Situace krátce před volbami zůstává značně nejistá. Volební modely shodně ukazují na nejsilnější strany, ale také na skupinu stran oscilujících kolem pětiprocentní hranice, jejichž vstup do sněmovny může zásadně ovlivnit povolební vyjednávání. Stále také ve hře zůstává téměř třetina lidí - až 2,8 milionu voličů, kteří váhají, kterou stranu podpořit.
Není nic staršího než včerejší průzkumy. Přesně dva týdny před volbami jsou stále desítky procent voličů nerozhodnuty, komu dají svůj hlas. A jestli vůbec volit půjdou. Podle sociologů z výzkumných agentur je letos společnost kvůli výrazné neukotvenosti a těkavosti voličů výrazně rozkolísanější než před kterýmikoliv předchozími volbami. Ve finiši už budou rozhodovat čistě emoce.
Změny klimatu považují v Česku za závažný problém více než čtyři pětiny lidí ve věku od 15 do 20 let. Dvě třetiny mladých pokládají za důležité, aby Česká republika snižovala své emise skleníkových plynů bez ohledu na postup jiných zemí. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků průzkumu, který připravila katedra environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně a organizace Green Dock ve spolupráci s organizací Člověk v tísni.
Škodlivý vliv sociálních sítí na lidskou psychiku je jedno z velkých témat posledních let. Další pozoruhodné informace k němu v končícím týdnu přinesl americký deník The Wall Street Journal. Získal asi rok staré záznamy o interním výzkumu firmy Facebook, ke které patří i mezi mladými populární sociální síť Instagram. Asi třetina (32 procent) dospívajících uživatelek v něm uvedla, že ve chvílích, kdy vnímají problematicky vlastní tělo, Instagram jejich potíže ještě zhorší.
Jak skutečně dopadnou volby se bude zřejmě rozhodovat až v posledních dnech. Současné průzkumy, které budí značné vášně, odráží pouze momentální náladu voličů, z nichž je navíc značná část nerozhodnutá. Jak se nakonec mohou výsledky avizované několik týdnů dopředu lišit od reality ukazuje i pohled na poslední volby do sněmovny. Zhruba měsíc před říjnovými volbami roku 2017 se zdálo, že hned za značně unikajícím hnutím ANO na prvním místě bude následovat „triumf“ levice. Druhé a třetí místo měli podle agentur Median,
Zásadní otázka, zda lze považovat automaticky celé Česko za ohnisko šíření epidemie covidu-19, se objevovala opakovaně v řadě rozsudků, kterými Nejvyšší správní soud (NSS) rušil nezákonná nařízení ministerstva zdravotnictví. Podle soudu se resort zejména neobtěžoval svůj postup vysvětlit. Nyní musí tuto otázku znovu projednat rozšířený senát soudu a rozhodnout, zda dosavadní judikaturu nezvrátí.
Volby do Sněmovny by v srpnu podle modelu agentury Median vyhrálo hnutí ANO, které by podpořilo 27 procent voličů. Druhá by byla koalice Spolu, tvořená ODS, KDU-ČSL a TOP 09, s 21 procenty hlasů a o půl procentního bodu méně by mělo uskupení Pirátů a STAN. Do dolní parlamentní komory by se s devíti procenty hlasů ještě dostalo SPD a se šesti procenty komunisté. Těsně pod pětiprocentní hranicí vstupu do Sněmovny by skončila vládní ČSSD. Vyplynulo to z dnešního průzkumu Medianu.
Dřívější předpoklady se naplnily a k premiéru Andreji Babišovi (ANO) se vrací voliči, kteří s uklidněním situace „zapomněli“ na tuhé jarní měsíce a tvrdé a často nezákonné vládní restrikce. Ve hře pak zůstává podle průzkumů také až třetina pevně nerozhodnutých voličů, kteří mohou s preferencemi stran v příštích týdnech zamávat. O ty se však mezi sebou nejspíše „poperou“ zejména klesající opoziční koalice.
