Tag: Volby

Články k tagu

Přichází Wilders, mizí Timmermans

V tomto týdnu se téměř současně a nedaleko od sebe udály dvě věci, z nichž jedna právě v kontrastu s tou druhou svědčí o ztrátě smyslu pro realitu mezi značnou částí politiků. Evropský parlament (těsnou) většinou schválil zprávu-stanovisko o faktickém zrušení práva veta v oblastech, kde ho dosud členské státy v EU mohou uplatňovat. Návrhu vypracovanému tzv. Verhofstadtovou skupinou se určitě nedá vytýkat nedostatek radikalismu: nejenže by se národním státům odebralo veto úplně v oblastech ochrany životního prostředí, zdravotnictví (důležité kvůli příštím pandemiím), školství nebo průmyslové politiky.

Příští argentinský prezident obdivuje Trumpa a je pro zavedení amerického dolaru místo pesa

Novým argentinským prezidentem byl zvolen třiapadesátiletý ekonom Javier Milei. Považovaný za pravicového populistu, Milei stojí v čele bloku Svoboda a sdružuje libertariánské a liberální strany. Stal se jedním z favoritů prezidentské volby poté, co dostal nejvíce hlasů v povinných stranických primárkách v srpnu. V roce 2019 založil Libertariánskou stranu a od prosince 2021 je poslancem.

Argentina chtěla změnu. Novým prezidentem bude pravicový ekonom Javier Milei

Příštím argentinským prezidentem bude pravicový ekonom Javier Milei. Jeho soupeř, ministr hospodářství Sergio Massa, už mu blahopřál, a ještě před zveřejněním oficiálních výsledků tak uznal svou porážku ve druhém kole hlasování v 46milionové latinskoamerické zemi. Vítězství Mileie bude pro Argentinu představovat zásadní politickou změnu. "Je to triumf, který není ani tak zásluhou Mileie a jeho zvláštností a specifik, jako spíše poptávky po změně," zhodnotil výsledek analytik Lucas Romero.

ANO a SPD budou obstruovat korespondenční volbu ve sněmovně

Strany vládní koalice prosazují korespondenční volby, mají to ve svém programovém prohlášení. Pro Piráty, TOP 09 a Starosty je to priorita pro rok 2024, zaznělo v neděli v Otázkách Václava Moravce. Představitelé opozice, Radim Fiala (SPD) a Alena Schillerová, shodně uvedli, že jednání o této změně volebního zákona budou obstruovat. "Natvrdo, ať chceme nebo nechceme, ji prosadí. Samozřejmě budeme obstruovat, korespondenční volba je podvod," uvedl Radim Fiala.

Polsko a Česko mohou být pilířem demokracie

Od polských voleb uplynul již měsíc. S 36 % je sice vyhrála konzervativní strana Právo a spravedlnost, ale nikdo s ní nechce vytvořit koalici. Ujednání o spolupráci již podepsala liberální Občanská koalice vedená Donaldem Tuskem, středopravicová Třetí cesta a Levice. Přesto polský prezident Andrzej Duda přiřkl první pokus o sestavené vlády Právu a spravedlnosti. Poláci si na novou vládu tudíž musejí ještě nějakou dobu počkat, nicméně její nástup se zdá neodvratný. O jejích plánech v domácí i zahraniční politice hovoří Paweł Zalewski, staronový poslanec za Třetí cestu a jeden z čelných představitelů tohoto hnutí.

SPD jde oficiálně do eurovoleb s Trikolorou, lídry by mohli být David s Majerovou

SPD a Trikolora jdou definitivně do evropských voleb v příštím roce společně. Jejich představitelé ve sněmovně podepsali smlouvu o spolupráci. Lídry kandidátky by mohli podle dostupných informací být nynější europoslanec Ivan David (SPD) a šéfka Trikolory Zuzana Majerová. Hlavními tématy má být migrace a bezpečnost obecně a také Green Deal. Politologové se v názoru na výchozí pozici a šance SPD a Trikolory v eurovolbách neshodují. Smlouva se týká také senátních a krajských voleb v příštím roce.

