Padesáté výročí sovětské invaze do Československa tu vyvolalo docela pestrou debatu na docela hodně témat; dosvědčuje to, že půlstoletému odstupu navzdory je ta událost pořád ještě nějakým způsobem živá, neuzavřená. Lidé se také vyjadřovali k otázce, která může působit až nepřípadně: Kdo nás to tenkrát vlastně okupoval? Nebo přesněji: Byla ta okupace také a především ruská? Jeden by řekl, že alespoň v tomhle bychom po padesáti letech mohli mít jasno.
Český prezident Miloš Zeman se vyjádřil k padesátému výročí okupace sovětskými vojsky. V rozhovoru pro Parlamentní listy uvedl, že by se k výročí měli vyjadřovat jen ti, kdo byli okupací postiženi. Lidi, kteří před budovou Českého rozhlasu v den výročí okupace protestovali proti premiérovi a předsedovi ANO Andreji Babišovi, označil za „řvoucí stádo“. Prezident zároveň vysvětlil i důvod, proč se vzpomínkových akcí nezúčastnil. Zemanova slova již stihl zkritizovat bývalý předseda vlády Mirek Topolánek.
Film Roberta Sedláčka Jan Palach (premiéru měl 21. srpna) končí hrozivým záběrem na spálenou tvář, k níž se přibližují Palachovy ruce, které se před okamžikem změnily v ohořelé pařáty.
Padesáté výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československé socialistické republiky bylo připomenuto proslovy, pietními akty a přehršlí článků v novinách. Jejich obsah je vesměs očekávaný. V české literatuře ale existuje i jeden nepříliš známý zdroj, líčící průběh událostí „z druhé strany“. Je jím kniha Můj život v sovětské armádě, kterou už v Británii sepsal Vladimir Rezun pod pseudonymem Viktor Suvorov. Česky vyšla v roce 1996 v nakladatelství Jota.
Zatímco český prezident Miloš Zeman k i 50. výročí okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy „mlčel“, za což sklidil kritiku, jeho slovenský protějšek Andrej Kiska vystoupil s projevem, který 21. srpna odvysílal jak slovenský veřejnoprávní rozhlas a televize, tak zpravodajský kanál České televize ČT24. Jak ale ve středu uvedl zpravodajský server Pluska.sk, nešlo u Kisky o živé vystoupení, ale o předtočenou řeč. Důvod?
Vtrhnutí vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 do Československa bylo aktem invaze a následné okupace a bylo v rozporu s mezinárodním právem, konstatuje usnesení, které ve středu přijala Sněmovna na popud předsedy klubu poslanců KDU-ČSL Jana Bartoška. Má to podle něj mimo jiné bránit překrucování historie. Podle poslance KSČM Jiřího Valenty jde však o pokrytecký návrh a předvolebně načasovanou agitku.
Ruský neparlamentní opoziční politik Leonid Gozman vyčetl prezidentovi Vladimiru Putinovi, že se na 50. výročí vpádu sovětských vojsk do tehdejšího Československa neomluvil Čechům a Slovákům za potlačení pražského jara. O kritice hlavy státu, byť Gozman Putinovo jméno nevyslovil, informoval zpravodajský server Newsru.com.
Do české politiky už celkem stabilně patří demonstrace, petice a další protesty té části společnosti, která nesouhlasí s politickým působením premiéra Andreje Babiše (ANO). Přesto nemá český premiér zas tak velkou zkušenost s přímým střetem se svými odpůrci. V poslední době ale jeho veřejná vystoupení provází hukot a pískot. Nejvýrazněji to bylo poznat v úterý, v den výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy.
Na premiéra Andreje Babiše lidé během připomínky výročí sovětské okupace pískali, jeho vystoupení skoro nebylo slyšet. Pískali na něj kvůli politice, již reprezentuje a která pro mnohé premiérovy kritiky zavání nějakou modernizovanou a třeba i „light“ verzí té normalizace, již okupace před půlstoletím odstartovala.
Zaplněné Václavské náměstí v úterý večer sledovalo začátek Koncertu ´68 – největší hity roku 1968. Koncert, který má připomenout atmosféru přelomového roku, zahájila několikaminutová projekce se vzpomínkami pamětníků na srpnové událostí z řad známých osobností. Na to, jak prožíval invazi, zavzpomínal například politik Petr Pithart nebo scénárista Zdeněk Svěrák.
