je název vládního dokumentu, jehož podrobnosti na konci prosince unikly do Deníku N a vzbudily pozdvižení mezi lidmi strachujícími se o svobodu projevu. Plán obsahuje především tři známé kontroverzní body. První je zavedení nového trestného činu šíření dezinformací, což podle kritiků hrozí ohrožením svobody slova. Dále je tam nápad rozdělit 100 milionů korun médiím, kritici tvrdí, že to povede k servilnosti ze strany novinářů k vládě.

Koronavirus zřejmě opravdu unikl z laboratoře, řekli Prymula a Hostomský

Koronavirus SARS-CoV-2 podle epidemiologa Romana Prymuly a biochemika Zdeňka Hostomského pravděpodobně opravdu nedopatřením v Číně unikl z laboratoře. Řekli to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Podobná teorie se objevila už na začátku epidemie před třemi roky, většina českých vědců ji ale odmítla a někteří její zastánci byli označení za dezinformátory. Epidemie začala v Číně před třemi lety, první případy v Česku se objevily 1. března.

Nepřítele jmenovat a zostudit, sledovat nálady lidí, radí krizový tým vnitra

Ministerstvo vnitra tento týden zveřejnilo výsledky práce Krizového informačního týmu (KRIT). Materiály, které vznikly v minulém roce a měly sloužit ministerstvu, vládě a jednotlivým resortům ke zlepšení komunikace s veřejností, ale obsahují i postupy, které mohou evokovat předlistopadovou éru. KRIT například doporučuje „anonymizovaný monitoring nálad ve státní a veřejné správě“ a „včasnou identifikaci osob, které mohou šířit antisystémové nálady a jejich zapojení do dialogu“.

Svoboda na prodej

Za jedno z největších nebezpečí pro současnou společnost jsou označovány dezinformace. Od Bruselu po Prahu vznikají návrhy na boj s dezinformacemi, ale bojuje se samozřejmě také v Americe. Připravují se různé nové návrhy zákonů nebo nová evropská nařízení, jež mají společnost před nebezpečnými informacemi ochránit a dotačními penězi podporovat vybraný typ médií. Boj s dezinformacemi se stal ideologickým pojmem, politickým nástrojem, který společnost polarizuje stejně jako třeba názory na přístup k nemoci covid.

Šíření dezinformací jako nový trestný čin. „Není to nejlepší cesta,“ řekl senátor Hraba

Boj proti dezinformacím je nutný, cesta trestního práva však není ideální. Mediální výchova by nám měla pomoci rozeznat nejen nepravdivou informaci, ale také zavádějící kontext. Potřebujeme otevřít diskuzi o tom, do jaké míry lze zasáhnout do Ústavou garantovaných práv. V rozhovoru pro Echo24 to řekl senátor a advokát Zdeněk Hraba. Téma dezinformací opět rezonuje mediálním prostorem poté, co si vláda nechala připravit akční plán pro boj s dezinformacemi. Ten okamžitě vzbudil rozruch kvůli obavám o svobodu slova.

Vypínání webů a stíhání autorů. Vláda chystá akční plán proti dezinformacím

Vláda si nechala připravit akční plán pro boj s dezinformacemi. Strategie, jejíž připravovaná podoba okamžitě vzbudila rozruch kvůli obavám o svobodu slova, počítá třeba s tím, že by policie mohla nově trestně stíhat šíření dezinformací jako trestný čin. Není přitom jasné, co vše by mohlo být za dezinformaci v budoucnu považováno. Součástí návrhu připraveného expertní skupinou vedenou vládním zmocněncem pro dezinformace Michalem Klímou, s nímž deník Echo24 o plánu hovořil, je také doporučení dotovat „nezávislá média“ a neziskové organizace.

Šéf britské rozvědky jako hvězda BBC: „Musíme ruské dezinformace vyvracet předem“

Západní rozvědky by měly využívat zpravodajské informace k „předběžnému vyvracení“ dezinformací a narativů šířených Ruskem a dalšími autoritářskými státy. Ve vysílání stanice BBC to dnes řekl ředitel britské tajné služby GCHQ Jeremy Fleming, podle kterého válka na Ukrajině podnítila zpravodajskou komunitu k větší snaze o informování veřejnosti. „V průběhu tohoto konfliktu jsme byli svědky zásadní změny v získávání zpravodajských informací a jejich využití k předběžnému vyvracení,“ uvedl Flemming.

