KRITIZOVANÝ DIPLOMAT

Kauza Petr Drulák. Jaký píšeme rok?

KRITIZOVANÝ DIPLOMAT
Kauza Petr Drulák. Jaký píšeme rok?

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Cancel culture neboli kultura rušení (určitých lidí s určitými názory) je import z USA, nejprve do západní Evropy a teď v prvních náznacích i k nám. Petr Drulák, donedávna velvyslanec ve Francii, předtím náměstek ministra zahraničí a ještě předtím ředitel Ústavu mezinárodních vztahů (ÚMV), se do úzkých nedostal proto, že by snad nevhodně používal genderové maskulinum, případně zlehčoval rasismus, ale kvůli jiným názorům v zahraniční politice, především pokud jde o válku na Ukrajině a roli Západu při jejím vzniku.

Z ÚMV, kde má po návratu z ambasády v Paříži poloviční úvazek, dostal letos před prázdninami dva vytýkací dopisy, podepsané ředitelem Ondřejem Ditrychem. Podle zpráv byl Ditrych už nějakou dobu vystaven přání ministerstva zahraničí, aby se Druláka, nekonformního už před válkou na Ukrajině, zbavil nebo ho zkrotil. Pak však ve zmíněných vytýkacích dopisech zformuloval věci, že se člověk musí štípnout, jaký píšeme rok.

Ditrych Drulákovi oznamuje, že je na štíru s Etickým kodexem zaměstnance/-kyně (všimněme si pokrokové formulace) a že svým vystupováním ohrožuje dobrou pověst ústavu. Vytýká mu obecně radikální slovník – jako že s Ukrajinou Západ hrál „špinavou cynickou hru“, když ji provokoval, aby se ucházela o členství v NATO nebo v EU, a přitom jí odmítal dát bezpečnostní záruky.

Pak mu zcela konkrétně vytýká sklon ke konspiračnímu myšlení, kterážto výtka je samozřejmě hitem našeho mainstreamu už několik let. Ditrych si tu ukázkově nabíhá, za příklady spikleneckého uvažování si vybral Drulákovy zmínky o hlubokém státu (deep state) a o korupčních vazbách Bidenovy rodiny na ukrajinskou oligarchii. Ty jsou snadno prokazatelné – 50 tisíc dolarů měsíčně od firmy Burisma pro Bidenova syna Huntera, který v dané době neuměl nic jiného než zprostředkovat přístup ke svému otci viceprezidentovi. Tatínek viceprezident následně dosáhl odvolání generálního prokurátora Ukrajiny, který proti Burismě zahájil vyšetřování.

Drulák toto a mnoho jiného v korespondenci s ÚMV, již má Echo k dispozici, detailně rozebírá. Řediteli Ditrychovi při té příležitosti jedovatě připomíná, že těžko může vyváženost a korektnost požadovat on, kdo loni těsně po volbách pro magazín Foreign Affairs charakterizoval Andreje Babiše jako „premiéra vlády, jejíž linii jste do té doby loajálně sledoval“ mimo jiné s úmyslem „vyvést Českou republiku z orbity EU“. Což je věcně vzato od ředitele Ditrycha samozřejmě nesmysl, Babiš byl eu-konformnější, než by bylo nutné. Drulák žádal, aby před etickou komisi předstupovali všichni zaměstnanci, kteří se mihli v médiích a dopustili se při tom z povahy věci zkratkovitého vyjádření, nebo nikdo.

Letos v létě Druláka na popud z ministerstva zahraničí vyšetřovala etická komise ÚMV a podržela ho. Přesto nad ním dál visí dva vytýkací dopisy od ředitele, a tedy možnost, že s třetím vytýkacím dopisem dostane i výpověď. Nonkonformní akademik se nevzdává, zapojil advokátku Janu Zwyrtek-Hamplovou a ředitele požádal, ať oba dopisy stáhne. Připomíná mu své názorové střety s ministerstvem zahraničí zhruba před deseti lety, kdy byl ředitelem ÚMV on sám a s tehdejším vedením ministerstva zahraničí se dohodl na kompromisu, že své názory nebude prezentovat z titulu ředitele ÚMV, ale prostě jako Drulák, občan využívající svého práva na svobodu projevu.

Ředitel ústavu se patrně chce znovu ucházet o místo na příští léta. Korespondence Ditrych–Drulák je dokumentem doby, v níž se z pomyslných rtů vlády odezírá víc než kdykoliv během posledních třiceti let.