Do voleb zbývá něco kolem čtyřiceti dnů a naplňuje se scénář, na který jsme na stránkách Echa upozorňovali už na jaře. Když ustoupí čínský virus, vládě Andreje Babiše se podaří rozjet očkování populace a opozice zůstane jen u programu Antibabiš, dlouhodobý pokles voličských preferencí hnutí ANO, který začal na přelomu roku, se zastaví. Poslední dva průzkumy veřejného mínění reflektující nálady voličů ze srpna dokonce ukazují, že Andrej Babiš dohnal ztrátu a míří ke 30 procentům. Je to neuvěřitelné nebo nepochopitelné?
Hnutí ANO by znovu s výrazným náskokem vyhrálo volby, ukazuje předvolební průzkum. Podle společnosti Kantar, která srpnový model pro Českou televizi vypracovala, by ANO získalo 27,5 %, zatímco druhá koalice SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) 21 %, stejnou podporu by získala také koalice Pirátů a Starostů. Obě koalice dále ztrácejí. Na třetím místě by s 10 % skončila SPD, čtvrtá je Přísaha Roberta Šlachty, kterou by volilo 6 % dotázaných.
Hnutí premiéra Andreje Babiše zvyšuje náskok, podle aktuálního modelu STEM pro CNN Prima News má padesát dnů před volbami podporu 31,1 % voličů. Druhá je koalice SPOLU s 21,7 % a třetí koalice Pirátů a STAN 18,7 %. Tyto strany by doplnili v Poslanecké sněmovně ještě SPD s 11,2 % a komunisté s 5,8 %. Vládní ČSSD by se podle průzkumu do sněmovny se ziskem 4,6 % nedostala.
Předpokládaný nástupce Angely Merkelové v berlínském kancléřství Armin Laschet má několik týdnů před německými parlamentními volbami problémy. Jím do voleb vedená CDU/CSU v poslední době padá stále dolů. Podle dnes zveřejněného průzkumu společnosti Forsa ztratila unie za týden tři procentní body a nyní by ji volilo jen 23 procent voličů. Stále se sice drží těsně v čele, ale aktuální čísla ukazují už možnost zcela jiných povolebních koalic.
Sněmovní volby by v červenci podle modelu agentury Median vyhrálo hnutí ANO, které má stále 26 procent. Druhá by skončila koalice Spolu se ziskem 21,5 procenta. Oproti červnu si vyměnila pozici s koalicí Pirátů a STAN, kteří s podporou 20 procent klesli na třetí místo. Za nimi následuje SPD a hnutí Přísaha Roberta Šlachty, které je stejně jako v červnu před KSČM i ČSSD. Sociální demokraté jsou podle červencového modelu těsně pod hranicí vstupu do Sněmovny.
Skoro 17 procent Poláků si myslí, že Polsko by mělo vystoupit z EU. Vyplývá to z průzkumu agentury SW Research, který zveřejnil deníkRzeczpospolita. Opačný názor vyjádřilo téměř 63 procent dotázaných. Nejzáporněji se k případnému odchodu Polska z EU v průzkumu stavěli padesátníci a lidé vysokoškolsky vzdělaní, jakož i lidé s nižšími příjmy, zatímco pro odchod byli spíše muži než ženy (v poměru 22 ku 12 procentům) a více než pětina obyvatel malých měst s méně než 20 000 obyvateli.
Poslední měsíce v průzkumech veřejného mínění koalice Pirátů a STAN narazila na strop. Jakkoliv tato K2 na jaře připomínala neporazitelnou armádu na pochodu, dnes osciluje kolem 20 procent. Nad ní jsou ANO a v novém průzkumu CVVM i koalice Spolu (K3). Špičky Pirátské strany hledají důvody především v pomluvách a dezinformacích.
