Tag: Senát

Články k tagu

Se soudcem Simonem máme problém, říkají někteří senátoři

Po soudci Robertu Fremrovi se komplikuje pozice dalšího nominanta do Ústavního soudu. Některým senátorům totiž vadí nová zjištění kolem prezidentova kandidáta, soudce Nejvyššího soudu Pavla Simona. Část z nich se týká některých starších rozsudků, část třeba Simonovy údajné podnikatelské činnosti, případně jeho angažmá v ezoterice. Někteří senátoři pro deník Echo24 řekli, že jim Simonova minulost vadí a hodlají si ho ještě před hlasováním horní komory parlamentu předvolat.

„Istanbulská úmluva je ideologický dokument.“ Senátní výbor ji odmítl pro nadbytečnost

Schválení takzvané Istanbulské úmluvy, která kromě prevence a potírání domácího násilí řeší i genderově podmíněné násilí, zatím žádný ze senátních výborů nepodpořil. Zahraniční výbor v úterý nedoporučil její ratifikaci mimo jiné pro nadbytečnost, stejně jako výbor pro záležitosti EU, který navíc poukázal na výkladovou nejasnost některých pasáží úmluvy. Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí vzbuzuje nevoli hlavně u konzervativnější části politiků.

Ústavní soudce čeká výrazně tvrdší grilování

Příběh Robert Fremra změní styl obsazování Ústavního soudu. Jen hlupák dělá stejnou chybu dvakrát. Prezidentův panel právních poradců, samotná hlava státu ani senátoři nebudou chtít opakovat chybu. Takže si dají velký pozor, koho budou do nejmocnější instituce v zemi posílat. Adepti na ústavní soudce musí počítat s tím, že je čeká na Hradě i v Senátu výrazně tvrdší prověřování a grilování než ty, kdo šli před Robertem Fremrem.

Baxa v Senátu odmítl manželství homosexuálů

Kontroverzní osoba kandidáta Roberta Fremra konečně přitáhla výraznější pozornost k výběru ústavních soudců. Patnácti nejmnocnějších lidí v zemi, jejichž rozhodnutí už nikdo nemůže zvrátit. Elity elit, nad nimiž už není žádný hlídač. A musíme důvěřovat v jejich vlastní osobní integritu. Právo veta nad každým, koho prezident republiky do Ústavního soudu navrhne, mají senátoři. Oni také mají zodpovědnost kandidáty grilovat tak, aby pečlivě zjistili jejich osobní integritu, hodnoty, které zastávají, i profesionální schopnosti.

Poučení z kauzy Fremr: Marvanová a Blažek vyzývají k očistě soudů a otevření archivů

Soudce Robert Fremr vzdal ve světle nových informací o jeho rozsudcích v předlistopadové době kandidaturu na ústavního soudce. Je to tečka za jedním příběhem, nebo bude mít Fremrova kauza ještě dohru? Senátorka a právnička Hana Kordová Marvanová (ODS) vyzývá k očistě soudů a sebereflexi nejen Fremra, ale i další soudce. Justice by podle ní měla ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů (ÚSTR) digitalizovat a zpřístupnit soudní svazky, které odhalí pravdu o problematické minulosti některých soudců.

Velké selhání prezidenta a senátorů

Na Ústavní soud, nejmocnější instituci v zemi, se konečně upnula veřejná pozornost, jakou si zaslouží. Je to bohužel pět minut po dvanácté. Stále je ale ještě možná katarze a dobrý konec, pokud prezident Petr Pavel dobře pochopí, co spolu se senátory za STAN, ANO, sociální demokraty nebo SEN21 napáchal. Uzná chybu a Roberta Fremra ústavním soudcem nikdy nejmenuje. Podle ústavy na to má právo, přestože Senát už minulý týden Fremrovu kandidaturu schválil. Těsnou většinou tří hlasů. Při dovolenkově slabé účasti pouhých 67 z 81 senátorů.

Hrad i Senát jsou lajdáci

Petr Pavel v pondělí dobře udělal, když si vzal čas na posouzení nových informací o předlistopadové práci kandidáta do Ústavního soudu Roberta Fremra. Je třeba konstatovat, že případ Alexandera Ereta z roku 1988, kolem něhož se rumraj Fremr točil celý minulý týden, ani po tom týdnu věcně neznáme natolik, aby se na jeho základě dal o Fremrově způsobilosti být ústavním soudcem vynést definitivní úsudek. Proč například nebyl Eret plně omilostněn ani na počátku 90. let, kdy to mohl udělat a rozhodl se neudělat Václav Havel?

