Tag: Senát

Články k tagu

Koalice se chystá stopnout komunistického soudce, podezřívajícího Ameriku a Izrael z válečných zločinů

Vládní koalice má v Senátu obrovskou většinu. Bez problémů může zastavit prezidentovi Petru Pavlovi kohokoliv z jeho kandidátů na ústavní soudce. Adepty mezi patnáct vyvolených s vůbec nejvyšší mocí v zemi. Nad Ústavním soudem už není nikdo. Je to hlídač, který už nad sebou nemá žádného hlídače. Proto je nutné, by ta patnáctka vyvolených byly důvěryhodné, odvážné osobnosti s jasnými hodnotami, které jsou připraveni hájit i v hodně složitých podmínkách.

Vystrčilovi píší tisíce lidí kvůli střetu zájmů. Zastavte to, nemůžu pracovat, prosí šéf Senátu

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) obdržel podle svých slov za poslední den více než tisíc e-mailů od veřejnosti k tématu zpřísnění zákona o střetu zájmů. Lidé mu píší na základě výzvy spolku Milion chvilek pro demokracii. Těm vadí, že v novele zákona, která doputovala do horní komory, zůstala „díra“ v podobě možnosti politiků vlastnit internetová média. Milion chvilek vyzval na svých sociálních sítích veřejnost, aby dala politikům vědět, že jí záleží na nezávislosti médií.

„Jmenoval byste zločince.“ Pavlův kandidát na Ústavní soud začíná vyvolávat pozdvižení

Česká republika by měla stejně jako Polsko, Slovensko nebo Maďarsko zavést embargo na dovoz některých zemědělských plodin z Ukrajiny. V tiskové zprávě to uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. ČR spolu s Německem nebo Francií po úterním jednání v Bruselu možné prodloužení embarga, které zatím platí do 15. září, kritizovala. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) není dlouhodobě udržitelné a prospěšné, aby se unijní země dělily na různé kategorie podle možnosti dovozu zboží z Ukrajiny.

Nafta zřejmě zdraží, Senát schválil zvýšení spotřební daně

Spotřební daň z nafty se během následujících měsíců zřejmě zvýší, a vrátí se tak na úroveň před loňským červnem. Zvýšení o 1,50 Kč na litr ve čtvrtek schválil Senát. Podle analytiků tak může litr nafty u čerpacích stanic zdražit o 1,80 koruny. Původně měla nynější snížená sazba platit do konce roku. Vláda ale chce kvůli nižším cenám a kvůli vyšším příjmům rozpočtu zvýšit sazbu daně už nyní. Odkdy bude vyšší daň platit, zatím není jisté.

Výbor Senátu se staví proti Istanbulské úmluvě. Je to ideologický dokument, říká

Senátní ústavně-právní výbor doporučil horní komoře neratifikovat takzvanou Istanbulskou úmluvu. Podle něj je Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí ideologický dokument. Proti ratifikaci se postavilo pět senátorů a senátorek z osmi hlasujících. Česko úmluvu podepsalo v roce 2016. K tomu, aby začala platit, ji musí ratifikovat Sněmovna a Senát a podepsat prezident. Vláda s pokračováním procesu ratifikace souhlasila koncem června.

Prezident posílá do Senátu velmi kontroverzního ústavního soudce

Chyby dělají všichni. Promíjet je lidské. Odpouštět hříchy minulosti správné. Druhá šance a nové začátky dávají důvěru v budoucnost. Na vrcholu společnosti jsou ale posty, které jsou mimořádně důležité pro jejich směřování. Ti, kdo na nich sedí, už nad sebou nemají žádné další hlídače. Jejich moc je obrovská a ničím neomezená. Jen jejich vlastní integritou, odvahou, pevným hodnotovým kompasem. Nároky na ně jsou výrazně vyšší než na ostatní. Je to jen patnáct vyvolených. Měla by to být elita elity.

Senát naprostou většinou schválil obrannou dohodu s USA

Senát dnes podle očekávání schválil česko-americkou dohodu o obranné spolupráci. Hlasovalo pro ni 66 ze 72 přítomných senátorů. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že dohoda je v bezpečnostním zájmu ČR a nedává americkým vojákům automaticky právo pobývat na českém území, jak tvrdí její kritici. Souhlas s dohodou musí dát také Sněmovna, která o tom má rozhodovat ve středu 19. července.

K volbě ústavních soudců

Prezident Petr Pavel má příležitost ukázat, že je prezident všech. Podaří se mu to? Při volbě prvních tří kandidátů senátem na pozici ústavních soudců ohodnotili všichni novináři jeho výkon jako úplné a hlavně prestižní politické vítězství.

