Tag: Senát

Články k tagu

Kühn a Dolanská Bányaiová budou ústavními soudci, Senát souhlasil

Zdeněk Kühn z Nejvyššího správního soudu a advokátka Lucie Dolanská Bányaiová se mohou stát novými ústavními soudci. Senát s jejich jmenováním dnes souhlasil v tajné volbě. Soudce získal 55 z 71 senátorských hlasů, advokátka 53 hlasů, oznámil předseda senátní volební komise Jan Tecl (ODS). Kühn a Dolanská Bányaiová obsadí dvě volná místa v patnáctičlenném týmu ústavních soudců. Kühnovu nominaci doporučily jak senátní výbor pro lidská práva, tak ústavně-právní výbor.

Senátní výbor podpořil Zdeňka Kühna na Ústavní soud. Dolanská Bányaiová neprošla

Senátní ústavně-právní výbor podpořil Zdeňka Kühna z Nejvyššího správního soudu jako ústavního soudce. Nominaci advokátky Lucie Dolanské Bányaiové naopak nedoporučil, chyběl jí jeden hlas. Kühn v tajném hlasování získal podporu osmi z deseti členů výboru, pro Dolanskou Bányaiovou hlasovalo pět členů výboru. Kandidaturu obou navržených projedná odpoledne ještě senátní výbor pro lidská práva. Senát jako celek má o nominacích rozhodnout tento čtvrtek po poledni.

Povolení na stavbu dálnic do čtyř let. Senát schválil zákon o strategické infrastruktuře

Usnadnit budování strategické infrastruktury má zákon, který schválil Senát. Rozhodl o tom navzdory výhradám významné části svých členů, kterým se nelíbilo, jak ho Sněmovna rozšířila. Nová pravidla mají podle jejích zastánců urychlit výstavbu silnic, dálnic, železnic a energetické infrastruktury. Normu nyní dostane k podpisu prezident.

Ohrožením bankovního tajemství. Jurečkův návrh už prochází Senátem

Kontroverzní návrh z dílny ministerstva práce už prochází senátními výbory a brzy má zamířit na plénum. Zásadní změna, která má umožnit ministerstvu i úřadům práce prolamovat bankovní tajemství žadatelů o dávky, prošla sněmovnou jako přílepek k novele zákona o státních sociálních službách, která zamířila do Senátu. Mezitím organizace zabývající se ochranou soukromí apelují na senátory, aby předlohu odmítli. Kromě nich pak pochybnosti vyjádřil i Úřad pro ochranu osobních údajů.

Senát křísí snahu chránit hotovost i právo být offline

Skupina senátorů po čase opět vyrukovala s návrhem, který se na české politické scéně objevuje průběžně. Prosazují právo člověka být osvobozen od povinného využívání digitálních prostředků, jinými slovy možnost být offline a platit v hotovosti. Podle nich by se tato práva měla objevit v ústavě, respektive v Listině základních práv a svobod. Nápad dlouhodobě rozděluje společnost, podobný návrh kupříkladu Senát letos v únoru zamítl jen o jeden hlas.

Senátoři chtějí zakotvit právo být off-line a platby v hotovosti

Skupina 17 senátorů chce do Listiny základních práv a svobod zakotvit právo být osvobozen od povinného využívání digitálních prostředků. Oznámili to v úterý prostřednictvím senátní tiskové tajemnice Lady Faldynové. Současně znovu navrhli ústavně zakotvit právo na využívání peněžní hotovosti, i když podobný návrh Senát letos v únoru odmítl. Podle tvůrců novely aktuální návrh reaguje na připomínky k původnímu záměru.

Senátoři schválili konsolidační balíček. „Nepřinese dramatické dopady,“ řekl Stanjura

Senát ve středu schválil vládní konsolidační balíček, který má vládě pomoci zlepšit stav státního rozpočtu v příštích dvou letech celkem až o 150 miliard korun. Soubor hlavně daňových změn nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Pokud by chtěl balíček vetovat, má na to lhůtu 15 dní. Prezident už dříve vládní snahu o konsolidaci veřejných financí uvítal. Pro schválení balíčku hlasovalo 53 ze 74 přítomných senátorek a senátorů. Zapotřebí bylo 38 hlasů.

Den D pro dohodáře. Senát má posvětit další byrokracii i tvrdé zdanění

Senát rozhoduje o předloze, která má opět zásadně zkomplikovat flexibilní pracovní úvazky. Konsolidační balíček v Senátu sice na oko narazil na odpor, očekává se však jeho schválení. Kontroverzní změny u dohod o provedení práce, kam mimo jiné patří vznik celoplošné evidence, dostaly pozornost jen v doporučeních hospodářského výboru.

