Americká chemická skupina Dow zruší 4500 pracovních míst, což odpovídá zhruba 13 procentům její celkové pracovní síly. Propouštění je součástí rozsáhlé restrukturalizace, jejímž cílem je zvýšit ziskovost alespoň o dvě miliardy USD (40,7 miliardy Kč), uvedla firma. Ta zároveň stále více využívá automatizaci a umělou inteligenci (AI). Společnost Dow v roce 2024 zahájila strategický přezkum některých evropských aktivit.
Internetový prodejce letenek Kiwi.com propustí zhruba 250 ze současných 700 zaměstnanců. Chystané zjednodušení struktury firmy má nastartovat další růst na vysoce konkurenčním trhu. Změny se dotknou pozic napříč týmy v několika zemích. „Dotčeným osobám poskytneme zvýšené odstupné a rozšířený přístup k zaměstnaneckému asistenčnímu programu a během celého procesu jim zajistíme spravedlivý a respektující přístup. Zaměstnancům byly tyto změny oznámeny dnes,“ řekla ve čtvrtek mluvčí Daniela Chovancová.
Nejde o výjimečnou situaci, lidé v předdůchodovém věku tvoří značnou část nezaměstnaných, zvláště pak těch, kterým se delší dobu nedaří sehnat práci. Ukazují to dlouhodobě statistiky Úřadu práce. Ať už k tomu dojde po padesátce či jen kratší dobu před nástupem do penze, problémem není jen výpadek příjmů. Taková situace může mít přímý dopad i na budoucí výši starobní penze – a v krajním případě dokonce na samotný nárok na důchod, jak opakovaně upozorňuje i Česká správa sociálního zabezpečení.
Německý dodavatel automobilového průmyslu Aumovio plánuje celosvětově propustit až 4000 lidí, tedy zhruba čtyři procenta zaměstnanců. Reaguje na náročné tržní prostředí, uvádí se v tiskové zprávě. Restrukturalizace se dotkne výzkumných a vývojových aktivit Aumovia. Propouštět se společnost chystá v Indii, Singapuru, Rumunsku, Srbsku, Německu a Mexiku. Doma v Německu se škrty dotknou stovek lidí.
Nástup generativní umělé inteligence měl personalistům a náborářům ulevit od rutinní práce – od psaní inzerátů přes plánování pohovorů až po odmítací e-maily. Místo toho je podle The Economist zasáhla „vlna“ opačného typu: prudký nárůst žádostí, které jsou ve velké míře vytvořené nebo alespoň „vyleštěné“ chatboty. Výsledek připomíná technologické závody ve zbrojení – jenže v první fázi v nich mají navrch uchazeči.
V Německu se rozhořela velká debata o délce týdenní pracovní doby. Šéf bavorské CSU Markus Söder přišel s návrhem, aby Němci pracovali o jednu hodinu týdně více. Podle části ekonomů by takový krok mohl přinést citelný růst ekonomiky a alespoň krátkodobě ulevit napjatým sociálním systémům. „Musíme pracovat déle,“ prohlásil Söder s odkazem na udržitelnost důchodového systému. „Jedna hodina navíc by pomohla nám všem, ukazují to příklady Švýcarska a dalších zemí,“ uvedl.
Nezaměstnanost v Česku na přelomu roku dál roste a podle části ekonomů se blíží k psychologické hranici pěti procent. Zatímco většina analytiků upozorňuje na tradiční sezonní vlivy, někteří varují, že jde o hlubší trend související s útlumem průmyslu a zhoršující se konkurenceschopností české i evropské ekonomiky. Podle údajů Úřad práce ČR vzrostla registrovaná nezaměstnanost v prosinci na 4,8 procenta z listopadových 4,6 procenta.
Bývalý premiér a končící šéf ODS Petr Fiala a exministr školství Mikuláš Bek (STAN) se po konci ve vládě opět ve výrazně větší míře zapojili do chodu svých fakult na Masarykově univerzitě v Brně. Pro Echo24 to řekl mluvčí univerzity Radim Sajbot. Zatímco Bek má od začátku ledna opět plný úvazek, Fialovi se v prosinci navýšil úvazek z 0,2 na 0,7. Po konci Fialova kabinetu v polovině prosince se oba akademici vrací ve výrazně větší míře na svou mateřskou univerzitu.
