Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret, který dává právo obyvatelům „řady okresů na jihovýchodě Ukrajiny“ získat ruské občanství ve zjednodušeném řízení. Informovala o tom agentura TASS. Rozhodnutí, označené jako humanitární akt, neuvádí, kterých ukrajinských oblastí se zjednodušený režim týká. Podle dřívějších zpráv moskevského tisku jde o regiony ovládané proruskými separatisty.
Obrněný vlak severokorejského diktátora Kim Čong-una ve středu dorazil do Vladivostoku na východě Ruska, kde se ve čtvrtek Kim setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jednat budou především o jaderném odzbrojení Korejského poloostrova. Předtím se souprava krátce zastavila v pohraničním městě Chasan, kde Kima oficiálně přivítala ruská vládní delegace.
Předsedu ČSSD Jana Hamáčka překvapilo dnes ohlášené rozhodnutí ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (za ANO) odejít z vlády. Neměl prý žádné signály, které by tomu nasvědčovaly. Předseda KSČM Vojtěch Filip novinářům řekl, že výměna ministrů je v pravomoci premiéra. Komunistům, kteří tolerují vládu ANO a ČSSD, vadili jiní ministři, dodal. Opoziční politici jsou ke změně kritičtí, dávají ji často do souvislosti se středečním rozhodnutím policie navrhnout obžalovat premiéra Andreje Babiše (ANO) a ostatní obviněné v kauze Farmy Čapí hnízdo.
Když minulý týden britská policie vytáhla Juliana Assange z ekvádorské ambasády, většina světových komentátorů si potměšile všímala jeho vzhledu, byl připodobňován k Saddámu Husajnovi, lesnímu muži, bezdomovci a dalším postavám, proslulým špinavou vizáží. Reakce všeobecného veselí nad neslavným koncem známého aktivisty je naprosto opačná ve srovnání s podporou, jaké se Assangeovi dostalo, když se před sedmi lety na velvyslanectví uchýlil, aby se skryl před britskou policií.
Členové kontroverzního ruského motorkářského klubu Noční vlci, který je známý vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, i letos uspořádají k výročí konce druhé světové války jízdu do Berlína. Informoval o tom v pátek na tiskové konferenci šéf spolku Alexandr Zaldostanov. Trasa již páté akce Cesty vítězství i tentokrát vede přes Českou republiku a Slovensko.
Je pochopitelné, proč američtí demokraté dva roky hráli ruskou kartu, tedy ovlivňování posledních prezidentských voleb Putinovým Kremlem. Jde o politický boj. Jako většina společenských elit neuměli přijmout vítězství Donalda Trumpa nad Hillary Clintonovou. Nepřijali realitu, a proto nedokázali pochopit, že postavili tak slabého kandidáta, kterého byl schopen porazit i pestrobarevný ukřičený newyorský developer a miliardář.
Na počátku března uplynul rok ode dne, kdy ruský prezident využil projev před parlamentem pro prezentaci nové generace ruských zbraní. Během onoho roku byla zveřejněna řada zpráv o stavu těchto programů a odborníci i fanoušci vášnivě diskutují, zda jde o významné technické posuny, nebo spíše o propagandu. Na stole se samozřejmě nalézá i otázka, proč vlastně Rusko nové zbraně vyvinulo.
Rusko vyjádřilo nevoli nad tím, že se Varšava rozhodla připomenout si 80. výročí vypuknutí druhé světové války jen s nejbližšími spojenci a bez ruského prezidenta Vladimira Putina. Před deseti lety se Putin vzpomínkové akce v Gdaňsku zúčastnil. Nynější polské rozhodnutí nepozvat Putina do Gdaňsku ale podle agentury AFP souvisí spíše s aktuální situací než s historickými důvody.
Šéfka rakouské diplomacie Karin Kneisslová, která loni v létě, během rakouského předsednictví Evropské unii, způsobila skandál tancem s Vladimirem Putinem na své svatbě, prohlásila, že by si s ruský prezidentem znovu ráda zatančila.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek vyšplhal do sedla koně a projel se ve společnosti pohledných příslušnic jízdního praporu moskevské policie, kterým pogratuloval k nadcházejícímu Mezinárodnímu dni žen. Obrázky šéfa státu na hnědákovi klusajícím v manéži s policistkami na bělouších obletěly ruské obrazovky po celé zemi.
