Podpora německé konzervativní unie CDU/CSU po kontroverzním hlasování s Alternativou pro Německo (AfD) klesla v průzkumu agentury Forsa na nejnižší hodnotu od října 2023. Strana by nyní získala jen 28 procent. Pondělní průzkum agentury INSA, který byl proveden jako první po hlasování z minulého týdne, oslabení CDU/CSU ovšem nenaměřil. Předčasné parlamentní volby se v Německu uskuteční v neděli 23. února.
Zpřísnění azylové politiky má podle ARD-DeutschlandTrend silnou podporu německé veřejnosti. Podle průzkumu si 68 % Němců přeje, aby země přijímala méně uprchlíků než dosud. Tento postoj v posledních deseti letech neustále posiluje. Ještě počátkem roku 2015 to bylo pouze 21 %. Ve středu CDU/CSU s těsnou většinou prosadila nezávazné usnesení podporující trvalé hraniční kontroly – s tímto opatřením souhlasí 67 % Němců.
Poslanci německého Spolkového sněmu dnes neschválili návrh zákona opoziční konzervativní unie CDU/CSU, jehož cílem bylo omezit migraci. Německo kvůli tomu zažilo vlnu protestů poté, co se poslanci unie rozhodli legislativu prosadit za pomoci pravicové Alternativy pro Německo (AfD). Tento krok, který levicoví kritici označují za prolomení tzv. „brandmauer“ – nepřekročitelné hranice mezi demokratickými stranami a AfD –, vyvolal okamžitou reakci veřejnosti i politiků.
V našem bezprostředním sousedství to začíná být divoké. Po přízracích Majdanu na Slovensku jsme se včera dočkali skutečného obsazování budov, přesněji kanceláří, a vandalského ničení v Německu. Zatím je to hnutí v zárodku, zatím postihlo na několika místech místní sídla CDU, tedy Křesťanskodemokratické unie, která za tři týdny vyhraje volby a dosadí svého kancléře. Tento presumptivní kancléř Friedrich Merz si teď dovolil odhlasovat v parlamentu návrh, přestože věděl, že levice bude kompletně proti a vedle malé liberální FDP ho podpoří bubák evropské politiky AfD, Alternativa pro Německo. Což se stalo.
Německá Křesťanskodemokratická unie (CDU) čelí vlně protestů a útoků na své kanceláře poté, co její poslanci ve Spolkovém sněmu hlasovali společně s pravicovou Alternativou pro Německo (AfD) pro zpřísnění migrační politiky. Levicoví kritici obviňují CDU, že tím porušila takzvanou „brandmauer“ – princip, podle něhož demokratické strany nespolupracují s AfD. Přitom podle průzkumů značná většina Němců omezení proti migraci podporuje.
Tři a půl týdne před německými parlamentními volbami posiluje pravicová Alternativa pro Německo (AfD). Podle dnes zveřejněného průzkumu agentury YouGov by získala 23 procent hlasů a stala se druhou nejsilnější stranou ve Spolkovém sněmu. Sociální demokracii (SPD) současného kancléře Olafa Scholze by podpořilo jen 15 procent voličů. AfD by podle aktuálního průzkumu YouGov podpořilo jen o šest procentních bodů méně voličů než konzervativní unii CDU/CSU.
Pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz z konzervativní unie CDU/CSU čelí kritice zevnitř vlastní strany kvůli svému návrhu na omezení migrace. Ten chce Merz protlačit Bundestagem ještě před volbami, které se konají už za necelý měsíc. Podle šlesvicko-holštýnského premiéra z CDU Daniela Günthera, který ve spolkové zemi vládne se Zelenými, by nemělo dojít ke schválení společně s Alternativou pro Německo. Zároveň kritizuje schvalování klíčové změny tak krátce před volbami.
Německá politická scéna bouřlivě debatuje o návrhu „Zákona o přílivu“ (Zustromgesetz), který připravil kandidát na kancléře za CDU Friedrich Merz. Jeho návrh zahrnuje přísnější opatření proti nelegální migraci, například možnost odmítnout migranty přímo na hranicích nebo větší pravomoci pro spolkovou policii. Zásadní rozkol však vyvolala otázka, zda je přijatelné, aby zákon prošel i s podporou pravicové Alternativy pro Německo (AfD). Ta totiž dosud čelí politické blokaci ostatních stran, je tzv. za „firewallem“.
Zatímco se Alternativa pro Německo (AfD) začala radovat z konce „firewallu“, tedy určité politické blokace ze strany ostatních politických stran, favorit na příštího kancléře Friedrich Merz (CDU) začal tlumit vášně kolem různých pátečních vyjádření. Po nevoli vládních socialistů i Zelených přišel s ujištěním, že „firewall“ nepadl. Deníku Bild řekl, že po volbách jakoukoliv spolupráci s AfD vylučuje.
