Evropská komise pokračuje ve svém tažení proti podnikateli Elonu Muskovi a jeho sociální síti X, dříve Twitter. Prostřednictvím její místopředsedkyně Věry Jourové vyzvala platformy v Silicon Valley ke zvýšené ostražitosti v boji proti ruské „válce idejí“. Jourová při tom X označila za největší prostor pro dezinformátory, uvedla agentura Bloomberg.
Společnost Alfabet, TikTok a Meta dostaly od Bruselu důrazné varování: Musíte ochránit slovenské volby před zásahy zvenčí, jinak budete čelit vysokým pokutám. Informuje o tom server Politico, podle kterého Evropská komise a slovenská vláda vzkázaly uvedeným společnostem, které provozují sociální sítě, aby před volbami pracovaly na potlačení nenávistných projevů, dezinformací a proruské propagandy.
Šéf Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka vyvolal svými slovy o placení Ruska známým osobnostem za šíření dezinformací řadu otázek. Koudelka je kritizován, že vnesl do společnosti prohlášením nejistotu a že měl buď jmenovat konkrétní aktéry nebo vůbec s prohlášením nevystupovat. „Pan ředitel a jeho lidé evidentně věděli, proč to tak formulují. Takto je to určitým způsobem i signálem druhé straně – tohle prostě nedělejte, my jsme schopni to odhalit,“ uvedl předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS) na Koudelkovu obranu.
I politický život podléhá módám. Není nutné, aby se nějaký problém přímo vyřešil. Problém islámského terorismu rozhodně není vyřešen, stejně jako problém ilegální migrace do Evropy; počty zadržených naopak v posledních měsících stoupají. Rozhodně nikdo nevyřešil válku na Ukrajině. Ale spotřebitelské chování je neúprosné. Lidé se některých témat prostě přejedí a chtějí něco nového. Boj proti dezinformacím a na něj navázaný boj proti boji proti dezinformacím teď jako by vstupovaly do tohoto stadia. Ne že by organizace zasvěcené tomuto boji vymizely, kola se točí dál.
Policie nařídila desítkám lidí, které dnes znovu přišly k Obvodnímu soudu pro Prahu 8 podpořit Patrika Tušla, Tomáše Čermáka a Zdeňka Masára, aby opustily budovu soudu. Podporovatelé na chodbě hlasitě skandovali a pískali, hluk byl slyšet i v jednací místnosti. Tušl dnes čelil obžalobě z nebezpečného pronásledování kvůli obtěžování šéfa ČLK Milana Kubka v době pandemie, spolu s Čermákem a Masárem pak byl obžalovaný i z výtržnictví kvůli obtěžování evolučního biologa Jaroslava Flegra.
Předevčírem byl na 5,5 roku do vězení pravomocně poslán aktivista z internetu, šestatřicetiletý Tomáš Čermák. Provinit se měl tím, že před rokem a něco málo, rozezlený přijímáním novely pandemického zákona, vyzýval k násilnému rozehnání parlamentu: „Nemůžeme chodit každý týden někam protestovat a mrznout tam. Uděláme plán, musíme se spojit všichni a udělat pořádný uragán.
Nejnovější krok akademického senátu Vysoké školy ekonomické (VŠE) v Praze, která umožnila rektorovi univerzity Petru Dvořákovi odvolat Miroslava Ševčíka z funkce děkana Národohospodářské fakulty (NF), vyvolala vášnivou diskusi na sociálních sítích. Rektor chce Ševčíka odvolat proto, že podle něj poškozuje dobré jméno školy. Zpráva rozhýbala také diskusi na sociálních sítích, kde možnost Ševčíkova odvolání ocenila neúspěšná prezidentská kandidátka Danuše Nerudová nebo tetínský starosta Matěj Hlavatý.
Pražský městský soud zrušil pořadateli protivládních demonstrací Ladislavu Vrabelovi podmíněný trest za šíření poplašné zprávy. Odvolací senát vrátil případ k novému projednání, vyplynulo z údajů na justičním webu InfoSoud. Vrabel dostal v dubnu nepravomocný čtyřměsíční trest za to, že jeho výroky o tom, že Česko plánuje použít jaderné zbraně proti Rusku a následném ruském útoku na ČR, byly podle prvoinstančního soudu schopné vyvolat v části společnosti obavy a znepokojení. Na posun v případu upozornila ČT.