Ruský prezident Vladimir Putin v dnešním poselství o stavu země slíbil Rusům změny k lepšímu v jejich životě, a to v nejbližší době, již letos. Na rozvoj země podle jeho slov stát vynaloží obří částky, „které jsme si nepůjčili, ale vydělali prací milionů lidí“. "Rusko nesmí opakovat chyby minulých desetiletí a vyčkávat na příchod komunismu. Změny v rozvoji země a v životě lidí k lepšímu jsou nutné již teď," řekl Putin. Hned v úvodu upozornil, že jeho vystoupení se soustředí na vnitropolitickou problematiku. "Rusko se musí posouvat jen kupředu," zdůraznil.
Prezidenti Ruska a Běloruska Vladimir Putin a Alexandr Lukašenko během třídenních rozhovorů v Soči projednali osud obou zemí po svém odchodu do politické penze. O nečekaném tématu jednání novináře v pátek informoval běloruský vůdce. Otázka svrchovanosti Ruska a Běloruska, o jejichž možném sloučení se spekuluje, prý na pořadu diskusí nebyla.
Donald Trump je loutkou ruského prezidenta Vladimira Putina, který v jeho prospěch zmanipuloval volby a skrze něj uchvátil americký vládní aparát.
Množství Rusů, kteří jsou rozčarování nynějším vývojem v zemi, převýšilo počet těch, kteří jsou s kurzem státu spokojeni. Nicméně působení Vladimira Putina v čele země momentálně schvaluje 64 procent jeho krajanů, třetině se prezidentovo počínání nezamlouvá. Vyplývá to z nového průzkumu nezávislého střediska Levada. „Počet Rusů, kteří považují za nesprávnou cestu, po níž se země ubírá, je nejvyšší za posledních 13 let,“ napsal server Newsru.com.
Důvěra v prezidenta Vladimira Putina klesla na nejnižší úroveň za posledních 13 let, tvrdí průzkum státní agentury VCIOM. Ruskému prezidentovi podle něj věří pouze 33,4 procent respondentů, což je oproti prosinci pokles o více než dvě procenta. Informoval o tom v úterý deník The Moscow Times. Jedná se již o druhý průzkum po novém roce, který signalizuje snížení důvěry Rusů vůči Putinovi.
Ruský prezident Vladimir Putin minulý měsíc souhlasil s návrhem německé kancléřky Angely Merkelové na vyslání německých expertů k monitorování Kerčského průlivu. Při setkání s německým ministrem zahraničí Heikem Maasem to v pátek v Moskvě řekl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Poznamenal, že ale žádný expert zatím nedorazil.
Rusko je připraveno k dialogu se Spojenými státy o „rozsáhlé agendě“. V novoročním poselství adresovaném americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi to podle Kremlu napsal jeho ruský protějšek Vladimir Putin. Kreml v neděli zároveň informoval o státnících čtyř desítek zemí z celého světa, které nejvyšší ruský představitel oslovil v souvislosti s vánočními a novoročními svátky. Je mezi nimi i český prezident Miloš Zeman.
Rusko ve středu úspěšně vyzkoušelo raketu Avangard, jejíž okřídlená bojová část dosahuje hyperzvukové rychlosti. Zkoušce přihlížel osobně prezident Vladimir Putin jako vrchní velitel ruských ozbrojených sil. Manévrující střela nakonec zasáhla cíl na Kamčatce, uvedla agentura TASS s odvoláním na vyjádření Kremlu. "Putin dorazil do řídicího střediska a vydal rozkaz přistoupit ke zkouškám," uvedl Kreml podle agentury. "Raketu odpálila jednotka raketových vojsk strategického určení ze základny Dombarovskij na cíl na polygonu Kura v Kamčatském kraji.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že soukromé vojenské společnosti mohou působit kdekoliv na světě, pokud neporušují ruské zákony – a to je případně věc prokuratury. Ruští žoldnéři už byli podle médií nasazeni v Donbasu na východě Ukrajiny, v Sýrii a naposledy ve Středoafrické republice a Libyi.
Ruský prezident Vladimir Putin ani na dnešní tiskové konferenci nenaznačil ochotu vyslyšet výzvu ze světa k osvobození ukrajinských námořníků zajatých minulý měsíc u Kerčského průlivu, kde Rusové ostřelovali a následně se zmocnili tří lodí ukrajinského vojenského námořnictva. Incident vedl k dalšímu vyhrocení vztahů s Kyjevem.
Předseda Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Vjačeslav Volodin před novináři prohlásil, že nařídil příslušnému sněmovnímu výboru připravit návrh vyznamenání ruských pohraničníků, kteří v neděli 25. listopadu „odvrátili narušení ruských hranic ukrajinskými vojenskými plavidly“. Příslušný návrh má být předložen ve středu, uvedla agentura Interfax. Ruští pohraničníci si podle Volodina vedli bezchybně, hrdinsky a efektivně splnili své úkoly při ochraně hranic, přičemž respektovali mezinárodní normy a pravidla.
