I když ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v minulosti odmítal legislativní řešení při blokování tzv. dezinformačních webů, tak v současnosti vzniká zákon k jejich omezení. Diskuze nad podobou zákona je však vedena mimo veřejnost a vzniká jen v rámci desetičlenného týmu na ministerstvu vnitra. Omezování zpravodajských webů je však velmi citlivou záležitostí, která se může v rychlosti změnit v cenzuru.
.Helena Langšádlová je ve vládě přední odbornicí na dezinformace. Její úkol je těžký, protože za důležitý nástroj boje proti nim považuje strategickou komunikaci, přičemž jak prokázala v rozhovoru v České televizi loni 6. prosince, neví, co to je. Když byla požádána, aby řekla, co to je, odpověděla nejdříve, že ji používají ve Velké Británii. Ale to není definice. Pak řekla, že strategická komunikace u nás „měla být přijata v roce 2016, bylo to součástí bezpečnostního auditu, nestalo se tak“, ale to taky není definice.
Ministerstvo obrany čelí správní žalobě kvůli zásahu proti dezinformačním webům. Na soud se obrátily nezisková organizace Otevřená společnost a Institute H21, podle nichž byl postup státu nezákonný. Usilují také o vydání předběžného opatření, které by ministerstvu zakázalo zdržet se podobných zásahů. Sdělil to Vojtěch Šrámek z Institute H21. Ministerstvo obrany sdělilo, že žalobu zatím neobdrželo, a proto se k ní zatím nemůže vyjádřit.
K vypnutí dezinformačních webů vyzvala česká vláda ve svém obecně formulovaném usnesení a je vděčná nevládním organizacím i komerčním firmám, že tyto dezinformační weby vypnuly. Vládě je ale jasné, že vypnutí webů je jen přechodné opatření. Uvedl to premiér Petr Fiala (ODS) v odpovědi na písemnou interpelaci poslance ANO Patrika Nachera. Nacher ve své interpelaci poukazoval na vypínání různých serverů a není podle něj jasné, na základě jakých podkladů se tak děje.
Tak už je to tady. Zlozvyk využívat něčeho názorově tak neutrálního, jako je poskytování peněžních služeb, k prosazování politických nebo civilizačních cílů doputoval i do České republiky. Například veřejnoprávní televize se minulou neděli v pořadu 168 hodin věnovala několika jedincům, kteří na tuzemském internetu šíří (údajné či skutečné) dezinformace o rusko-ukrajinské válce. Jsou za to částí veřejnosti (patrně částí z té části, která už je alergická na Českou televizi a média hlavního proudu) ještě honorováni. A tady prý vyvstává problém, který se musí řešit.
Proč se Rusům na Ukrajině tak nedaří? S podivným vysvětlením (či výmluvou) přišel ruský senátor Franc Klincevič v diskuzním pořadu ruské televize. Prohlásil, že ukrajinská armáda patří k nejlepším na světě, podle něj především proto, že se v podstatě jedná o další ruské vojáky a důstojníky „s přesně stejnou mentalitou, jakou máme my“. Místopředseda Státní Dumy Šolban Kara-ool zase navrhl, aby se popravovali šiřitelé falešných informací, jako se to dělávalo za války. Upozorňuje na to běloruské médium Nexta.
Sociální síť Twitter dál přitvrzuje v boji proti neověřeným informacím. V době humanitárních katastrof, válek či zdravotních krizí bude vyznačovat a blokovat šíření tweetů, které nebude moci ověřit. V minulosti u podobných tweetů zobrazovala pouze upozornění, nyní bude takový tweet zakrytý. Nově nebude možné ho ani lajkovat, komentovat nebo jej sdílet. Oznámila to síť Twitter na svém blogu. Sociální síť Twitter je v posledních dnech terčem vášnivých diskuzí v souvislosti s oznámeným nákupem sítě ze strany Elona Muska.
