Energetická krize se vyhrotila do stavu, kdy mnozí varují před kolapsem ekonomiky a rozkladem společnosti. Odpověď na to, co s tím, hledají v Salonu Týdeníku Echo předseda představenstva státní energetické společnosti ČEPS Martin Durčák, předseda Národní rozpočtové rady a člen Národní ekonomické rady vlády Mojmír Hampl a expremiér Mirek Topolánek, který se dlouhodobě věnuje energetice.
Premiér Petr Fiala (ODS) a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš spolu jednali o chystané transformaci společnosti. Cílem je získat větší státní kontrolu nad energetickými zdroji, uvedl předseda vlády. Tématem diskuse byly také aktuální ceny elektřiny a konkrétní kroky k jejich snížení.
Úterní hodnoty z Pražské energetické burzy vypovídají o výrazném poklesu cen elektřiny. Dopoledne se jedna megawatthodina při ročním kontraktu prodávala za 550 eur (13519 korun), což je skoro polovina pondělních hodnot. Tehdy ceny elektřiny na evropských burzách prolomily i hranici 1000 eur za megawatthodinu. Jde patrně o reakci na snahu evropských států energetickou krizi řešit.
Cena české elektřiny v základním zatížení s dodávkou na následující rok dnes přesáhla 1000 eur (zhruba 24.600 Kč) za megawatthodinu (MWh). Na twitteru to oznámila středoevropská energetická burza Power Exchange Central Europe (PXE) sídlící v Praze. Nad tuto hranici se dnes dostala také velkoobchodní cena elektřiny pro německý trh s dodáním v příštím roce. Nad 1000 eur cena s dodávkou na následující rok vystoupala během dopoledne, oznámila burza PXE.
Evropská komise kvůli prudkému růstu cen elektřiny připravuje krizová opatření a systémovou reformu trhu. V projevu na konferenci Bledské strategické fórum to oznámila předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová. Chystané změny ihned blíže nespecifikovala. "Raketově rostoucí ceny elektřiny dnes odhalují, z různých důvodů, limity současné koncepce našeho trhu s elektřinou," řekla ve Slovinsku šéfka komise.
Rakouský kancléř Karl Nehammer podporuje zavedení cenového stropu u elektřiny na úrovni Evropské unie. Podle agentury Reuters to v neděli uvedl v prohlášení zveřejněném jeho kanceláří. Pro zastropování cen energií na evropské úrovni se v pátek vyslovil český premiér Petr Fiala. Česká republika, která v tomto pololetí předsedá Evropské unii, urychleně svolává radu ministrů, na níž chce diskutovat o možných mimořádných energetických opatřeních.
České domácnosti platily letos v červenci za elektřinu nejvyšší cenu v celé Evropě. Přitom ovšem Česko patří mezi největší vývozce elektřiny nejen v Evropě, ale dokonce na světě. Červencový index HEPI, který porovnává cenu energií pro domácnosti v jednotlivých evropských metropolích, hovoří jasně. Pražané platí po přepočtu dle parity kupní síly měny za elektřinu nejvyšší cenu v celé Evropě. Index zahrnuje nejen země EU, ale také státy jako Švýcarsko, Norsko, nebo dokonce Rusko.
V blízkosti Záporožské jaderné elektrárny, největší atomové elektrárny v Evropě, vypukl lesní požár, uvedla ruská tisková agentura TASS. „V oblasti Záporožské JE hoří lesy. Bez dodávek elektřiny dnes (ve čtvrtek, pozn. red.) na několik hodin zůstala města Enerhodar, Melitopol a Cherson,“ napsal v noci na sociální síti Telegram člen proruské administrativy ukrajinské Záporožské oblasti Vladimir Rogov, jenž zároveň přiložil satelitní snímky, které mají zachycovat oheň.
