Komentáře - 15. července

Nenáviděný Boris

V Británii padl Boris Johnson a pro řadu lidí široko daleko, kteří komentují politiku, a to i v Evropě, to byla jediná událost na světě. Jeho pád byl nevyhnutelný kvůli souběhu dvou věcí – že spoustu kolegů různě naštval a podrazil a že strana klesá v průzkumech. Ale opravdu to pobouření, radost a zadostiučinění v jednom, jež tvořilo mainstreamovou reakci, bylo úměrné realitě? Když si dohledáte Johnsonovy poslední kauzy, zjistíte, že to byly trapné, občas lechtivé pitomosti, jakými se britský parlamentarismus vzrušuje už dvě stě let, akorát že ti lidé dřív bývali zajímavější.

14. července

Tam, kde umírají sny o hnoji

Naposledy takhle dav obsadil prezidentský palác v roce 2014, když na Ukrajině vyhnali Janukovyče. Od té doby tomu byl nejblíž Emmanuel Macron, když vrcholilo hnutí žlutých vest. Ale v plné parádě to máme znovu až teď. Obyvatelé Šrí Lanky vydrancovali sídlo premiéra, nejvyššího činitele země, poté, co prezident Gotabaja Radžapaksa uprchl ze země. Výrazné příběhy si žádají výrazná vysvětlení. Nic není větším pokušením pro iluzi, že něčemu rozumíme.

13. července

Kdo se stará, ten má pětkrát levnější elektřinu

Potřebujeme udržet ceny elektřiny na uzdě. Aby nám je nezvedaly uměle vysoké evropské ceny, které vycházejí z nedostatku elektřiny na trhu. K tomu je třeba, aby stát dostal ze sta procent pod kontrolu elektrárenskou společnost ČEZ, v níž má dnes 70 procent. Pak může cenu fixovat. Přesně tak, jak už to dnes dělají Francouzi. A zatím vláda Petra Fialy stále čeká a váhá. Nejasně naznačuje, že zestátnění ČEZ je běh na dva roky. Ale stále s ním ani nezačala. Proč to jde ve Francii rychle a jasně, avšak tady vláda tápe v mlze? Výsledky jsou už dnes k vidění.

12. července

Budou Němci mrznout jako u Stalingradu?

Německý svaz měst a obcí v reakci na obavu z bezprecedentní energetické krize přišel s myšlenkou, že například víceúčelová hala v Ludwigshafenu, která dřív sloužila ke konání sportovních akcí nebo koncertů a během pandemie čínského viru se přeměnila v očkovací centrum, by se po první metamorfóze mohla změnit v centrální zahřívací stanici v době, kdy do Německa dorazí mráz a někdejší ekonomický hegemon Evropy nebude schopen zajistit základní podmínky pro život svých obyvatel především z chudších vrstev.

11. července

Nadávejte globalistům

Americká vláda hrozí maďarské vládě vypovězením staré smlouvy, která zabraňuje dvojímu zdanění. Na první pohled odtažitá zpráva, avšak skrývá v sobě jeden z důvodů dramatického stavu, do něhož jsme na Západě dospěli. Američané to nedělají jako odvetu za nějaké bilaterální spory, například majetkové (ačkoli Viktor Orbán Bidenův Bílý dům ideologicky irituje). Dělají to proto, že vláda v Budapešti se rozhodla vzepřít jednomu nadnárodnímu politickému projektu, který si Biden bez toho, aby tomu předcházela veřejná rozprava, a bez větší pozornosti světové veřejnosti dohodl v rámci G7.

10. července

Hubené roky pro televizní trh, již nyní na HBO

Minulý týden oznámila tuzemská pobočka společnosti HBO, že po sloučení své mateřské firmy WarnerMedia se společností Discovery již nadále nebude produkovat původní český obsah. Z nabídky videotéky HBO Max rovněž zmizely některé odvysílané tuzemské pořady – například seriál Bez vědomí a nový gastrocestopis Spolu & hladoví. Slovensko-český seriál Víťaz, jenž je nyní v postprodukci a jenž má pojednávat o tom, jak se vede slovenskému premiérovi, když skončí ve funkci a chce se vrátit do běžného života, už videotéka ani neuvede a rovnou bude usilovat prodat ho zájemcům z jiných stanic.

09. července

08. července

Obleva v průmyslu i stavebnictví je nejspíš jen dočasná

Tento týden patřil mezi ty, kdy jsme byli zavaleni smrští statistických dat. A taky jeden z těch týdnů, kdy jim málokdo věnoval pozornost, protože sezona dovolených, umocněná přerušením pracovního týdne o státní svátky, většinu lidí spolehlivě odradí od myšlenek na makroekonomické statistiky. Přitom to ale byly informace mimořádně zajímavé.

07. července

Liberálové si mysleli, že jejich moc poroste do nebe

Jeden český komentátor na v tu chvíli čerstvou zprávu o rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu ohledně potratů napsal: „Tohle je skutečný výsledek práce ,woke‘ aktivistů. Bohužel.“ Myslím, že logiku, která se vyskytuje jinde, uplatnil na situaci, jež je trochu jiná. Jsou třeba zákony, jako je ten zakazující nemístnou sexualizaci výuky na základních školách, který nyní platí na Floridě, a další podobné, jež do této rubriky spadají.

