Ceny některých potravin ještě porostou, lidé si oddechnou až v příštím roce
Růst cen potravin zpomalil, zůstávají však stále vysoké a vzhledem k setrvačnosti faktorů, které růst ovlivňují, si lidé „oddechnou“ až v příštím roce.
Růst cen potravin zpomalil, zůstávají však stále vysoké a vzhledem k setrvačnosti faktorů, které růst ovlivňují, si lidé „oddechnou“ až v příštím roce.
I v době koronavirové krize stále hrozí, že se podaří schválit návrh na povinného podílu českých potravin v obchodech. Původní snaha poslanců hnutí ANO o 85procentní podíl nakonec nevyšla, ale po pozměňovacím návrhu šéfa nejsilnějšího poslaneckého klubu Jaroslava Faltýnka je nadále ve hře 65procentní podíl. Proti jsou zejména zástupci obchodů, podle kterých by občany čekalo jen zdražení a konečnou výhodu by čerpal premiér Andrej Babiš a jeho firma Agrofert.
Zákaz prodeje v neděli spolu s omezením otevírací doby nechápou ekonomové ani někteří prodejci. Podle nich bude mít nařízení přesně opačný efekt a povede k větší koncentraci lidí v prodejnách.
O povinné podíly českých potravin na pultech řetězců se začala zajímat Evropská komise.
Zdražování základních potravin pokračuje, ceny navíc v České republice rostou výrazně rychleji než ve zbytku EU. Jenom kilo vepřového za rok poskočilo o 25 korun a podobně rostla také cena ovoce nebo mouky. Situace tak začíná být kvůli rostoucí inflaci pro některé rodiny kritická. Přestože byl květnový růst inflace nižší než v dubnu, zůstal však nadále nad předpokladem trhu.
Návrh na povinné kvóty českých potravin v obchodech, který podporují někteří poslanci koalice i opozice, naráží nejen u politiků, ale také u velkých potravinářských firem, které jsou proti.
Návrh na 85 procent domácích potravin v obchodech se sice dostal k ledu, přesto stále hrozí, že projde lehčí kompromisní varianta. Hnutí ANO chce totiž dohodnout kompromis, který by byl pro komunisty i SPD vhodnější. Kritici ale nechtějí o žádných dohodách ani slyšet. Podle nich by bylo pro všechny nejlepší, aby pokus osekat zahraniční nabídku potravin předkladatelé stáhli a již nevytahovali.
Tentokrát se na pohřbu devadesátek podílí coby jeden z předkladatelů syn Václava Klause. Pokud tohle má být projev „nového normálu“, kdy se po koronakrizi věci už nebudou vracet do původního stavu, tak potěš.
V zemědělství chybí pracovníci, může proto ještě více zdražit ovoce i zelenina. Stát přitom platí mzdu lidem, kteří zůstávají doma. Nouzové navýšení podpory v nezaměstnanosti tak podle ekonoma Lukáše Kovandy není žádoucí. Rostoucí ceně zeleniny přispívá také sucho, kterým trpí celé evropské zemědělství.
Je to fakticky cesta k potravinářskému monopolu Agrofertu. Z Kostelce už nebudou jen párky, ale v dohledné době i ústřice, krevety nebo mušle.
Nápad části poslanců jak podpořit tuzemské zemědělce a potravináře cupují odborníci i politici.
Opatření v boji proti koronaviru mohou neblaze dopadnout na letošní sklizeň zemědělských produktů a do budoucna tedy i na cenu potravin. Pěstitelům všude v Evropě totiž chybějí pracovníci. Důvodem jsou právě opatření kvůli onemocnění COVID-19 včetně výrazného omezení pohybu lidí. Týká se to rovněž Česka. Ze zahraničních brigádníků je nyní v České republice jen zlomek obvyklého počtu.
Češi kvůli obavám z šíření nemoci Covid-19 mnohem více nakupují potraviny přes internet. Firmy, které jim nákup rozváží, ale nejsou schopny na tak extrémní nápor rychle reagovat. Nákupy k zákazníkům dovezou v lepším případě po několika dnech. Například Tesco je dokonce tak vytížené, že nejbližší termín pro dovoz potravin zákazníkům domů uvádí až konec nadcházejícího týdne, tedy konec března.
S neustále se blížící epidemií koronaviru roste mezi Čechy strach.
Česko dosud nemá jediného občana, u kterého by byl potvrzen nový typ koronaviru. Přesto Češi na nic nečekají a skupují nejen roušky a respirátory, ale nově i trvanlivé potraviny. Internetové obchody hlásí, že lidé ve velkém vykupují například rýži či těstoviny, obří zájem je také o balenou vodu, olej, mouku a konzervy.
Cibule, okurka či brambora za několik korun? Zapomeňte.
Sbohem rajčata, papriky, lilky, jahody, melouny… Zelená ideologie dopadla nově na zemědělce a tím i na spotřebitele. Letos v zimě budou francouzské ekologické stánky poprvé, aspoň teoreticky, bez letního ovoce a zeleniny.
