Švýcaři v neděli v referendu výraznou většinou zamítli ekologickou iniciativu požadující ústavní zakotvení ekologicky odpovědného hospodářství. Informovala o tom agentura DPA, podle níž účast v referendu činila 38 procent. Ve 26 kantonech hlasovalo proti návrhu stranické mládežnické organizace Mladí Zelení podle konečného výsledku 69,8 procenta voličů.
Po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu je pro nás stěžejní otázkou nikoli to, jak rychle teď USA vymýtí woke kulturu ze své armády a státních univerzit. Stěžejní otázkou pro nás je, jak se v Evropské unii adaptujeme na odstoupení Ameriky od Pařížské dohody OSN o klimatu a na ohlášenou revoluci, jejímž cílem je osvobodit americkou ekonomiku. Z některých koutů starého kontinentu v podstatě zaznívají žádosti, abychom na tyto trumpovské posuny zareagovali nápodobou. Do nějakého stupně si to přeje česká vláda, nebo aspoň její část, třeba lidé jako ministr financí Zbyněk Stanjura. Razantněji to formuluje Donald Tusk, jehož Polsko teď předsedá EU.
Svět je nejblíže svému zániku v historii. Ručička legendárních „Hodin Posledního soudu“ se po dvou letech posunula a nyní ukazuje 89 vteřin do půlnoci. Vědci uvedli, že důvodem k posunu o symbolickou jednu vteřinu oproti posledním dvěma letům způsobilo to, že nevidí pozitivní vývoj v souvislosti s jadernou hrozbou, ale také třeba s rozvojem umělé inteligence. Před sedmaosmdesáti lety vědci vytvořili symbolický měřič času – takzvané Hodiny Posledního soudu.
Nový americký prezident Donald Trump několik hodin po složení přísahy podepsal své první exekutivní příkazy, kterými chce začít naplňovat priority svého druhého čtyřletého funkčního období. Jedním z dokumentů zrušil 78 dekretů a memorand svého předchůdce Joea Bidena, dalším stvrdil dříve avizované odstoupení Spojených států od Pařížské dohody o klimatu. Staronový prezident potvrdil úvodní sérii prezidentských výnosů a pak do davu v hledišti házel pera, kterými dokumenty podepisoval.
Společnost BlackRock, největší správce aktiv na světě, se rozhodla opustit ekologickou iniciativu Net Zero Asset Managers Initiative (NZAMI). V posledních týdnech, před inaugurací Donalda Trumpa prezidentem, opustilo klimatickou NZAMI několik dalších hráčů z Wall Street. Společnost BlackRock jako důvod uvedla, že jí v minulosti členství v některých organizacích vystavilo právním dotazům ze strany různých veřejných činitelů, informovala agentura Reuters.
Los Angeles je v obležení požárů. Obzvláště tvrdě postižena je čtvrť Pacific Palisades, kterou ohně z velké části zničily a kde má domy řada hollywoodských celebrit. Zatím je potvrzeno 16 obětí. Téměř 180 tisíc lidí evakuovali. Jedná se o nejhorší požár v historii města. Za viníka bylo okamžitě označeno globální oteplování. V Česku tento názor šířil například pirátský poslanec Jakub Michálek: „Škody musí začít platit znečišťovatelé, kteří globální oteplování způsobují tím, že vypouštějí skleníkové plyny! Tohle je požární bouře, která má rychlost hurikánu v Los Angeles. Jedna z mnoha ukázek klimatického pekla, před kterým vědci léta varovali…,“ postoval.
Rok 2024 byl celosvětově nejteplejším rokem v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 15,10 stupně Celsia. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok byl zároveň prvním kalendářním rokem, kdy byla průměrná globální teplota o 1,5 stupně vyšší než v předindustriálním období. Výroční zpráva služby Copernicus představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2024 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo či další přirozené výkyvy.
Sedm z deseti lidí v Česku soudí, že Zelená dohoda pro Evropu přispívá k neúměrnému zdražování energií. V otázce souhlasu či nesouhlasu s dohodou je ale společnost rozdělená na dva stejně velké tábory. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Zelená dohoda pro Evropu, známá jako Green Deal, má nasměrovat Evropskou unii k dosažení klimatické neutrality do roku 2050.
Americké banky Citigroup a Bank of America (BofA) opouštějí program Net-Zero Banking Alliance (NZBA), který má přinést tzv. uhlíkovou neutralitu. Banky to oznámily v úterý a následují tak Wells Fargo a Goldman Sachs, které se rovněž stáhly z NUBA začátkem tohoto měsíce, uvedl dnes německý ekonomický deník Handelsblatt s odvoláním na agenturu Reuters. Citigroup a Bank of America to oznámily v úterý.
Loňský rok byl v České republice nejteplejší od roku 1961, kdy meteorologové začali průměrné roční teploty v zemi počítat. Průměrná teplota dosáhla 10,3 stupně Celsia, a o dva stupně tak přesáhla takzvaný normál z let 1991 až 2020. Zároveň byl ale také nadprůměrný co se týče srážek, především díky srážkám v září, kdy země čelila povodním. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podle něj byl minulý rok bezkonkurenčně nejteplejší i v pražském Klementinu.