Členové výboru americké Sněmovny reprezentantů pro zpravodajské služby se tento týden obrátili na vedení internetové společnosti Meta, která je mimo jiné provozovatelem sociální sítě facebook, se žádostí, aby se více věnovala „nebezpečnému šíření proruských dezinformací“ na svých platformách na Slovensku. Výbor v tiskové zprávě uvádí, že nevidí od sítě facebook „odpovídající kroky“, ačkoli slovenská i americká vláda na problém opakovaně upozorňují.
Více než tři čtvrtiny Čechů si myslí, že dezinformace ohrožují bezpečnost Česka. Značná většina také považuje za správné, když stát omezí nebo znemožní působení médií šířících dezinformace, a to napříč věkovými skupinami či politickou příslušností. Informovala o tom společnost STEM, která ve svém novém průzkumu zkoumala i nejobvyklejší hoaxy o startu invaze na Ukrajinu. Podle průzkumu z přelomu března a dubna souhlasí 76 % Čechů s tím, že šíření dezinformací jsou ohrožením pro bezpečnost státu.
Blokování webů, které zpochybňovaly ruskou invazi na Ukrajinu, se minulo účinkem. Weby se totiž pod novými doménami pomalu dostávají na původní čísla sledovanosti. Se zprávou přišel web investigace.cz, který porovnal návštěvy starých verzí webů s období před invazí s daty z posledních týdnů. Sdružení NIC.CZ v minulých dnech navíc oznámilo, že s blokací od 25. května přestane, jelikož důvody k blokaci již pominuly. Psali jsme o tom zde.
Jeden z inteligentnějších článků, které si v současnosti můžete přečíst o všudypřítomném tématu sociálních sítí, dezinformací, společenské polarizaci a věcech souvisejících, napsal minulý měsíc psycholog Jonathan Haidt. Lze jej doporučit každému, kdo ještě věří, že problém sociálních sítí se vyřeší, jen co se naučíme z nich odstraňovat závadný obsah a závadné lidi. I když je i on, tak jako většina podobných textů, lepší v deskripci než v preskripci – tedy v návrzích, co by se mělo dělat –, i tak si zaslouží ocenit.
Internetové sdružení CZ.NIC na svých stránkách oznámilo, že ke konci května možná přestane blokovat takzvané dezinformační weby, které odstřihlo krátce po invazi Ruska na Ukrajinu. Podle jeho pravidel totiž už neexistují důvody pro vyřazení těchto webů a sdružení jejich domény ponechané deaktivované jen na základě rozhodnutí soudu nebo policie. CZ.NIC zablokovalo weby Aeronet.cz či Protiproud.cz.
Výzkum odhalil ruskou „trollí farmu“, která údajně se nachází ve staré továrně na zbraně. Tito takzvaní trollové cílené útočí na účty klíčových osobností evropských zemí, včetně britského premiéra Borise Johnsona nebo německého kancléře Olafa Scholze. Výzkumníci odhalili spojitost mezi touto skupinou prokremelských přívrženců a „Putinovým šéfkuchařem“ Jevgenijem Prigožinem. Nový výzkum financovaný Británií zjistil, že internetoví trollové vedou proruskou informační válku ze staré zbrojní továrny v Petrohradě.
Sociálními sítěmi duní válka, moc algoritmů ale i tu její krvavou vážnost někdy dokáže zkroutit do grotesky. Momentálně (počátkem týdne) ke mně doléhají ozvěny „práskačského diskurzu“, který je zřejmě docela živý mezi stoupenci alternativních médií a alternativních pravd. Rozpoutala ho krátká výzva na webu Branmecesko.cz, spravovaném Úřadem vlády. Jsou na něm krátké tipy, jak se bránit dezinformacím a „ruským lžím“ (sdílet články z důvěryhodných zdrojů, před sdílením si je důkladně přečíst, diskutovat s druhou stranu, ale emocionálně se do toho nepokládat a podobně).
Správce domén s českou adresou, sdružení CZ.NIC, zablokovalo krátce po ruském útoku na Ukrajinu osm údajně dezinformačních webů. Další weby pak byly rychle vypnuty i ze strany mobilních operátorů a poskytovatelů serverového hostingu. Některé z nich se chtějí proti postupu bránit žalobou o náhradu škody. Podle advokáta, který zastupuje trojici webů Prvnízprávy.cz, Protiproud.cz a Pravýprostor.cz, je blokace neakceptovatelná a byla by možná pouze na základě rozhodnutí soudu, k čemuž nedošlo.