Jsou všude: myšleno lidské zásobní tuky. Při každém výletu na ulici si sami můžete spočítat množství břich, podbradků a širokých zadnic, které kolem vás kolébavým krokem procházejí. Mnozí z nás ostatně vidí to samé každé ráno – v zrcadle. A málokdo má z toho pohledu radost. Ztloustli jsme, a tím nejsou myšleni jenom Češi.
Dobrou chuť, pokud právě obědváte. Ale při hodnocení podávané stravy je třeba se chovat ostražitě. Příkladem buďtež aktuální peripetie v životě publicisty a historika Toma Nicholse. Má účet na Twitteru a dopustil se tam názoru, což neměl dělat. Nedokázal se ovládnout a reagoval na výzvu uživatele Johna Beckera, který chtěl, aby lidé formulovali nějaké kontroverzní stanovisko o jídle.
Nebývale ostrou reakci vyvolala novela zákona o významné tržní síle, kterou vypracovalo ministerstvo zemědělství. Podle kritiků je návrh špatně napsán, protože nejvíce dopadne finančně na podnikatele a zároveň na zákazníky v obchodech. Spolu s tím povede k byrokratickému zatížení, kdy se budou muset upravovat miliony smluv. Zastání našlo ministerstvo zemědělství u agrárníků, kteří mají jakékoliv kritické hlasy za pohádky. Podle nich musí být navíc zákon přijat co nejdříve.
Brambory se během letošního roku staly s lehkou nadsázkou exkluzivní potravinou. Cena kila šla kvůli loňskému suchu mnohdy k 30 korunám. Brambory byly nejdražší v historii. To se však týkalo i jiných potravin. Například cibule stála i přes 40 korun. S podzimem však bramborářská krize pomalu končí, což vede ke snižování cen. Brambor však stále není dostatek, aby se ceny vrátily do původních hodnot.
Velké obchodní řetězce už možná nebudou moci pořádat slevové akce na vybrané zboží.
Zastupitelé za dánskou „zelenou“ stranu Alternativa chtějí, aby z jídelníčků pečovatelských center, školek a škol v Kodani zmizelo červené maso.
Spotřebitelské ceny letí vzhůru kvůli nákladům za bydlení, potraviny nebo vodné a stočné. Srpnová inflace dosáhla 2,9 procent, tedy stejně jako minulý měsíc. Podle dřívějších odhadů však měla být znatelně mírnější, kdy Česká národní banka (ČNB) odhadovala růst 2,6 procenta a ministerstvo financí 2,7 procenta. Podle ekonomů se vysoká hodnota okolo tří procent bude pohybovat i nadále, protože se počítá s navýšením spotřebních daní.
Hamburger je symbolem Ameriky, nezdravého životního stylu a fast foodu. Moderní podoba tohoto sendviče vznikla nejspíše v polovině 19. století, kdy se nějaký génius rozhodl umístit karbanátek mezi dvě půle housky. Vzhledem k tom, že masovou placku přivezli do USA nejspíš němečtí emigranti, kteří nejčastěji vyplouvali z Hamburku, promítlo se jméno přístavního města do názvu nového pokrmu.
Mezi ovocem a zeleninou se banány nejvíce vyvážejí do ostatních zemí v rámci Evropské unie. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) se mezi lednem a červnem uskutečnil vývoz banánů v objemu 30 tisíc tun zboží v hodnotě 657 milionů korun. U exportu jablek se například ve stejném období jednalo pouze o necelých 5 tisíc tun v hodnotě 41 milionů korun. Zásluhu na tom má reexport, který se usnadnil vstupem země do Evropské unie v roce 2004. Za 19 let se pak vývoz banánů navýšil o 200 procent.
Německé organizaci pro ochranu zvířat se podařilo pořídit záběry brutálního zacházení s krocany na farmě v Maďarsku v souvislosti s transporty zvířat na jatka do Německa. Na záběrech je vidět, jak pracovníci farmy zvířata bijí, kopou do nich a silou je rvou a házejí do vozů. Farmu přitom vlastní švýcarský koncern Bell Food Group. Ochránci zvířat zmiňují i chovy v Česku. Informují o tom německá i švýcarská média, například veřejnoprávní televize ZDF.
Běžný nákup se Čechům neustále prodražuje. Ceny základních zemědělských produktů jako jsou brambory, cibule či zelí dosahují rekordních čísel.
Kilo brambor k třiceti korunám, cibule mnohdy i přes čtyřicet korun. Nepříznivé počasí se nadále odráží v rostoucích cenách potravin, například brambory jsou na svém historickém maximu. Dokazují to nejnovější čísla ČSÚ. Odborníci přitom předpokládali, že ceny přestanou stoupat s příchodem nové úrody. Bohužel se tak nestalo, mohou za to především výkyvy počasí a nedostatek srážek. Pokud v příštích týdnech nezaprší, může se situace ještě zhoršit.
Tak drahé české potraviny včetně piva nebyly nikdy, upozornila agentura Bloomberg. Nutno dodat, že před zdražováním Čechy nezachrání ani to, že dotují zemědělce nejvíc v Evropské unii. Je to pravý opak toho, co dlouhá léta tvrdí zemědělští lobbisté, ovšem podle údajů Evropské unie podporujeme agrární sektor nejvíc s jedinou výjimkou Finů, kteří hospodaří v krušných podmínkách za polárním kruhem.