V jinak nekonkrétním vánočním poselství připomněl Petr Fiala dva konkrétnější počiny svého kabinetu za loňský rok: reforma důchodů a v energetice „největší kroky za desítky let“. Zatímco změny v důchodovém systému jdou správným směrem, při vší polovičatosti to je seriózní pokus zmenšit deficit v důchodovém systému, naopak v energetice vláda to, co se jinde pokusí ušetřit, napravit, racionalizovat, úplně neguje. Ceny energie se tak zásadně promítají do ostatních oborů, že se energetická politika takřka vnucuje jako hlavní měřítko, až budeme vládu známkovat.
Eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra spustil boj proti aerolinkám. Jeho snahou je uvalit vyšší daně na letecké společnosti nad rámec těch, které už platí, nebo se chystají, proti čemuž bojují nejenom samotné aerolinky, ale také jednotlivé – na leteckém turismu závislé – členské státy, které se obávají oslabení jejich turistického průmyslu. Hoekstra má kromě klimatu na starosti v Evropské komisi právě i daně.
Vláda ve středu schválila národní klimaticko-energetický plán, který vymezuje základní body rozvoje tzv. zelené politiky a snižování emisí v ČR. Plán počítá například se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě ze současných 18 procent na 30 procent nebo s odklonem od uhlí nejpozději do roku 2033. Rozhodnutí ale zatím nezahrnuje naopak kontroverzní rozšíření emisních povolenek na domácnosti a dopravu, které chystá EU. Investice do roku 2030 by měly činit až 2,8 bilionu Kč.
Vláda se na středečním jednání po půl roce vrátí k národnímu klimaticko-energetickému plánu (tzv. NKEP). Aktualizovaný dokument počítá například se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě z 18 procent na 30 procent do roku 2030 či s ukončením spalování uhlí nejpozději do roku 2033.
Návrat Donalda Trumpa na politickou scénu může znamenat nejen škody pro planetu, ale také otevřít dveře zeleným rivalům Spojených států. Uvedla to místopředsedkyně Evropské komise Teresa Riberaová, která má na starosti právě zelenou tranzici a konkurenceschopnost. Riberaová míní, že rozhodnutí USA ustoupit od klimatických závazků by mohlo přinést šance pro další hráče posílit jejich čisté průmyslové odvětví. Sama eurokomisařka je za své tvrdě „zelené“ postoje terčem kritiky a obav z jejího působení v EK, které právě začalo.
Německo a jeho ekonomika propadají do krize, ze které se zatím stále neukazuje cesta ven. Letos německé hospodářství už druhý rok v řadě klesne, v příštích dvou letech vykáže jen velmi slabý růst, pokud vůbec. Němce dusí jejich nepochopitelně přísná klimatická politika, vysoké ceny elektřiny, chybějící levný ruský plyn, vyčerpaný dosavadní model růstu, slabá poptávka z Číny a hrozící cla od Donalda Trumpa.
Evropská komise (EK) navzdory sílícím politickým tlakům neuvažuje o změně pravidel u snižování automobilových emisí. Agentuře Reuters to ve čtvrtek řekl eurokomisař pro klima a čisté hospodářství Wopke Hoekstra. Evropská lidová strana (EPP) přitom ve středu avizovala, že by chtěla pravidla upravit tak, aby automobilky nemusely čelit tak obrovským pokutám, jaké jim v současném nastavení hrozí.
„Za pár roků je Německo v pr...“ A dále: „Jejich vláda nemá šajn. Nejvyšší čas pro nové volby,“ poznamenal ředitel letecké společnosti Ryanair Michael O’Leary. Ty se po rozpadu vlády budou konat v únoru. O’Leary reagoval na zvyšování poplatků za kontrolu na letišti (od časů korony stoupl v Německu o 118 procent) a hlavně na leteckou daň.
Vykazování emisí a reportování o tzv. udržitelnosti evropským podnikům ubližuje a je pro ně velkou zátěží, přiznala v nedávném rozhovoru pro Financial Times šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Má pravdu. Osud mnoha firem navíc mají v rukou banky, které díky politice tzv. ESG standardů mohou rozhodovat, komu půjčí peníze a komu ne.
Stav české energetiky je žalostný. Dostaly nás do něj dlouholetá nečinnost vlád předchozích i té současné, chybějící investice a fungování energetického trhu upřednostňujícího neflexibilní zelené zdroje. Celá energetika je otázkou co největší soběstačnosti, my však míříme opět k tomu, že se jednotlivé země budou uzavírat. Protože jinak to neustojí, říká celoživotní energetik a profesor na ČVUT František Hrdlička.
Premiér Petr Fiala (ODS) chce v Evropské unii usilovat o přehodnocení nebo zrušení celého rozšíření emisních povolenek, které má zdražit vytápění či pohonné hmoty a k jejichž schválení došlo právě za jeho vlády. Podle něj je nutné, aby Evropa při prosazování klimatických cílů dbala na to, aby tím neutrpěla její konkurenceschopnost ve světě. Jak ale přiznávají i zástupci vlády, šance na změnu jsou s nově zvolenou Evropskou komisí malé.