Tragický útok v německém Aschaffenburgu je podle německých médií zlomovým bodem v předvolební kampani a dost možná i v dalším vývoji Německa. Kromě toho, že začal předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) a favorit na příštího kancléře Friedrich Merz mluvit o tvrdých protiimigračních opatřeních, rýsuje se v Bundestagu i výbušné hlasování. Merz se totiž rozhodl nečekat do voleb a pokusit se prosadit tvrdá opatření už nyní. A to i s podporou Alternativy pro Německo (AfD)
Neprávem opomenuta zůstala nedávná výbušná slova Thierryho Bretona. Bývalý evropský komisař zauvažoval nad obcházením pravidel na sociálních sítích. Když se k tomu ještě přidá podezření na zahraniční vměšování, stačí mu to na zpochybnění výsledků voleb: „Udělali jsme to v Rumunsku, možná to budeme muset udělat i v Německu.“ V Rumunsku Ústavní soud, jak známo, anuloval první kolo prezidentských voleb, když ho vyhrál outsider-populista. O zásahu Evropské komise do rozhodování rumunských soudců zatím nic známo není, od Bretona to berme jako výron upřímnosti.
Předvolební kampaň Alternativy pro Německo (AfD) v Karlsruhe na jihu země vyvolala v Německu silné pobouření. Místní organizace této protiimigrační strany rozeslala do schránek 30 000 letáků, které připomínaly palubní lístky. Na nich byl uveden „nelegální imigrant“ jako jméno pasažéra, směr letu z Německa do „bezpečné země původu“ a datum odletu stanovené na 23. února – den předčasných parlamentních voleb.
Jedna z nejvýraznějších postav Alternativy pro Německo (AfD) Alice Weidelová, která byla na sobotním sjezdu strany jednomyslně zvolena kandidátkou na německou kancléřku, chce obnovit provoz plynovodu Nord Stream. „Požadujeme, aby byl Nord Stream opět zprovozněn,“ řekla Weidelová podle deníku Welt. Zpráva přichází v době, kdy strana posiluje svou pozici v průzkumech veřejného mínění.
Německá AfD jako jediná strana posiluje v předvolebních průzkumech. Podle průzkumu INSA by v současnosti se ziskem 22 % skončila AfD druhá po CDU/CSU. Ta klesla oproti poslednímu šetření o jeden procentní bod na 30 %. Na třetím místě se s 16 % drží SPD a za ní s 13 % Zelení. Do bundestagu by se pak se 4 % nedostala FDP, informuje Bild. Průzkum probíhal od 6. do 10. ledna a část respondentů tak vzala do úvahy i sledovaný rozhovor Alice Weidelové s Elonem Muskem na síti X.
Několik tisíc demonstrantů se v sobotu sjelo do saského města Riesa, kam Alternativa pro Německo (AfD) svolala svůj předvolební sjezd. Odpůrci, kteří stranu označují za pravicově populistickou až krajně pravicovou, zablokovali příjezdové cesty k místu konání, policie proti nim použila i slzný plyn. Minimálně šest policistů bylo při střetech zraněno. Sjezd kvůli protestům začal s dvouhodinovým zpožděním, protože v původním čase do sálu dostal jen zlomek z 600 delegátů.
Německo může podle Elona Muska zachránit jen Alternativa pro Německo (AfD). Americký miliardář to zopakoval v rozhovoru se spolupředsedkyní strany Alice Weidelovou. Podle kritiků se tak snaží ovlivnit výsledek předčasných parlamentních voleb v Německu, které se uskuteční 23. února. Kvůli obávám, že Musk manipuluje algoritmy sítě a zajišťuje AfD větší dosah než jejím politickým konkurentům, sledovalo rozhovor až 150 úředníků Evropské komise.
Francie se sice zatím nestala terčem pro miliardáře Elona Muska, který má velké slovo v nové americké administrativě, ale i francouzský prezident Emmanuel Macron začal vykazovat znaky nejistoty. Dnes varoval varoval před novou "reakční internacionálou" v podobě vlivu sociální sítě X a jejího majitele Elona Muska na evropské volby. Macron Muska přímo nejmenoval, ale z jeho vyjádření je zjevné, že hovořil o Muskovi.
Německo se připravuje na předčasné parlamentní volby, které se uskuteční už 23. února. Horká fáze kampaně začíná za neobvyklých podmínek: volby se konají poprvé za téměř 40 let v zimních měsících a za nového volebního zákona, jehož cílem je omezit velikost Spolkového sněmu. Po rozpadu koaliční vlády sociálních demokratů (SPD), Zelených a FDP, v jejímž čele stál kancléř Olaf Scholz, Německo hledá novou politickou stabilitu.
Spolupředsedkyně Alternativy pro Německo (AfD) a kandidátka na spolkovou kancléřku Alice Weidelová navštíví 10. ledna New York a na sociální síti X bude živě debatovat s Elonem Muskem. Zároveň se Weidelová 20. ledna zúčastní inaugurace Donalda Trumpa. Musk před nadcházejícími únorovými parlamentními volbami opakovaně AfD podpořil. Magazínu Der Spiegel setkání už dříve avizoval mluvčí Weidelové Daniel Tapp. Datum nyní upřesnily agentury Reuters a DPA.
