Skleníková zelenina jako rajčata nebo saláty může v následující době zdražit. Podle zemědělského analytika Petra Havla se dá očekávat, že cena potravin obecně poroste. A to zejména kvůli vysokým nákladům na pracovní sílu či zdražování pohonných hmot. Lidé by tak neměli být překvapeni, že cena stoupne i u základních produktů, jako jsou rohlíky nebo chleba.
Největší česká mlékárna Madeta zdraží ceny výrobků od ledna 2022 o víc než deset procent. Ještě v polovině října předpokládala, že stoupnou o dvě až tři procenta. Příčinou jsou stále rostoucí ceny pohonných hmot i energií, uvedl generální ředitel Madety Milan Teplý. „Sice jsem před několika týdny předpokládal, že zdražíme o dvě až tři procenta, bude to ale o víc, a vůbec mě to netěší. Všechny vstupy neustále zdražují, energie, nafta, obal. Prostě všechno. A my nemůžeme prodávat pod cenou,“ řekl Teplý.
Nestlé Česko zdraží v dalších měsících své produkty v některých kategoriích. o čtyři až 13 procent, oznámila firma. Má vyšší náklady na vstupní suroviny, ale také na logistiku, energie a obalové materiály. Změna cen je podle mluvčího firmy Roberta Kičiny nutná pro zachování kvality produktů. „Nárůst cen komodit se nejvíce dotkl segmentu kávy, kde ceny arabiky a robusty vzrostly o desítky procent v důsledku sucha a mrazů v Brazílii a vyšších cen dopravy.
Německo by se ke své zelené bezemisní budoucnosti mohlo přiblížit ještě rychleji, než je nyní v plánu. Tamější Spolkový úřad pro životní prostředí (UBA) totiž apeluje na politickou scénu, aby byla v plánech radikálnější. Podle takzvané evropské zelené dohody se mají emise uhlíku snížit oproti roku 1990 o 55 procent, agentura však prosazuje až 70 procent. Od uhlí by se německý průmysl měl odklonit už v roce 2030. Velmi striktní požadavky pak ekologové navrhují u spalovacích motorů či ve spotřebě masa a mléka.
Letošní sklizeň hrušek v Evropě bude kvůli jarním mrazům nejnižší za posledních 30 let. Meziročně se čeká propad o 28 procent na 1,6 milionu tun. Bude to znamenat zdražení hrušek, a to i na pultech českých obchodů, uvedl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. V České republice je situace se sklizní hrušek oproti celoevropskému předpokladů opačná. Sklizeň hrušek by měla v Česku meziročně vzrůst o 21 procent téměř na 7000 tun, a být tak nejvyšší za poslední tři roky.
Ruský prezident Vladimir Putin opět prodloužil platnost svého nařízení o zákazu dovozu potravin ze zemí, které po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym na jaře 2014 přijaly sankce proti ruským společnostem a ruským představitelům. Ruská odveta za západní sankce se prodlužuje do konce roku 2022, uvedl internetový list Gazeta.ru s odvoláním na dokument v úředním věstníku. Putin své rozhodnutí odůvodnil "ochranou národních zájmů".
Pečivo v Česku od podzimu zdraží při nejhorším až o 30 procent. Pekárny kupují dražší mouku, rostou ceny energií, pohonných hmot a potřebují zaměstnancům zvýšit mzdy. Uvedli to zástupci pekařského svazu. Zvýšení cen je podle nich už nutné. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy je na vině jak vládní zadlužování, tak „energetické zezelenání“. „Se stoupající cenou pšenice mlynáři navyšují cenu, což se bude projevovat na ceně pečiva.
Britská Federace pro potraviny a nápoje (FDF), která sdružuje tamější zemědělce a další výrobce, vydala varování, podle kterého se mají spotřebitelé na ostrovech připravit na permanentně poloprázdné regály v obchodech. To nebude znamenat, že lidé nebudou mít co jíst, ale časy, kdy všeho bylo dostatek, už jsou pryč, myslí si šéf federace Ian Wright. Na vině je podle něj odchod Spojeného království z Evropské unie a také koronavirová pandemie. Píše o tom web televize Sky News.
Světové ceny potravin se po dvouměsíčním poklesu vrátily v srpnu k silnému růstu. Zdražil zejména cukr, rostlinné oleje a některé obiloviny, uvedla Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Ta ve své zprávě také snížila odhad sklizně obilovin v letošním roce na téměř 2,788 miliardy tun, zatímco dosud očekávala 2,817 miliardy tun. I tak by ale sklizeň měla být vyšší než loni.
Ve Spojených státech i jinde po světě přibývá hlasů volajících po tom, aby byl zrušen výraz „curry“ (česky kari). Podle některých aktivistů je toto slovo rasistické a používá se nesprávně pro kterýkoliv pokrm z jižní Asie. „Kari“ je údajně pozůstatek britské koloniální nadvlády v regionu. Píše o tom server NBC News. Debatu rozdmýchala Chaheti Bansalová, food blogerka žijící v Kalifornii.
