Stále ještě jsme co se týče elektřiny exportní zemí, už brzy ale může být situaci jiná. Podíl českého vývozu je totiž stále menší, což způsobilo především to, že produkce elektřiny z uhlí je v útlumu. Tím, že cena elektřiny na trhu klesá a emisní povolenky jsou stále drahé, výroba se elektrárnám nevyplácí a prodělávají. Energie z uhlí tedy může skončit ještě dřív, než se očekávalo, a náhrada zatím není.
Česká republika zůstala i v loňském roce vývozcem elektřiny do zahraničí, podíl exportu se však snižuje. Celkem v roce 2023 exportovala devět terawatthodin (TWh) elektřiny, což je meziročně o pět TWh méně. I přesto bylo Česko loni čtvrtým největším exportérem elektřiny v EU. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno. Podíl exportu bude podle analýzy kvůli útlumu uhlí dál klesat, za několik let se tak ČR může stát dovozcem.
Dva roky obrovských výkyvů na energetických trzích už skončily a ceny elektřiny i plynu se stabilizují. Zlevňování bude pokračovat i v následujícím roce, je však nutné pamatovat na to, že na tak nízkou úroveň jako před rokem 2021 už se energie nikdy nevrátí. I dodavatelé budou přicházet s lepšími nabídkami, ti ale nemají vliv na regulovanou složku, která tvoří skoro 40 procent konečné částky, kterou za elektřiny lidé platí. Regulovaná složka se totiž zvedne razantně, což téměř vymaže pokles ceny silové elektřiny na trhu.
Mnoha lidem dodavatelé elektřiny a plynu zvedly na konci loňského roku kvůli rostoucím cenám energií měsíční zálohy. Některým velmi výrazně, a pokud domácnosti energiemi šetřili a jejich spotřeba klesla, mohly ve vyúčtování najít ať už nižší nebo vyšší přeplatek. Odběratelé mají právo na vrácení peněz, další možností je využít přeplatek na hrazení nových záloh. Co ale dělat, když obchodník nereaguje a zůstává dlužen?
Více než čtyřem pětinám lidí by vadilo, pokud by se Česko stalo závislé na dovozu elektřiny. Aby zůstalo soběstačné, mělo by podle nich investovat do výstavby dalších elektráren. Dvaasedmdesát procent občanů podporuje stavbu obnovitelných zdrojů energie a 61 procent si myslím, že by měla v republice i po roce 2033 pokračovat výroba elektřiny z uhlí. Nicméně jen 17 procent lidí by bylo ochotno platit vyšší ceny elektřiny kvůli podpoře obnovitelných zdrojů. Vyplynulo to z průzkumu agentury Ipsos pro platformu Datarun.
Regulovaná složka ceny energií v příštím roce výrazně vzroste. Pro domácnosti se u elektřiny meziročně zvýší 65,7 procenta, což by mělo znamenat asi 1077 Kč za megawatthodinu (MWh) víc. Průměrná domácnost, která podle dat energetických společností spotřebuje kolem tří MWh za rok, tak v příštím roce za regulovanou část elektřiny zaplatí zhruba o 3232 Kč navíc. U plynu bude regulovaná složka vyšší o 38,8 procenta, což je nárůst asi o 125 Kč za MWh. Ještě výrazněji regulovaná složka stoupne u velkých odběratelů.
Čím déle žijeme ve svobodě a v demokracii, tím těžší bývá pochopit, podle jakého mechanismu se některá témata stávají velkými tématy pro společenskou diskusi a některá se začínají řešit, když už je pozdě a řešení v dané chvíli už není – nebo jen s vysokými náklady. Aktuálně je záhadou, proč se veřejný prostor chová téměř až netečně k ohlášenému růstu cen elektřiny od ledna. I kdyby silová, tedy tržní část ceny elektřiny klesala, což doufejme bude, statisíce domácností, které mají cenu zafixovanou, čelí nárůstu cen elektřiny v desítkách procent.
