V nedělních parlamentních volbách ve Švédsku má po sečtení více než 94 procent hlasů těsnou většinu opoziční pravicový blok. Pokud se mu podaří udržet náskok, vystřídá sociální demokraty po osmi letech nová vláda, píše agentura Reuters. Součástí pravicové aliance je i protiimigrační strana Švédští demokraté, se kterou v minulosti všechny hlavní strany odmítaly spolupracovat.
Podle nového volebního průzkumu společnosti Kantar by volby nyní vyhrálo s náskokem hnutí ANO s 30,5 procenty. Za nimi následuje ODS s 19,5 procenty. Třetí příčku by obsadila strana Tomia Okamury SPD s 11 procenty. Do Poslanecké sněmovny by se dostali také Piráti a STAN. V případě koalic by volby vyhrálo hnutí ANO s 32 procenty, těsně za ním by se umístila koalice Spolu s 29 procenty. Pokud by do Sněmovny kandidovaly stejné koalice jako při minulých volbách, skončila by vládní koalice Spolu druhá za hnutím ANO.
Kandidátem hnutí SPD na prezidenta bude bývalý velvyslanec v Rusku a na Ukrajině a nynější poslanec Jaroslav Bašta. Podpořilo ho 20 poslanců SPD, oznámil na dnešní tiskové konferenci v pražském Hotelu Duo předseda hnutí Tomio Okamura. Volby se budou konat v lednu, přihlášku k nim musí kandidáti podat nejpozději počátkem listopadu. Okamura návrh dnes přednesl celostátnímu grémiu hnutí, které Baštu jednomyslně doporučilo.
Předvolební kampaň do městského zastupitelstva vstoupila v Pardubicích do takzvané horké fáze. Politické strany a uskupení voličům předkládají nabídky, co všechno pro město a jeho obyvatele zajistí, nebo co naopak nedopustí. Například SPD v propagaci využívá obav z energetické krize. "Jako primátor vás nenechám zmrznout," slibuje z billboardu lídr SPD, lékař Vítězslav Novohradský, vedle tváře předsedy strany Tomia Okamury.
Ústředním tématem komunálních voleb se pomalu stává současná energetická krize. „Zlevním plyn Pražanům,“ zní jedno z hesel, na které mohou obyvatelé hlavního města narazit. Politici slibují levnější plyn i elektřinu a přicházejí s různými recepty, jak to zařídit. V Praze se strany snaží zaujmout voliče škálou návrhů. Od speciálních tarifů na plyn, podporou sdílené energetiky až po pohon městské hromadné dopravy biomasou nebo využití výkalů jako zdroje tepla.
Nejen Josef Středula, Petr Pavel, Danuše Nerudová nebo Karel Janeček. O kandidaturu na Hrad už usiluje řada dalších kandidátů, jako poslední svou kandidaturu oznámil brněnský šéfkuchař Petr Kováč. O dostatečné množství podpisů, které kandidaturu umožňují, usiluje ale také třeba komik Miloš Knor a teolog Ivo Mareš. Na souboj bývalých rektorů by také Nerudovou mohl vyzvat bývalý šéf Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Celkové číslo už se začíná blížit ke dvaceti
Bývalý vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel v úterý oficiálně potvrdil kandidaturu na prezidenta republiky a představil své volební heslo „Vraťme Česku řád a klid“. Chce být prezidentem, který mírní vášně. Stínem kandidatury bývalého generála Petra Pavla je však jeho komunistická minulost a to, že byl vojenskou rozvědkou připravován k výsadku v zahraničí. Dostatečný počet podpisů, které by umožňovaly oficiální podání kandidatury, však Pavel zatím nemá.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš stále odsouvá oznámení kandidatury v prezidentských volbách. Naposledy řekl, že své rozhodnutí oznámí veřejně na státní svátek 28. října, tedy téměř na poslední chvíli. Na co bývalý premiér čeká? Důvodů může být celá řada. Ačkoli průzkumy i velká část veřejnosti s kandidaturou Andreje Babiše na Hrad počítá, sám předseda hnutí ANO ji zatím nechce komentovat. Ještě na konci minulého roku prohlašoval, že se rozhodne v září.