06. července

Zabili jsme uhlí, zabíjíme plyn. Zabijeme i jádro?

V podzámčí se utrhla inflace a po létě, které si podle Fialovy rady máme užít, přijde prý pro mnohé občany s energiemi cenový šok. Porůznu v Evropě začínají nepokoje, nizozemští nebo španělští zemědělci protestují proti unijním regulacím či obecně proti raketovému zdražování.

05. července

Boj o zrno

Bylo nebylo, za časů ustrnulé normalizace, kdy ještě obrys naší vlasti na mapě vypadal o dost jinak, každé léto vypukla takzvaná bitva o zrno, někdy též zvaná „žňová ofenziva“. Pod těmito militaristickými pojmy, importovanými ze Sovětského svazu, se rozumělo to, že masmédia byla plná reportáží o hrdinných zemědělcích sklízejících rekordní úrodu pro potěchu socialistických národů, zlé Wall Street navzdory. Každý politický systém má svoje fetiše a jedním z těch komunistických fetišů bylo heslo, že dělníci a rolníci musejí mít vždycky chleba dost.

04. července

Zelená agenda posiluje autokracie, ničí demokracie

Česko by mělo své předsednictví EU, které minulý týden začalo, využít k zahájení návratu k racionalitě v energetické oblasti. Premiér Fiala tedy hovoří spíše o energetické suverenitě, ale ta dosažitelná není. Důležité je začít se vracet právě k energetické racionalitě. „Energetická suverenita“ je bezobsažný výrok, takový politický. Je líbivé vykřikovat tu o potravinové suverenitě, tu o suverenitě energetické. Ani jedno z toho není v praxi dosažitelné.

03. července

Europeada: fotbalové mistrovství malých národů a skutečně jednotné Evropy

Ledva v pátek začalo české předsednictví Evropské unie, skončila v sobotu jiná významná událost celoevropského významu. Byla dohrána Europeada neboli fotbalové mistrovství Evropy malých národů a národnostních menšin. Je to akce, která dobře odráží zakladatelský étos celé EU. sbližuje lidi, kteří by se jinak patrně nepoznali a mnohé o sobě nevěděli, utužuje jejich přesvědčení, že mají hodně společného, podtrhuje, že v jednotné Evropě na každém záleží, nehledě na jeho jazyk a národnost.

02. července

Jak chtěl Max Brod zachránit v červenci 1914 mír (a Masarykovi se to nehodilo)

Kdo by si byl v roce 1914 pomyslil, že může být válka? – Tahle udivená věta se opakuje v různých vzpomínkách na konec té krásné epochy (belle epoque), která měla trvat věčně a nebyl důvod, proč by měla skončit. Lidstvo přece bylo vyspělé, směřovalo k pokroku, státy byly provázány obchodem a diplomatickými smlouvami, vládnoucí rody spojené pokrevně i obyčejní lidé už docela cestovali, kavárny byly plné cizojazyčných časopisů, atmosféra ve městech v něčem možná kosmopolitnější a kulturnější než dnes.

01. července

Na co Petr Fiala čeká se zdražující elektřinou

Česká republika je jednou z mála zemí Evropské unie, která zatím nepodnikala nic pro to, aby zmírnila dopad prudce zdražující elektřiny na domácnosti a firmy. Ten prudký vzestup cen není zdaleka jen výsledkem ruské agrese proti Ukrajině. Elektřina zdražovala už dlouho předtím, než Vladimir Putin zaútočil 24. února na sousední zemi. To zdražování není žádným výsledkem působení neviditelné ruky trhu. Právě naopak je důsledkem velmi viditelného politického tažení za bezuhlíkovou ekonomiku.

30. června

Tady česká vláda selhala, a to na celé čáře

Z úterý na středu se odehrávala historie, která sice byla přesně naplánovaná, ale ti, kdo ji měli dělat, o ní předem pokud možno mlčeli. Když rada ministrů životního prostředí skončila, šéf německých Zelených a vicekancléř spolkové vlády Robert Habeck napsal: „Uprostřed největší energetické krize v dějinách Evropy jsme přijali jeden z klimatických balíčků s největším dosahem v dějinách Evropy.“ Výjimky a kompromisy vyvzdorované několika členskými státy nemění podstatu věci.

29. června

Feťáci zpráv, dejte si dovolenou

Představme si, že se ve společnosti nesmírně rozšíří droga, která bude neobyčejně návyková, lehce dostupná, ba dokonce mnohými autoritami doporučovaná jako velká hodnota naší doby. A přitom bude mít strašné následky. Mnozí lidé na ni budou nejen zcela závislí a budou s ní trávit velkou část svého času, ale hlavně jim po ní bude špatně. Duševně i fyzicky. Budou trpět různými neurózami, budou úzkostliví a podráždění, budou propadat různým panikám a stresům, což by ještě nebylo nejhorší.