„Uškodí vnímání spravedlnosti v zemi.“ Senátoři napsali dopis prezidentu Pavlovi kvůli Fremrovi

Senátoři Marek Hilšer a Hana Kordová Marvanová napsali prezidentu Petru Pavlovi osobní dopis, ve kterém ho uvědomili o nových zjištěních ohledně minulosti kandidáta na ústavního soudce Roberta Fremra. Ten podle historických záznamů odsoudil mezi lety 1983 a 1985 více než 100 osob za emigraci, což si oba státníci vykládají jako účast na politické kauze. Podle obou je jeho přítomnost na Ústavním soudě ve světle těchto zjištění nevhodná.

TOP 09 jedná s Dominikem Haškem o kandidatuře. Věřím, že se dohodneme, říká Pekarová

TOP 09 jedná s legendárním bývalým hokejovým gólmanem Dominikem Haškem o jeho kandidatuře do Senátu. Šéfka strany Markéta Pekarová Adamová věří, že se s někdejší hvězdou NHL i české reprezentace podaří dohodnout. Hašek, který svůj zájem potvrdil, by v takovém případě měl kandidovat v Praze. Pro deník Echo24 Hašek řekl, že s žádným jiným subjektem v rámci vládní koalice o spolupráci nejednal.

Senátoři poslali do nejmocnější instituce manipulovatelného komunistického soudce

Je to nejmocnější instituce v zemi, nad níž už není žádná kontrola. Hlídač všeho, který už nad sebou nemá žádného hlídače. Strážcem toho, kdo se do ní dostane, je Senát. Instituce, která bývá považována za tu moudrou, rozumnou komoru parlamentu. Pojistku excesů. Její nejsilnější pravomocí je schvalovat prezidentovi jeho návrhy na ústavní soudce.

Kubišová, Halík, Kubera... Senát navrhl Pavlovi vyznamenat 100 lidí

Senát na státní vyznamenání nominoval rekordní stovku kandidátů. Patří mezi ně šestice členů protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů a jejich sestra Zdena, někdejší vicepremiér Karel Schwarzenberg, disidentka a zpěvačka Marta Kubišová a architektka Eva Jiřičná. Adepty jsou po dnešním senátním souhlasu také někdejší disident, český expremiér a první předseda horní parlamentní komory Petr Pithart, bývalý šéf Senátu Jaroslav Kubera, kněz Tomáš Halík a psychiatr Cyril Höschl.

„Každý právník, se kterým jsem se bavil, mi nominaci doporučil.“ Pavel v Senátu hájil soudce Fremra

Prezident Petr Pavel ve středu v poledne dorazil do sídla Senátu, aby horní komoře předložil nominace nových ústavních soudců. Pavel při té příležitosti přednesl projev, v němž podpořil všechny navržené kandidáty včetně kontroverzní nominace místopředsedy pražského vrchního soudu Roberta Fremra. Ten nemá jasnou podporu senátorů, podle jeho kritiků se totiž před rokem 1989 podílel na politicky motivovaném procesu a na mezinárodní scéně se stavěl proti Izraeli a Spojeným státům. Pavel nicméně vyzdvihl Fremrovy ostatní zásluhy a označil ho za vynikajícího soudce.

Komunista na Ústavní soud? Kritiku reflektujeme, zní od prezidenta Pavla

Veřejnou i politickou diskuzí poslední dny hýbe nominace někdejšího komunistického soudce Roberta Fremra na Ústavní soud. Podle kritiků se totiž kandidát prezidenta Petra Pavla za minulého režimu účastnil zpolitizovaného soudního procesu a rozhodoval podle vůle Státní bezpečnosti. Pražský hrad teď nově přiznává, že dění okolo Fremra registruje a veškerou kritiku vyhodnocuje. Nejvíce je Fremrovi ale vytýkán podíl na justičním případu Olšanské hřbitovy z léta roku 1988.

Výroky Čunka a Němcové pobouřily Romy. Senátoři se proti vyznění článku ohrazují

Romské organizace se ostře ohrazují proti údajným výrokům senátorky Miroslavy Němcové (ODS) a senátora Jiřího Čunka (KDU-ČSL). Server PrahaIN.cz zveřejnil v minulých dnech rozhovory s oběma senátory, kde mluvili mimo jiné o Romech, kteří žijí ze sociálních dávek a demonstrují proti pomoci Ukrajině. Němcová i Čunek se proti vyznění článku na serveru PrahaIN.cz ohradili s tím, že jejich výroky jsou uvedeny nepřesně.

