Hořící autobus, zápalné bomby, nepokoje v ulicích Severního Irska. To jsou záběry, na které si Británie za posledních zhruba dvacet let již odvykla. Nyní se však vrací. Při nepokojích v posledních dnech bylo zraněno přes padesát policistů. Británie se začíná pomalu obávat, jestli se nevrací období sektářského násilí. To naposledy trvalo od šedesátých let do roku 1998, zemřelo při něm přes tři a půl tisíce lidí a desítky tisíc byly zraněny.
Několik stovek podniků zůstává otevřených a nic na tom nezměnilo ani zpřísnění vládních restrikcí. Iniciativě Chcípl PES vadí, že vláda znovu omezuje živnostníky a podnikatele, zatímco průmyslová výroba bez větších omezení běží dál. Chce také konec vlády premiéra Andreje Babiše (ANO). V neděli tak iniciativa plánuje demonstraci na Staroměstském náměstí.
Jeden z protestů proti uzavírání veřejného života kvůli pandemii se konal v sobotu v Jinačovicích u Brna před domem, kde bydlí ministr zdravotnictví Jan Blatný.
Středeční povstání ve Washingtonu je z těch událostí, jež poskytují příležitost k ukázání pokrytectví či dvojích měřítek amerických médií a liberálních elit. Kde jste byli, když loni v létě demonstranti po celé Americe útočili na policii, zapalovali obchody, strhávali sochy? A – chcete-li něco blížící se útoku na sídlo vrcholného federálního orgánu – měsíce obléhali federální soudní budovu v Seattlu? lze se jich ptát.
Přesně před půlstoletím v Polsku došlo k nejmasivnějším dělnickým nepokojům v dobách komunismu. Byly krvavě potlačeny, nicméně paměť o událostech, odehrávajících se převážně v přímořských přístavech na severu země, sehrála klíčovou roli při vzniku hnuti Solidarita o deset let později. V prosinci 1970 se vedení komunistického Polska rozhodlo znovu výrazně zvýšit ceny, zdražily zejména potraviny.
K iniciativě Chcípl PES se připojily už stovky protestujících podnikatelů či živnostníků z celé republiky, kteří požadují po vládě změny kompenzačních pravidel. V pátek nechali někteří z nich navzdory zákazu otevřené restaurace a protesty mají pokračovat i přes víkend. Jiné restaurace se rozhodly nakonec neotevírat. Demonstrovat proti vládním nařízením se chystají i hoteliéři či autobusoví dopravci.
Přes 220 autobusových zájezdových dopravců se v neděli sjede protestovat do Prahy. Nelíbí se jim současný postup vlády, která podle nich jejich obor přehlíží. V současnosti dopravcům klesly zakázky téměř na nulu, obnovení provozu většina z nich očekává až v polovině příštího roku. Novináře o tom dnes informovala iniciativa Za autobusy. Stát na podzim rozdělil mezi dopravce miliardu korun, podle firem to však kvůli pokračující krizi na záchranu oboru nestačí.
Historie se opakuje, poprvé jako fraška, podruhé jako LARP – jak kdosi nedávno přetvořil oblíbený Marxův výrok. A skutečně i na naší veřejné scéně můžeme v poslední době zaznamenat podivný pocit, jako by před námi defilovali zombies. Někteří už jsou světem nemrtvých přetvořeni do neurčitých, přibližných typů, u jiných pod potrhanou pokožkou jasně rozeznáváme konkrétní osobnost.
Na nejstarší české Univerzitě Karlově je podzimní semestr 2019 docela výživné období. Aféru okolo smlouvy o partnerství se společností Home Credit International totiž střídá okupační stávka, která se z filozofické fakulty přesunula na rektorát univerzity. Od středy tam přespává zhruba dvacet lidí, zůstat chtějí i přes víkendu.
Máme v Evropské unii znovu politické vězně? To je základní otázka, od níž se odvíjí hodnocení situace v Katalánsku, takto nejbohatší části Španělského království. Minulé pondělí španělský Nejvyšší soud poslal devět aktivistů katalánského hnutí za nezávislost do vězení, tresty jsou drastické, od devíti do třinácti let. Z pohledu oficiálního Madridu to vlastně jinak než drasticky dopadnout nemohlo. Ú
Komunisté se rozčilují kvůli „antikomunistickým útokům“ během akcí spjatých s letošním výročí okupace vojsk Varšavské smlouvy v Šumperku. Především kvůli nápisu křídou „KSČM je zločinecká organizace“, který se objevil pod okny místních komunistů. Proto podali trestní oznámení na neznámého pachatele. „Píšu jen pravdu, žádné lži,“ říká autor nápisu Radoslav Sturm.