Korespondenční volbu prosadíme, slibují vládní strany. Je to trójský kůň, varuje Vondráček

Na korespondenční volbu v zahraničí vládní strany nerezignovaly, předloží ji zkraje příštího roku. Deníku Echo24 to potvrdili představitelé vládní koalice. Naopak opozice je ostře proti. Hnutí ANO navrhuje zlepšit dostupnost voleb v zahraničí například rozšířením konzulárního zastoupení, volbu dopisem považuje za nebezpečnou. Česká republika je jednou z posledních zemí v Evropské unii, kde korespondenční volba není možná.

Někdo musel ustoupit víc, pro ODS se program vlastně nemění, říká k eurovolbám Vrecionová

Koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) nakonec navzdory názorovým rozdílům a členství jednotlivých stran v různých frakcích půjde do eurovoleb společně. Proč převážila společná kandidátka, jak bude probíhat kampaň a bude vůbec nějaká politická spolupráce mezi europoslanci pokračovat i po volbách? A jak to bude s právem veta či rozšiřováním EU? Na to všechno odpovídá v rozhovoru pro deník Echo24 europoslankyně za ODS a šéfka zastřešujícího volebního štábu koalice Spolu pro volby v roce 2024 Veronika Vrecionová.

„Není to uzavřeno.“ Zelenskyj zvažuje uspořádat volby. Proti němu jde Arestovyč

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zvažuje, zda by se v příštím roce měly na Ukrajině vypsat prezidentské volby, uvedl podle agentury Reuters ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Ve středu ohlásil svůj záměr kandidovat ve volbách Oleksij Arestovyč, bývalý poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta, který letos rezignoval po kritice svého kontroverzního výroku ohledně lednového raketového útoku na dům v ukrajinském Dnipru.

Pravidlo stlačené pružiny

Výsledek polských voleb přináší lekce, které asi konzervativci nebudou chtít slyšet. Přinejmenším v polském případě – zda to platí obecně, je otázka – zkrachovalo to, čemu by se dalo říkat mocenský konzervatismus. Konzervativci si například všude, a právem, stěžují na to, že veřejnoprávní a etablovaná média jsou proti nim – pokud neprodukují přímo politicky tendenční zpravodajství, tak rámují celou společenskou debatu způsobem znevýhodňujícím konzervativce. Polská vláda si tedy pořídila vládní televizi. A těžko dnes najít někoho, kdo by byl ochoten tvrdit, že se jí to vyplatilo.

Fialova koalice Spolu jde proti svým zájmům

Politické protiklady se spojují jen v těžké době. V takové, kdy kvůli ohrožení musejí jít rozdílné hodnoty a zájmy stranou a převáží zájem společný. Často existenční. Nebo se spojují ve vládách, když voliči rozdali karty tak, že žádná jiná konstelace sil sobě si bližších prostě matematicky neexistuje. První případ teď sledujeme v Izraeli, kde premiér Benjamin Netanjahu okamžitě po brutálním teroristickém útoku Hamásu nabídl svým politickým rivalům s úplně jiným viděním světa vládu národní jednoty. Ti v zásadě bez váhání kývli. Přestože předtím byly společnost i politická scéna výrazně rozděleny. Když  je země v ohrožení, všechno ostatní je vedlejší. To jsou přirozené instinkty.

Fialovi se začali kupit nevoliči. Premiér si vede jen svou kampaň, říká expert

Kromě slábnoucích preferencí nynější vládní koalice se kabinetu Petra Fialy do budoucna rýsuje další výzva – čím dál tím více lidí přemýšlí o tom, že příště k volbám nepůjdou, anebo nechtějí říci, komu by svůj hlas svěřili. Vyplývá to z aktuálního volebního modelu agentury Median, která kromě toho potvrzuje i výrazný odskok hnutí ANO od ostatních stran. Podle politologů je ještě čas ledasco do příštích sněmovních voleb dohnat, současně ale jednání Fialy a jeho ministrů nepomáhá, míní.

