Kauza okolo přijetí bitcoinů ministerstvem spravedlnosti pod vedením exministra Pavla Blažka se v průzkumech nijak drtivě neprojevila. Největší propad, tedy dvou procentních bodů, zaznamenal model agentury Median, který ale vznikal „v době, kdy kauza vypukla“. V ostatních modelech od začátku kauzy koalice Spolu stagnuje. Ani na voliče hnutí ANO pokračování kauzy Čapí hnízdo vliv nemá. Experti se shodují, že vládní i opoziční strany mají pevné jádro podporovatelů, které externí vlivy nerozhodí.

Sněmovní volby by v červnu vyhrálo hnutí ANO, které by podle modelu agentury Median stejně jako v květnu získalo 32 procent hlasů. Na druhém místě by s 19 procenty skončila koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09), která si pohoršila o dva procentní body. Kandidátka SPD s podporou dalších stran by byla třetí se 14 procenty. Hnutí STAN oslabilo na devět procent a Piráti posílili na osm procent. Do sněmovny by těsně prošla i hnutí Stačilo! a Motoristé sobě se shodným ziskem 5,5 procenta. Průzkum se konal právě v době, kdy vypukla kauza bitcoinů darovaných státu, kvůli které podal demisi ministr spravedlnosti Blažek.

Ostatní průzkumy, které se konaly už nějaký čas po začátku kauzy, nějaký obrovský propad Spolu neukazují. Volby by podle červencového modelu agentury NMS Market Research vyhrálo hnutí ANO, jeho podpora ale klesla na 28,7 procenta. Druhá koalice Spolu naopak meziměsíčně posílila na 21,5 procenta. Třetí SPD s podporou Trikolory, Svobodných a PRO by získalo 13,3 procenta hlasů, což je oproti červnovému průzkumu pokles o 3,4 procentního bodu.

Asi nejdůležitějším zjištěním z červencového modelu je podle agentury právě to, že preference koalice Spolu ustály kauzu miliardového daru bitcoinů. „Podpora koalice, i přes drobné zakolísání minulý měsíc, zůstává stabilní,“ uvedla politická analytička NMS Tereza Friedrichová. Upozorňuje ale, že kauza může mít podstatný mobilizační efekt na voliče opozice. V jejich očích se podle ní totiž dále potvrdilo, že koalice není schopna vládnout bez korupce a budou motivování hlasovat pro změnu.

Politolog: Voliči z jednoho tábora jen těžko přejdou do druhého

Koaliční uskupení Spolu i podle agentury STEM „zřejmě ustálo bitcoinovou kauzu“, v aktuálním průzkumu si oproti minulému týdnu pohoršilo o mírných 0,3 procentního bodu na 20,5 procenta. „Je otázkou, zda jde jen o dočasný výkyv a pokles bude v dalších týdnech pokračovat či zda se efekt kauzy již vyčerpal. Kauza je stále živá, ale přes prázdniny lze očekávat utišení vývoje,“ podotkli analytici STEM.

Hnutí ANO si v červnovém volebním modelu agentury Ipsos polepšilo proti květnu o jeden procentní bod na 35,1 procenta. Vládní koalice Spolu stoupla o necelý procentní bod na 21,4 procenta. Bitcoinová aféra se tak na jejích preferencích negativně neprojevila. Ve sněmovně by byli i Starostové, hnutí SPD, Piráti a koalice Stačilo!. Průzkum se uskutečnil od 24. do 29. června a zúčastnilo se ho 1035 lidí.

Hnutí ANO by vyhrálo volby do sněmovny, v červnu jeho podpora oslabila o jeden procentní bod na 33,5 procenta, koalice Spolu tvořená ODS, TOP 09 a lidovci si i po bitcoinové kauze drží 21 procenta. Do dolní komory by se dostalo ještě hnutí STAN, SPD a Piráti. Vyplývá to z volebního modelu agentury Kantar CZ, jehož výsledky zveřejnila Česká televize (ČT).

Průzkum poprvé zachytil dopady kauzy miliardového daru bitcoinů ministerstvu spravedlnosti. Na procentní zisk Spolu neměla kauza rovněž podle autorů průzkumu žádný vliv. „Voličské jádro je podle modelu poměrně stabilní a rezistentní vůči nastalým událostem, ovšem voliči, pro které byla koalice Spolu druhou či třetí volbou, se od ní prozatím zčásti odklonili,“ uvedli v ČT. Vliv na průzkumy zřejmě nemá totiž ani pokračování kauzy Čapí hnízdo, ani bitcoinová aféra.

S tím souhlasí i politolog Michael Drašar z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ten pro Echo24 řekl, že pokud se podíváme na dlouhodobý trend ve vývoji preferencí, můžeme vidět, že bitcoinová kauza měla na preference koalice Spolu opravdu naprosto minimální vliv. „Změny v preferencích se pohybují stále víceméně v rámci statistické chyby, což nemusí vůbec nic znamenat,“ řekl Drašar.

Že se preference nemění, může být podle Drašara dáno dvěma věcmi. „Na jedné straně jsou voliči kauzami už unaveni, takže je nezajímají a své preference nemění. V případě bitcoinové kauzy to může být i bezprostřední reakcí, tedy rezignace Pavla Blažka jakožto hlavního aktéra kauzy. Zároveň je hodně nepravděpodobné, že by voliči jednoho tábora přecházeli k táboru druhému, protože voliči jsou v tuto chvíli skutečně ‚zabetonováni‘ v rámci těchto bloků. V případě zklamání buď upřednostní jiný subjekt v rámci daného bloku, případně k volbám nepřijdou,“ dodal Drašar.