Dostali jsme se do situace, kdy Evropa čeká na to, až zafouká. Aby větrné elektrárny vyráběly a na trhu se nedělo to, co se odehrává v posledních dnech. Nedostatečná výroba z upřednostňovaných zelených zdrojů vyhnala ceny elektřiny na trhu opět do rekordních hodnot.
Německé rozhodnutí odstavit jaderné elektrárny má za následek dramatický nárůst cen elektřiny, který zasáhl nejen Německo, ale i jeho sousedy. Švédská vicepremiérka Ebba Buschová považuje tento krok za klíčovou příčinu současných problémů a tvrdí, že ohrožuje evropskou ekonomiku i konkurenceschopnost, informoval deník Bild.
Mantra, že elektřinu vždy od někoho dovezeme, se hroutí. Stejně tak myšlenka propojeného trhu s elektřinou, kde budou prý levně a čistě vyrábět zelené zdroje. To, co se v těchto dnech odehrává, opět ukazuje, že se to celé brzy může rozpadnout. A že elektřina, a tedy především zajištění toho, že jí bude dostatek, se může stát jedním ze zásadních témat příštích voleb.
Německo zažívá šok kvůli rekordním cenám elektřiny na burze. Cena dosáhla 936 eur za megawatthodinu, což je historický rekord. Za dramatickým nárůstem stojí podle médií kombinace nepříznivých podmínek, tedy nedostatek větru, husté mraky, mlha a nedostatečná výrobní kapacita nezávislá na počasí.
Novela energetického zákona neboli lex OZE 3 konečně prošla sněmovnou. To, co bylo její původní podstatou, tedy například uzákonění ukládání energie do baterií, tedy akumulace, zastínily nepochopitelné pozměňovací návrhy ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS).
Až 40 procent tuzemských domácností plánuje během letošních Vánoc šetřit energie. Polovina z nich proto oproti minulosti omezí vánoční osvětlení, třetina sníží dobu pečení a vaření. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. Vánoce patří v domácnostech k energeticky náročnějším obdobím, nejnáročnější je přitom pečení.
Stav české energetiky je žalostný. Dostaly nás do něj dlouholetá nečinnost vlád předchozích i té současné, chybějící investice a fungování energetického trhu upřednostňujícího neflexibilní zelené zdroje. Celá energetika je otázkou co největší soběstačnosti, my však míříme opět k tomu, že se jednotlivé země budou uzavírat. Protože jinak to neustojí, říká celoživotní energetik a profesor na ČVUT František Hrdlička.
Ceny energií na trhu jsou docela nízko (přestože plyn v posledních týdnech opět zdražuje). Na to má stát nulový vliv, ale hraje mu to do karet. Může tedy tvrdit, že celkově domácnosti zaplatí příští rok za elektřinu a plyn méně. Ačkoliv z rozhodnutí státu regulovaná cena vzroste. A její zdražování čekejme zcela určitě i v dalších letech. Stále více se totiž bude platit za distribuci. V případě elektřiny se musí do sítě silně investovat kvůli připojování dalších a dalších zelených zdrojů.
Koncové ceny energií pro všechny odběratele podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) v příštím roce klesnou. Elektřina pro průměrnou domácnost meziročně zlevní o 10,1 procenta, plyn o 8,5 procenta, odhadl. Průměrná domácnost by tak oproti letošku měla ušetřit jednotky tisíc korun za rok. Regulovaná složka ceny, kterou určuje stát, přitom v příštím roce pro domácnosti o jednotky procent vzroste. U elektřiny o 1,4 procenta, u plynu o 8,6 procenta, což znamená nárůst o desítky korun za spotřebovanou MWh.
Nějak to nevychází. To lze konstatovat po přečtení nové zprávy provozovatele přenosové soustavy ČEPS, respektive jejího každoročního Hodnocení zdrojové přiměřenosti do roku 2040. A to ještě musíme brát na zřetel, že ČEPS není příliš konzervativní. Tedy že nevychází z těch nejpesimističtějších scénářů, což by se vzhledem k nutnosti zajištění dostupného výkonu pro pokrytí spotřeby dít mělo. Sdělení, že po roce 2025 se z nás dobrovolně stanou dovozci elektřiny, tedy přijdeme o svou stávající pozici vývozce a přestaneme být soběstační, by však nemělo být tím jediným, co si ze zprávy odnést. Když mluvíme o vývozu vyrobené elektřiny, vzpomeňme, co se dělo například 6. listopadu.
Energetická společnost ČEZ od pátku zlevní fixované ceny plynu a elektřiny. Dodávky energií se závazkem společnost nabídne za cenu o desítky procent nižší oproti začátku letošního roku. Od ledna společnost zlevní i nefixované produkty. ČTK o tom dnes v tiskové zprávě informovala firma ČEZ. Energie postupně zlevňují i další dodavatelé. Ceny energií se závazkem na dobu určitou ČEZ zlevňuje letos počtvrté, naposledy tak činil v květnu.