Německá kancléřka Angela Merkelová má obavy z incidentu v Kerčském průlivu u Krymu. Řekla to dnes na jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s kterým se sešla na okraj summitu velkých ekonomik G20 v Buenos Aires. Shodli se přitom, že jejich země spolu s Francií a Ukrajinou záležitost projednají na úrovni poradců. Podle agentury Reuters to sdělil kancléřčin mluvčí Steffen Seibert.
Jediným důvodem zrušení schůzky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem byl incident, při němž Rusko v Kerčském průlivu minulou neděli zadrželo ukrajinské lodě. V Buenos Aires to v pátek prohlásil americký prezident Donald Trump. Doufá prý, že se situace rychle uklidní a s ruským vůdcem se bude moci sejít. Ruská i některá americká média v pátek spekulovala, že Trump zrušil naplánovanou besedu s Putinem z jiných důvodů, než je kerčský incident.
Ukrajinští námořníci zadržení v neděli ruskými silami při incidentu v Kerčském průlivu byli přepraveni do Moskvy. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na dva obhájce 24 Ukrajinců, na které soud v krymském Simferopolu uvalil v uplynulých dnech dvouměsíční vazbu. „Byli přepraveni do věznice Lefortovo v Moskvě,“ sdělil agentuře advokát Džemil Temičev. Odvolal se přitom na informace od „advokátů v Lefortovu“, které je známou věznicí v ruské metropoli.
Ukrajinský ministr infrastruktury Volodymyr Omeljan ve čtvrtek obvinil Rusko, že zavedlo blokádu ukrajinských přístavů v Azovském moři – Mariupolu a Berdjanska. Prezident Petro Porošenko v novinovém rozhovoru vybídl Severoatlantickou alianci, aby do regionu poslala své lodě. „Nevím o tom, že by nyní platila nějaká omezení. Naopak víme o tom, že Kerčský průliv funguje normálně,“ řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov citovaný agenturou Interfax. Nicméně dodal, že občas kvůli špatnému počasí může kerčský přístav, který průliv spravuje, plavbu regulovat.
Konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem kvůli incidentu v Kerčském průlivu se vyhrocuje. Ruský prezident Vladimir Putin označil nedělní incident v Kerčském průlivu za provokaci, zosnovanou před ukrajinskými prezidentskými volbami, a to možná přímo prezidentem Petrem Porošenkem. Krize poznamenala i diplomatické vztahy s Ruskem. Berlín očekává, že Rusko propustí zadržené ukrajinské vojáky i lodě.
Ruský soud v Simferopolu, správním středisku anektovaného Krymu, v úterý uvalil dvouměsíční vazbu na prvního ze 24 zajatých ukrajinských námořníků. Ti jsou kvůli nedělnímu incidentu v Kerčském průlivu obviněni z nezákonného překročení ruských hranic ve spiknutí a s hrozbou použití zbraní. Oznámila to agentura TASS, podle níž dotyčný námořník vinu u soudu nepřiznal. Ukrajincům hrozí až šest let v ruském vězení.
Prezident Miloš Zeman v úterý řekl českým novinářům v Jeruzalému, že ve sporu Ukrajiny s Ruskem sdílí stanovisko německé kancléřky Angely Merkelové, která se konflikt snaží zmírnit. „Chraň bůh, abych tím říkal, že chci být také zprostředkovatelem, to mi nepřísluší. Ale myslím si, že Angela Merkelová může být dobrou zprostředkovatelkou a budu přát její misi plný úspěch,“ řekl.
Na palubě ukrajinských plavidel, zadržených v neděli ruskými pohraničníky u Kerčského průlivu, byli i příslušníci vojenské kontrarozvědky ukrajinské tajné služby SBU. Jeden z nich byl těžce zraněn, potvrdil v úterý šéf SBU Vasyl Hrycak citovaný agenturou Interfax-Ukrajina. V komuniké uvedl, že "jeden z ruských bitevníků použil proti ukrajinským člunům dvě neřízené rakety, v důsledku jeden z důstojníků SBU utrpěl těžká zranění".
Popularita ruského prezidenta Vladimira Putina poprvé za posledních pět let klesla pod 60 procent. Dnes zveřejněný průzkum nezávislé ruské společnosti Levada ukázal, že pro nynějšího kremelského šéfa by v prezidentských volbách hlasovalo 56 procent Rusů, což je o deset procent méně než ve stejném období loni.