ANO si podle Medianu dál polepšuje. Volby by vyhrálo s 34 procenty hlasů

Volby do Sněmovny by v září vyhrálo hnutí ANO se ziskem 34 procent hlasů. Proti červencovému průzkumu si o jeden procentní bod polepšilo. S odstupem následují ODS a Piráti, oběma stranám podpora klesla. Občanské demokraty by volilo 13 procent lidí, Piráty 11,5 procenta lidí. Do Sněmovny by se dostalo ještě hnutí SPD, STAN a TOP 09. Strany současné vládní koalice mají podporu 40,5 procenta voličů, v dolní komoře by tak měly 91 křesel. Vyplývá to ze zářijového průzkumu agentury Median.

Eurovolby 2024: „Pětikoalici“ se postaví Dostálová, David s Majerovou a SOCDEM s malými stranami

Kampaň pro volby do Evropského parlamentu se pomalu rozjíždí, své kandidátky a program postupně odtajňují představitelé vládní stran. U opozičních či nesněmovních subjektů zatím není oficiálně jasno. Za hnutí ANO nicméně s velkou pravděpodobností kandidátku povede bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, společnou kandidátku SPD a Trikolory mají vést nynější europoslanec Ivan David a šéfka druhé zmíněné strany Zuzana Majerová Zahradníková. SOCDEM nabídne spolupráci menším stranám.

Nejtěžší je mít názor a chtít něco změnit

Vláda Petra Fialy vznikla jako důsledek boje proti něčemu a zcela nepřekvapivě těžko může prosazovat srozumitelnou konzistentní politiku. Ostatně je to případ i prezidenta Petra Pavla, který byl volen proto, aby nebyl zvolen Andrej Babiš. Nemožnost hlavy státu vystoupit s výročním projevem ke vzniku republiky přesahujícím parametry slohové práce studenta průměrného gymnázia ani s podporou nové sady poradců je další potvrzení, že máme marketingového prezidenta. Pro mnohé zůstává útěchou a omluvou představa, že ten druhý by byl horší. Více zatím nic.

Spolu si rozděluje místa do eurovoleb. V první pětce budou tři lidé z ODS

Na pátečním oznámení společné kandidátky koalice Spolu pro nadcházející evropské volby překvapivě chyběly detaily o její podobě. Oficiálně padlo jen jméno takzvaného superlídra Alexandra Vondry, další pořadí se podle premiéra Petra Fialy ještě ladí. Podle informací deníku Echo24 je kandidátka nicméně už v zásadě dohodnutá, a to včetně míst za lídry z každé strany. Stvrzením rozbíhající spolupráce je i svolání společného volebního štábu, který povede europoslankyně ODS Veronika Vrecionová.

Zjednodušení volebních pravidel. Sněmovna schválila zákon o správě voleb

Zjednodušení hlasovacích lístků i získání voličských průkazů nebo elektronizaci podávání kandidátních listin má přinést zákon o správě voleb, který v úterý Sněmovna schválila. Rozhodla o tom na základě dohody frakcí už v prvním kole projednávání. Souhlasila i s navazujícími novelami, které ve vazbě na chystanou změnu ústavy mají mimo jiné zavést pevný termín obecních, krajských a voleb na konci prvního říjnového týdne.

Ve Švýcarsku posílili konzervativci, zelení ve volbách propadli

Parlamentní volby ve Švýcarsku dnes vyhrála nacionálně-konzervativní Švýcarská lidová strana (SVP), která je dlouhodobě nejsilnějším politickým uskupením v zemi. Podle prognózy, kterou publikovala veřejnoprávní stanice SRF, získají nacionalisté 29 procent hlasů, což je o 3,4 procentního bodu více než v hlasování před čtyřmi roky, informovala agentura Reuters. Propad naopak zaznamenaly obě strany zelených. Podle agentur DPA a Reuters výsledky voleb budou pro Švýcarsko znamenat posun doprava.