Balíček v Senátu drhne, problémy vidí i koaliční senátoři. Vrácení sněmovně by bylo kritické

Vládní konsolidační balíček v Senátu drhne. Dva ze tří výborů jej nepodpořily a někteří koaliční senátoři oslovení deníkem Echo24 uvedli, že spatřují řadu problémů. Senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL) jednoznačně řekl, že balíček nepodpoří a domnívá se, že Senátem neprojde. Ostatní čekají na pozměňovací návrhy. Návrat do sněmovny by byl podle představitelů koalice zejména časový problém, znamenalo by to znovu projít „opozičním šílenstvím“. Na plénu je balíček příští týden.

Konsolidační balíček v senátním výboru neprošel. Chyběl jeden hlas

Senátní hospodářský výbor nedoporučil schválit vládní konsolidační balíček, chyběl k tomu jediný hlas. Pro schválení ve středu hlasovali čtyři členové výboru, pět se hlasování zdrželo. Výbor se neshodl ani na případných úpravách balíčku, od něhož si vláda slibuje stabilizaci veřejných financí. Zamítnutí nikdo nenavrhoval. Zatímco senátní ústavně-právní výbor doporučil balíček schválit beze změn pěti hlasy ze sedmi přítomných členů. Senát o něm rozhodne příští středu. Premiér Petr Fiala (ODS) očekává, že horní parlamentní komora balíček přijme.

Prezident znovu narazil s kandidátem na ústavního soudce. Divil se, proč ho tolik grilují

Už druhý kandidát prezidenta Petra Pavla na ústavního soudce, který neprošel. Zatímco Robert Fremr se kandidatury vzdal kvůli mediálnímu tlaku ohledně jeho předlistopadového působení v justici, Pavla Simona neschválil ve středu Senát. Ačkoliv ho v Senátu podpořil sám prezident Pavel, od senátorů získal pouhých 23 hlasů z celkově 73 odevzdaných. Někteří senátoři poté pro Echo24 uvedli, že s jeho minulostí mají problém. Jeho kandidaturu pak neschválili ani senátní ústavně-právní výbor a výbor pro lidská práva.

Pouze 23 hlasů ze 73. Senát zamítl kandidaturu Pavla Simona na ústavního soudce

Soudce Nejvyššího soudu Pavel Simon nebude ústavním soudcem. Senát ve středu jeho nominaci neschválil. Rozhodl tak podle očekávání v souladu s doporučením obou svých výborů, které kandidaturu projednávaly. Simon se stal prvním adeptem prezidenta Petra Pavla, který v horní parlamentní komoře neprošel. Nepomohla mu ani prezidentova přítomnost při celém projednávání jeho kandidatury. Simon dostal podle předsedy senátní volební komise Jana Tecla (ODS) v tajných volbách 23 hlasů ze 73 odevzdaných.

Nikdo se nebude smát

Zatímco k posuzování prvních nominantů prezidenta Pavla na Ústavní soud se Senát obtížně rozhýbával, slyšení nejnovějšího nominanta je nastavené nadmíru výtečně. Senátoři, novináři i další hráči se začali o osobu soudce Nejvyššího soudu Pavla Simona ihned zajímat. A jeho rozhodovací praxe v oboru odškodňování za nesprávný či nezákonný postup státu se některým nelíbila. Ještě větší množství čtenářů se jistě seznámilo s tím, že Simon ve svých kurzech pro čchi-kung skupinu Orel v hnízdě učí „pracovat s energií“ a po čtyřicítce ejakulovat rozvážně. Nečekejme, že by se senátoři kandidáta vyptávali na Orla v hnízdě.

Laťka se zvedá

Laxnost, s jakou přistupoval Senát k nominacím na ústavní soudce, které mu zasílal prezident Petr Pavel, byla u prvních jmen až zarážející. Vládní koalice má v horní komoře parlamentu drtivou většinu. Jen koalice Spolu disponuje ve dvou klubech (ODS s TOP 09, lidovci jsou samostatně) 48 hlasy z 81. Co řekne, to jí projde. Když se přidají Piráti a STAN, může vládní většina přimět hlavu státu, aby skládala Ústavní soud podle jejich představ. Přinejmenším aby o obsazování a představách vládní většiny začal intenzivně vyjednávat. Jenže nic takového se nedělo.

Se soudcem Simonem máme problém, říkají někteří senátoři

Po soudci Robertu Fremrovi se komplikuje pozice dalšího nominanta do Ústavního soudu. Některým senátorům totiž vadí nová zjištění kolem prezidentova kandidáta, soudce Nejvyššího soudu Pavla Simona. Část z nich se týká některých starších rozsudků, část třeba Simonovy údajné podnikatelské činnosti, případně jeho angažmá v ezoterice. Někteří senátoři pro deník Echo24 řekli, že jim Simonova minulost vadí a hodlají si ho ještě před hlasováním horní komory parlamentu předvolat.