Poslanecký návrh představitelů vládních stran navrhuje zrušit zákon o státní službě novou normou, která má umožnit rychlejší propouštění státních zaměstnanců. Podle navrhovatelů je nový zákon o státních zaměstnancích nutný kvůli posílení flexibility státní služby, snížení administrativní náročnosti, strnulosti a přetrvávajících byrokratických postupů. Séfka ústavně-právního výboru Renata Vesecká (Motoristé) pro Echo24 řekla, že cílem změny je zeštíhlení, ale i zkvalitnění pracovního výkonu.
Poslanci vládní koalice ve Sněmovně předložili návrh, který ruší dosavadní služební zákon. Nahradit ho chtějí novým zákonem, který umožní rychlejší zeštíhlování státní správy. Zaměstnávání státních úředníků se má více podobat běžnému pracovnímu poměru. V úterý to uvedl server Novinky.cz. Podle sněmovního webu jsou pod návrhem podepsání poslanci ANO Radek Vondráček a Zuzana Ožanová, poslanec Libor Vondráček (SPD/Svobodní) a Renata Vesecká (Motoristé).
Od 1. ledna 2026 čeká lidi bez práce zásadní změna. V prvních měsících evidence na úřadu práce budou pobírat vyšší podporu v nezaměstnanosti a nově na ni dosáhnou i uchazeči, kteří ukončili zaměstnání z vlastní iniciativy. Změny vyplývají z novely zákona o zaměstnanosti a dotknou se také délky podpůrčí doby a maximální výše vyplácené podpory. Největší novinkou je výrazné zvýšení podpory v prvních měsících nezaměstnanosti.
Štědrý den tráví v ČR v práci zhruba 15 procent zaměstnanců. U prvního a druhého svátku vánočního je podíl pracujících v nižších desítkách procent. Jde hlavně o provozy, které se nemohou jednoduše „vypnout“, nebo o služby, po nichž je během svátků naopak ještě větší poptávka. Výrazně vyšší podíl lidí zůstává v práci ve veřejných službách, jako jsou zdravotnictví, policie nebo hasiči, vyplývá z dat pracovního portálu JenPráce.cz.
Práce na dohodu o provedení práce (DPP) patří dlouhodobě k nejoblíbenějším formám přivýdělku. Využívají ji studenti, rodiče na rodičovské dovolené, senioři i lidé, kteří si chtějí k hlavnímu zaměstnání přilepšit. Od 1. ledna 2026 se její podmínky opět mění. Osobám pracujícím na DPP se totiž zvýší hranice výdělku, ze které nebude nutné odvádět sociální ani zdravotní pojištění. Nově bude možné si na dohodu o provedení práce vydělat až 11 999 korun hrubého měsíčně u jednoho zaměstnavatele
Premiér Andrej Babiš se po pondělním odmítnutí Pražského hradu setká s kandidátem na ministra životního prostředí Filipem Turkem, poté chce o věci mluvit s šéfem Motoristů sobě Petrem Macinkou. Následně bude téma s prezidentem Petrem Pavlem na společném novoročním obědě 6. ledna. Je to ale stále nominace Motoristů, řekl Babiš. Macinka po zasedání kabinetu uvedl, že se nejprve chce seznámit s textem tiskového prohlášení prezidentské kanceláře.
Premiér Andrej Babiš (ANO) chce na provozu ministerstev ušetřit pět procent. A jednotlivé resorty postupně podle svých slov začínají škrtat úřednická místa. Na ministerstvech končí celé sekce a oddělení, ministryně financí Alena Schillerová (ANO) například uvedla, že na jejím resortu by se mělo jednat o 57 míst. Ministři dostali za úkol připravit na pondělní zasedání vlády personální změny na svých úřadech.