První velký úspěšný test prezidenta Pavla

Po téměř třech měsících na Hradě je první příležitost hodnotit výkon nového prezidenta podle zvládnutí zásadních pravomocí. Jmenování ústavních soudců a jejich prosazení v Senátu je pravomocí klíčovou. Osobní vizitkou prezidentů jsou jejich ústavní soudci nebo centrální bankéři. Odchod prezidenta Miloše Zemana bohužel provázelo jmenování nejhoršího guvernéra a nejhorší bankovní rady, jakou jsme tady po roce 1989 měli. Aleš Michl a spol., kteří tady pasivně tolerují jednu z nejvyšších inflací v celé Evropské unii, jsou Zemanovou hodně špatnou vizitkou, která po něm zemi zbyla.

Baxa, Wintr i Zemanová prošli. Senát schválil prezidentovy kandidáty na Ústavní soud

Senát schválil prezidentu Petru Pavlovi jeho první tři kandidáty na nové ústavní soudce. Těmi byli bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, profesor ústavního práva z Karlovy univerzity Jan Wintr a bývalá šéfka Soudcovské unie Daniela Zemanová. Pavel teď může své kandidáty jmenovat soudci. Nominanti to přitom neměli vůbec jisté, senátní výbory se na nich neshodli. Zatímco ústavně-právní výbor z většiny kandidáty odmítl, výbor pro lidská práva byl smířlivější,

Senát si kolíkuje hřiště vůči Pavlově nepolitické politice. Nové soudce přitom čekají důchody i ČEZ

Prezident Petr Pavel ve středu míří za senátory, aby před nimi hájil své kandidáty na ústavní soudce. Senát se totiž na jeho nominacích neshodl. Zatímco ústavně-právní výbor z většiny kandidáty odmítl, výbor pro lidská práva byl smířlivější, vše tak záleží na hlasování celé horní komory. Některým senátorům vadí to, že s nimi Pavel svůj výběr nekonzultoval. Podle politologů teď tak probíhá něco, co by šlo nazvat „vykolíkovávání hřiště“. Výběr nových ústavních soudců je přitom zásadní.

Senátní výbory rozpoltily Pavlovy návrhy. Teď podpořily Baxu i Zemanovou na ústavní soudce

Senátní výbor pro lidská práva v úterý doporučil schválit někdejšího předsedu Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu jako ústavního soudce. Doporučil i bývalou prezidentku Soudcovské unie Danielu Zemanovou. Senátní výbor tak v obou případech přijal opačné doporučení než minulý týden ústavně-právní výbor horní parlamentní komory. Stejně jako minulý týden se v úterý shodl senátní výbor pro lidská práva, když doporučil nominovat profesora ústavního práva Jana Wintra.

Lekce z politiky pro Petra Pavla

Senátoři budou v nejbližších dnech hlasovat o třech nových členech Ústavního soudu. Jde o jedinou důležitou pravomoc horní komory, jež je odvislá od vůle senátorů. Vybírat si ale mohou pouze z návrhů, které jim předloží prezident. O významu výběru soudců a roli Ústavního soudu není nutné se rozepisovat, ani o tom, že výběr kandidátů je vždy předmětem politického střetu. Senát o schvalování soudců poprvé rozhodoval až v roce 2000, víc než sedm let po vzniku samostatné České republiky, a dva předchozí prezidenti, kteří o potvrzení museli žádat, měli se svými nominanty potíže.

Pokud nechtěl být Pavel překvapen, měl s námi o soudcích diskutovat, říká Marvanová

Prezident Petr Pavel zažil svou první větší politickou porážku, když mu Ústavně-právní výbor Senátu nedoporučil hned dva ze tří kandidátů na nové ústavní soudce. Uspěl jen Jan Wintr z pražské právnické fakulty, zatímco bývalá šéfka Soudcovské unie Daniela Zemanová i někdejší předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa nedostali v tajném hlasování dostatek hlasů. Hlava státu tak ve středu míří do horní komory přesvědčovat senátory o svém rozhodnutí.

Pavlův poradce Marek chce omezit prezidentovu pravomoc při jmenování členů rady ČNB

Jmenování členů rady České národní banky (ČNB) by podle člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) a prezidentova poradce Davida Marka mělo projít určitými změnami, aby jejich výběr nezáležel pouze na hlavě státu. Podle něj se na Pražském hradě debatuje o možné změně ústavy, která by do budoucna podmínila jmenování bankovní rady ČNB souhlasem Senátu. Řekl to v pořadu OVM, kde s ním souhlasili i další hosté. Kromě změny jmenování by se měla podle Marka změnit například i délka mandátu členů.