Elektřina by nakonec mohla být levnější, ale jen pro někoho. S takovým návrhem přišel ministr průmyslu Jozef Síkela poté, co zástupci firem na vládu tlačí, aby nenechala regulovanou složku vzrůst tak výrazně, jak navrhuje Energetický regulační úřad. Ve hře tak znovu je dotování části ceny energeticky náročným podnikům a snaha využít alespoň část výnosů z prodeje emisních povolenek na platby za fotovoltaiku. To přitom Evropská komise zakazuje.
Cena elektřiny v Evropě klesá. Aktuálně se dodávky na příští rok obchodují kolem 120 eur za MWh. Loni touto dobou byla čtyřikrát dražší a vyhlídky byly ještě horší. Proto se vláda, stejně jako ostatní v Evropě, rozhodla bránit největší nejistotě stropy. Ty byly pro domácnosti 240 eur za MWh se vším všudy, včetně DPH. Zbytek do aktuální tržní ceny se dodavatelům dotoval.
Ceny energií zůstávají pro české domácnosti i firmy velkým strašákem. A to i přes očekávání, že tak obrovský výkyv cen, jaký jsme zažili v uplynulých dvou letech, už nenastane. Vláda ujišťuje, že razantní zvýšení regulované složky elektřiny, ke kterému od ledna dojde, nebude mít alespoň pro odběratele z řad domácností tak dramatický dopad. Ale je nutné počítat s tím, že elektřina takto bude každý rok nevyhnutelně zdražovat kvůli přechodu na bezemisní zdroje.
Nečekaně prudké zvýšení regulované složky elektřiny, které požaduje Energetický regulační úřad (ERÚ) vyvolalo nepochopení ze strany domácností, které se obávají dalšího šoku z částek na fakturách za energie. Zvýšení ceny ale bude znamenat zátěž hlavně pro velké podniky. A to může vyvolat nebezpečnou reakci v podobě dalšího zvyšování marží, růstu cen pro zákazníky a také tlaku na růst inflace.
Strmý nárůst regulované složky elektřiny, ke kterému velmi pravděpodobně od ledna dojde, je způsoben mimo jiné povinným dotováním obnovitelných zdrojů. To budou opět v plné výši platit občané, vláda na ně platby přenesla. Vyvstala logická otázka, proč nemůžeme podporu zelených zdrojů pokrýt z výnosů z prodeje emisních povolenek, což navrhoval i ministr průmyslu Jozef Síkela.
Německá vláda kvůli vysokým cenám elektřiny podpoří průmyslové podniky, dohodla se kvůli tomu na pětiletém balíku opatření. Kancléř Olaf Scholz řekl, že firmy jen příští rok pocítí úlevu až 12 miliard eur (přes 295 miliard Kč), informovala agentura Reuters. Opatření jsou financována v rámci takzvané dluhové brzdy, uvedl ministr financí Christian Lindner.
Kabinet Petra Fialy ze svých vlastních interních průzkumů, které mimochodem velmi pečlivě sleduje, ví, že lidem nic nevadí víc než inflace. Zdražování, které je u nás už třetím rokem rekordní. Spouštěčem té inflace je prudký vzestup cen energií. Loni touto dobou to bylo na hraně. Když cena elektřiny na evropském trhu po několika měsících turbulencí spadla ke 400 eurům na MWh, bylo to považováno skoro za úlevu. Vládou garantovaný strop se pak pro zákazníky nastavil na 240 eurech za MWh. Dnes jsme úplně jinde. Ceny se samozřejmě nevrátily za 40 eur za MWh, kde se pohybovaly před energetickou krizí a ruským napadením Ukrajiny. Tam už se asi hned tak nevrátí. V Evropě roste a poroste spotřeba elektřiny a naopak ubývá při dekarbonizačním tažení zdrojů. Tahle konstelace nižší ceny logicky přinést nemůže.
Vláda Petra Fialy má právo rozhodovat, na co využije desítky miliard korun, které inkasuje z emisních povolenek. Tedy jakýchsi odpustků či přirážek za „špinavé zdroje“, jako je výroba elektřiny z uhlí nebo plynu. Ty povolenky jsou nyní rekordně drahé. Aktuálně se obchodují za 81,25 eura. Stát by z nich měl příští rok inkasovat zhruba 41 miliard korun. Mezi ministry se rozjel velký souboj, na co se ty peníze využijí. Trvá už víc než měsíc a gradoval tento víkend. Podle evropských pravidel se peníze musí použít na investice a provozní náklady spojené s dekarbonizací.
