Kdyby se volby do Poslanecké sněmovny konaly v srpnu, nejvíce hlasů by získalo hnutí ANO. Podle srpnového volebního modelu agentury Kantar CZ pro Českou televizi (ČT) by ANO obsadilo první místo s podporou 33 procent voličů. Výsledek je podobný červnovému průzkumu, hnutí však od února mírně ztrácí na přízni voličů, upozorňuje Kantar. Po dlouhé době se přes pětiprocentní hranici přehoupli i Motoristé.
Volby do Poslanecké sněmovny, které se konají za 40 dní, by vyhrálo hnutí ANO s 33 % hlasů. Koalice Spolu je na druhém místě, mírně posílilo na 21,3 procent. Do Poslanecké sněmovny by se ještě dostalo na třetím místě SPD, těsně za nimi Starostové, Piráti a Stačilo. Ostatní uskupení by pětiprocentní hranici nepřekročila. Vyplývá to z nového průzkumu STEM pro CNN Prima News. Na prvním místě zůstává hnutí ANO, které znovu mírně posílilo a drží si tak náskok před veškerou konkurencí.
Hnutí ANO by podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM získalo 32,5 procenta hlasů, koalice Spolu pak 20,1 procenta. Podle analytiků STEMu se Spolu nedaří prorazit skleněný strop daný kauzou bitcoin. Na novém maximu jsou pak Piráti, kteří by získali přes devět procent hlasů. Výzkumníci ze STEM prováděli šetření pro CNN Prima News ve třech vlnách, a to od 24. července do 12. srpna. Dotazování se zúčastnilo více než 1 500 respondentů z celé republiky.
Drtivá většina Němců je přesvědčena, že páteční schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem nepřinese příměří ve válce na Ukrajině. Vyplývá to z průzkumu pro veřejnoprávní televizi ZDF, podle něhož jen 13 procent dotázaných očekává, že se Trumpovi podaří vyjednat klid zbraní; 84 procent lidí si to nemyslí. Podle ZDF negativní očekávání Němců souvisí i s tím, co si myslí o Putinovi, který plnohodnotnou válku proti Ukrajině před třemi a půl lety rozpoutal.
Většina Ukrajinců nyní upřednostňuje ukončení války s Ruskem prostřednictvím jednání, zatímco ochota pokračovat v bojích až do vítězství oproti roku 2022 prudce poklesla. Vyplývá to z nedávného průzkumu pořízeného agenturou Gallup. Více než tři roky od začátku války dosáhla podpora Ukrajinců pro pokračování bojů až do možného vítězného konce nového minima. Podle červencového průzkumu 69 procent respondentů uvedlo, že upřednostňuje co nejrychlejší ukončení války vyjednáváním
O šokujícím výsledku nedělního průzkumu volebních nálad agentury Forsa píše německý server Die Welt. Pravicová Alternativa pro Německo (AfD) je totiž se ziskem 26 procent na prvním místě, na druhém místě je pak CDU/CSU kancléře Friedricha Merze, který slaví 100 dní ve funkci. Jeho středová koalice se sociálními demokraty (SPD) je na novém minimu, dohromady by totiž oba subjekty získaly jen 37 procent hlasů.
Srpnový volební model agentury NMS Market Research ukazuje, že se opozičním stranám se v posledních týdnech daří lépe mobilizovat voliče než vládnímu bloku. Hnutí ANO si udržuje výrazný náskok, ale s „pouze“ s 29,8 % hlasů, zatímco koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) opět oslabila na 18,7 %. Výrazně posílila menší opoziční uskupení – STAČILO! a Motoristé sobě. Už delší čas stoupají také Piráti.
Aktuální volební model STEM pro CNN Prima News se mírně liší od dalších předvolebních průzkumů z posledního týdne. Hnutí ANO zaznamenalo od minulého týdne mírný pokles, přesto by podle aktuálního průzkumu STEM vyhrálo volby s 31 procenty hlasů. Koalice Spolu, tedy ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, by skončila na druhém místě s 21,3 procenty hlasů. Třetí místo stále hájí hnutí SPD s 13,2 procenty před STAN s 10,5 procenty. Motoristé si mírně polepšili.
Podle mezinárodních průzkumů patří Češi mezi dvacet až padesát nejšťastnějších národů světa, ale něco tady nehraje. Stále častěji se potkávám s psychiatry, kteří jsou zahlceni novými pacienty, se středoškolskými učiteli, kteří říkají, že u nich se sebepoškozuje asi pětina dětí, a už víckrát se mi stalo, že mi byla s povzdechem položena otázka: U nás v práci snad nikdo není šťastný, co se s námi stalo? Řekl bych, že být šťastný se bere jako důkaz úspěšnosti a stává se bez ohledu na to, jak se cítíme, „společenskou povinností amerického typu“.