Minulý týden se cena za jednu tunu emisí v systému evropských povolenek (ETS) vyšplhala k rekordním sto eurům. Z velkoobchodní ceny elektřiny dnes povolenka dělá něco mezi pětinou a čtvrtinou. Na smysluplné činy tu máme národní vlády. Ta česká je ale asi tak zavalena organizačními povinnostmi předsednictví, že téma povolenek na žádném summitu, žádné radě dosud nenastolila. Podle zákulisních zpráv je rozhodnuta se ETS neunavovat, předpokládajíc, že pro reformu by stejně nenašla spojence. Ale do dogmatu, jakým klimatická a energetická politika EU jsou, se musí šít, veřejně ho zpochybňovat, samo od sebe se žádné dogma nevzdá.
Ceny energií rostou bezútěšným tempem od loňského podzimu, v posledních dnech ale jak plyn, tak elektřina vystřelily na rekordní hodnoty. Příčin je hned několik. Omezený tok ruského plynu do Evropy, emisní povolenky na šílených hodnotách, masivní výpadky jaderných reaktorů ve Francii a k tomu ještě horké počasí způsobující nízkou hladinu řek a téměř nulový výkon větrných elektráren. Nutno navíc dodat, že na české domácnosti dopadá energetické drahota výrazněji než na ty z okolních zemí.
Ceny elektřiny i plynu dosahují na trhu historicky nejvyšších hodnot, to odnášejí i domácnosti jakožto koncoví zákazníci. Dodavatelé jim zvyšují zálohy, protože jsou nuceni nakupovat pro ně energie dopředu právě za ony drastické ceny. Poslední vlna zdražování přišla na začátku srpna a zcela jistě lze očekávat několik dalších podzimních vln, které mohou být pro odběratele velmi bolestivé. Z nabídek dodavatelů už mizí více než dvouleté fixace, a co se týče elektřiny, u většiny největších společností se částka za megawatthodinu (MWh) nedostane pod 10 tisíc korun.
Energetická krize vzbuzuje ve většině domácností nebývalé obavy z nadcházející topné sezóny, a mnoho lidí se proto už s předstihem začalo na zimu připravovat. Vytápění plynem se v současnosti ukazuje jako ekonomicky nejhorší možnost, vzhledem k prudce rostoucím cenám elektřiny na tom však lidé s elektrokotli nebo například přímotopy nejsou o mnoho lépe. Popularita tuhých paliv, tedy hlavně uhlí a dřeva, proto strmě roste. Lidé se ve velkém dřevem předzásobují, mnoho z nich se po něm shánělo už brzy na jaře.
Ukrajinští diverzanti vyhodili do povětří šest stožárů vysokého napětí, které byly součástí přenosové soustavy vedoucí od Kurské jaderné elektrárny v západní části Ruska, uvedla v úterý ruská tajná služba FSB.
Ceny elektřiny v Evropě se vyšplhaly na další rekord, podle analytiků je to zejména reakce na pokračující zdražování zemního plynu. Cena klíčového termínového kontraktu na elektřinu v Německu se v pondělí na evropské energetické burze European Energy Exchange (EEX) zvýšila o více než tři procenta na 475 eur (11.600 Kč) za megawatthodinu (MWh). Za poslední dva měsíce se zhruba zdvojnásobila a je téměř šestkrát vyšší než před rokem, uvedla agentura Bloomberg.
Hokejové kluby a provozovatelé zimních stadionů se před nadcházející sezónou třesou strachy z rostoucích cen energií. Více než desítka stadionů v Česku počítá s tím, že s přípravou ledové plochy nezačnou ve standardním termínu. Třeba ve Šternberku už vědí, že sezónu ani nezahájí. „Po covidu se nevrátilo k hokeji 7 procent dětí. Jestliže teď dojde k razantnímu navýšení členských příspěvků, tak přijdeme zřejmě o víc než 10 procent mladých hokejistů,“ říká trenér HC Kobra Praha Miloslav Šeba.
Ceny energií od loňského podzimu bezútěšně rostou a Česko je jednou ze zemí, kde zdražování dopadá na domácnosti i podniky nejbolestivěji. Aktuálně máme pátou nejdražší elektřinu ze všech evropských zemí, ve střední Evropě jsme na tom úplně nejhůř. Důvodem je hlavně to, že tuzemská vláda se zatím do žádných systémových opatření na zmírnění dopadů zdražování nepustila. Bezprecedentně vysoké ceny elektřiny jsou způsobeny nejen situací kolem války na Ukrajině a rekordně drahým plynem.