Od jara otřásají Hongkongem nevídané protesty. Lidé demonstrují proti návrhu zákona, jenž by hongkongské správě usnadnil vzájemné vydávání hledaných osob s Macaem, Tchaj-wanem a ovšem pevninskou Čínou. Opozice má obavy, že tato norma by byla zneužívána k trestání osob kritických vůči komunistickému režimu v Pekingu, ať už jsou to uprchlíci, nebo samotní obyvatelé Hongkongu.
Mladíci z Milionu chvilek pro demokracii upozornili na prvotní hřích tuzemské politiky.
Koncem dubna dorazil premiéru Andreji Babišovi zajímavý dopis. Psalo mu osmnáct velkých známých firem. Lobbovaly. To nebývá překvapivé. Je přirozené, že se firmy při přípravě zákonů snaží obhájit své vlastní zájmy. Vodafone, Česká spořitelna, Amazon ani RegionJet Radima Jančury ale nevyzývaly ministerského předsedu ani ke snížení daní, ani k omezení drahé byrokracie, ani k vyšším investicím do veřejné inferastruktury, které by jim pomohly k vyšším ziskům. Dokonce nešlo ani o vyšší speciální dotace, pobídky nebo úlevy. Nepsaly jménem svým, ale jménem progresivistických aktivistů z LGBT komunity.
V české sněmovně byl podán návrh na změnu ústavy, který by upřesnil pojem manželství jako svazek muže a ženy. Navrhovatelé (Marek Výborný, Marek Benda a další) k návrhu spolu s Aliancí pro rodinu organizovali ve sněmovně konferenci. Její hvězdou byla Ludovine de la Rochère, předsedkyně francouzského hnutí La Manif pour Tous. Toto hnutí dokázalo v Paříži a dalších francouzských městech na protest proti zákonu o manželství pro homosexuální páry a jejich právu adoptovat děti dostat do ulic statisíce až miliony lidí. I když zablokovat přijetí zákona se tehdy nepodařilo, pro de la Rochère válka s pokrokáři neskončila.
Alžírský prezident Abdalazíz Buteflika po masových protestech oznámil, že nebude znovu kandidovat na post hlavy státu. Zároveň odložil volby plánované na 18. dubna a slíbil i změny ve složení vlády a politické a ekonomické reformy. Svou rezignaci podle místní televize vzápětí oznámil premiér Ahmad Ujahjá. Dvaaosmdesátiletý Buteflika, který trpí od roku 2013 následky mrtvice, se měl o svůj mandát v dubnu ucházet už popáté.
Odsouzení českého šoféra Jiřího Sagana podkopává demokratické principy, myslí si to europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který věří v jeho nevinu a v případu řidiče odsouzeného za pašování migrantů se značně angažuje. V pondělí před francouzskou ambasádou protestovalo několik desítek lidí, kteří rovněž věří v nevinu Sagana a požadují jeho propuštění. Francouzský soud minulý týden zpřísnil z 18 měsíců na dva roky vězení trest pro českého řidiče, v jehož kamionu úřady našly loni v přístavním městě Calais skupinu Iráčanů. „Ten člověk je stoprocentně nevinný,“ řekl Zdechovský v rozhovoru pro Echo24.
Ty, kteří se stydí za svého premiéra a hlásají to na billboardech, pozval předseda vlády Andrej Babiš (ANO) „na kafe a vysvětlení, že se za něj stydět nemusí“. Vypadá to ale, že jeho pozvání zůstane neoslyšeno. Sám autor kampaně Jaroslav Poláček uvedl, že žádnou cestu na kafe organizovat nebude. Vyzval ho k tomu nepřímo sám Babiš. „Premiér to nepochopil. Kampaň jsme nedělali, abychom debatovali o ‚sporných věcech‘. Není o čem. My víme, proč jsme na billboardu,“ uvedl Poláček.
Stávkami, demonstracemi, pouličním násilím s rozbíjením výloh a zapalováním aut proslulá Francie zažila v posledních týdnech nejsilnější vlnu protestů od roku 1968. Tři mrtví. Devět set zraněných. Z toho sto padesát policistů. Poškozená ekonomika v jedné z hlavních turistických sezon, kdy do Paříže, jež je nejatraktivnější turistickou destinací na světě, přijíždí značná část z téměř 89 milionů lidí, kteří zemi každoročně navštíví. Zničená Paříž včetně Vítězného oblouku.