Před námi jsou zanedlouho také prezidentské volby, na které se může těšit jen úplný cynik nebo sociopat. Problém veřejné volby prezidenta spočívá v tom, že ti, kteří by se na to dobře hodili, o to obvykle nemají zájem (nebo ani čas a peníze), takže o tom, že by na to byli vhodní, třeba ani nevědí. A i kdyby o tom věděli a zájem přece jen měli, museli by o tom přesvědčit příliš mnoho lidí, kteří by jim za to nestáli, takže tím spíše o to zájem mít nebudou.
Od jara, kdy bylo zřejmé, že Česká republika bude čelit bezprecedentní ekonomické situaci, bylo těžké rozklíčovat, co má kabinet Petra Fialy vlastně za lubem. Lidem předhodil kost v podobě jednorázového příspěvku pro sociálně slabší rodiny s dětmi v hodnotě největší bankovky. Ani to nebylo bez zmatků, když se pár dní nevědělo, kdo si na pět tisíc korun sáhne. Přišlo léto, dlouho nic, až jeden mohl nabýt dojmu, že vláda premiéra Fialy má geniální plán, který se v nejdivočejší podobě mohl krýt s plánem nedělat nic a prostě a jednoduše ekonomickou krizi co nejdéle vysedět.
ODS obviňuje expremiéra Andreje Babiše ze lží. "Vláda nemá ani odvahu, aby zajela mezi lidi do regionů, jako to dělám já," kritizuje Babiš vládu Petra Fialy z toho, že nejezdí do regionů. "Andrej Babiš znovu neříká pravdu a kritizuje vládu," oponuje ODS s tím, že Fiala během posledního týdne navštívil Plzeňský kraj a míří do Jižních Čech a na Vysočinu. "Slušný premiér se nemusí bát vyjít mezi občany," podotýká ODS.
V průzkumu Medianu by do druhého kola prezidentských voleb postoupil s Andrejem Babišem generál Petr Pavel a v něm by oligarchu předhonil a porazil. Kritiky generála v.v. Pavla irituje především jeho komunistická minulost. Pavel nebyl jen řadovým členem KSČ, byl předsedou místní organizace, kromě toho studoval na Zpravodajském institutu spadajícím pod vojenskou rozvědku, aby byl vysazen do zahraničí, ať už jako agent, nebo jako parašutista, obojí by znamenalo škodit za železnou oponou.
Na kandidátce poděbradského starosty Jaroslava Červinky kritizovaného za protiromské výroky jsou také členové KDU-ČSL, uvedl dnes server Romea.cz. Mezi kandidáty je i krajský manažer KDU-ČSL Petr Dvořák. Podle něj je za Červinkou za dvacet čtyři let v komunální politice vidět hodně odvedené práce ku prospěchu občanů, což dali najevo i při podpoře jeho kandidátky. Červinka měl původně kandidovat za STAN, avšak oblastní sdružení ho vyzvalo k odstoupení z kandidátky kvůli jeho výrokům.
Sněmovní volby by v červenci vyhrálo hnutí ANO. Oproti červnu posílilo o jeden procentní bod a získalo by 30 procent hlasů. Druhá se drží ODS, její podpora naopak v meziměsíčním srovnání klesla asi o 0,6 procentního bodu na 15,5 procenta. Třetí by i nadále skončilo hnutí SPD, kterému by dalo hlas stejně jako před měsícem 12,5 procenta voličů. Uvádí to aktuální volební model agentury Median. Nezahrnuje volební koalice z říjnových voleb, souhrnná podpora vládních stran podle Medianu čítá 41 procent.