Koalice se chystá stopnout komunistického soudce, podezřívajícího Ameriku a Izrael z válečných zločinů

Vládní koalice má v Senátu obrovskou většinu. Bez problémů může zastavit prezidentovi Petru Pavlovi kohokoliv z jeho kandidátů na ústavní soudce. Adepty mezi patnáct vyvolených s vůbec nejvyšší mocí v zemi. Nad Ústavním soudem už není nikdo. Je to hlídač, který už nad sebou nemá žádného hlídače. Proto je nutné, by ta patnáctka vyvolených byly důvěryhodné, odvážné osobnosti s jasnými hodnotami, které jsou připraveni hájit i v hodně složitých podmínkách.

Vystrčilovi píší tisíce lidí kvůli střetu zájmů. Zastavte to, nemůžu pracovat, prosí šéf Senátu

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) obdržel podle svých slov za poslední den více než tisíc e-mailů od veřejnosti k tématu zpřísnění zákona o střetu zájmů. Lidé mu píší na základě výzvy spolku Milion chvilek pro demokracii. Těm vadí, že v novele zákona, která doputovala do horní komory, zůstala „díra“ v podobě možnosti politiků vlastnit internetová média. Milion chvilek vyzval na svých sociálních sítích veřejnost, aby dala politikům vědět, že jí záleží na nezávislosti médií.

„Jmenoval byste zločince.“ Pavlův kandidát na Ústavní soud začíná vyvolávat pozdvižení

Česká republika by měla stejně jako Polsko, Slovensko nebo Maďarsko zavést embargo na dovoz některých zemědělských plodin z Ukrajiny. V tiskové zprávě to uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. ČR spolu s Německem nebo Francií po úterním jednání v Bruselu možné prodloužení embarga, které zatím platí do 15. září, kritizovala. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) není dlouhodobě udržitelné a prospěšné, aby se unijní země dělily na různé kategorie podle možnosti dovozu zboží z Ukrajiny.

Nafta zřejmě zdraží, Senát schválil zvýšení spotřební daně

Spotřební daň z nafty se během následujících měsíců zřejmě zvýší, a vrátí se tak na úroveň před loňským červnem. Zvýšení o 1,50 Kč na litr ve čtvrtek schválil Senát. Podle analytiků tak může litr nafty u čerpacích stanic zdražit o 1,80 koruny. Původně měla nynější snížená sazba platit do konce roku. Vláda ale chce kvůli nižším cenám a kvůli vyšším příjmům rozpočtu zvýšit sazbu daně už nyní. Odkdy bude vyšší daň platit, zatím není jisté.

Výbor Senátu se staví proti Istanbulské úmluvě. Je to ideologický dokument, říká

Senátní ústavně-právní výbor doporučil horní komoře neratifikovat takzvanou Istanbulskou úmluvu. Podle něj je Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí ideologický dokument. Proti ratifikaci se postavilo pět senátorů a senátorek z osmi hlasujících. Česko úmluvu podepsalo v roce 2016. K tomu, aby začala platit, ji musí ratifikovat Sněmovna a Senát a podepsat prezident. Vláda s pokračováním procesu ratifikace souhlasila koncem června.

Prezident posílá do Senátu velmi kontroverzního ústavního soudce

Chyby dělají všichni. Promíjet je lidské. Odpouštět hříchy minulosti správné. Druhá šance a nové začátky dávají důvěru v budoucnost. Na vrcholu společnosti jsou ale posty, které jsou mimořádně důležité pro jejich směřování. Ti, kdo na nich sedí, už nad sebou nemají žádné další hlídače. Jejich moc je obrovská a ničím neomezená. Jen jejich vlastní integritou, odvahou, pevným hodnotovým kompasem. Nároky na ně jsou výrazně vyšší než na ostatní. Je to jen patnáct vyvolených. Měla by to být elita elity.

Senát naprostou většinou schválil obrannou dohodu s USA

Senát dnes podle očekávání schválil česko-americkou dohodu o obranné spolupráci. Hlasovalo pro ni 66 ze 72 přítomných senátorů. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že dohoda je v bezpečnostním zájmu ČR a nedává americkým vojákům automaticky právo pobývat na českém území, jak tvrdí její kritici. Souhlas s dohodou musí dát také Sněmovna, která o tom má rozhodovat ve středu 19. července.

K volbě ústavních soudců

Prezident Petr Pavel má příležitost ukázat, že je prezident všech. Podaří se mu to? Při volbě prvních tří kandidátů senátem na pozici ústavních soudců ohodnotili všichni novináři jeho výkon jako úplné a hlavně prestižní politické vítězství.