Sněmovní volby by v červenci vyhrálo hnutí ANO, které by podle volebního modelu agentury Median získalo 33 procent. Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) by měla 19,5 procenta hlasů, hnutí SPD s podporou dalších stran 14 procent a hnutí STAN 11 procent. Piráty s podporou Zelených by volilo 7,5 procenta voličů a hnutí Stačilo! pět procent. Pod pětiprocentní hranicí potřebnou pro vstup do Sněmovny zůstali v červenci Motoristé, SOCDEM a Přísaha.
Celkem 69 % Ukrajinců nyní podporuje ukončení války s Ruskem prostřednictvím jednání, což je dramatický posun oproti roku 2022, kdy chtělo vyjednávat pouze 22 %, zatímco 73 % podporovalo boj až do vítězství, ukazuje průzkum Gallupova ústavu. Informoval o tom dnes ukrajinský anglicky psaný list Kyivpost. Přitom důvěra v prezidenta Volodymyra Zelenského mezi Ukrajinci klesla z 65 % v červnu na 58 % v červenci.
Hnutí ANO by podle volebního modelu agentury Ipsos na přelomu července a srpna vyhrálo volby se ziskem 34,9 procenta hlasů. Koalice Spolu, tedy ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, by měla 21,9 procenta. Do Sněmovny by se dostala také hnutí SPD a Starostové, stejně jako Piráti a hnutí Stačilo!, za které kandidují komunisté a sociální demokraté. V porovnání s předchozím červnovým průzkumem si polepšili hlavně Piráti, a to o zhruba dva procentní body.
Volební preference českých voličů se výrazně liší podle věku, pohlaví, vzdělání i materiálního zajištění. Ukazuje to rozsáhlý průzkum agentury STEM pro CNN Prima News, který mapoval vývoj politických sympatií ve druhém čtvrtletí 2025. Na základě více než sedmi tisíc odpovědí z dvanácti vln šetření vznikl detailní pohled na to, jak různé sociodemografické skupiny volí a jak se napříč společností profilují jednotlivé strany.
Polovina Čechů vnímá nově příchozí občany jiných národností za problém pro Českou republiku jako celek. Pouze pětina lidí se ale domnívá, že cizinci jsou problémem v místě jejich bydliště. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Statistici upozornili, že aktuální výsledky nelze kvůli změně metodiky srovnávat s podobnými průzkumy v minulosti. "Celkově převládá souhlas s negativními výroky o vlivu cizinců dlouhodobě žijících v ČR, zatímco pozitivní náhledy jsou spíše v menšině," uvedlo CVVM.
Volby by podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM vyhrálo hnutí ANO se ziskem téměř 33 procent hlasů. Na druhém místě je koalice Spolu, která by obdržela necelých 22 procent a rostla od posledního měření rychleji než ANO. Na třetím místě by bylo těsně SPD, na čtvrtém pak hnutí STAN. O půl procentního bodu by si přilepšili Motoristé sobě, nicméně po neúspěšném jednání o spolupráci s Přísahou by stále zůstali mimo sněmovnu.
Do obrany země by se byla ochotna zapojit více než polovina lidí, necelá polovina z nich i se zbraní v ruce. Většina Čechů ale neuvažuje o službě v armádě. Vyplývá to ze dnes zveřejněného průzkumu agentury STEM. Čtvrtina populace se vyjádřila pro navyšování výdajů na obranu na tři nebo pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Průzkum se uskutečnil od 12. do 26. června a zúčastnilo se ho 1059 dospělých respondentů.
Z aktuálního čtvrtletního volebního modelu agentury STEM vyplývá, že pokud by se volby do Poslanecké sněmovny konaly nyní, hnutí ANO by v naprosté většině krajů s přehledem zvítězilo. Vládní koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) by vedla pouze v Praze, a to se znatelným náskokem, ale také o dost horším výsledkem než posledně. Oproti výsledkům z voleb v roce 2021 je to výrazný posun.
Z národnostních skupin v Česku jsou nejméně populární Romové, po nich následují Arabové a Rusové. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM). Vztah obyvatel Česka k Ukrajincům, jejichž podíl v zemi v posledních letech stoupl kvůli příchodu lidí prchajících před ruskými okupanty, je většinou neutrální. Nejvíce pozitivních hodnocení v průzkumu mají Češi a po nich Slováci. Lidé měli v průzkumu uvést svůj vztah ke 14 národnostním skupinám žijícím v Česku.
Volby do Sněmovny by nyní vyhrálo hnutí ANO, které si v aktuálním volebním modelu agentury STEM oproti minulému týdnu polepšilo na 31,5 z 30,9 procenta. Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) naopak mírně oslabila na 19,4 procenta. Na třetí místo se vrátilo hnutí SPD s 12,8 procenta hlasů, s těsným odstupem následuje STAN s 12,2 procenta. Do Sněmovny by se dostali ještě Piráti s podporou 8,1 procenta voličů a hnutí Stačilo!, jehož obliba vzrostla na letošní maximum 7,4 procenta.
Průzkum, který děsí. Mladí přestávají věřit v demokracii. Demokracie je pod tlakem nejen zvenčí, ale i zevnitř. Tak popsala média studii publikovanou institutem YouGov na téma podpory demokracie v nejmladší věkové kategorii 16–26 let ve vybraných evropských zemích.
Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který provedl institut Allensbach pro deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ), je většina Němců proti zákazu strany Alternativa pro Německo (AfD). Průzkum se uskutečnil mezi 4. a 16. červencem a zúčastnilo se ho celkem 1054 respondentů. Proti zákazu se vyslovilo 52 % respondentů, zatímco pouze 27 % jej podpořilo. O zprávě informuje Die Welt. Výrazný rozdíl v názorech samozřejmě panuje mezi obyvateli východního a západního Německa.
Češi se nyní více obávají sucha a politiky Ruska, naopak se od posledního měření před čtyřmi lety zmírnily jejich obavy z příchodu migrantů. I nadále považují lidé za největší nebezpečí pro Česko islámský fundamentalismus, terorismus a mezinárodní organizovaný zločin. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu agentury STEM. Respondenti v průzkumu označovali na devítibodové škále, jak velké nebezpečí pro Česko představují jednotlivé okolnosti.
Sexting, tedy posílání a přijímání sexuálně laděných zpráv, je mezi dospívajícími poměrně častou aktivitou, po které se dívky často cítí hůř než chlapci. Nasvědčují tomu zjištění vědců z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. O studii Interdisciplinárního týmu pro výzkum internetu a společnosti (IRTIS) informoval mluvčí univerzity Radim Sajbot. Konsensuální sexting, tedy aktivitu se souhlasem zúčastněných, považují vědci za součást dospívání.
V Česku opět převažují zastánci trestu smrti nad jeho odpůrci. Souhlasí s ním 52 procent lidí starších 15 let, nesouhlas s jeho existencí vyjádřilo 45 procent. Výsledky průzkumu z přelomu května a června ve středu na svém webu zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). V průzkumu před dvěma lety byla poprvé v historii České republiky většina lidí proti trestu smrti. Trest smrti byl v Československu zrušen v roce 1990 po pádu komunistické totality.
V Česku v posledních letech ubylo rodičů, kteří považují fyzické tresty za součást výchovy. Zatímco předloni tak plácnutí přes zadek či pohlavek bralo 36 procent matek a otců, letos 11 procent. Víc je naopak těch, kteří přiznávají, že potomky už víckrát uhodili, ale litovali toho, omluvili se a už to neudělají. Před dvěma lety jich bylo 12 procent, teď 17 procent. Ukázal to průzkum psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Odpovídalo 1020 rodičů.
Motoristé svolali na sobotu do Olomouce sněm a nazvali ho krizovým. Volební lídři budou s delegáty řešit aktuální situaci strany, volební preference a přístup strany k poslední fázi kampaně před sněmovními volbami. Informovala o tom mluvčí strany Barbora Šťastná. Tři měsíce před volbami se v průzkumech veřejného mínění Motoristé pohybují těsně kolem hranice pro vstup do dolní parlamentní komory. Podle aktuálního modelu STEM by Motoristé sobě získali 3,5 procenta, před týdnem čtyři procenta.
Kauza okolo přijetí bitcoinů ministerstvem spravedlnosti pod vedením exministra Pavla Blažka se v průzkumech nijak drtivě neprojevila. Největší propad, tedy dvou procentních bodů, zaznamenal model agentury Median, který ale vznikal „v době, kdy kauza vypukla“. V ostatních modelech od začátku kauzy koalice Spolu stagnuje. Ani na voliče hnutí ANO pokračování kauzy Čapí hnízdo vliv nemá. Experti se shodují, že vládní i opoziční strany mají pevné jádro podporovatelů, které externí vlivy nerozhodí.
Česká republika se před letošními říjnovými sněmovními volbami seznamuje s novým jevem: systematickému zpochybňování férovosti voleb. Nedůvěra ve volební proces sílí nejen mezi lidmi, ale zejména mezi některými opozičními či mimoparlamentními politiky. Koaliční představitelé varují, že podobná rétorika může vážně poškodit důvěru ve volby a ohrozit samotné demokratické základy země. Více jsme psali zde.
Z krajů v Česku má koalice Spolu, tvořená vládními ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, větší podporu než opoziční ANO jen v Praze, vyplývá ze spojeného volebního modelu agentury STEM pro jednotlivé regiony za březen až červen. V Jihomoravském kraji má ANO před Spolu jen zhruba pětiprocentní náskok, ve Středočeském kraji šestiprocentní. V Moravskoslezském kraji naproti tomu ANO vede před Spolu o víc než 22 procentních bodů a jen o málo třetí je kandidátka SPD se třemi menšími stranami.
Téměř dvě třetiny dospělých míní, že by v Česku měla být přísnější regulace alkoholu. Většina dotázaných by byla pro zákaz propagace alkoholických nápojů na akcích pro mladé, pro omezení reklamy či prodeje na benzínových pumpách a v automatech či pro zrušení daňové výjimky pro tiché víno. Ukázal to průzkum think tanku Ministr zdraví, který v dubnu provedla společnost Behavio. V dubnu jí odpovídala tisícovka lidí. Zjištění jsou reprezentativní.