Některé stožáry v Chersonské oblasti, které měly vést elektřinu z Rusy okupované Záporožské jaderné elektrárny na Rusy okupovaný Krym, ve čtvrtek záhadně spadly, uvádí server Nexta. Vzhledem k tomu, že Rusko záměr elektřinu na Krym vést nedávno oznámilo, se pravděpodobně nejedná o náhodu. Nikdo se ale k možnému útoku nepřihlásil. V úterý navíc došlo zřejmě k útoku na letišti Saky u Novofedorivky na Krymu. Rusko ale tvrdí, že na letišti jen vybuchlo několik kusů munice a nedošlo k vážným škodám.
Bezprecedentní růst cen energií zvyšuje tlak na vládu, aby dopady na obyvatele tlumila. Ve hře jsou tak i kontroverzní řešení spočívající v mimořádných daních pro vybrané společnosti. Z nich by se pomoc lidem mohla platit. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) začal tento plán nově nazývat válečnou daní. Konečné rozhodnutí padne až v září, resort financí však už nyní tvrdí, že zdanění mimořádných zisků je nevyhnutelné. Stále aktuální je také debata o dividendách z ČEZ, kde má stát hlavní podíl. Z nich se má totiž z velké části zaplatit chystaný úsporný tarif, tedy plošné slevy na energie.
S blížícím se podzimem a topnou sezónou narůstá napětí ve společnosti a obavy lidí z toho, jak stále rostoucí ceny energií zasáhnou jejich peněženky. A roste také nedůvěra směrem k vládě. Začíná převažovat pocit, že kabinet Petra Fialy nekoná nebo se dopouští jen velmi chaotických kroků podpořených často nešťastnou komunikací. To se nyní ukazuje s tím, jak na povrch vyplouvají nové informace k chystanému úspornému tarifu, tedy plošné slevě na energie. Tato „dávka“ vzhledem ke své výši potřebným téměř nepomůže.
Kdo může, ať si na zimu udělá zásoby svíček a ideálně i dřeva. Takovou zprávu poslal o víkendu Švýcarům tamní šéf Federální komise pro elektřinu (ElCom) Werner Luginbühl. Aktivisté kritizují švýcarskou vládu, že se nesnaží zajistit dostatečné úspory energií, ať už v oblasti průmyslu nebo v domácnostech. Ačkoliv švýcarská vláda obecně ujišťuje, že zemi nemůže energetická krize zasáhnout tolik, jako státy Evropské unie, nyní přišla výzva, aby byli lidé připraveni na náročné období.
Peníze od státu na elektřinu a plyn uvidí domácnosti spíše až příští rok, letos lidem přijde zhruba pouze čtvrtina slibované pomoci. Letošní příspěvek bude navíc kompenzovat pouze navýšení plateb za elektřinu, nikoliv za plyn. Dotace bude plošná, takže chudší a bohatší domácnosti dostanou příspěvek ve stejné výši, mělo by se jednat o 2000 až 2500 korun. Na podzim se očekává výrazné zdražení energií, je ohrožena i stabilita odběru plynu.
Cena elektřiny na burze v Rotterdamu dnes prolomila historickou hranici 200 eur (4915 Kč) za megawatthodinu (MWh). Ceny podle pozorovatelů táhne vzhůru zdražující zemní plyn. Cena plynu pro evropský trh s dodáním v srpnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku dnes kolem 9:30 přidává 14 procent na více než 228 eur za megawatthodinu. Před rokem plyn v TTF stál zhruba 22 eur/MWh.
Stalo se již tradicí, že přijde horké léto a zpravodajství nás zásobuje požáry z celého světa. Tentokrát však oheň dorazil i do samotného Česka. V Českém Švýcarsku vzplálo několik hektarů lesa. Vyjelo k němu přes 400 hasičů, kouř byl cítit až v Praze. To zase vyšponovalo diskusi o globálním oteplování a klimatické změně do hysterických výšin. Odložme na chvíli stranou spory o to, zda se otepluje, o kolik se otepluje, zda je na vině člověk a jestli se jedná o existenční katastrofu, nebo spíše drobnou nepříjemnost.