Týden Společnosti nedůvěry se jmenuje před několika dny skončený projekt Českého rozhlasu. Je to soubor článků o dezinformacích a konspirátorech v české společnosti a čerpá z velkého průzkumu, který si objednal rozhlas u Národního institutu SYRI. Podívejme se, na co se v časech údajného škrtání zbytných výdajů ve veřejném sektoru také propalují peníze. O české společnosti nám velký průzkum se 4000 účastníků nevyjevil mnoho nového.
Odsouzení komunistického politika Josefa Skály k podmínce za popírání katyňského masakru vzbudilo očekávatelné reakce na téma svobody projevu, i když z nečekaných míst. „Odsoudit někoho za pochyby o masakru v Katyni je ve svobodném světě docela trapas, i když je tím dotyčným stalinista Skála. Neříká se to snadno, ale je to tak,“ napsal na Twitteru redaktor Respektu Marek Švehla. V další diskusi upřesnil, že by to nevztahoval na vyvraždění Židů, protože je „konsenzus nad tím, že šoa je natolik výjimečný a tak dobře zdokumentovaný zločin, že jeho popírání má být trestným činem“.
Odsouzená dezinformátorka Jana Peterková v sobotu vyzvala ministra spravedlnosti, předsedkyni pražského městského soudu a Českou advokátní komoru k zahájení kárného řízení se soudkyní a advokátem z jejího trestního procesu. V pondělí se hodlá obrátit také na prezidenta Petra Pavla. Soudkyně Věra Trojanová a advokát David Lejček porušili podle názoru Peterkové její právo na spravedlivý proces, když po nepokojích u soudu rozhodli za zavřenými dveřmi.
Jevgenzij Prigožin obvinil Moskvu, že se ruští vojáci pokusili nastražit na jeho skupinu žoldnéřů výbušniny. Podle šéfa wagnerovců konali příslušníci ruské armády na základě rozkazů přímo z ruského ministerstva obrany, jenž jim mělo nařídit rozmístit miny v ústupové části Bachmutu, který Prigožinova armáda koncem května dobyla. Informuje o tom zpravodajská agentura Nexta. Prigožin s jeho tvrzením přišel v pátek, kdy už se většina jeho žoldnéřů po několika měsících krvavých bojů z Bachmutu stáhla.
Věří, že Československo nikdy nezaniklo a Česká republika není legitimní stát, nýbrž obchodní korporace. Co ještě vloni začínalo spíše jako nevinná bizarnost, přerůstá v poslední době i v násilné incidenty u soudů nebo ve vládních budovách. Společenství legitimních věřitelů České republiky na sebe strhává pozornost především na sociálních sítích, kde se šíří videa z jeho eskapád, všímají si ho ale i úřady a odborníci jeho členy označují za radikály.
Přiznejme si, Česká republika je klidná, až nudná země. Nežijí tu nebezpečná zvířata, přírodní katastrofy jsou vzácné, kriminalita je tu relativně nízká, i v porovnání s ostatními vyspělými zeměmi, kverulantství je sice národní sport, málokdy však opustí dveře hospody. Proto bylo tak šokující, když v úterý rozbouřený dav vtrhl do soudní síně, kde se projednávala kauza Jany Peterkové, aktivistky souzené za šíření poplašné zprávy. Dav skandoval takové věci jako „Gestapo, gestapo“ a „Zákon jsme my“. Soudkyně i se senátem raději utekla. Náhlý výbuch davového hněvu si pozorovatelé vysvětlovali různě.
Floridský guvernér Ron DeSantis, který minulý týden oficiálně zahájil prezidentskou kampaň, programově ignoruje mainstreamová média. Když se rozhodl ohlásit kandidaturu v přímém přenosu na Twitteru, tzv. Twitter Spaces, v rozhovoru s Elonem Muskem, oznámil to časopis Vanity Fair titulkem „Ron DeSantis formálně oznámí svou kandidaturu s Elonem Muskem, protože David Duke nebyl k dispozici“ (David Duke je notoricky známý otevřeně rasistický politik. Divíte se, že s takovými novináři odmítá komunikovat?).