Staneme se menší a ještě menší. ODS

Tak jako málokoho zajímá, že do evropských voleb příští rok v červnu Piráti a STAN půjdou zvlášť, budila naopak docela velký zájem otázka, zda ODS, TOP 09 a KDU-ČSL budou kandidovat spolu. Zpráva z tohoto týdne je, že budou. Zřejmě bude oficiálně oznámena až příští týden a také je pravda, že s konečnou platností o společné kandidátce bude v ODS muset hlasovat ještě výkonná rada. Nicméně Petr Fiala už si to prosadil na předsednictvu a věc zřejmě považuje za hotovou.

Dohoda je před podpisem. ODS půjde do evropských voleb společně s lidovci a TOP 09

Koalice Spolu bude mít společnou kandidátku do voleb v Evropském parlamentu, které proběhnou příští rok. Deníku Echo24 to v pátek odpoledne řekl europoslanec lidovců Tomáš Zdechovský. Podle informací redakce se zástupcům ODS, KDU-ČSL a TOP 09 na jednotlivých jednáních podařilo vyřešit ty nejzásadnější neshody, které společné kandidatuře mohly zabránit. Koalice by spolupráci mohla oznámit už příští týden. K situaci se v pátek následně vyjádřil premiér Petr Fiala.

Pověří prezident Duda sestavením vlády Morawieckého? „To jsou spiklenecké teorie“

Polský prezident Andrzej Duda pozve příští týden na konzultace zástupce všech uskupení zastoupených v novém parlamentu, uvedl ve čtvrtek v rozhlasové stanici Rádio Zet prezidentův poradce Marcin Mastalerek. Prezidentská kancelář mezitím podle televize TVN 24 oznámila, že prezident bude příští úterý a ve středu postupně jednat se zástupci jednotlivých uskupení, a to v pořadí podle výsledků nedělních voleb. Se současným premiérem Morawieckým se Duda sešel již včera.

Za Kaczyńského bylo demokracie víc než za Tuska

Těsně před nedělními parlamentními volbami jsme si o hospodářském i politickém vývoji Polska za osm let vlády konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) povídali s varšavským profesorem finančních věd Zbigniewem Krysiakem. Profesor vede programovou radu Institutu pro Schumanovo myšlení (jde o francouzského politika Roberta Schumana, který stál po válce u zrodu evropské integrace; Schuman si ovšem představoval Evropu volnější, než jak se posléze vyvinula). Do Prahy Krysiak přijel na mezinárodní konferenci Patrimonia Sancti Adalberti nazvanou Budoucnost střední Evropy. Takže – jaká je budoucnost Polska a jaká je budoucnost Polska ve střední Evropě?

Midasův efekt AfD a revoluční síla zelené menšiny

Alternativa pro Německo, ta politická strana, o které se obvykle píše jako o extremistické nebo krajně pravicové, mívala donedávna silné pozice jen v tzv. nových spolkových zemích, tedy tam, kde byla kdysi NDR. Mohlo se to tedy vykládat tak, že jsou tam lidé zaostalí, nedemokratičtí, netolerantní. A protože tím klíčovým slovem, proč má ta strana takový úspěch, byla migrace, tak se také říkalo, že je to tím, že na Východě nejsou zvyklí na cizince. A proto volí protiimigrační stranu. To se po dvou nedávných zemských volbách ve starých spolkových zemích už tak jednoduše říci nedá.