Projev slovenského prezidenta Andreje Kisky, který pronesl v úterý ve středoslovenském městě Sliač u příležitosti padesátého výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa:
Premiér Andrej Babiš (ANO), stejně jako předseda sněmovny Radek Ondráček (ANO), museli po celou dobu svých projevů během pietní vzpomínky na oběti srpnové okupace roku 1968 překřikovat protestující dav lidí, kterým se nelíbí osoba trestně stíhaného premiéra a evidovaného spolupracovníka komunistické Státní bezpečnosti (StB) Andreje Babiše. Ten na závěr nad rámec svého předem připraveného prohlášení děkoval svým příznivcům. To kritizují někteří politici.
Před budovou Českého rozhlasu v Praze se konal pietní akt k uctění památky sovětské okupace ČSSR před 50 lety. Mnozí z přítomných lidí se hlasitě vymezovali proti premiérovi Andreji Babišovi (ANO). „Hanba, StBáka tu nechceme,“ skandovali. Na místě, kde 21. srpna 1968 v den okupace vojsky Varšavské smlouvy zemřelo 17 lidí. Organizátoři také odhalili upravenou pamětní desku.
Jak mají národ spojovat červené trenýrky? To je dlouhá historie. Člověk k tom musí takříkajíc držet prst na tepu doby. Tj. vědět, že červené trenýrky na balkoně odkazují na to, že červené trenýrky spálil Miloš Zeman na tiskové konferenci na Hradě 14. června. A že k tomu vedl zas nějaké své řeči. A proč prezident republiky spálil zrovna červené trenýrky?
Před padesáti lety vjely sovětské tanky do ulic československých měst a rozdrtily naděje československých občanů na reformu zkostnatělého totalitního režimu. Invazi vojsk Varšavské smlouvy, která započala dvacet let tuhé normalizace československého národa, připomenou koncerty, filmy i výstavy. Připomínku zahájí dopolední pietní akt před budovou Českého rozhlasu. Vrcholem pak bude koncert na Václavském náměstí.
Letos zažíváme nejmohutnější připomínání 21. srpna vůbec. Jistě k tomu přispívá kulatá padesátka, to ale nemůže být celé vysvětlení. Například třicáté výročí bylo kulaté taky dost, vzpomínka byla o dvacet let čerstvější atd., a přesto v roce 1998 vzpomínání zdaleka nedosahovalo letošních rozměrů. Mezi dalšími důvody, proč letos nabírá 21. srpen tak mohutný rozměr, bude dnešní geopolitika, tedy pocit, že Rusko se vrací k agresivnímu chování v Evropě. Význam má i změna stylu, jakým se dnes v době sociálních sítí provozuje politika. Je ještě osobnější a efemérnější, než byla před pár lety.
Jen ostře kritická slova na adresu Čechů a Slováků našel autor komentáře k 50. výročí invaze Varšavské smlouvy do Československa, který v pondělí zveřejnil krymský server Sevastopolskije novosti. Pokud jde o rok 1968, Sovětský svaz prý invazí bránil jen „to své“. Konzervativní ruský politolog Stanislav Smagin ve zvlášť černých barvách popisuje československou historii, počínaje „hrůzami“, které československé legie v Rusku způsobily rudým i bílým v době ruské občanské války.
Před ruským velvyslanectvím v Praze 6 se dnes sešlo několik set lidí, kteří připomněli výročí srpnové okupace v roce 1968 a zároveň vyjádřili nesouhlas s politikou současného Ruska a proruskými projevy české politické scény. Mezi řečníky byli například bývalý sovětský disident Mustafa Džemilev nebo hudebník Michael Kocáb, který byl na začátku 90. let předsedou parlamentní komise pro dohled nad odchodem sovětských vojsk. Až na drobnou slovní potyčku se akce obešla bez incidentů.
Česká televize potvrdila, že vyslyšela výzvu řady diváků, kteří zejména na sociálních sítích žádali o odvysílání mimořádného projevu slovenského prezidenta Andreje Kisky k 50. výročí okupace Československa v srpnu 1968. Činí tak proto, že prezident Miloš Zeman žádný projev nechystá.
Skoro polovina Rusů o vpádu sovětských vojsk do Československa v srpnu 1968, který skoncoval s reformami pražského jara, nic neví. Více než třetina – 36 procent – považuje invazi za oprávněnou, Sovětský svaz si podle nich počínal správně. Vyplývá to z průzkumu ruského nezávislého sociologického střediska Levada, podniknutého podle agentury Unian v předvečer 50. výročí intervence.