Internetové sdružení CZ.NIC zablokovalo krátce po ruském útoku na Ukrajinu osm údajně dezinformačních webů, které měly cíleně šířit ruskou propagandu. Šlo o bezprecedentní a zároveň kontroverzní krok, který vyvolal obavy o svobodu slova. Výkonný ředitel sdružení Ondřej Filip s odstupem dvou měsíců říká, že kritice rozumí. Rozšíření seznamu podle něj není ve hře.
Sdružení CZ.NIC, které je správcem české národní domény, se dnes rozhodlo, že osm údajně dezinformačních webů zůstane zablokovaných i po další měsíc, deníku Echo24 to řekl ředitel Ondřej Filip. O den dříve poprvé zveřejnilo seznam všech aktuálně blokovaných webů, většina z nich je poslána do tzv. karantény z důvodu formálních nedostatků při registraci. „Doménová jména zůstávají zablokovaná, protože důvody pro jejich znefunkčnění přetrvávají,“ dodal Filip.
Internetové sdružení CZ.NIC poprvé zveřejnilo seznam zablokovaných domén s českou koncovkou. Je na něm 760 zablokovaných domén, z nichž byla drtivá většina vypnuta od konce ledna 2022. Asi 50 webů bylo zablokováno už v předchozích letech z rozhodnutí soudu nebo policie. Seznam bude bude aktualizován každou hodinu. Mluvčí CZ.NIC Vilém Sládek dnes pro deník Echo24 řekl, že počet webů vypnutých z důvodu šíření ruské propagandy a dezinformací, se od 25. února nezvýšil
Předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura se musí veřejně omluvit europoslanci za KDU-ČSL Tomáši Zdechovskému a jeho bývalému kolegovi Pavlu Svobodovi. Poškodil je totiž svým nepravdivým tvrzením, že hlasovali pro uvalení sankcí na Českou republiku za nepřijímání migrantů. Ve čtvrtek to pravomocně potvrdil pražský městský soud, který zamítl Okamurovo odvolání. „Výrok byl jednoznačně lživý, nepravdivý,” konstatoval předseda odvolacího senátu Tomáš Vejnar.
Veřejným prostorem proběhla kauza učitelky češtiny z pražské základní školy Na Dlouhém lánu, která dětem z osmé třídy na hodině slohu vyjevila svůj pohled na ruskou invazi. Vyučující v podstatě zpochybnila to, jak západní média o válce informují, a žáci její slova nahráli. Ředitelka školy učitelku ihned odstavila z výuky a rozhodla se pro výpověď. Češtinářka tvrdí, že chtěla děti učit tolerovat odlišné názory a vyhazov vnímá jako omezování slova a názoru.
Válečná fronta na Ukrajině, kterou svou agresí otevřelo Putinovo Rusko, přináší mnoho dalších bojových linií, ekonomickou, ale i společenskou. Ruská válka na Ukrajině akceleruje ekonomické problémy, které přineslo potýkání se s pandemií čínského viru. U nás mnohem více než v okolních zemích rekordně roste inflace, která je s 12,7 procenta dvojnásobná ve srovnání třeba s Německem a Francií, a také máme větší drahotu. V plné nahotě se také ukázala naše více než 90procentní závislost na levném ruském plynu, které se podle hodně optimistických prohlášení vlády můžeme zbavit nejdříve za pět let.
Vzpomínáte si na redaktorku Marinu Ovsjannikovovou? Ta na začátku ruské invaze na Ukrajinu proslula tím, že vnikla do živého vysílání ruské televize s transparentem „Zastavte válku“. Následně byla oslavována jako jedna z mála ruských novinářek se svědomím. Momentálně Ovsjannikovová horuje za ukončení sankcí proti Rusku. Objevila se tak teorie, že její protest byl od začátku operací zpravodajských služeb.
