Nizozemský ministr zahraničí Halbe Zijlstra v úterý odstoupil, když se přiznal ke lži, že osobně od ruského prezidenta Vladimira Putina slyšel o jeho plánu na vytvoření Velkého Ruska, které kromě Ruska mělo zahrnovat Bělorusko, Ukrajinu a pobaltské státy.
Ne že by ta zpráva prošla úplně bez povšimnutí, ale taky se nedá říct, že by obletěla svět a sociální sítě.
Jed, který na konci listopadu pozřel bývalý generál bosenských Chorvatů Slobodan Praljak bezprostředně po vyslechnutí svého rozsudku u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY), nebylo možné předem odhalit. Po skončení interního vyšetřování to v neděli podle agentury AFP oznámil tribunál, který dnešním dnem oficiálně ukončil svou činnost.
Nizozemská vláda se obrátila na nejvyšší soud s žádostí, aby zrušil již pravomocné rozhodnutí soudů, podle něhož nizozemský stát nese část viny na masakru bosenských Muslimů ve Srebrenici v roce 1995. Informovaly o tom tiskové agentury s odvoláním na mluvčího nizozemského ministerstva obrany Klaase Meijera.
Německo, Belgie a Nizozemsko stahují z trhu miliony nizozemských vajec kontaminovaných toxickým insekticidem fipronil, který může poškodit játra nebo ledviny. Podle německých úřadů je množství této látky ve vejcích slabé a pro dospělé nebezpečí nepředstavuje, potenciální hrozbou je však pro děti. Informoval o tom německý server The Local.
Odvolací soud v Haagu v úterý v zásadě potvrdil rozsudek civilního soudu z roku 2014, že Nizozemsko nese část viny na masakru bosenských muslimů v Srebrenici v roce 1995. Podle rozsudku je stát odpovědný za asi 300 muslimských mužů, jejichž deportaci z takzvané bezpečné zóny OSN do rukou bosenskosrbských jednotek umožnili nizozemští vojáci.
Přes 800 českých lodníků zaměstnaných v Nizozemí, kteří dluží na dani statisíce korun a hrozí jim exekuce, svůj boj nevzdává. Po schůzce s ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem nebo ministrem pro lidská práva Janem Chvojkou (oba ČSSD) se jejich situací bude zabývat i rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny. Lodníci jsou totiž přesvědčení, že jsou v právu a že je český stát okradl. „Je to zvůle státních úředníků, kteří nejsou schopni uznat svoji chybu,“ říkají.
V Nizozemí v pondělí selhal další pokus o vytvoření koaliční vlády, která by měla ukončit období nejistoty po březnových parlamentních volbách. Oznámila to agentura Reuters s odvoláním na Hermana Tjeenka Willinka, který jednání vedl. Koalice je podle jeho vyjádření nemožná.
Vedení amsterodamské policie zvažuje, že dovolí policistkám zahalit hlavu do muslimského šátku. Pokud se šéfové tamní policie tak rozhodnou, bude to znamenat zrušení zákazu náboženských symbolů, který nyní platí. Píše o tom server Politico s odkazem na místní média.
Čeští lodníci zaměstnaní v Nizozemí už tři čtvrtě roku neúspěšně bojují s úřady o holou existenci. Na základě smlouvy z roku 1974 měli odvádět daně v Česku, ale finanční úřady je opakovaně ujišťovaly, že mají danit v Nizozemí. Najednou po nich finanční správa začala požadovat, aby zaplatili na dani zpětně za několik let sta tisíce korun. Přes 800 lodníků se ocitlo ve vážných existenčních problémech, některým hrozí exekuce.
Až 800 českých lodníků zaměstnaných v Nizozemí, kteří chybně danili a museli finanční správě naráz zaplatit sta tisíce korun, volá o pomoc. Stovky z nich se ocitly ve vážných existenčních problémech, některým hrozí exekuce. Finanční správa přitom tvrdí, že jim vychází maximálně vstříc a že je domluvená s nizozemskou stranou, která má lodníkům urychleně vrátit daně z let 2013-2016.
Turecké úřady brání v odjezdu ze země desítkám nizozemských občanů tureckého původu, kteří navštívili příbuzné v Turecku a kteří se netajili kritikou vůči tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi. Mnozí z nich jsou podezřelí z napojení na hnutí duchovního Fethullaha Gülena, který dlouhodobě žije ve Spojených státech a kterého turecká vláda viní ze zosnování loňského pokusu o převrat.
Holanďané volili rozum a odmítli chaos, populistická revoluce se nekoná. Těmito slovy a s ulehčením glosovala výsledek nizozemských voleb většina evropských politiků. Obávali se, že volby vyhraje populista Geert Wilders ze Strany pro svobodu, který nejenže chtěl zavřít hranice přistěhovalcům a zakázat islám, ale také požadoval vystoupení země z eurozóny.
ROZHOVOR S DRAMATIKEM A POLITIKEM FRITSEM BOLKESTEINEM. Někdejší eurokomisař byl ve své dlouholeté politické kariéře předsedou VVD, nadřízeným Wilderse, který v této straně začínal.