Slovenský prezident Andrej Kiska požádal o mimořádné vystoupení ve veřejnoprávním rozhlasu a televizi (RTVS) 21. srpna. Projev bude souviset s 50. výročím vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Ve čtvrtek o tom podle serveru Sme.sk informoval mluvčí hlavy státu Roman Krpelan. Zpráva ze Slovenska přichází krátce poté, co vyšlo najevo, že český prezident Miloš Zeman veřejný projev mít nebude, za což se na něj snesla kritika.
Prezident Miloš Zeman si žádný proslov k výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa nechystá, nezúčastní se ani pietního aktu před budovou rozhlasu, kde nebudou chybět nejvyšší ústavní činitelé. Jeho mluvčí Jiří Ovčáček to odůvodnil tím, že odvahu chtěl především Zemanův projev nesouhlasu s okupací na počátku normalizace. Řada politiků se shoduje na tom, že se jedná o nestandardní krok, předseda TOP 09 Jiří Pospíšil dokonce vyzval prezidenta, aby významné výročí v dějinách republiky neignoroval.
Značnou pozornost ukrajinských médií vyvolala slova předsedy KSČM Vojtěcha Filipa o potlačení pražského jara v roce 1968. Šéf českých komunistů v rozhovoru pro britský list The Guardian nepřímo obvinil Ukrajince z ozbrojeného vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa.
Na jednu z mnoha dezinformačních akcí, které organizovala československá zpravodajská služba kolem výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968, upozornil na svém webu Archiv bezpečnostních složek (ABS). Do rubriky Archiválie měsíce zařadil dokumenty vztahující se k málo známé demonstraci, která se uskutečnila v Londýně 19. srpna 1979. Odsuzovala pražské jaro a obhajovala normalizaci.
V Československu stále ještě probíhalo pražské jaro, tedy období politického uvolnění. Reformní snahy se ale již měly blížit ke konci. 3. srpna osudného roku 1968 se v Bratislavě konala porada představitelů států Varšavské smlouvy (Bulharska, Maďarska, Polska, NDR, SSSR a Československa), na které byla přijata takzvaná Bratislavská deklarace. Ta zdůraznila, že obrana socialistických vymožeností je společnou povinností všech socialistických zemí a na setkání také sovětské vedení dostalo od Vasila Biľaka do rukou takzvaný zvací dopis, kterým část československých komunistů žádala Sovětský svaz o pomoc s takzvanou kontrarevolucí.
Za zrádce i hrdiny byli v minulosti označováni signatáři „dopisu 99 pragováků“ z 18. července 1968, který komunistům posloužil jako reprezentativní hlas československé dělnické třídy k ospravedlnění intervence vojsk Varšavské smlouvy. Dopis, jehož iniciátorem prý byl velitel Lidových milicí v pražské automobilce Praga (tehdy Automobilové závody Klementa Gottwalda), byl údajně 23. července předán na sovětské velvyslanectví a 30. července 1968 jej publikoval na titulní straně sovětský deník Pravda.
Ruské velvyslanectví v Praze ve středu v prohlášení popřelo účast sovětského maršála Ivana Koněva na přípravě invaze do Československa v roce 1968. V dokumentu publikovaném na twitteru ambasáda reagovala na informaci o tom, že Praha 6 chce na Koněvově památníku umístit desku, která má o maršálově podílu na přípravě okupace informovat. Starosta městské části Ondřej Kolář (TOP 09) si za textem na desce stojí.
Na jaře 1968 Alexandru Bovinovi, pracujícímu na ústředním výboru sovětských komunistů, známí přivezli z Československa hospodský jídelníček, na kterém se vyjímaly játra Jánose Kádára, žebírka Leonida Brežněva, mozeček Waltera Ulbrichta, jazyk Wladyslawa Gomulky a vejce Todora Živkova. Cenzura v tehdejším Československu padla nejen ve sféře restaurací a jídelen. Před srpnem 1968 věci dospěly až ke zveřejňování Brežněvových karikatur, napsal internetový list Gazeta.ru.
Odvoláním tehdejšího prezidenta Československa Antonína Novotného z funkce šéfa komunistické strany, tedy prvního tajemníka ÚV KSČ, a zvolením Alexandra Dubčeka na jeho místo 5. ledna před 50 lety prakticky začalo tzv. Pražské jaro. Pokus o „socialismus s lidskou tváří“ však v srpnu 1968 zastavila invaze armád Varšavské smlouvy vedených Sovětským svazem a v Československu začalo dlouhé normalizační období.