Pavel narazil v Senátu. Výbor odmítl nominaci Baxy a Zemanové na ústavní soudce

Někdejší předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) Josef Baxa a bývalá prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová se možná ústavními soudci nestanou. Senátní ústavně-právní výbor ve středu jejich nominaci překvapivě nepodpořil. Pro Zemanovou hlasovali jen dva z deseti přítomných členů výboru, pro Baxu čtyři. Definitivně o nominaci Baxy a Zemanové rozhodne za týden Senát, předcházet tomu bude ještě projednání v senátním výboru pro lidská práva.

ANO napadlo valorizaci důchodů u Ústavního soudu. Stejný krok udělala i skupina senátorů

Do podatelny Ústavního soudu (ÚS) přinesl právní zástupce hnutí ANO David Rašovský návrh na zrušení části novely k důchodům. Podepsalo se pod něj všech 71 poslanců ANO. Protiústavnost u vládní novely o zkrácení červnové valorizace penzí spatřuje opoziční hnutí ANO v retroaktivitě a ve způsobu projednávání návrhu ve stavu legislativní nouze ve Sněmovně. Na dnešní tiskové konferenci to uvedla předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová.

Senát projedná nominace ústavních soudců 31. května, oznámil Pavel

Nastavení procedury nominací nových ústavních soudců je pro Pražský hrad i Senát přijatelné. Po úterní schůzce s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) a zástupci senátních výborů to novinářům řekl prezident Petr Pavel. O třech nominacích na ústavní soudce, které již Pavel Senátu předal, by měla horní komora jednat zřejmě 31. května, potvrdili Pavel i Vystrčil.

„Chtějí mě upálit, rasismus ale odsuzuji.“ Senátorka Hamplová se brání proti aktivistům

Senátorka Jana Zwyrtek Hamplová se ohradila proti označení, že je rasistka. Podle ní je výraz v rozporu s její dlouholetou právní praxí. Výroky v Senátu prý byly vytrženy z kontextu, řekla v pořadu ČT24 Události, komentáře. Přiznala ale, že měla zvolit lepší obrat. Sešla se také se zástupci romské komunity, aby jim vše vysvětlila osobně. Minulý týden vzbudil rozruch výrok senátorky Jany Zwyrtek Hamplové, že společné školní třídy pro všechny děti jsou nerealizovatelné a že by měly být vybudovány samostatné pro romské děti.

Senátorka Hamplová chce samostatné třídy pro Romy. Společné prý ubližují ostatním

Romské organizace, romští studenti i vládní zmocněnkyně pro romské menšiny se ohradili proti výrokům senátorky Jany Zwyrtek Hamplové (Nezávislí) o tom, že by školy mohly vytvářet pro romské děti v jejich zájmu samostatné třídy. Podle nich jsou vyjádření senátorky projevem rasismu a segregace. Zwyrtek Hamplovou kritizovali také zástupci vládních stran.

Pavel navštívil Senát, chce vytvářet tlak na vládu

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne navštívil Senát, kde přednesl projev. Horní komoru navštívil jako první ústavní instituci, a to tři týdny po nástupu do funkce. S předsedou horní komory Milošem Vystrčilem (ODS) a dalšími senátními představiteli hlava státu před projevem absolvovala neveřejná jednání. Hlavním bodem programu Pavlova pobytu v Senátu byl jeho projev na schůzi horní komory. Poté prezident spolu s předsedou horní komory vystoupil na tiskové konferenci, setkal se s dalšími členy senátorského sboru.

Pavlův polarizující výběr soudců čeká zkouška v Senátu

Prezident Petr Pavel míří za senátory na schůzku o způsobu výběru nových ústavních soudců. Hlava státu se rozhodla obeslat celkem 23 institucí, které jí mají navrhnout své kandidáty, aby je následně mohl posoudit Pavlův panel odborníků vedený ústavním právníkem Janem Kyselou. Zatímco veřejným prostorem létají první jména pravděpodobných kandidátů, všemožní politici a právníci se nemohou shodnout na tom, zda je transparentní přístup nového prezidenta vhodný, nebo ne.

Pavel míří za senátory. Bude s nimi řešit nové ústavní soudce

Prezident Petr Pavel se ve čtvrtek sejde se zástupci Senátu, aby s nimi probral způsob výběru nových ústavních soudců a zřejmě i konkrétní kandidáty. Deníku Echo24 to řekl předseda Ústavně-právního výboru Senátu Tomáš Goláň (za SEN 21). Kromě něj se Pavel setká i s vedením horní komory a šéfem stálé komise pro ústavu a parlamentní procedury Zdeňkem Hrabou (za ODS). Prezident nedávno ohlásil, že obešle celkem 23 institucí, aby mu předložily své kandidáty na nové ústavní soudce. Vybrané kandidáty pak musí schválit právě Senát.