Elektrárna Chvaletice se loni propadla do červených čísel. Předloni vydělala přes miliardu korun, v roce 2023 činila ztráta 492 milionů korun, uvádí výroční zpráva. V roce 2022 elektrárna vyrobila 4902 gigawatthodin (GWh) elektrické energie, což byla nejvyšší roční výroba elektřiny od zprovoznění elektrárny v roce 1977.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vydal předběžná opatření zakazující uzavření smlouvy s korejskou firmou KHNP na stavbu nového jaderného zdroje v Dukovanech. Úřad tak učinil na základě návrhů společností EDF a Westinghouse, jež se o zakázku rovněž ucházely. Vydání předběžného opatření potvrdil mluvčí úřadu Martin Švanda. Vydání předběžného opatření nepředjímá způsob, jakým ÚOHS o tendru rozhodne.
Kubánská vláda prodloužila do neděle omezení chodu úřadů a uzavření škol, které oznámila minulý týden ve čtvrtek kvůli rozsáhlým výpadkům elektřiny. Informovala o tom agentura EFE. Situaci zhoršil navíc hurikán Oscar, který o víkendu zasáhl Kubu. Na tomto karibském ostrově způsobil škody na infrastruktuře, poničil řadu domů a vyžádal si tam nejméně sedm obětí.
Miliardář Pavel Tykač bude finančně podporovat Institut Václava Klause (IVK). Rozhodl se tak poté, co se dozvěděl, že své mnohaleté sponzorství institutu ukončila skupina PPF. Tykač, který podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, to oznámil na serveru spolku PavelTykac.com. Institut Václava Klause vznikl v roce 2012 ještě v době, kdy byl Klaus prezidentem.
Čeští dodavatelé energií odstartovali poměrně rozsáhlou vlnu snižování cen energií pro domácnosti. Trhy s energiemi se postupně stabilizují, a většina dodavatelů se proto rozhodla promítnout nižší nákupní ceny do svých nabídek. Klíčovou podmínkou pro zákazníky ale je, že nesmějí fixovat ceny.
Debata, jak dál s uhelnými elektrárnami, jejichž výroba je víceméně ztrátová (jenže je potřebujeme a žádnou stabilní náhradu za ně v tuto chvíli nemáme), ve stále na stole. Zásadní otázka je to, proč vláda tvrdí, že i kdyby už v příštím roce začaly některé uhelné elektrárny ukončovat provoz (tzv. superkritický scénář), bez uhlí se obejdeme. A do toho vymýšlíme, jak do zákona vložit pojistky a způsoby, které vlastníky uhelných elektráren donutí k tomu, aby je nezavírali.
V pondělí ukončí provoz poslední uhelná elektrárna v Británii, která leží v Ratcliffe-on-Soar u Nottinghamu. Země považovaná za kolébku výroby elektřiny z uhlí tak bude první ze skupiny ekonomicky vyspělých států G7, která s touto produkcí po 142 letech skončí. Informuje o tom server britského deníku The Guardian. Elektrárna v Ratcliffe-on-Soar vyráběla elektřinu z uhlí 57 let. Historie výroby elektřiny z uhlí se v Británii a na světě začala psát v roce 1882, kdy zahájila provoz první uhelná elektrárna Holborn Viaduct.
Evropu zaplavily levné solární panely z Číny, které mohou být vlky v rouše beránčím. U těchto panelů hrozí potenciální nebezpečí zneužití, jelikož výrobci jističů, elektroměrů a řídících jednotek, mohou skrze internetové připojení a IP adresy zjistit nejrůznější data uživatelů. Výrobci mohou díky serverům v komunistické Číně zjistit nejrůznější data a informace o produkci solárních elektráren, ale i o uživatelích.
Současně s krajskými volbami se uskutečnila i referenda zaměřená na otázku výstavby větrných elektráren. Ve třech obcích lidé výstavbu elektráren odmítli. Bylo tomu v Dalečíně na Žďársku, dále v Jamné na Jihlavsku a ke stejnému výsledku došlo i v Křižanech na Liberecku. Souhlas s výstavbou naopak vyjádřili obyvatelé u Rohozné na Svitavsku a v Bulovce na Liberecku, kde ovšem výsledek není závazný. V katastru města Kynšperk nad Ohří na Sokolovsku bylo referendum neplatné kvůli nedostatečnému množství hlasů.
Větru a dešti poručit nelze. Sporné je také to, jak významný vliv má člověk na změnu klimatu. Fakt je, že mnoho míst země zasáhly ničivé povodně, které jsou rozsahem škod a lidského neštěstí stejně devastující jako ty z července roku 1997 nebo ze srpna 2002. Na společnost se v posledních letech valí zkoušek osudu víc než dost, paralyzující byla pandemie čínského viru, obrovské znejistění přišlo s ruskou agresí vůči Ukrajině a s ní ekonomické potíže spojené se zvyšováním cen elektřiny, plynu, které provázela hrozivá inflace a pokles reálných mezd.