Elektronická evidence tržeb 2.0, boj proti práci na černo a také dluhopisy republiky. To jsou první kroky, které chce v pozici ministryně financí provést Alena Schillerová (ANO). Dluhopisy mají podle ní vyjít ještě letos, co nejdříve chce také Schillerová zadat úkoly týkající se zavádění EET. Ta by měla být spuštěna od 1. ledna 2027. Velmi brzy by měla vzniknout specializovaná skupina pro potírání práce na černo. První klíčovou prioritou bude návrh rozpočtu na příští rok.
Nezaměstnanost v Česku ke konci listopadu zůstala na 4,6 procenta. Lidí bez práce ve srovnání s koncem října přibylo o 802 na 341 311. Počet volných míst se snížil o 3372 na 90 627. Vyplývá to z tiskové zprávy, kterou zveřejnil Úřad práce ČR. Loni na konci listopadu byla nezaměstnanost 3,9 procenta, bez práce bylo 209 425 lidí. Podle expertů z očištěných dat vyplývá, že nezaměstnanost stoupá a trh práce prochází strukturálními změnami. V lednu by mohla nezaměstnanost překonat hranici pěti procent.
Maďarský výrobní sektor hromadně propouští. Od září 2024 do letošního září zrušily tisíce pracovních míst automobilové a elektronické podniky. S odkazem na portál Portfolio.hu o tom píše web deníku Rzeczpospolita. Zhoršuje se i celková kondice maďarské ekonomiky. Továrna na výrobu baterií Samsung SDI v Gödu asi 30 kilometrů severně od Budapešti propustila 744 osob. Výroba motorů se tu v prvních pěti měsících letošního roku meziročně snížila o deset procent.
Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové plánuje velké rozšíření svého byrokratického aparátu. Podle informací se kterými přišel německý deník Bild. Evropská Komise plánuje vytvořit 2500 nových pracovních míst. Brusel tento krok odůvodňuje tím, že potřebuje expertízu v oblasti umělé inteligence či kyberbezpečnosti. Evropská komise, která nyní zaměstnává 32 000 lidí, chce vytvořit 2 500 nových pozic, přičemž tyto místa mají být rozdělena mezi všechny instituce EU.
Tempo propouštění v německé automobilce Volkswagen od června dramaticky zpomaluje, dobrovolné odchody z německých závodů váznou. S odkazem na vnitrofiremní zprávu o tom píše deník Financial Times (FT). Firma přitom musí snižovat stavy kvůli rozsáhlému úspornému plánu. Skupina, jejíž součástí je i česká Škoda Auto, se podobně jako celé automobilové odvětví potýká s problémy. Koncern proto do roku 2030 plánuje snížit počet zaměstnanců v německých závodech značky VW proti stavu na začátku roku 2024 o 35.000.
Odměnu na konci roku vždy dostává 31 procent zaměstnanců. Jen občas, podle toho, jak se firmě zrovna daří, ji obdrží dalších 28 procent. Zbývajících 41 procent tvoří lidé, kteří v současné práci žádnou odměnu na konci roku nedostávají. Vyplývá to z analýzy portálu Platy.cz, který vychází z odpovědí 1901 zaměstnanců. Portál je součástí skupiny Alma Career. Mezi těmi, kdo nějakou odměnu na konci roku mají, tvoří výkonnostní bonus dvě třetiny odpovědí. Rozdíly se naplno ukážou ve chvíli, kdy se odměny porovnají podle mzdy.
Brigádníci a další pracující na flexibilní úvazky o provedení práce si v příštím roce přijdou opět na více peněz, aniž by museli platit povinné odvody. Po dekádě marného čekání na navýšení limitu dochází k jeho postupnému růstu, který je navázaný na růst průměrné mzdy. Jde o jednu z mála změn, která zůstala po původně chaotických proměnách dohod o provedení práce (psali jsme dříve například zde) z dílny ministra práce v demisi Mariana Jurečky (KDU-ČSL).
Zrychlení procesu navracení migrantů bez povolení k pobytu také do Sýrie a Afghánistánu – to požaduje bavorský ministerský předseda na uzavřeném zasedání, píše německý list Die Welt. Pro ty s povolením k pobytu chce naopak umožnit rychlejší vstup na pracovní trh. Předseda bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU) Markus Söder naléhá na urychlení deportací migrantů bez povolení k pobytu a na odlehčení ekonomiky.