Valorizace penzí prošly Senátem bez dramatu. V pátek se vyjádří prezident Pavel

Senát ve středu podle očekávání schválil sporné snížení červnové valorizace důchodů, které navrhla vláda kvůli nutnosti nezvyšovat neúměrně výdaje státu. Průměrný důchod se tak má od června zvýšit o zhruba 760 korun měsíčně, zatímco bez novely by se v návaznosti na míru inflace zvýšil o 1770 korun. Návrh ještě posoudí nastupující prezident Petr Pavel, který slíbil stanovisko zveřejnit v pátek.

Snižování důchodů narazilo v senátních výborech. Odmítli ho i členové vládních stran

Senátní ústavně-právní výbor v úterý odmítl nižší valorizaci červnových důchodů. K důvodům patřilo zejména sporné schválení vládní důchodové novely ve Sněmovně ve stavu legislativní nouze. Výbor doporučil zamítnutí novely nejtěsnější většinou i hlasy senátorů z klubů vládních stran. Nižší valorizaci nepodpořil ani sociální výbor Senátu. Horní parlamentní komora o novele rozhodne ve středu.

Policie vyšetřuje příspěvek senátorky Hamplovou kvůli fámě o tuberkulóze u Ukrajinců

Zveřejnění nepravdivé informace o přenosu vysoce infekční tuberkulózy (TBC) na Olomoucku z řad ukrajinských vojáků, kteří cvičí ve vojenském prostoru Libavá, vyšetřuje policie jako šíření poplašné zprávy. Pachateli hrozí až tři roky vězení. Falšovaná zpráva hygienické stanice varující před tuberkulózou koluje prostřednictvím sociálních médií a elektronické pošty, v úterý ji na facebookovém profilu několik hodin sdílela i nezávislá senátorka za Kroměřížsko a právnička Jana Zwyrtek Hamplová.

Hotovost do ústavy

Jitka Chalánková, senátorka z Prostějovska, po několikáté ukazuje, že i jedinec v politice (v klubu ODS, ale nezařazená a trochu na okraji) může prosazovat důležité věci a doprovodit je v legislativním procesu dosti daleko, třeba až těsně před cíl. Předpokladem je sveřepost. V Senátu teď ve středu Chalánkové chyběl jeden hlas k prosazení návrhu, jímž by se do ústavy vepsalo právo platit v hotovosti. Pro hlasoval téměř celý senátorský klub ODS, proti nebo se zdržela většina lidovců a zástupců STAN, skupina kolem expolicisty Václava Lásky.

Jak se vyrábělo spiknutí

V Echu jsme sice o davovém šílenství, jemuž propadla americká média ohledně „spiknutí“ Donalda Trumpa s Ruskem, informovali dostatečně, ale dnes nemůžeme pominout text, jenž v této příšerné epizodě představuje významný milník. Americký časopis Columbia Journalism Review je jakýmsi průběžným pomníkem vlastní důležitosti, jejž si americká novinářská profese buduje. S velkou vážností probírá pravidla a problémy žurnalistické profese. Můžete si ho představit jako jakési Otázky Václava Moravce věnované americkým médiím. Tento orgán nyní přinesl dlouhý rozbor zpravodajství o tzv. Russiagate.

Vystrčil: Měli bychom více debatovat o vztazích mezi muži a ženami a o sexuálních menšinách. Nikdo není nula

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) ve svém novoročním projevu připomenul 30. výročí vzniku České a Slovenské republiky. Mluvil však také o vyrovnávání se s krizemi, které Česká republika podle něj v minulém roce zvládla. "Jsme silnou, krásnou, solidární zemí," uvedl Vystrčil. "A proto nerozumím tomu, proč se některým citlivějším temátům, jako je například změna klimatu nebo vztahy mezi ženami a muži nebo práva sexuálních menšin, více nevěnujeme, proč se jimi více nezabýváme," řekl Vystrčil.

Šíření dezinformací jako nový trestný čin. „Není to nejlepší cesta,“ řekl senátor Hraba

Boj proti dezinformacím je nutný, cesta trestního práva však není ideální. Mediální výchova by nám měla pomoci rozeznat nejen nepravdivou informaci, ale také zavádějící kontext. Potřebujeme otevřít diskuzi o tom, do jaké míry lze zasáhnout do Ústavou garantovaných práv. V rozhovoru pro Echo24 to řekl senátor a advokát Zdeněk Hraba. Téma dezinformací opět rezonuje mediálním prostorem poté, co si vláda nechala připravit akční plán pro boj s dezinformacemi. Ten okamžitě vzbudil rozruch kvůli obavám o svobodu slova.