„Istanbulská úmluva je ideologický dokument.“ Senátní výbor ji odmítl pro nadbytečnost

Schválení takzvané Istanbulské úmluvy, která kromě prevence a potírání domácího násilí řeší i genderově podmíněné násilí, zatím žádný ze senátních výborů nepodpořil. Zahraniční výbor v úterý nedoporučil její ratifikaci mimo jiné pro nadbytečnost, stejně jako výbor pro záležitosti EU, který navíc poukázal na výkladovou nejasnost některých pasáží úmluvy. Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí vzbuzuje nevoli hlavně u konzervativnější části politiků.

Ústavní soudce čeká výrazně tvrdší grilování

Příběh Robert Fremra změní styl obsazování Ústavního soudu. Jen hlupák dělá stejnou chybu dvakrát. Prezidentův panel právních poradců, samotná hlava státu ani senátoři nebudou chtít opakovat chybu. Takže si dají velký pozor, koho budou do nejmocnější instituce v zemi posílat. Adepti na ústavní soudce musí počítat s tím, že je čeká na Hradě i v Senátu výrazně tvrdší prověřování a grilování než ty, kdo šli před Robertem Fremrem.

Baxa v Senátu odmítl manželství homosexuálů

Kontroverzní osoba kandidáta Roberta Fremra konečně přitáhla výraznější pozornost k výběru ústavních soudců. Patnácti nejmnocnějších lidí v zemi, jejichž rozhodnutí už nikdo nemůže zvrátit. Elity elit, nad nimiž už není žádný hlídač. A musíme důvěřovat v jejich vlastní osobní integritu. Právo veta nad každým, koho prezident republiky do Ústavního soudu navrhne, mají senátoři. Oni také mají zodpovědnost kandidáty grilovat tak, aby pečlivě zjistili jejich osobní integritu, hodnoty, které zastávají, i profesionální schopnosti.

Poučení z kauzy Fremr: Marvanová a Blažek vyzývají k očistě soudů a otevření archivů

Soudce Robert Fremr vzdal ve světle nových informací o jeho rozsudcích v předlistopadové době kandidaturu na ústavního soudce. Je to tečka za jedním příběhem, nebo bude mít Fremrova kauza ještě dohru? Senátorka a právnička Hana Kordová Marvanová (ODS) vyzývá k očistě soudů a sebereflexi nejen Fremra, ale i další soudce. Justice by podle ní měla ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů (ÚSTR) digitalizovat a zpřístupnit soudní svazky, které odhalí pravdu o problematické minulosti některých soudců.

Velké selhání prezidenta a senátorů

Na Ústavní soud, nejmocnější instituci v zemi, se konečně upnula veřejná pozornost, jakou si zaslouží. Je to bohužel pět minut po dvanácté. Stále je ale ještě možná katarze a dobrý konec, pokud prezident Petr Pavel dobře pochopí, co spolu se senátory za STAN, ANO, sociální demokraty nebo SEN21 napáchal. Uzná chybu a Roberta Fremra ústavním soudcem nikdy nejmenuje. Podle ústavy na to má právo, přestože Senát už minulý týden Fremrovu kandidaturu schválil. Těsnou většinou tří hlasů. Při dovolenkově slabé účasti pouhých 67 z 81 senátorů.

Hrad i Senát jsou lajdáci

Petr Pavel v pondělí dobře udělal, když si vzal čas na posouzení nových informací o předlistopadové práci kandidáta do Ústavního soudu Roberta Fremra. Je třeba konstatovat, že případ Alexandera Ereta z roku 1988, kolem něhož se rumraj Fremr točil celý minulý týden, ani po tom týdnu věcně neznáme natolik, aby se na jeho základě dal o Fremrově způsobilosti být ústavním soudcem vynést definitivní úsudek. Proč například nebyl Eret plně omilostněn ani na počátku 90. let, kdy to mohl udělat a rozhodl se neudělat Václav Havel?

„Uškodí vnímání spravedlnosti v zemi.“ Senátoři napsali dopis prezidentu Pavlovi kvůli Fremrovi

Senátoři Marek Hilšer a Hana Kordová Marvanová napsali prezidentu Petru Pavlovi osobní dopis, ve kterém ho uvědomili o nových zjištěních ohledně minulosti kandidáta na ústavního soudce Roberta Fremra. Ten podle historických záznamů odsoudil mezi lety 1983 a 1985 více než 100 osob za emigraci, což si oba státníci vykládají jako účast na politické kauze. Podle obou je jeho přítomnost na Ústavním soudě ve světle těchto zjištění nevhodná.