Osm měsíců před eurovolbami je strana Lepenistů daleko nejsilnější stranou ve Francii

Francouzské Národní sdružení, které po Marine Le Penové nyní vede Jordan Bardella, ještě více zvyšuje odstup od dalších politických stran ve Francii. Podle nejnovějšího průzkum Ifop-Fiducial pro Le Figaro a Sud Radio, by nyní, osm měsíců před volbami do Evropského parlamentu, Národní sdružení volilo 28 % Francouzů. Hnutí prezidenta Emmanuela Macrona Obnova (Renaissance) na Bardellu ztrácí už osm procentních bodů. Ostatní politické strany jsou daleko za nimi. O průzkumu informoval deník Le Figaro.

„Jako špičkový politik ODS jsi tohle fakt přehnal!“ kritizuje Topolánek Vystrčila

"TOPka má svou Markétu, ODS má svého Miloše." Bývalý šéf ODS a expremiér Mirek Topolánek se ostře pustil do předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS), který ocenil výsledky voleb v Polsku, kdy sice zvítězila pravice, ale nebude moci sestavit vládu. "Výsledky voleb do polského sejmu dávají silnou naději Občanské platformě, Třetí cestě a Levici vládnout v koalici (celkem 53,32 procent)," prohlásil Vystrčil s tím, že se jedná o povzbuzující výsledek. "Jako špičkový politik ODS jsi tohle fakt přehnal, Miloši!" kritizuje Topolánek.

Volby do polského Sejmu vyhrálo vládnoucí PiS. Opozice získá většinu v Sejmu

Nedělní volby do polského Sejmu vyhrála se ziskem 35,38 procenta hlasů vládnoucí konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS). Druhá je s odstupem necelých pěti procentních bodů proevropská Občanská koalice (KO). Do dolní komory polského parlamentu se dostalo pět politických uskupení. Vyplývá to z konečných výsledků hlasování, které dnes zveřejnila státní volební komise. Současná opozice podle serveru Onet.pl získala nadpoloviční většinu poslaneckých mandátů.

Vyhráli, ale padli

V poslední době se v Česku rozšířil žánr obdivování Polska. Poláci stavějí dálnice jako diví, zatímco my stagnujeme. Varšava dynamicky vzkvétá. Polská armáda zbrojí a rychle se stává nejsilnější v regionu. V jedné oblasti však stále Poláky překonáváme. Jejich organizace voleb za tou českou pokulhává. Přestože se volební místnosti uzavíraly v devět večer, v některých okrscích se volilo až do tří ráno, jelikož před nimi stály dlouhé fronty. Taktéž Poláci nepočítají nejrychleji. Zatímco v Česku je tak čtyři hodiny po uzavření místností jasno, polské finální výsledky byly až v úterý ráno. Trend ale byl jasný od uzavření volebních místností a vydání exit pollu.

Na Slovensku podepsali koalici. Křesla si rozdělí Směr, Hlas a SNS

Předsedové tří politických stran na Slovensku, které se po zářijových parlamentních volbách dohodly na vytvoření nové vlády, v pondělí podepsali koaliční smlouvu. Dohodu uzavřely dvě sociálnědemokratické strany, Směr-sociální demokracie (Směr-SD) a Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD), a nacionalistická Slovenská národní strana (SNS). Kandidáty na členy nového kabinetu nová vládní koalice zatím nezveřejnila; podle šéfa Směru-SD Roberta Fica vedení stran budou tyto kandidáty teprve schvalovat.

V Polsku mají sečtenu polovinu okrsků. Vítězná PiS vládu asi nesestaví

Polská opozice má podle odhadů výsledků nedělních voleb do Sejmu, dolní komory parlamentu, šanci sestavit vládu. Nejsilnější stranou sice zůstává národně-konzervativní Právo a spravedlnost (PiS), na většinu potřebnou pro sestavení vlády však zřejmě nedosáhne. Účast ve volbách byla nejvyšší od pádu komunismu v roce 1989, uvedla státní volební komise. V pondělí kolem 14:00 byla sečtena polovina okrsků. Právo a spravedlnost (PiS) má asi 38procentní podporu, opoziční Občanská koalice (KO) získala 27,8 procenta hlasů.