Dva dny poté, co vláda byla nucena postavit se k oznámenému růstu regulované části cen elektřiny, a den poté, co musela vzít na vědomí, že Volkswagen nebude u Plzně stavět továrnu na autobaterie, a týden poté, co divize firmy Siemens vyrábějící větrné turbíny požádala o miliardovou státní pomoc, je dobrý den k pohledu na kořeny čínské elektromobility. Čínské elektromobily jsou v Evropě nová věc, na náš trh zatím pořádně oficiálně nevstoupily a i v západní Evropě teprve začínají. Ale z čísel o růstu exportu a vzrušení na autosalonech je zřejmé, že Číňané jsou za humny.
Tématem podzimu bude stejně jako loni zdražování energií. Zdroje jsou tentokrát domácí provenience. Cena elektřiny je letos v Evropě navzdory pokračující válce na Ukrajině a další na Blízkém východě úplně jinde než loni. Aktuálně se obchoduje kolem 120 eur za MWh. Loni touto dobou to byly i čtyřnásobky. Na první pohled by to mohlo vyvolávat dojem, že lidem a firmám by měly účty klesnout. Opak je pravdou. A samotná silová elektřina za to nemůže. Ta bude spíš cenu tlačit dolů. Přesněji řečeno, kdyby neklesala, lidem a firmám by příští rok stouply ceny výrazně víc.
Zpráva o tom, že stát výrazně zdraží část ceny elektřiny, vyvolala u veřejnosti otázky, jakou částku na faktuře tedy může příští rok čekat. Mnohem podstatnější je však komunikovat směrem k lidem fakt, že energie budou zdražovat i dál a že z vyšších cen se nevyhnutelně stane nový normál. Cíl evropského Green Dealu, tedy vybudovat bezmisní ekonomiku, se totiž neobejde bez velkých investic, které někdo musí zaplatit. O tom, že budeme chudnout, mluvil v podcastu Porada Echa také někdejší premiér Mirek Topolánek.
Regulovaná složka elektřiny pro domácnosti vzroste podle návrhu Energetického regulačního úřadu (ERÚ) oproti letošnímu roku o 71 procent, což bude znamenat zdražení v průměru asi o 1408 Kč za megawatthodinu (MWh) s DPH. Ještě výrazněji stoupne regulovaná část ceny elektřiny pro velké odběratele. U plynu bude navýšení regulované části ceny mírnější. Vyplývá to z návrhu úřadu, ke kterému nyní spustil veřejný konzultační proces. Konečné rozhodnutí úřad vydá na konci listopadu.
Členové vlády se snaží popřít nebo alespoň mírnit slova ministra průmyslu Jozefa Síkely (STAN) o tom, že elektřina příští rok zdraží. Zvýšení koncové ceny pro spotřebitele je ale nevyhnutelné. Že výsledné číslo na fakturách za elektřinu poroste, potvrdil i Energetický regulační úřad (ERÚ). Cena silové elektřiny na trzích klesá a dodavatelé zlevňují, oproti letošnímu roku ale na účtech podstatně naroste regulovaná složka, a to i vinou vlády a jejího rozhodnutí o přehození zeleného poplatku zpět na domácnosti a firmy.
Elektřina v příštím roce českým odběratelům možná plošně zdraží, nejvýše do deseti procent. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to v neděli připustil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Věří, že případné zdražování bude mírné, nevyloučil i možnost setrvání cen, ta je však malá. Důvodem případného růstu cen je zejména převedení části poplatku na obnovitelné zdroje energie zpět na odběratele, které tak odmaže letošní zlevňování dodávek energií.
Stát ve snaze ušetřit plánuje škrtnout dotace na podporu solárních elektráren a dalších obnovitelných zdrojů. Jde také o poplatky pro tzv. solární barony, které do loňského roku platily ve svých fakturách domácnosti. Nově se jim do účtů zase vrátí. Jasno by o tom mělo být ve středu, podle návrhu vlády by měl nově stát platit jen čtvrtinu poplatků, zbytek si zaplatí sami spotřebitelé.