Mítink předsedy hnutí ANO Andreje Babiše v Unhošti na Kladensku dnes dopoledne přehlušovali jeho odpůrci hlasitým pískotem. Přišlo jich kolem 20, příznivců několik desítek. Akce byla bez konfliktu. Dohlíželi na ni uniformovaní policisté i označení členové policejního antikonflitního týmu.Setkání začalo na unhošťském Václavském náměstí v 9:00. Ve chvíli, kdy začal mluvit předseda ANO, začalo několik protestujících hlasitě pískat a troubit. Donesli také transparenty.
Favoritka zářijových předčasných parlamentních voleb v Itálii Giorgia Meloniová dnes odmítla, že by její strana Bratři Itálie či ona osobně představovaly nebezpečí pro demokracii. Podle svých slov reagovala na články v zahraničním tisku, které například poukazují na neofašistické kořeny její strany, která má zatím nejvyšší preference v předvolebních průzkumech. Meloniová popřela, že chce vystoupit z eurozóny, uvedla agentura AFP. Podle levice se politička jen snaží nastavit vlídnější tvář.
Italská široce rozkročená vláda centristy a technokrata Maria Draghiho končí. Na sklonku září čekají třetí největší ekonomiku Evropy předčasné volby. Favorit se skrývá na pravici. Mezi potenciálními stranami pravicové vlády dnes vévodí Bratři Itálie (Fratelli d’Italia) a jejich lídryně, 45letá politička Giorgia Meloniová. Západoevropský a americký mainstream tu našel další důvod k obavám: je to nástup strany s přímými vazbami na neofašismus (The Independent).
Češi v polovině ledna rozhodnou, kdo nahradí současného prezidenta Miloše Zemana. Průzkumy zatím favorizují expremiéra Andreje Babiše a někdejšího šéfa vojenského výboru NATO generála Petra Pavla. Za nimi je s odstupem Danuše Nerudová. Také vzhledem k tomu, jak nakonec dopadly první přímé volby, je ale potřeba vnímat tyto předpovědi s určitou rezervou.
Majiteli TV Barrandov, moderátorovi a podnikateli Jaromíru Soukupovi se podařilo zmást politické pozorovatele. V tomto týdnu na instagramu své partnerky Agáty Hanychové rozebíral svou případnou kandidaturu na prezidenta a veřejnost tak nabyla dojmu, že se Soukup bude o post prezidenta ucházet. V sobotu, opět na livestreamu se svou partnerkou, ale oznámil, že si minule "dělali srandu" a vypadá to, že kandidovat nebude.
Prezidentské volby se blíží a mezi favority, kteří oficiálně oznámili svou kandidaturu na Hrad, patří i Danuše Nerudová. Bývalou rektorku brněnské Mendelovy univerzity podpořil i někdejší předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, který podepsal Nerudové petiční arch. "Není mým favoritem č.1 pro první kolo, ale jsem rád, že kandiduje. Je pro mě jednou z možných přijatelných voleb pro kolo druhé," napsal na twitteru.
Maďarští poslanci přijali usnesení, podle kterého by měly být zrušeny přímé volby do Evropského parlamentu a parlamenty jednotlivých zemí by měly mít práva veta ohledně nových právních předpisů přijatých Evropskou unií. Většinu v maďarském zákonodárném sboru má národně-konzervativní strana Fidesz premiéra Viktora Orbána.
Europoslanec a pražský zastupitel TOP 09 Jiří Pospíšil odmítl odstoupit z kandidátky strany v nadcházejících komunálních volbách v Praze s tím, že s kauzou Dozimetr nemá nic společného, není podezřelý a odstoupení bylo by přiznáním viny. Pospíšil to dnes oznámil na Twitteru. "Po debatě se straníky, členy pražského vedení TOP 09 a koaličními partnery, kteří mi všichni vyjádřili plnou podporu, jsem se rozhodl zůstat na kandidátce pro letošní komunální volby" uvedl Pospíšil.