TOP 09 jedná s Dominikem Haškem o kandidatuře. Věřím, že se dohodneme, říká Pekarová

TOP 09 jedná s legendárním bývalým hokejovým gólmanem Dominikem Haškem o jeho kandidatuře do Senátu. Šéfka strany Markéta Pekarová Adamová věří, že se s někdejší hvězdou NHL i české reprezentace podaří dohodnout. Hašek, který svůj zájem potvrdil, by v takovém případě měl kandidovat v Praze. Pro deník Echo24 Hašek řekl, že s žádným jiným subjektem v rámci vládní koalice o spolupráci nejednal.

Senátoři poslali do nejmocnější instituce manipulovatelného komunistického soudce

Je to nejmocnější instituce v zemi, nad níž už není žádná kontrola. Hlídač všeho, který už nad sebou nemá žádného hlídače. Strážcem toho, kdo se do ní dostane, je Senát. Instituce, která bývá považována za tu moudrou, rozumnou komoru parlamentu. Pojistku excesů. Její nejsilnější pravomocí je schvalovat prezidentovi jeho návrhy na ústavní soudce.

Kubišová, Halík, Kubera... Senát navrhl Pavlovi vyznamenat 100 lidí

Senát na státní vyznamenání nominoval rekordní stovku kandidátů. Patří mezi ně šestice členů protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů a jejich sestra Zdena, někdejší vicepremiér Karel Schwarzenberg, disidentka a zpěvačka Marta Kubišová a architektka Eva Jiřičná. Adepty jsou po dnešním senátním souhlasu také někdejší disident, český expremiér a první předseda horní parlamentní komory Petr Pithart, bývalý šéf Senátu Jaroslav Kubera, kněz Tomáš Halík a psychiatr Cyril Höschl.

„Každý právník, se kterým jsem se bavil, mi nominaci doporučil.“ Pavel v Senátu hájil soudce Fremra

Prezident Petr Pavel ve středu v poledne dorazil do sídla Senátu, aby horní komoře předložil nominace nových ústavních soudců. Pavel při té příležitosti přednesl projev, v němž podpořil všechny navržené kandidáty včetně kontroverzní nominace místopředsedy pražského vrchního soudu Roberta Fremra. Ten nemá jasnou podporu senátorů, podle jeho kritiků se totiž před rokem 1989 podílel na politicky motivovaném procesu a na mezinárodní scéně se stavěl proti Izraeli a Spojeným státům. Pavel nicméně vyzdvihl Fremrovy ostatní zásluhy a označil ho za vynikajícího soudce.

Komunista na Ústavní soud? Kritiku reflektujeme, zní od prezidenta Pavla

Veřejnou i politickou diskuzí poslední dny hýbe nominace někdejšího komunistického soudce Roberta Fremra na Ústavní soud. Podle kritiků se totiž kandidát prezidenta Petra Pavla za minulého režimu účastnil zpolitizovaného soudního procesu a rozhodoval podle vůle Státní bezpečnosti. Pražský hrad teď nově přiznává, že dění okolo Fremra registruje a veškerou kritiku vyhodnocuje. Nejvíce je Fremrovi ale vytýkán podíl na justičním případu Olšanské hřbitovy z léta roku 1988.

Výroky Čunka a Němcové pobouřily Romy. Senátoři se proti vyznění článku ohrazují

Romské organizace se ostře ohrazují proti údajným výrokům senátorky Miroslavy Němcové (ODS) a senátora Jiřího Čunka (KDU-ČSL). Server PrahaIN.cz zveřejnil v minulých dnech rozhovory s oběma senátory, kde mluvili mimo jiné o Romech, kteří žijí ze sociálních dávek a demonstrují proti pomoci Ukrajině. Němcová i Čunek se proti vyznění článku na serveru PrahaIN.cz ohradili s tím, že jejich výroky jsou uvedeny nepřesně.

Koalice se chystá stopnout komunistického soudce, podezřívajícího Ameriku a Izrael z válečných zločinů

Vládní koalice má v Senátu obrovskou většinu. Bez problémů může zastavit prezidentovi Petru Pavlovi kohokoliv z jeho kandidátů na ústavní soudce. Adepty mezi patnáct vyvolených s vůbec nejvyšší mocí v zemi. Nad Ústavním soudem už není nikdo. Je to hlídač, který už nad sebou nemá žádného hlídače. Proto je nutné, by ta patnáctka vyvolených byly důvěryhodné, odvážné osobnosti s jasnými hodnotami, které jsou připraveni hájit i v hodně složitých podmínkách.