Silné obavy z ještě větší energetické krize donutily Němce jakožto odhodlané odpůrce jádra změnit názor. Ještě před pár dny tamější vláda socialistů a zelených dogmaticky odmítala prodloužit provoz zbývajících atomových elektráren, které zemi zajišťují ne úplně bezvýznamné procento výroby elektřiny a lze je navíc označit za bezemisní zdroj. V nouzi už Německo rozhodlo o návratu ke spalování uhlí.
Účty za energie dramaticky narůstají domácnostem i firmám po celé Evropě. Co se ale týče Prahy, umístila se ve srovnání cen elektřiny v dalších evropských metropolích na nepříliš povzbudivé pozici. V květnu jsme měli šestou nejdražší elektřinu z více než třiceti sledovaných lokalit. Hůře na tom byli jen ve Vídni, v Londýně, Římě, Kodani a Berlíně. Oproti minulému roku u nás cena elektřiny vyskočila o sedmdesát procent. Nabízí se srovnání s Francií či Slovenskem, kde vlády ceny elektřiny fixovaly.
Dramaticky rostoucí ceny energií kosí rozpočty domácností i firem. Drahá elektřina a plyn jsou navíc jednou z nejvýznamnějších příčin toho, proč máme čtvrtou nejrychleji rostoucí inflaci mezi zeměmi EU. Tím, komu situace s vyšponovanými cenami na trhu nahrává, jsou dnes jen energetické společnosti, které na vysokých ziscích vydělávají. Ve hře je proto i možnost uvalit na tyto zisky mimořádnou daň, což potvrdil ministr financí Zbyněk Stanjura.
Příchod podzimu a ještě hlubší energetické krize s nevídaně vysokými cenami děsí domácnosti i firmy. Vládou představený úsporný tarif, který by měl lidem plošně částečně snížit účty za elektřinu a plyn, nebude výraznou pomocí. Jedná se navíc o proinflační opatření, na které padnou desítky miliard z rozpočtu. Stát by přitom mohl získat už v dohledné době kontrolu nad prudkým zdražováním elektřiny.
Premiér Petr Fiala řekl, že jeho vláda chce ovládnout výrobu elektřiny v České republice. Bylo to hlavní sdělení jeho mimořádného televizního projevu. Neřekl, kdy a jak to chce udělat. Naznačuje to hodně vágně. Ekonomové si ale jeho nejasná slova vyložili jako snahu plně zestátnit elektrárenskou společnost ČEZ. Dominantního výrobce elektřiny v České republice, který vlastní všechny jaderné a většinu uhelných elektráren. Stát má v této chvíli ve firmě 70 procent akcií, zbytek se obchoduje na burze.
Malé vítězství v sérii porážek. Tak včera trefně komentoval rozhodnutí Evropského parlamentu ponechat jádro a plyn mezi zelenými, finančně zvýhodňovanými zdroji europoslanec Alexandr Vondra. Většinou 75 hlasů se nakonec podařilo odrazit útok zelených, radikální levice, ale i některých zástupců křesťanských demokratů z frakce EPP nebo tria českých Pirátů, kteří se na poslední chvíli snažili vyřadit atom a plyn z finančně preferovaných zdrojů, jež má v evropském kádrování název taxonomie.
Je už zřejmé, že i přes předvolební sliby vláda Petra Fialy (ODS) možná přistoupí ke zvyšování daní. A to ať těch přímých, nebo nepřímých. V době stále rostoucí inflace a energetické krize se navíc čím dál reálnějším stává také sáhnutí po sektorové dani. Tedy dodatečném zdanění zisků energetických hráčů, které díky rozbouřeným cenám elektřiny a plynu vystřelily nahoru. Ačkoliv nápad prosazovali nejdříve hlavně Piráti, postupně se začíná ujímat i u ekonomické pravice.