Maďarsko, Rumunsko, Gruzie a Ázerbájdžán zakládají společný podnik pro export „zelené“ elektřiny z Kavkazu do Maďarska a Rumunska, a možná i Bulharska. Podle maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártó tak budou dodávky elektřiny do jeho země bezpečně zajištěny a diverzifikovány. Informovala o tom dnes maďarská média. Szijjártó dnes na jednání všech čtyřech zemí v Bukurešti uvedl, že takzvaný zelený energetický koridor, se blíží do "bodu, odkud není návratu".
Elektřina i plyn zdraží. Zatím jen málo, o desítky korun ročně. Ale je to jen začátek. Ke zdražení energií v tuto chvíli dojde kvůli tomu, že ministerstvo průmyslu navrhuje zvýšení poplatků za činnost Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Zatím ho vláda neschválila, lze ale čekat, že tak brzy učiní. Řeč je o zdražení regulované složky elektřiny, u které je nutné počítat s tím, že na rozdíl od samotné silové elektřiny nevyhnutelně poroste. Její poměrně masivní navýšení jsme už zažili počátkem letošního roku. A platby v rámci regulované složky porostou dál, kvůli dekarbonizaci a rozvoji zelených obnovitelných zdrojů se totiž bude muset do sítě ohromně investovat. Na éru zelené energetiky založené na občasně vyrábějících zdrojích, do které EU vstoupila, totiž rozhodně není stavěná.
Ofenziva Evropské unie proti klimatické změně neustává. Došli jsme na práh stavu, kdy i letargičtější občan pohledem do peněženky zjistí, že Green Deal ho něco stojí. Přímé náklady budou způsobeny tím, že od roku 2027 se evropský systém emisních povolenek ETS rozšiřuje o vytápění domácností, tedy v podstatě bude zavedena daň na plyn, a o pohonné hmoty, tedy bude zavedena další daň na benzin a naftu. V první fázi, ETS 1, musely povolenky kupovat „pouze“ energeticky náročnější obory jako ocelárny, cementárny, uhelné elektrárny či ústřední teplárny. Povolenky na osobní dopravu a vytápění domácností se jmenují ETS 2.
Je léto, vláda na prázdninách, ministr průmyslu na podzim pravděpodobně odejde coby nový eurokomisař do Bruselu a Česko stále nemá schválenou Státní energetickou koncepci. Nevíme, jestli existuje nějaký konkrétní scénář odcházení od uhlí, a jak chceme uhelné elektrárny, jejichž provoz je už nyní ztrátový, udržovat při životě. A především nevíme, jakými stabilními zdroji chceme uhlí v energetice nahrazovat, abychom nebyli zcela závislí na dovozu.
Zájemci o sdílení elektřiny se mohou ode dneška registrovat u Elektroenergetického datového centra (EDC). Znamená to začátek komunitní energetiky v ČR, uvedli zástupci ministerstva průmyslu a obchodu a EDC. Centrum podle nich dnes zahájilo činnost systému v módu, který už registraci zájemců a sdílení umožňuje. S plným provozem, který bude zahrnovat také služby akumulace či agregace elektřiny se počítá od poloviny roku 2026.
Uhlí v energetice má skončit, protože výroba z něj je ztrátová. Sami jsme si to zavinili působením drahých emisních povolenek. Nic se ale neděje, nahradíme ho plynem, dalšími obnovitelnými zdroji, dovozem ze zahraničí a někdy v daleké budoucnosti možná produkcí z nových jaderných bloků. S tím počítá vláda. Proč to v současnosti celé vůbec nedává smysl, vysvětluje v rozhovoru pro Echo Stanislav Mikeska, který se v tuzemské energetice pohybuje už téměř čtyři desetiletí.
Polsko oslovilo Evropskou komisi s myšlenkou zásobovat Ukrajinu elektřinou vyrobenou z polského uhlí za evropské peníze. Agentuře PAP to potvrdil mluvčí komise Tim McPhie. Iniciativu počátkem týdne oznámil polský premiér Donald Tusk po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Polsko je připraveno na tuto pomoc, pokud ale nebude platit za emise. EK moc nadšená není, i elektřina pro Kyjev by měla být "zelená."
Pražská energetika (PRE) od začátku září zlevní energie téměř 700 000 odběratelům bez fixace. Ceny elektřiny oproti současnosti klesnou až o 20 procent, ceny plynu pak o 16 procent. Dnes o tom informovala Pražská energetika. Energie letos postupně zlevňují i další dodavatelé, reagují tak na pokles velkoobchodních cen energií. Změny cen dodavatel provede automaticky.
Doba bez uhlí jako záložního zdroje elektřiny se blíží. Vláda konečně poskytla alespoň nějaké obrysy toho, jak mohou vypadat různé kritické scénáře při hrozícím nedostatku energie a kdy a jaký provoz by stát dotoval. Jisté je, že budeme potřebovat jako nový záložní zdroj plyn, protože zelené upřednostňované zdroje a jádro (nové bloky jsou navíc velmi vzdálenou budoucností) po celý rok poptávku rozhodně neutáhnou. Plynové elektrárny jsou ale právě kvůli jejich nestálému využití pro investory nerentabilní.