Volby v Nizozemsku ukázaly, jak zdravý a očistný vliv na politiku mohou mít při dobré konstelaci strany, kterým je ve veřejné debatě zvykem říkat populisté.
Výsledky nizozemských parlamentních voleb a reakce na ně nejsou měřítkem vitality demokratické a unijní myšlenky, ale naopak hloubky evropské politické krize.
Nizozemský premiér Mark Rutte sice vyhrál parlamentní volby, ztratil ale přátelství Ankary. V reakci na výsledek středečního hlasování v západoevropské zemi a na aktuální diplomatickou roztržku mezi Tureckem a Nizozemskem to ve čtvrtek uvedl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Kritizoval také úterní rozhodnutí Soudního dvora EU, podle kterého mohou firmy zakázat svým zaměstnancům nošení muslimského šátku. Erdogan to označil za začátek křižácké výpravy proti islámu.
Středeční parlamentní volby v Nizozemsku jasně vyhrála Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho, která ve 150členném parlamentu bude mít 33 křesel. Vyplývá to z takřka konečných výsledků po sečtení zhruba 95 procent volebních okrsků. Na druhém místě s 20 mandáty skončila nacionalistická Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse.
Nizozemci od rána hlasují v parlamentních volbách, které jsou vnímány jako barometr nálad proti imigrantům a establishmentu. Volební místnosti se uzavřou ve 21:00 SEČ. Poténizozemské televize zveřejní odhady výsledků; oficiální výsledky budou k dispozici průběžně během noci. Volební účast by podle průzkumu agentury Ipsos mohla být vyšší než před pěti lety, kdy k urnám přišlo bezmála 75 procent voličů.
Oči Evropy jsou dnes upřeny na Nizozemsko. Holanďané jdou k volbám.
Říká se, že Holandsko změnila vražda, která se odehrála deštivého rána 2. listopadu 2004 na jedné amsterodamské ulici.
V Nizozemí v úterý vrcholí kampaň před středečními parlamentními volbami. Mezi favority patří Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, vystupující proti Evropské unii i muslimům. Nizozemský premiér Mark Rutte proto v pondělí voliče vyzval, aby pomohli zastavit dominový efekt "nesprávného populismu" ve světě. Předvolební dění výrazně ovlivnila diplomatická roztržka mezi Haagem a Ankarou a tvrdé potyčky policie s tureckými demonstranty v Rotterdamu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí opět zaútočil na západoevropské země. Oznámil, že chce pohnat Nizozemsko před Evropský soud pro lidská práva. Reagoval tak na nizozemský zákaz tureckým vládním činitelům agitovat na jeho území kvůli dubnovému referendu o posílení Erdoganových pravomocí. Zároveň prezident obvinil Německo, které se postavilo plnou vahou za Nizozemsko, že bezohledně podporuje terorismus.
Turecké ministerstvo zahraničí si v pondělí kvůli diplomatické roztržce s Nizozemskem předvolalo nizozemského velvyslance. Do Haagu zároveň zaslalo protestní nóty, informoval server listu Hürriyet. V jedné z nich si stěžuje na zacházení s tureckou ministryní, kterou nizozemské úřady v sobotu vyhostily ze země. Ve druhé nótě protestuje Ankara proti zásahu nizozemské policie proti lidem demonstrujícím v Rotterdamu na podporu tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. K uklidnění situace vyzvala Evropská unie i Severoatlantická aliance.
Šéfové vlád Německa a Nizozemska, Angela Merkelová a Mark Rutte, loni Ankaře slíbili, že Evropa ročně přijme z Turecka 150 000 až 250 000 syrských uprchlíků. Tvrdí to novinář listu Die Welt Robin Alexander, který o vyjednávání dohody mezi Evropskou unií a Tureckem o migraci napsal knihu. Představí ji v pondělí v Berlíně.
Nizozemsko-turecké vztahy dospěly o víkendu k otevřené roztržce na nejvyšší úrovni, k vyhoštění členky turecké vlády, tvrdým potyčkám policie s tureckými demonstranty v Rotterdamu i k symbolickému stržení nizozemské vlajky z konzulátu v Istanbulu. Paříž vyzvala ke zmírnění napětí a Kodaň reagovala doporučením odložit březnovou návštěvu tureckého premiéra v Dánsku.
Po Trumpově zvolení prezidentem to budou mít pravicoví populisté Evropy těžké.
Paul Wilders (62) je o devět let starší než jeho bratr Geert Wilders, nizozemský poslanec a šéf Strany pro svobodu (PVV), která je před parlamentním volbami v Nizozemí už dlouhé měsíce na čele popularity polických stran a při hlasování by podle průzkumů získala v dolní komoře Generálních stavů v Haagu nejvíce křesel. V některých prognózách z uplynulých dvou týdnů ale začala ztrácet a umístila by se až na druhé příčce za Lidovou stranou pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho.