Volby by v červenci vyhrálo hnutí ANO pouze s těsným náskokem na koalice SPOLU a Pirátů s hnutím STAN. Na čtvrtém místě by skončila SPD, do sněmovny by pak pronikli ještě komunisté a také ČSSD. Robert Šlachta se svým hnutím Přísaha by skončil pod pětiprocentní hranicí. Ukázal to červencový průzkum společnosti CVVM. Výsledný volební model pracuje s pravděpodobností, zda respondent dorazí k volbám, zohledňuje váhání voličů mezi více stranami a reprezentativitu souboru na minulé volební chování.
Sedm měsíců poté, co byl v Česku naočkován proti covidu-19 první člověk, stále téměř čtvrtina Čechů očkování nevěří. Mají obavy z rychle vyvinuté vakcíny, vedlejších účinků a dlouhodobých následků a nechtějí se nechat očkovat. Skeptičtí k vakcíně jsou hlavně mladší generace. Naopak asi třetina dotázaných se podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Akademie věd ČR ještě naočkovat nechá.
Červnový volební model společnosti STEM přisuzuje vítězství ve volbách do Poslanecké sněmovny hnutí ANO. Jde už o několikátý průzkum v řadě, v němž se hnutí Andreje Babiše vrátilo na první příčku. Dostalo by 26,7 procenta hlasů před druhými Piráty a STAN s 24,1 procenty hlasů. Třetí by skončila koalice Spolu, brala by 17,4 procenta. Čtvrtá by byla SPD Tomia Okamury. I podle tohoto průzkumu by do sněmovny těsně proklouzlo i hnutí Přísaha Roberta Šlachty.
Podpora hnutí ANO se zvýšila a podle modelu agentury Median by volby do Sněmovny v červnu vyhrálo s 26 procenty hlasů. Po čtyřech měsících se tak opět dostalo v průzkumu do pozice lídra, kde vystřídalo koalici Pirátů a Starostů. Tu by podpořilo 21,5 procenta lidí. Následovala by koalice Spolu, kterou tvoří ODS, lidovci a TOP 09, s 20 procenty hlasů. Do dolní parlamentní komory by se ještě dostalo SPD a hnutí Přísaha před KSČM a ČSSD se zhruba pěti procenty hlasů. Vyplynulo to z průzkumu agentury Median.
Andrej Babiš se opět jako každý rok snaží prosadit zvýšení důchodů nad rámec, který diktuje zákon. Speciální bonusy pro seniory nemají s ekonomickou ani sociální logikou nic společného. Jestli nebyl někdo v posledním velmi těžkém lockdownovém roce a půl ohrožen, byli to vedle zaměstnanců státu důchodci. Penze pravidelně chodí, ať je ekonomika zavřená vládními restrikcemi, nebo jede. Zvyšování důchodů nad zákonný limit má důvod jediný: nákup voličských hlasů, který je v zemi jako Česká republika nesmírně snadný. Penzisté jsou tady vazalové státu.
Původní převaha jedné strany ve volební koalici Pirátů a Starostů se mění. V průzkumech koalice dále oslabuje a podle toho nejnovějšího za tím stojí především úbytek potenciálních voličů na straně Pirátů. Ti si vzhledem k převaze hlasů vyjednali v možné budoucí vládě křeslo premiéra, podle předsedy STAN Víta Rakušana na tom však průzkumy nic nezmění.
Koalice Pirátů a hnutí STAN by s 24 % vyhrála volby, ale dlouhodobě oslabuje. Vyplývá to z výzkumu agentury Kantar, která tvoří volební modely pro Českou televizi. Druhé místo patří koalici Spolu a třetí příčku obsadilo hnutí ANO. Posiluje hnutí Přísaha a tradiční levicové strany by se do sněmovny nedostaly. Prezident Miloš Zeman v neděli řekl, po říjnových sněmovních volbách pověří sestavením vlády předsedu nejúspěšnější strany, nikoli lídra některé z volebních koalic.