První velký úspěšný test prezidenta Pavla

Po téměř třech měsících na Hradě je první příležitost hodnotit výkon nového prezidenta podle zvládnutí zásadních pravomocí. Jmenování ústavních soudců a jejich prosazení v Senátu je pravomocí klíčovou. Osobní vizitkou prezidentů jsou jejich ústavní soudci nebo centrální bankéři. Odchod prezidenta Miloše Zemana bohužel provázelo jmenování nejhoršího guvernéra a nejhorší bankovní rady, jakou jsme tady po roce 1989 měli. Aleš Michl a spol., kteří tady pasivně tolerují jednu z nejvyšších inflací v celé Evropské unii, jsou Zemanovou hodně špatnou vizitkou, která po něm zemi zbyla.

Baxa, Wintr i Zemanová prošli. Senát schválil prezidentovy kandidáty na Ústavní soud

Senát schválil prezidentu Petru Pavlovi jeho první tři kandidáty na nové ústavní soudce. Těmi byli bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, profesor ústavního práva z Karlovy univerzity Jan Wintr a bývalá šéfka Soudcovské unie Daniela Zemanová. Pavel teď může své kandidáty jmenovat soudci. Nominanti to přitom neměli vůbec jisté, senátní výbory se na nich neshodli. Zatímco ústavně-právní výbor z většiny kandidáty odmítl, výbor pro lidská práva byl smířlivější,

Senát si kolíkuje hřiště vůči Pavlově nepolitické politice. Nové soudce přitom čekají důchody i ČEZ

Prezident Petr Pavel ve středu míří za senátory, aby před nimi hájil své kandidáty na ústavní soudce. Senát se totiž na jeho nominacích neshodl. Zatímco ústavně-právní výbor z většiny kandidáty odmítl, výbor pro lidská práva byl smířlivější, vše tak záleží na hlasování celé horní komory. Některým senátorům vadí to, že s nimi Pavel svůj výběr nekonzultoval. Podle politologů teď tak probíhá něco, co by šlo nazvat „vykolíkovávání hřiště“. Výběr nových ústavních soudců je přitom zásadní.

Senátní výbory rozpoltily Pavlovy návrhy. Teď podpořily Baxu i Zemanovou na ústavní soudce

Senátní výbor pro lidská práva v úterý doporučil schválit někdejšího předsedu Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu jako ústavního soudce. Doporučil i bývalou prezidentku Soudcovské unie Danielu Zemanovou. Senátní výbor tak v obou případech přijal opačné doporučení než minulý týden ústavně-právní výbor horní parlamentní komory. Stejně jako minulý týden se v úterý shodl senátní výbor pro lidská práva, když doporučil nominovat profesora ústavního práva Jana Wintra.

Pokud nechtěl být Pavel překvapen, měl s námi o soudcích diskutovat, říká Marvanová

Prezident Petr Pavel zažil svou první větší politickou porážku, když mu Ústavně-právní výbor Senátu nedoporučil hned dva ze tří kandidátů na nové ústavní soudce. Uspěl jen Jan Wintr z pražské právnické fakulty, zatímco bývalá šéfka Soudcovské unie Daniela Zemanová i někdejší předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa nedostali v tajném hlasování dostatek hlasů. Hlava státu tak ve středu míří do horní komory přesvědčovat senátory o svém rozhodnutí.

Lekce z politiky pro Petra Pavla

Senátoři budou v nejbližších dnech hlasovat o třech nových členech Ústavního soudu. Jde o jedinou důležitou pravomoc horní komory, jež je odvislá od vůle senátorů. Vybírat si ale mohou pouze z návrhů, které jim předloží prezident. O významu výběru soudců a roli Ústavního soudu není nutné se rozepisovat, ani o tom, že výběr kandidátů je vždy předmětem politického střetu. Senát o schvalování soudců poprvé rozhodoval až v roce 2000, víc než sedm let po vzniku samostatné České republiky, a dva předchozí prezidenti, kteří o potvrzení museli žádat, měli se svými nominanty potíže.

Pavlův poradce Marek chce omezit prezidentovu pravomoc při jmenování členů rady ČNB

Jmenování členů rady České národní banky (ČNB) by podle člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) a prezidentova poradce Davida Marka mělo projít určitými změnami, aby jejich výběr nezáležel pouze na hlavě státu. Podle něj se na Pražském hradě debatuje o možné změně ústavy, která by do budoucna podmínila jmenování bankovní rady ČNB souhlasem Senátu. Řekl to v pořadu OVM, kde s ním souhlasili i další hosté. Kromě změny jmenování by se měla podle Marka změnit například i délka mandátu členů.