Když jsme ještě věřili ve svobodu projevu

Kdyby vám někdo před patnácti lety řekl, že se ve vládních útrobách rodí myšlenka podporovat stem milionů ročně soukromá média, řekli byste mu, že se zbláznil. Na něco takového se tehdy u nás ani v Evropě nehrálo. Byly tu veřejnoprávní televize a rozhlasy jako historicky vzniklý případ sui generis a pak tu byla nezávislá média. Každý chápal, že mezi nimi má být důstojná vzdálenost. Když se počátkem devadesátých let rozšířila spekulace, že má být nějaká frekvence a studiový objekt využit ke zřízení „vládní vlnky“, každý to samozřejmě chápal jako nepřijatelné.

Twitter ruší boj s dezinformacemi o covidu. Síti odchází největší inzerenti

Sociální síť Twitter zrušila politiku, jejímž deklarovaným cílem bylo bojovat proti dezinformacím souvisejícím s nemocí covid-19 na její platformě. Oznámil to Twitter v aktualizaci na své internetové stránce. Je to další ze změn po převzetí společnosti Twitter Elonem Muskem, který slíbil prosazování svobody projevu na sociální síti. Řada největších inzerentů už Twitter opustila či ho opouštět začala, hlavně firma Apple, která podle Muska „z velké části přestala na twitteru inzerovat“.

17. listopad: Fiala varoval, že v Česku působí proruská dezinformační scéna a snaží se obyvatele znejistit

Dvojité výročí 17. listopadu připomíná nacistickou i komunistickou totalitu a nesamozřejmost i křehkost svobody a demokracie. Ukazuje na to, že je třeba o svobodu a demokracii pečovat, řekl dnes na pražské Národní třídě premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj si je naprostá většina mladých lidí vědoma významu svobody a demokracie. To je pro celou českou společnost naděje, že si je zachováme, dodal.

Cenzura v Americe. Jak úřady tlačí na Facebook a Twitter

Při diskusích ohledně moderování či cenzury na sociálních sítích se jejich zastánci ohání argumentem, že svoboda slova je dvoustranná. Vy si sice na internet můžete psát, co chcete, ale majitel platformy nemusí vaše výlevy jakkoli tolerovat. Nutit sociální sítě publikovat všechno, co uživatelé chtějí uveřejnit, by bylo naopak potlačením jejich svobody slova. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti (Department of Homeland Security, zkratka DHS) je americkou obdobou ministerstva vnitra. Vzniklo v roce 2002 jako reakce na teroristické útoky 11. září.

Jourová chce předvídat dezinformační kampaně. Potřebuje k tomu Google a Facebook

EU by podle eurokomisařky Věry Jourové měla být schopná předvídat dezinformační kampaně a zabránit jejich šíření dříve, než se objeví. Bude k tomu potřebovat spolupráci s velkými internetovými platformami, mezi které patří například Facebook či Google. Jourová to řekla na konferenci o budoucnosti internetu v Praze. nInternet podle Jourové potřebuje smysluplnou regulaci, aby bylo možné čelit propagandě, která jej využívá jako nástroj. Evropa podle ní v současnosti čelí ruské propagandě při agresi Ruska na Ukrajinu

Falešní zaměstnanci Twitteru napálili novinářku CNBC

Elon Musk, který po mnohaměsíčních peripetiích nakonec tento týden koupil sociální síť Twitter, budí v liberálních kruzích obavy, že se síť pod jeho vedením stane šiřitelem dezinformací. V pátek ovšem televizní stanice CNBC ve svém zpravodajství o Twitteru sama rozšířila dezinformaci, když se stala obětí vtipu. Minulý týden měl Musk v telefonátech s investory nadhodit, že propustí až 75 procent ze sedmi a půl tisíce zaměstnanců. Později je ale při návštěvě firmy prý uklidňoval, že velké propouštění nechystá.