Zaměstnanci koncernu Volkswagen v německém Wolfsburgu si po návratu z dovolených už v závodní jídelně nedají maso. Čeká je výběr pouze z vegetariánských a veganských jídel, občas se do jídelníčku dostane ryba, píše deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Podle automobilky došlo k této změně ve stravování na přání zaměstnanců. Toto rozhodnutí navíc podpořil fakt, že nižší spotřeba masa pozitivně ovlivní životní prostředí. Paradoxem je, že VW kromě aut vyrábí také currywursty.
Francouzská gastronomie je svou podstatou rasistická a nejen ona. Francouzská kuchyně totiž ovlivňuje stravování řady dalších zemí, i ty tak nejsou bez viny. Totalitní kritická teorie rasy rychle bují i na západoevropských univerzitách. Na kulinářství ji nyní aplikovala a na právnické fakultě slavného Institutu politických studií v Paříži (Sciences Po) ji u příležitosti „intenzivního doktorandského týdne“ nyní přednesla Mathilda Cohenová. Informoval o tom deník Le Figaro.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un na stranickém zasedání přiznal, že země čelí nedostatku potravin kvůli malým výnosům v zemědělství. Zemi loni zasáhly silné tajfuny následované záplavami. „Potravinová situace lidí se stává napjatou,“ uvedl vůdce. K nedostatku potravin podle stanice BBC vedle počasí přispívají i mezinárodní sankce a závislost Severní Koreje na Číně. Ceny potravin v zemi stoupají, kilogram banánů v hlavním městě vyjde na 45 dolarů (958 korun).
Hnutí SPD Tomia Okamury se rozhodlo vystoupit z kolejí běžného předvolebního boje. Zatímco v minulosti dostávali lidé v kampaních koblihy či tradiční oranžové růže zadarmo, hnutí SPD jim bude prodávat párky a vejce. Chce tím tak podle letáku napravit působení mimo jiné premiéra Andreje Babiše (ANO) a dostat k lidem levné potraviny od pravých českých sedláků. Lákadlem pro voliče pak nemá být pouze lokální charakter potravin, ale i jejich cena.
Pokles koronavirové nákazy a rozjíždějící se očkování mohly pro mnohé znamenat světlo na konci tunelu. Více než rok se opakující lockdowny a omezení však budou mít tvrdou dohru v peněženkách lidí. U řady komodit totiž letí cena vzhůru a to se promítne do cen potravin, elektřiny či pohonných hmot. Špatnou zprávou je i vysoká inflace, která znehodnocuje úspory nastřádané i během koronavirové doby.
Povinný podíl českých potravin na pultech obchodů nakonec platit nebude. Sněmovna ho dnes na návrh Senátu vyřadila z novely zákona o potravinách. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) senátní návrh podpořil. Do novely se kvóty na potraviny dostaly ve Sněmovně na základě pozměňovacího návrhu poslanců SPD. Měly se už od příštího roku vztahovat na obchody s plochou nad 400 metrů čtverečních a na zákonem stanovené potraviny.
Covidová doba nám dává čas na to, abychom si rozmysleli, co budeme dělat se životem, až pandemie skončí. Určitě se nám osvědčilo zpomalení, které přineslo prostor pro přemýšlení, a nejspíš nám zůstane radost i z tak samozřejmých věcí, že se můžeme navštěvovat, posedět v hospodě anebo jít do kina či muzea. V každé době se někde za obzorem tvořily těžké mraky a tato doba je dost rychlá na to, aby projasnění oblohy netrvalo dlouho a opět se trochu zatáhlo. Jen o povaze těch mraků toho zatím mnoho nevíme.
Senát odmítl povinný podíl tuzemských potravin v českých obchodech. Novelu zákona o potravinách, která měla kvóty zavést již od příštího roku, ve čtvrtek vrátil Sněmovně s návrhem na vypuštění tohoto sporného návrhu. Do vládní novely se kvóty dostaly ve Sněmovně na základě pozměňovacího návrhu poslanců SPD. Kvóty by se měly vztahovat na obchody s plochou nad 400 metrů čtverečních. Očekává se, že Poslanecká sněmovna kvóty znovu nepodpoří.
Senátoři se chystají smést návrh na potravinový socialismus, který by přinesl pouze podpultové zboží a mezinárodní spory. Tak totiž odborníci nazývají záměr na zavedení prodejních kvót na české potraviny v obchodech, který by měl platit už od příštího roku. Návrh SPD, ANO, ČSSD, Trikolóry a KSČM ale chystají senátoři vrátit zpět do Poslanecké sněmovny. Na přehlasování pak poslanci potřebují většinu 101 hlasů, kterou ale nemusejí získat.
Kvóty na české potraviny jsou nelogické, narušují soutěžní prostředí a z Evropské unie nás čeká pouze finanční sankce. Tvrdí to předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna, který dopisem varuje senátory před přijetím tvrdé regulace trhu. Senát totiž návrh na povinné kvóty bude projednávat a s největší pravděpodobností je smete ze stolu. Mlsna pro Echo24 také uvedl, že nikdo z poslanců se ho nesnažil kontaktovat, zda je tato regulace proti soutěžnímu právu.