Konference OSN o změnách klimatu, známější pod zkratkou COP, probíhají podle stejného mustru. Bohaté země tlačí na snižování uhlíkových emisí, těžařské země jsou proti a chudé si chtějí za jakýkoli závazek nechat zaplatit. Takový je závěr i letošní konference, označované jako COP29, jež skončila před pár dny v ázerbájdžánském Baku. Bohaté země slíbily, že do roku 2035 budou posílat chudým 300 miliard dolarů ročně. Chudé se vztekají, že je to příliš málo. Do toho, alespoň pokud můžeme soudit z reportáže na webu Politico, se usazuje všeobecná skepse o smysluplnosti těchto akcí.
Světové státy se na klimatické konferenci OSN COP29 v Ázerbájdžánu po dlouhém vyjednávání dohodly na výrazném navýšení klimatické pomoci pro rozvojové země. Jedná se o financování ve výši 300 miliard dolarů (asi 7,3 bilionu Kč) ročně do roku 2035, které poskytnou bohaté státy. Zatímco představitelé chudých zemí dohodu kritizují jako málo ambiciózní či přímo žalostně nedostatečnou, podle zástupců Británie, OSN nebo Evropské unie jde o krok vpřed, píší média.
Účastníci konference OSN o změně klimatu COP29 se dohodli na pravidlech globálního trhu pro nákup a prodej uhlíkových povolenek. Podle zastánců obchodu s povolenkami to přinese miliardy dolarů pro nové projekty na pomoc v boji proti globálnímu oteplování, uvedla agentura Reuters. Dohoda, která byla uzavřena zhruba deset let po zahájení mezinárodních rozhovorů o vytvoření globálního trhu, se netýká hlavní otázky financování opatření v oblasti klimatu.
Výnosy z prodeje emisních povolenek bude možné využít pouze na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Počítá s tím novela zákona, kterou dnes schválila Sněmovna. Dosud musela být takto použita polovina těchto výnosů, v případě zbylých peněz šlo jen o doporučení. Část peněz bude možné využít například na administrativní náklady spojené s fungováním systému emisních povolenek nebo na příspěvky některým mezinárodním organizacím v souvislosti se závazky v ochraně klimatu.
ANALÝZA: Jeden z opravdu výrazných úspěchů české ekonomiky nastal v období po roce 1989 v oblasti jejího dopadu na životní prostředí. Vlastně se dá říci, že Češi dnes na půl plynu jedou dvakrát rychleji než roku 1989. Vždyť ještě v roce 1989 činily emise oxidu uhličitého v přepočtu na obyvatele dnešní ČR celkem 16,7 tuny. Loni už to bylo jen 7,9 tuny, tedy méně než polovina. Emise na obyvatele tak loni odpovídaly úrovni roku 1954 (viz graf níže).
Argentina náhle odvolala svou delegaci z klimatické konference OSN COP29 v Ázerbájdžánu, zatímco šéf unijní diplomacie kritizoval výpady prezidenta hostitelské země Ilhama Alijeva proti Francii a Nizozemsku, po kterých francouzská ministryně zrušila svou účast v Baku. V Tádžikistánu za posledních 30 let zmizela více než tisícovka ledovců kvůli rychlejšímu tání vinou klimatických změn, varoval mezitím v Baku ministr energetiky středoasijské země.
Inovace, mezinárodní spolupráce a globální činy jsou klíčem k řešení klimatické krize, prohlásil dnes český premiér Petr Fiala na konferenci OSN o změně klimatu COP29 v Baku. Zároveň nabídl sdílet českou pozitivní zkušenost s jadernou energetikou, kterou označil za bezpečný zdroj velmi čisté energie. Český premiér na konferenci v Ázerbájdžánu podtrhl závažnost klimatické změny a její dopady na jednotlivé kontinenty, včetně povodní v Evropě.
Na konferenci OSN o klimatu COP29 v Ázerbájdžánu se střetly odlišné pohledy na budoucnost fosilních paliv a klimatické změny. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev označil ropu a zemní plyn za „dar od Boha“ a odmítl kritiku západních médií, která podle něj šíří „falešné zprávy“ o emisích jeho země. Generální tajemník OSN António Guterres však varoval, že pokračování v těžbě fosilních paliv je „absurdní“ a že se svět blíží bodu zlomu, píše BBC.
Evropa nemá být jediná, kdo bude plnit závazky a cíle ochrany klimatu. Zvlášť pokud by ji to mělo poškodit, řekl při dnešní besedě s lidmi v Moravských Budějovicích prezident Petr Pavel. Návštěva Moravských Budějovic byla součástí jeho dvoudenní návštěvy jihozápadní Moravy, kterou zahájil ve Znojmě. „Měli bychom se maximálně snažit klimatickým cílům přiblížit za předpokladu, že všichni ostatní velcí znečišťovatelé, především tedy Čína, Spojené státy, Rusko a další se budou držet přibližně v nějakém rozmezí od nás.