Ruská armáda se koncem minulého týdne stahovala z okolí Kyjeva a v obci Buča, vzdálené od něj necelých 40 kilometrů, prý po sobě zanechala stovky mrtvých civilistů, podle starosty Buče více než 300. Ukrajinské ministerstvo obrany zavádí pojem ukrajinská Srebrenica (ve Srebrenici jdou nejvyšší odhady počtu Bosňáků zmasakrovaných srbskými vojáky k osmi tisícům). Čeští politici od Petra Fialy přes Miloše Zemana po Andreje Babiše mluví o ruských válečných zločinech.
Do jaké míry patří mezi oběti války také svoboda projevu? Nejde pouze o nedávné vypnutí osmi webů podle premiéra Fialy napojených na Rusko. Vláda chystá zákon, který by do vypínání „dezinformačních“ serverů vnesl nějaký řád. V téže době Evropský parlament velkou většinou odhlasoval Zprávu o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací.
Je to už pět dní, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil zákaz jedenácti opozičních stran a také vznik jakési národní informační platformy, jejíž zpravodajství budou přebírat a vysílat všechny televizní stanice (spojíme „všechny celonárodní TV kanály… v jednu informační platformu pro strategickou komunikaci“, abychom ho citovali přesně).
Jak vypadal svět před vynálezem boje proti dezinformacím? Když se na to zkusíme rozpomenout, zjistíme, že to bylo velmi matoucí, nám dnes obtížně pochopitelné místo. Americký pravicový ekonom Oren Cass v časopise American Compass popsal svou cestu od neoliberální ortodoxie k názoru, že tržní ekonomika musí být dobře regulovaná a je neslučitelná se současným pojetím globalizace. V rámci tohoto popisu upozorňuje na málo známý – ač již v roce 1998 odhalený – fakt, že jeden z nejslavnějších citátů uváděných na podporu volného trhu je, jak bychom dnes řekli, dezinformace.
Ještě nedávno by se rozhovor s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN) točil kolem stipendia poslance Farského, kolem nového policejního prezidenta a kolem tlaku vlády na neočkované. Válkou na Ukrajině se i Rakušanovi prudce změnila náplň práce. Jeho resort, jmenovitě Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, vede boj proti tzv. dezinformacím a cítí se být naším obráncem v jakési hybridní válce proti nepřátelským mocnostem. Kromě toho se vláda musí starat o vlnu ukrajinských uprchlíků a v neposlední řadě řešit raketový růst cen benzinu a nafty.
Na pozadí války na Ukrajině byla v Evropském parlamentu odhlasována výzva Evropské komisi, aby se více zaměřila na boj s takzvanými dezinformacemi, zejména ze strany Ruska a Číny. V návrhu, který začal vznikat ve výboru pro zahraniční vměšování a dezinformace (INGE) už dávno před ruskou invazí, jsou ale obsaženy podle některých europoslanců i problematické pasáže, které by mohly zaměřit proti konkrétním názorům a vést k omezení svobody slova na internetu.
Souběžně se skutečnou válkou na Ukrajině, která je hnusnější, než si asi dokážeme představit, se v naší části světa spouští jakýsi ideologický jarní úklid. Evropský parlament měl tento týden v úterý a ve středu na programu schůze Zprávu o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v EU, včetně dezinformací. V kostce je tato zpráva (čtenář návrh poslaný plénu zvláštním výborem stejného jména nalezne na stránce Evropského parlamentu pod šifrou A9-0022/2022) apelem Evropské komisi, v další fázi pak národním vládám scházejícím se na Evropské radě.
Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo dokument, jde prý o originál tajného rozkazu svědčícího o tom, že Kyjev připravoval na březen útok na Donbas. Ukrajinská strana zatím na tuto zprávu nereagovala. Část Donbasu ovládají proruští separatisté. Ochranou ruského obyvatelstva v Donbasu Moskva mimo jiné ospravedlňuje svou nynější agresi vůči Ukrajině. Zřejmě ze stejného důvodu píší ruská média o ukrajinských biologických laboratořích, které měly pracovat pro Američany.