Miliardář Elon Musk chce ovlivnit německé volby, uvedla v pondělí podle agentury Reuters mluvčí německé vlády s odkazem na jeho příspěvky na sociální síti X a článek podporující pravicově populistickou Alternativu pro Německo (AfD). Předčasné volby se mají konat 23. února. Muskův komentář, který vyšel v němčině v nedělníku Welt am Sonntag, navazuje na jeho příspěvek na X z předminulého týdne, kde napsal, že "pouze AfD může Německo zachránit" a pochválil přístup strany k regulaci, daním a uvolněním trhu.
Americký miliardář Elon Musk se znovu a ještě výrazněji zapojil do německé parlamentní volební kampaně, informuje deník Bild. V článku pro nedělník Welt am Sonntag, který bude zveřejněn zítra, píše, že se Německo nachází v kritickém bodě, přičemž jeho budoucnost balancuje na hraně hospodářského a kulturního kolapsu. Podle něj jedině Alternativa pro Německo (AfD) by mohla zemi zásadně reformovat a zachránit. Nejen řada politiků, ale i redakce listu je článkem Muska pobouřena
Většina politických stran zastoupených v německém Bundestagu se shodla na dodržování pravidel fair play během nadcházející předvolební kampaně. Dohoda zahrnuje CDU, CSU, SPD, Zelené, FDP a Die Linke. Alternativa pro Německo (AfD) a Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW) byly z jednání vyloučeny, píše německý deník Welt. Zároveň to naznačuje i možnou volební koalici, kde je základem nespolupráce s AfD a BSW. Dohoda byla zveřejněna po společném jednání vůdců hlavních stran.
Nedaleko trhu, kde minulý týden útočník Tálib A. zabil pět lidí a desítky dalších zranil, se uskutečnil protest zhruba 20 tisíc příznivců pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD), k jejímž myšlenkám se podezřelý údajně také hlásil. Šéfka strany Alice Weidelová na něm řekla, že pachatel, který pohrdá občany země, jež mu poskytla azyl, „k nám nepatří“. Při projevu měla slzy v očích, když zmínila svého syna, který je stejně starý jako 9letý chlapec, který je mezi zabitými saúdským Arabem.
Elon Musk, nejbohatší muž světa a poradce budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa, rozvířil německou politickou scénu svou podporou pravicové Alternativy pro Německo (AfD). „Jen AfD může být spásou Německa,“ napsal na své platformě X v reakci na příspěvek influencerky Naomi Seibtové, která ostře kritizovala lídra CDU/CSU Friedricha Merze za odmítání spolupráce s AfD.
Kandidátkou na kancléřku Alternativy pro Německo (AfD) bude její spolupředsedkyně Alice Weidelová. Oznámil to v sobotu na tiskové konferenci Tino Chrupalla, druhý předseda strany, která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. AfD vznikla před téměř 12 lety, vlastního kandidáta na funkci kancléře ale nominovala poprvé.
Bavorská odnož Alternativy pro Německo (AfD) na svém zemském stranickém sjezdu v Gredingu přijala tzv. „bavorskou rezoluci pro reemigraci“, píše německý Die Welt. Návrh předložil místopředseda strany Rainer Rothfuß, jenž zdůraznil, že cílem je zásadně změnit přístup k migraci a integraci v Německu. Rezoluce vyzývá k tomu, aby Německo a Evropská unie vytvářely ochranné a rozvojové zóny mimo Evropu.
Strana současného německého kancléře Olafa Scholze se ocitla před předčasnými volbami v těžké situaci. Podle nejnovějšího průzkumu INSA ztratili sociální demokraté (SPD) dva procentní body a spadli na pouhých 14 procent podpory. Tento výsledek je označován za velkou ránu pro stranu, která tak aktuálně patří mezi největší poražené německé politické scény. Naopak favority voleb jsou CDU/CSU a AfD. Zatímco SPD ztrácí, některé jiné strany si polepšily.
Na spolupředsedkyni strany Alternativa pro Německo (AfD) Alici Weidelovou se zaměřilo pátrání německého deníku Welt am Sonntag. V německých a polských archivech se nacházelo zjištění, o kterém podle svých slov nevěděla ani samotná Weidelová. Její dědeček Hans Weidel byl prominentním nacistickým soudcem.
V Salonu Echa tentokrát zkoumáme, jak průchodný je nápad české vlády zásadně revidovat evropskou Zelenou dohodu a speciálně zrušit zákaz aut se spalovacími motory. Do studia přišli místopředseda ODS Alexandr Vondra a jeho kolega v Evropském parlamentu a lídr Motoristů Filip Turek. Proti nim se na dálku připojil pirát Mikuláš Peksa, který sice nově už není v Evropském parlamentu, ale výmluvně jsme ho zastihli v Bruselu.
V nedělních volbách do zemského sněmu východoněmecké spolkové země Braniborsko zvítězila Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) před protiimigrační Alternativou pro Německo (AfD). Potvrdily to podle agentury DPA konečné výsledky voleb po sečtení všech hlasů. V braniborském zemském sněmu v Postupimi budou zastoupeny čtyři strany, kromě SPD a AfD ještě nová levicová formace a Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) a konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU).