Lidé loni v prvním pololetí platili za elektřinu v nejčastějším pásmu odběru 7607 korun za megawatthodinu (MWh), za plyn 2969 korun za MWh. Vyplývá to z nové metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ), která počítá se skutečně realizovanými cenami, nikoli s nabídkovými. Předseda ČSÚ Marek Rojíček v pondělí řekl, že podle nové metodiky byly loni ve druhém pololetí ceny elektřiny i plynu v Česku pod průměrem Evropské unie, zatímco podle původní metodiky Česko patřilo mezi nejdražší země. Rojíček zdůraznil, že novou metodiku schválil Eurostat.
Přicházející zimní období zatím nenarušilo poměrně stabilní ceny elektřiny a plynu na energetických trzích. V Česku klesly pod vládou nastavené stropy a konkurenční boj dodavatelů energií o zákazníky se znovu rozběhl. Faktem ale je, že u nás nadále platíme jedny z nejvyšších cen elektřiny. A pokud porovnáváme i ekonomické možnosti domácností, tedy paritu kupní síly, je na tom Praha jakožto jedna z evropských metropolí úplně nejhůř.
V rámci evropského Green Dealu požaduje EU masivní rozvoj elektromobility. Do roku 2026 má na hlavních evropských tazích být nabíječka pro elektromobily každých šedesát kilometrů. Podle českých distributorů má Česko pro masivní síť elektronabíječek dostatek zdrojů energie, celý plán, který distributoři označili za ambiciózní, ovšem může ztroskotat na délce stavebního řízení a administrativních úkonech. Někteří oslovení odborníci také varovali, že síť může předběhnout počty automobilů a nebýt ekonomicky životaschopná.
Pražská energetika (PRE) oznámila výrazné zlevnění plynu i elektřiny pod vládní cenový strop. Může za to vývoj na trhu s energiemi a pokles cen, který už dávno nepřipomíná hrozivé výkyvy z minulého roku. Znamená to také postupný návrat k běžné tržní soutěži o zákazníka bez státních zásahů. A to je podle odborníků šance pro některé zákazníky, kteří by měli začít jednat nyní a tlačit na nižší ceny. Topná sezóna se povážlivě blíží a s dlouhými výpovědními lhůtami se tak nemusí vyplatit otálet.
Berlín i Brusel pracují na přestavbě topných systémů. Očekává se, že do roku 2030 se počet instalovaných tepelných čerpadel jen v Německu pětinásobně zvýší až na šest milionů. To také znamená, že se výrazně zvýší poptávka po elektřině. Právě v tom je zásadní problém, na který upozornila švédská ministryně energetiky a vicepremiérka Ebba Buschová, jak píše Bild. Domnívá se, že Německo a Evropa si nemohou dovolit odklon od jaderné energie.
Škrty v dotačním byznysu, které chce stát v rámci konsolidace rozpočtu provést, jsou zahalené tajemstvím. Kde přesně se budou dotace krátit, vláda zatím nechce říct. Víme však, že největší objem peněz v dotačních škrtech má představovat podpora obnovitelných zdrojů energie (OZE). Tu ještě nedávno platili lidé ve svých složenkách za elektřinu a není vyloučeno, že se položka do faktur znovu vrátí.
Česká republika se plánovaným odklonem od uhlí dostane do velkého a dlouhodobého deficitu elektřiny, což povede k výraznému růstu cen na trhu. Tvrdí to zástupci spolku Realistická energetika a ekologie. Podle nich je vládní plán na ukončení výroby elektřiny z uhlí do roku 2033 uspěchaný, protože nyní za něj neexistuje relevantní náhrada. Do budoucna ji vidí v nových jaderných zdrojích. Spolek sdružuje kolem 30 českých vědců a expertů na energetiku, mobilitu a další oblasti.
Jedno z míst, kde chce vláda v rámci konsolidačního balíčku ušetřit, je seškrtání dotací na obnovitelné zdroje energie (OZE). Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by tím podle odhadů vláda získala minimálně 14 miliard korun ročně, ideálně ale až 18 miliard. Riziko případné arbitráže je podle něj únosné. Stát od loňského října vzal placení podpory OZE na sebe, do té doby si podporu rozděloval se zákazníky ve fakturách za elektřinu.