Do liberálně-demokratického výkonu trestu

Den před svátkem státu založeného Masarykem poslal Okresní soud v Kladně do vězení dva muže za to, že se dopustili nenávistných výroků o Ukrajincích. Rozsudek není pravomocný, ale zatím se Patrik Tušl může těšit na deset měsíců ve vězení, Tomáš Čermák potom na šest měsíců. Komu to připadá jako mírný trest, připomínáme známý fakt, že každé vězení je brutální zkušenost.

„Když řeknete něco, s čím nesouhlasí, vezmou vám peníze.“ PayPal je pod palbou kritiky

Americký poskytovatel platebních služeb PayPal rozzuřil své uživatele i sociální sítě. Pokusil se o změnu obchodních podmínek, podle kterých mohl dle svého uvážení zhodnotit, zda uživatelé platformu využívají pro publikování či zasílání zpráv, obsahu či materiálu propagujícího dezinformace, a to pod hrozbou vysoké pokuty 2 500 dolarů (přes 60 tisíc Kč). Tu by si potom služba automaticky stáhla ze zákazníkova účtu.

Paranoikův konec

V současných diskusích o svobodě projevu kupodivu málokdy zaznívá, že existuje legitimní, tradiční způsob omezení svobody projevu, a to občanskoprávní žaloby. U nás typicky na ochranu osobnosti, v jiných právních systémech jiné na podobném principu. Nejde o mocenský zásah státu, ale o obranu jednotlivce, který přesvědčí soud, že je šířením nepravdivé informace osobně poškozen. Ale efekt může být tentýž – umlčení nějakého hlasu. Americký systém se od našeho liší v jednom praktickém ohledu – tamní porotní soudy jsou ochotny přiznávat jako odškodné částky, jež mohou být likvidační.

ČT porušila kodex. Označila Zdravé fórum za lháře, mělo dostat možnost se bránit

Česká televize v pořadu Newsroom ČT24 pochybila, když nedala zástupcům platformy Zdravé fórum (ZF) možnost se vyjádřit v reportáži, ve které platformu označila za dezinformátora a šiřitele nebezpečných výmyslů. Rada ČT dala za pravdu podavateli stížnosti a požádala ředitele televize Petra Dvořáka, aby jí do měsíce řekl, jaké vyvodil důsledky.

Soud se odmítl zabývat žalobou na blokaci „dezinformačních webů“

Pražský městský soud se odmítl zabývat žalobou, která napadala postup vlády ve věci blokace takzvaných „dezinformačních webů“. Ty na základě doporučení vlády a dalších orgánů vypnul na konci února správce českých domén – internetové sdružení CZ.NIC. Žalobce tvrdil, že vláda, ministerstvo obrany a zpravodajské služby zasáhly neoprávněně do jeho práva na svobodný přístup k informacím.

Na Titaniku hrají boj s dezinformacemi

Minulý týden realisté ve střední Evropě tajili dech nad tím, zda Rusko obnoví provoz plynovodu Nord Stream I a v jakém rozsahu. Do toho jsme se díky serveru iROZHLAS.cz dověděli jméno jednoho kusu, který se právě hraje na Titaniku: Boj s dezinformacemi. I něčím takovým je možno trávit čas se 17procentní inflací, tendence rostoucí.

Příprava cenzury? Vnitro v tichosti chystá zákon k blokování webů

I když ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v minulosti odmítal legislativní řešení při blokování tzv. dezinformačních webů, tak v současnosti vzniká zákon k jejich omezení. Diskuze nad podobou zákona je však vedena mimo veřejnost a vzniká jen v rámci desetičlenného týmu na ministerstvu vnitra. Omezování zpravodajských webů je však velmi citlivou záležitostí, která se může v rychlosti změnit v cenzuru.

Když bojovníci proti dezinformacím šíří dezinformace

.Helena Langšádlová je ve vládě přední odbornicí na dezinformace. Její úkol je těžký, protože za důležitý nástroj boje proti nim považuje strategickou komunikaci, přičemž jak prokázala v rozhovoru v České televizi loni 6. prosince, neví, co to je. Když byla požádána, aby řekla, co to je, odpověděla nejdříve, že ji používají ve Velké Británii. Ale to není definice. Pak řekla, že strategická komunikace u nás „měla být přijata v roce 2016, bylo to součástí bezpečnostního auditu, nestalo se tak“, ale to taky není definice.