Protivládní protesty takzvaného hnutí žlutých vest výrazně zpomalí růst francouzské ekonomiky v posledním čtvrtletí tohoto roku. Francouzská centrální banka kvůli protestům zhoršila výhled růstu na toto období - nově má ekonomika ve srovnání s předchozími třemi měsíci vzrůst jen o 0,2 procenta místo původně očekávaných 0,4 procenta.
Francouzská vláda vyhověla požadavkům hnutí takzvaných žlutých vest a rozhodla se zrušit plánovanou daň z pohonných hmot. Jak oznámil premiér Édouard Philippe, s daní se nepočítá v rozpočtu na příští rok. Plán na zavedení daně vyvolal v Paříži i jinde ve Francii v posledních týdnech rozsáhlé násilné protesty.
Protestů proti premiéru Babišovi se účastnily desítky tisíc lidí, přesto většina Čechů jeho vládu podporuje nebo aspoň snáší. Mají k tomu stejný důvod, jako byl ten, který je v roce 1989 motivoval ke svržení komunistického režimu.
Několik tisíc lidí se ve čtvrtek večer sešlo na pražském Václavském náměstí, kde občané demonstrují proti vládě Andreje Babiše (ANO). Protestující žádají jeho demisi kvůli aféře s údajným únosem premiérova syna do zahraničí, do níž má být Babiš senior zapleten. V centru Prahy vystupují také někteří politici.
Německá policie v noci na neděli pozatýkala 34 ekologických aktivistů, kteří v Hambašském lese západně od Kolína nad Rýnem odmítali opustit své přístřešky v korunách stromů. Ty tam postavili, aby zabránili vykácení lesa a následné těžbě uhlí. Devět lidí utrpělo při policejní akci lehká zranění, napsala dnes agentura DPA s odvoláním na policii v Cáchách.
Následující komentář je opět o nepokojích v Sasku, kde část veřejnosti po incidentech s „uprchlíky“, hlavně když mají fatální zakončení, demonstruje na ulicích, a protože s nimi demonstrují i skupiny skinheadů a neonacistů, ocitá se východní Německo plošně v podezření z „pravicového extremismu“.
Zhruba 2300 účastníků přilákala v pátek podle policie další z řady demonstrací, která se konala ve východoněmeckém městě Chemnitz (Saská Kamenice). Organizátorem bylo protiimigrační hnutí Pro Chemnitz, napsala agentura DPA. Na protidemonstraci uspořádanou spolkem Chemnitz bez nacistů dorazilo asi 1000 osob. List Die Welt informoval, že na okraj jedné ze srpnových demonstrací byla v Chemnitzu napadena i židovská restaurace.
Být otevřený světu, toť přesně takový výraz, prodchnutý nevyhnutelným pokrokem a hřejivou září budoucnosti. Kdo by se chtěl uzavírat před světem? Snad jen ustrašený, omezený tupec, nesebevědomý, nahnědlý a zaostalý Čecháček. (V Německu ovšem Sasíček. Jinak je ten argument navlas stejný.)
Saský křesťanskodemokratický premiér Michael Kretschmer dal v Drážďanech najevo, že nesouhlasí s hodnocením událostí v Chemnitzu (Saské Kamenici) se svou stranickou šéfkou a spolkovou kancléřkou Angelou Merkelovou. Ta však v Berlíně na tiskové konferenci po jednání s předsedou české vlády Andrejem Babišem Kretschemrův názor rázně odmítla.
Koncert proti rasismu a pravicovému extremismu v centru východoněmeckého Chemnitzu (Saské Kamenice) přilákal v pondělí podle odhadu města 65.000 lidí, což je výrazně více, než se čekalo. Dění v Chemnitzu, které vyhrotila vražda pětatřicetiletého Němce, z níž je podezřelá dvojice migrantů, nadále hýbe německou politickou scénou. Město v posledním týdnu zažilo řadu demonstrací, z nichž některé doprovodily výtržnosti a útoky na přistěhovalce. I některé komentáře v německém tisku upozorňují, že akce se snaží odvrátit pozornost od skutečných problémů.
Celkem zhruba 9500 lidí se zúčastnilo sobotních demonstrací ve východoněmeckém městě Chemnitz (Saská Kamenice). Zranění při protestech proti migrantům i proti pravicovým extremistům utrpělo devět lidí. V bilanční tiskové zprávě o tom dnes informovala policie, která rovněž zaznamenala v souvislosti s demonstracemi nejméně 25 trestných činů. Zranění v sobotu utrpěl v Chemnitzu mimo jiné 20letý Afghánec, kterého napadli čtyři maskovaní lidé.