Koalice Spolu, která sdružuje ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, nemá ve svých řadách podle prezidenta Miloše Zemana žádnou dostatečně výraznou osobnost pro volbu jeho nástupce. Řekl to v rozhovoru televize CNN Prima News, jehož plnou verzi odvysílá stanice v neděli. Hlava státu rovněž přiblížila, jak stráví svoji letní dovolenou. Prezident v minulosti hovořil o tom, že by se mu jako kandidáti zamlouvali šéf odborů Josef Středula a prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Pražská organizace hnutí STAN upravila kandidátku pro podzimní komunální volby na magistrát. Lídrem zůstává náměstek pražského primátora Petr Hlaváček, který nyní ve vedení města zasedá za TOP 09. V souvislosti s kauzou Dozimetr, v níž je obviněn bývalý předseda pražské organizace hnutí Petr Hlubuček, z kandidátky zmizela vedle něho i některá další výrazná jména. Patří mezi ně například Jana Plamínková, která Hlubučka nahradila v radě města, nebo starosta Prahy 1 Petr Hejma.
Izraelský parlament dnes odhlasoval zákon o svém rozpuštění. Předčasné volby budou 1. listopadu, do té doby povede vládu nynější ministr zahraničí Jair Lapid. Funkce se má ujmout o půlnoci, ale podle izraelských médií si s dosavadním premiérem Naftali Bennettem úřad předají odpoledne. Předčasné listopadové volby budou od roku 2019 už páté. Ve 120členném parlamentu prošel zákon o rozpuštění v poměru 92:0 hlasům.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil v pondělí vyhlásil termín příštích prezidentských voleb, které se uskuteční 13. a 14. ledna 2023. Případné druhé kolo voleb bude 27. a 28. ledna. Učinil tak dříve než předtím avizoval. Podle jeho slov proto, že někteří kandidáti už shánějí podpisy a konají aktivity, které lze označit za předvolební kampaň. Současnému prezidentovi Miloši Zemanovi vyprší druhý mandát 8. března téhož roku. Vystrčil se právě v této souvislosti rozhodl vyhlásit volby už nyní.
Macron poráží radikály z obou stran. Tento titulek nesl komentář po prvním kole francouzských parlamentních voleb v pondělí 13. června. Ve druhém kole o týden později se naplnil. Emmanuel Macron se svou koalicí Ensemble! (Spolu!) zvítězil minulou neděli ve druhém kole před radikální levicí Jeana-Luca Mélenchona sdruženou v koalici NUPES i před stranou Marine Le Penové, své poražené soupeřky z druhého kola prezidentských voleb v dubnu. Její spolek se často nazývá radikální pravicí.
Levicový blok NUPES (Nová lidová, socialistická a ekologická unie) podá návrh na vyslovení nedůvěry kabinetu premiérky Élisabethy Borneové. Blok to ohlásil na twitteru. Vláda, kterou prezident Macron jmenoval do funkce v květnu, předstoupí se svým programem před parlament 5. července. Zástupci NUPES po nedělních parlamentních volbách řekli, že by tato vláda měla odejít. „Za normálních okolností by paní Borneová odešla,“ řekl dnes ráno poslanec NUPES Manuel Bompard.
Novým prezidentem Kolumbie byl zvolen levicový kandidát Gustavo Petro. V nedělním druhém kole prezidentských voleb porazil milionáře Rodolfa Hernándeze, který svou prohru uznal. Dvaašedesátiletý Petro se tak stane prvním levicovým prezidentem Kolumbie. Petro chce prosadit ambiciózní penzijní, daňové, zdravotnické a zemědělské reformy a změnit způsob, jakým Kolumbie bojuje s drogovými kartely a dalšími ozbrojenými skupinami.
Koalice Spolu francouzského centristického prezidenta Emmanuela Macrona podle povolebních prognóz po druhém kole parlamentních voleb získá nejvíce hlasů, unikne jí však většina v Národním shromáždění. V 577členné dolní komoře parlamentu by podle agentury Ifop mohla obsadit 210 až 250 křesel. Podobné výsledky vykazují také průzkumy trojice dalších agentur. Významného úspěchu podle odhadů dosáhla krajně pravicová strana Národní sdružení (RN)