Policisté odložili případ dezinformace z období prezidentských voleb o tom, že kandidát na prezidenta Petr Pavel zemřel. Konkrétního pachatele se nepodařilo zjistit, stopy vedou do Ruska. Policie to dnes uvedla na twitteru. Případ prověřovali kriminalisté z odboru extremismu a terorismu pražské policie, a to poté, co se o něm dozvěděli z veřejného prostoru. Právě oni zjistili, že dezinformace se začala šířit z Ruska.
Násilnou demonstrací, při které se příznivci odsouzené dezinformátorky Jany Peterkové vlámali do jednací síně, se zabývají kriminalisté pro podezření ze páchání trestného činu výtržnictví. "Do budoucna nevylučují ani možnost případného rozšíření prověřování o další trestný čin," uvedla policie na twitteru. Incident se stal v úterý poté, co soud uložil bývalé novinářce Peterkové dvouletý podmíněný trest s tříletou zkušební dobou za šíření poplašné zprávy v době koronavirové pandemie.
Zásah policie a justiční stráže při úterním incidentu u Městského soudu v Praze byl profesionální. Po středečním jednání vlády to novinářům řekl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Účastníci incidentu, kteří se dobývali do soudní síně, podle něj budou ztotožněni a úřady s nimi zahájí řízení. Situace podle Blažka není taková, že by byly potřeba změny zákonů. Do budoucna je třeba pro předcházení incidentům zlepšit určitou informovanost a více komunikovat.
Soud dnes uložil bývalé novinářce Janě Peterkové dvouletý podmíněný trest za šíření poplašné zprávy v období koronavirové pandemie. Ženě stanovil tříletou zkušební dobu, ve které se musí chovat řádně. Odvolací senát rozhodl s vyloučením veřejnosti poté, co jednání narušili příznivci Peterkové a jejich výtržnosti. V budově pražského městského soudu kvůli nim museli zasahovat vedle justiční stráže i policisté. Incidentem se bude ve středu zabývat vláda.
Nahradí cvrčci maso? Evropská unie začátkem roku schválila možnost přidávání hmyzu do potravin a prakticky okamžitě se zvedla vlna vášnivých diskuzí. Zastánci a odpůrci už několik týdnů svádí prudké boje o cvrčky na českých sociálních sítích. Do debaty se zapojil například cestovatel Dan Přibáň, který hájil možnost rozšíření lidské stravy tímto směrem a kritizoval odpor a děs některých uživatelů sociálních sítí. V reakci na možnost přimíchávání hmyzu do potravin vznikla na Facebooku skupina „Cvrčky nežeru“.
O víkendu byl snesen železniční most před pražským Výstavištěm. Začíná rekonstrukce další části této trati, jejíž součástí je i vybudování kýženého železničního spojení na pražské letiště. Byli jste protestovat? Ne? Nikdo nebyl. Mělo by přitom jít o velmi podobnou kauzu jako bourání vyšehradského železničního mostu, proti němuž vznikla akce podpořená mnoha významnými osobnostmi. Je to divné. Most je „historicky podle ředitele Národního technického muzea Karla Ksandra velmi cenný. Má hodně společného s velkým železničním mostem na pražské Výtoni“.
Elon Musk nedávno zrušil tým bojující proti ruským trollím farmám, díky čemuž se jim teď na Twitteru nebývale daří. Americkou sociální síť, která v poslední době propustila tři čtvrtiny svých zaměstnanců, tak v posledním týdnu zaplavily stovky tisíc falešných ruských účtů. Potvrzuje to běloruská zpravodajská agentura Nexta, která hlásí zhruba deset tisíc nově sledujících botů. Podobně hovoří i poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko nebo server Visegrad24.
Stále více vychází najevo, že vláda odstupuje od svého záměru čelit ruským dezinformacím. Po odmítnutí akčního plánu, který vycházel z analýzy o (ne)připravenosti státu čelit dezinformační vlně a obsahoval okruhy, kde je třeba připravenost státu a společnosti posílit, vysílají politici signály, že chtějí rezignovat i na připravované legislativní úpravy. Vrátíme se tak dokonce před rozhodnutí minulé vlády, která jejich přípravu na podzim 2021 uložila ministerstvu vnitra.