Společnost Nová Huť, která převzala Liberty Ostrava, propustí asi 250 lidí, řekl České televizi generální ředitel firmy Radek Strouhal. Nepůjde podle něj o zaměstnance přímo z výroby, ale například z údržby. Pro výrobu podnik lidi naopak nabírá a přesun k linkám nabízí i propouštěným zaměstnancům, řekl Strouhal. Odborový předák Petr Slanina řekl ČTK, že kvůli ohlášenému propouštění může mít huť do budoucna velký problém, protože přijde o experty z údržby, kteří znají specifické zařízení.
Nezaměstnanost v Česku ke konci října vzrostla na 4,6 procenta ze zářijových 4,5 procenta. Lidí bez práce ve srovnání s koncem září přibylo o 2584 na 340 509. Počet volných pracovních míst se snížil pod 94.000, uvedl Úřad práce ČR. Loni na konci října byla nezaměstnanost 3,8 procenta a bez práce bylo zhruba 289 tisíc lidí. Volných pracovních míst úřady práce ke konci října evidovaly 93.999. O měsíc dřív měly v evidenci 95.766 volných míst.
V automobilce Hyundai v Nošovicích na Frýdecko-Místecku bude v pátek 7. listopadu další nevýrobní den. Informaci, kterou na webu zveřejnili odboráři, potvrdil mluvčí automobilky Jan Rodek. Důvodem odstávek je nižší poptávka po autech. Letos už v nošovickém závodě stála výroba několikrát, tento týden jsou tam nevýrobní dny tři. „Důvodem je i nadále reakce na vývoj na trhu a poptávku po vozidlech. K dalším nevýrobním dnům se bohužel nemůžu vyjadřovat.
Letos připadá Den vzniku samostatného československého státu, tedy 28. říjen, na úterý. Pro mnoho lidí tak vznikne možnost prodlouženého volna – školy totiž navážou svátek na podzimní prázdniny. Státní svátek připomíná vyhlášení samostatnosti Československa v roce 1918. Tradičně se konají pietní akty, vojenské ceremoniály a večerní předávání státních vyznamenání prezidentem republiky na Pražském hradě.
Fenomén umělé inteligence (AI) vnímá řada lidí pozitivně, když jim pomáhá například při hledání informací či s jednoduchými pracovními úkony. Začínají se však ukazovat i negativní tendence AI. A to především z pohledu absolventů. Právě na juniorních pozicích začíná i v Česku docházet k úbytku příležitostí, jak ukazují čerstvé statistiky trhu práce platformy JenPráce.cz. Pokles nabídek je u absolventských pozic meziročně zhruba patnáctiprocentní. Dopad na juniorní pozice v IT potvrzuje i výzkum společnosti JenPráce.cz.
Analytici a už i personalisté mluví dlouhodobě o tom, že si český pracovní trh bude muset zvyknout na zaměstnávání starších pracovníků. Populace nenávratně stárne, situace se minimálně v příštích desítkách let těžko zlepší a z trhu práce bude odcházet čím dál tím více lidí. Silný výpadek „mladých a dynamických“ kolektivů tak mají z části zachraňovat naopak „stabilní“ zaměstnanci nad padesát let. I přes proklamace, že se situace mění, však data ukazují spíše na opak. Shánět si práci po padesátce je stále značně obtížné.
Od nového roku zaměstnavatelé podávají zdravotním pojišťovnám přehledy už jen online, zákon papírové podání neumožní. Pojišťovny doporučují realizovat přechod na elektronickou komunikaci co nejdříve, aby se plátci vyhnuli případným komplikacím. Jedná se konkrétně o tzv. přehledy o platbě pojistného zaměstnavatele (PPZ) a hromadná oznámení zaměstnavatele (HOZ). Hlášení od zaměstnavatele bude od 1. ledna 2026 možné podávat zdravotním pojišťovnám pouze elektronicky.