Víc než sedmiletá éra vlády Andreje Babiše velmi významně ukrajuje a omezuje svobodu. Začíná mít čím dál víc diktátorských, mocenských rysů. Prosazují se samozřejmě zcela demokratickou cestou. Řádně přes parlament. A rozhodně v tom nejede Andreje Babiš sám. Má v tom okrajování svobody celou armádu ochotných pomahačů z řady stran od partnerské sociální demokracie a komunistů přes SPD Tomia Okamury, Trikolóru Václava Klause mladšího, a dokonce některé křesťanské demokraty, kteří se počítají do středopravicové předvolební koalice spolu s ODS a TOP 09. Řadu z nich motivují vlastní ekonomické nebo politické zájmy.
Prakticky všechny banány dovážené do zemí mírného pásma patří k odrůdě Cavendish. V posledním desetiletí se po plantážích šíří houbová infekce, která je zabíjí. Není jisté, zda banány z našich obchodů nezmizí – dost možná bude potřeba genetická modifikace. Při pohledu na osmimetrový banánovník kymácející se ve větru se tomu nechce věřit, ale jeho kmen není ze dřeva.
Regulace zahraničních potravin pod rouškou potravinové soběstačnosti schválená sněmovnou stále nadzvedává ze židle odborníky a také politiky. Návrh totiž nyní míří do Senátu, kde je už teď podroben tvrdé kritice. Podobně o snaze poslanců SPD, ANO, ČSSD, Trikolóry a KSČM hovoří i čeští potravináři nebo vinaři, kteří se obávají o svou budoucnost. Zároveň se také rozjíždějí kroky k uvalení sankcí na Českou republiku za to, že chce zamezit volnému obchodu.
Socialistický výmysl, který přinese pouze podpultové zboží a může Českou republiku uvrhnout do soudních sporů a obchodních válek. Tak kritici popisují protlačení regulace českých potravin v obchodech, podle kterého by příští rok bylo povinně v supermarketech 55 procent tuzemských potravin. Zákazníci by kromě nabídky produktů mohli počítat také s tím, že českým potravinám ubude konkurence a paradoxně se tím navýší cena zeleniny a dalších potravin.
Za prodej potravin dvojí kvality, tedy zaměnitelných s výrobky v jiných státech EU, ale s jiným složením, bude hrozit pokuta až 50 milionů korun. V novele zákona o potravinách to ve středu schválila sněmovna. Původní vládní návrh ale zmírnila tak, že bude muset jít o podstatně odlišné složení nebo vlastnosti. Výjimky budou muset být odůvodněny a spotřebitel o nich bude muset být informován. Novelu nyní dostane k projednání Senát.
Osm zemí Evropské unie prostřednictvím dopisu předsedovi sněmovního zemědělského výboru Jaroslavu Faltýnkovi (ANO) vyjádřilo výhrady vůči zvažovaným kvótám na vybrané české základní potraviny, o kterých by mohla ve středu rozhodovat Sněmovna. V případě schválení zákona by podle velvyslanců Německa, Francie, Itálie, Nizozemska, Rakouska a Belgie a zástupců velvyslanců Polska a Španělska, kteří dopis podepsali, mohlo jít o jasnou diskriminaci zahraničních výrobků, která je na jednotném trhu v unii nepřípustná.
Zákonodárci mají v současné chvíli na stolech návrh na tvrdou změnu, která by se dotkla jak obchodníků, tak hlavně zákazníků. Hnutí SPD totiž navrhuje, aby od příštího roku bylo v regálech velkých obchodů 55 procent vybraných potravin z tuzemské výroby. Každým rokem by se pak regulace navyšovala, až by v roce 2028 dosáhla 73 procent. Kritici návrh považují za návrat do socialismu a varují, že pokud zákon projde, půjde po něm tvrdě Evropská unie.
Je to trápení věčné, nebo přinejmenším stoleté. Jak na Štědrý večer povečeřet, aby to bylo jídlo tradiční, a přitom ne každý rok úplně stejné? Není ostuda si tím lámat hlavu teď, tahle otázka doprovázela Vánoce vždy, pokud lidé zrovna nemuseli řešit válku nebo hospodářskou krizi. Časopis Eva, který byl rukovětí moderní ženy ve dvacátých letech minulého století, nabízel odpověď hned na několika stranách.
Zásadní regulace na potravinářském trhu stále hrozí. Návrh na zavedení kvót na české produkty v tuzemských obchodech totiž směřuje do finálního třetího čtení v Poslanecké sněmovně poté, co ho zemědělský výbor podpořil. K návrhu SPD se přidali poslanci vládní koalice spolu s komunisty. Pokud by tato změna prošla, dočkala by se pravděpodobně tvrdé reakce ze strany Evropské unie.
Růst cen potravin zpomalil, zůstávají však stále vysoké a vzhledem k setrvačnosti faktorů, které růst ovlivňují, si lidé „oddechnou“ až v příštím roce.