Učitelka na základní škole Na Dlouhém lánu Martina Bednářová před žáky popírala, že by na Ukrajině probíhala válka. Studenti si debatu s ní na toto téma nahráli a následně byla ze školy propuštěna. Učitelka se hájila, že chtěla se žáky, v rámci hodiny slohu, vést debatu o důležitosti ověřování informací. Propuštění napadla u soudu, který prohrála. Policie nyní státnímu zastupitelství v Praze navrhlo učitelku obžalovat z popírání genocidy. O případu Echo24 informovalo již dříve zde.
V sobotu centrum Prahy zaplnila protivládní demonstrace Česko proti bídě, na kterou z popudu strany Právo Respekt Odbornost (PRO) dorazily tisíce lidí. Kde se ale protestující vzali a co je přimělo k tomu vyrazit třeba i přes část republiky do hlavního města na akci, o které běžná média ani příliš neinformovala? Živnou půdou pro společenské proudy, které by se daly popsat jako antisystémové, anti establishment či odpůrci kabinetu Petra Fialy, jsou skupiny na Facebooku. Volně přístupné, ale i uzavřené, s velikým potenciálem pro sdílení.
Nadpoloviční většina Čechů se bojí otevřeně vyjádřit své názory a má pocit, že se nám do života vrací cenzura. O jakých tématech se lidé bojí veřejně mluvit? Jde o migraci, očkování, gender nebo volby. Vyplývá to z průzkumu, který si u agentury SANEP zadala Společnost pro obranu svobody projevu (SOSP). Dřívější pokusy o zpracování průzkumu na téma svobody slova u jiných renomovaných agentur byly odmítnuty. Prestižní agentury se zalekly.
Soud v pondělí uložil bývalé novinářce Janě Peterkové za šíření poplašné zprávy dvouletý podmíněný trest s tříletou zkušební dobou. Žena ve videích, které v době koronavirové pandemie umístila na sociální sítě, mluvila o drastickém vyšetřování a léčení dětí v nemocnicích, nuceném očkování proti covidu-19 či o obsazení Česka vojsky NATO. Peterková u hlavního líčení vinu odmítla, proti rozhodnutí se na místě odvolala.
Jak a proč nejistoty zhoršují v posledních letech duševní zdraví a polarizují společnost? A jak se tomu můžeme bránit? V rozhovoru pro Týdeníku Echo na to dává odpovědi přední český psychiatr a hlubiny mozku zkoumající neurovědec, profesor Jiří Horáček, přednosta Kliniky psychiatrie a lékařské psychologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a vedoucí Centra pokročilých studií vědomí Národního ústavu duševního zdraví.
Zveřejnění nepravdivé informace o přenosu vysoce infekční tuberkulózy (TBC) na Olomoucku z řad ukrajinských vojáků, kteří cvičí ve vojenském prostoru Libavá, vyšetřuje policie jako šíření poplašné zprávy. Pachateli hrozí až tři roky vězení. Falšovaná zpráva hygienické stanice varující před tuberkulózou koluje prostřednictvím sociálních médií a elektronické pošty, v úterý ji na facebookovém profilu několik hodin sdílela i nezávislá senátorka za Kroměřížsko a právnička Jana Zwyrtek Hamplová.
Vláda zrušila pozici zmocněnce pro oblast médií a dezinformací, kterou zastával Michal Klíma. Jeho agendu převezme národní bezpečnostní poradce Tomáš Pojar. Klíma skončil ve funkci, která byla vytvořená loni v březnu, po necelém roce. Klíma čelil kritice kvůli Akčnímu plánu pro čelení dezinformacím, o jehož přepracování požádala tento týden premiéra Petra Fialu (ODS) Unie vydavatelů a Asociace online vydavatelů. "Převezmu koordinaci pouze části agendy a to tu, která se týká bezpečnostního aspektu," řekl Pojar pro deník Echo24.