Volby by nyní vyhrálo hnutí ANO se ziskem 24,5 procenta hlasů. Piráti a STAN by měli 22,5 procenta, pro koalici Spolu by se rozhodlo 19,5 procenta voličů. Do Sněmovny by se dostaly také SPD, KSČM a ČSSD. Vyplývá to z červnového volebního modelu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Podle něj není rozdíl mezi ANO a koalicí Pirátů se STAN statisticky významný. Poslední podobný průzkum CVVM uskutečnilo před deseti měsíci.
Zaplatit si PCR test kvůli dovolené je podle průzkumu společnosti Kalkulátor.cz ochotno 26 procent Čechů, 41 procent lidí by za něj dalo do 1000 korun. Raději by však Češi cestovali s tzv. covid pasem, jeho zavedení vítá 56 procent respondentů. Čeští cestovatelé jsou připraveni na nutnost nosit respirátory v hotelech, na pláži by ale takové nařízení snesla jen desetina. Lidé také myslí na pojištění, "covidové" spojené s hrazením nákladů v případě karantény si chce rozhodně zajistit 32 procent Čechů, vyplývá z průzkumu.
S pandemií postupně mizí i práce z domova. Jak ukazují nejnovější průzkumy, většina zaměstnavatelů má o tomto způsobu práce pochybnosti a chce zaměstnance vidět zpátky na pracovišti. K tomu se je chystají nalákat i řadou ústupků, jako je například zavedení pružnější pracovní doby. Některé firmy pak plánují nechat zaměstnance pracovat většinu času na dálku, personalisté však varují, že kvůli tomu mohou začít zaměstnance i ztrácet.
Z veřejné debaty a médií to vypadá, že společnost se posouvá čím dál víc doleva. Pozornosti a diskusím dominuje levicový pohled na svět. Ekonomicky i kulturně. V mnoha tématech se obojí proplétá. Mluví se o vzrůstající nerovnosti, chudobě, sociálně vyloučených, diskriminovaných, neudržitelném konzumu. A potřebě na to udržitelně reagovat.
Jestli ještě před pár měsíci se zdálo, že Piráti jsou už společně se Starosty jednou nohou na Úřadu vlády, poslední volební modely ukazují nový trend – i když stále vedou, jejich dominance dál neroste. Čísla mírně stoupají koalici Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL), ale také hnutí Přísaha Roberta Šlachty, které se veze na vlně protikorupční nálady. Poslední volební model agentury Kantar ho dokonce už posílá do Poslanecké sněmovny.
Pokud by se v květnu konaly volby do Poslanecké sněmovny, vyhrála by je podle agentury Kantar koalice Pirátů a Starostů s 26 procenty. Druhé místo by brala koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) s 21,5 procenty a až třetí by skončilo hnutí ANO Andreje Babiše, které by získalo 20 procent. Je to současně první volební model, podle něhož by se do dolní komory dostala Přísaha Roberta Šlachty, naopak preference sociální demokracie nadále klesají.
V květnu by podle agentury Ipsos volby do Poslanecké sněmovny vyhrála koalice Pirátů s hnutím STAN, brali by 23,7 procenta hlasů. Na druhé příčce by skončila koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) s 23,1 procenta, na třetí pak hnutí ANO s výsledkem 22,1 procenta. Do dolní komory by se ještě dostalo hnutí SPD s 10,2 procenty a komunisté s 5,8 procenta. Ve vzestupu pokračuje také Přísaha Roberta Šlachty.
Alespoň částečnou prokazatelnou imunitu vůči koronaviru má v Česku už více než polovina dospělých, ukázaly poslední informace z dlouhodobého výzkumu Život během pandemie. Buď jsou očkovaní alespoň jednu dávkou, nebo nemoc covid-19 prodělali v posledním půlroce. Spolu s odezníváním epidemie přibývá mezilidských kontaktů a lidé se vracejí na pracoviště. Už jen desetina účastníků výzkumu koncem května hlásila, že plně pracují z domova.
