Tag: průzkum

Články k tagu

Za Piráty už stojí téměř jen jejich jádro. Voliče jim bere ODS, ale i Starostové

Pirátská podpora se z loňského jarního vrcholu propadla podle posledního průzkumu agentury Kantar až k pětiprocentní hranici a podle dat za stranou zůstávají stát už zejména jádroví voliči. Ti odcházející pak cítí zklamání i příklon směrem k těm, kteří podle nich ve vládě fungují lépe. Podobně jako u dalších stran za odlivem stojí ODS, ale také pirátští volební partneři STAN, kteří se díky přeběhlíkům od Pirátů drží na vyšších číslech.

Kantar: Vyhrála by koalice Spolu, sama ODS skoro dotáhla ANO

Kdyby se volby do Poslanecké sněmovny konaly v dubnu, ovládla by je podle modelu agentury Kantar koalice Spolu s 33,5 procenty před druhým hnutím ANO. To by bralo 28,5 procenta hlasů. Na třetí příčce by skončila koalice Pirátů se Starosty, která by získala 11,5 procenta hlasů, čtvrté by bylo SPD s 11 procenty. Zajímavostí je, že při přepočtu na jednotlivé strany by první ANO vyhrálo jen těsně před občanskými demokraty. ANO by získalo 27,5 procenta, zatímco ODS 26 procent.

V ČR stoupla důvěra v ekonomiku po jejím předchozím poklesu, optimističtější jsou firmy

Důvěra v českou ekonomiku v dubnu meziměsíčně stoupla o 3,4 bodu na 100 bodů, o měsíc dříve klesla. Za dubnovým nárůstem stojí zejména vyšší důvěra mezi podnikateli, zatímco spotřebitelé jsou pesimističtější než v březnu. Jejich důvěra v ekonomiku se dostala na nejnižší hodnotu od listopadu 2012. Vyplynulo to z informací, které v pondělí zveřejnil ČSÚ. Důvěra mezi spotřebiteli je nižší i v meziročním srovnání, naopak souhrnný indikátor důvěry a důvěra u podnikatelů je proti loňskému dubnu vyšší.

Volby by těsně vyhrálo ANO před Spolu, ČSSD by se vrátila do Sněmovny

Sněmovní volby by v březnu vyhrálo hnutí ANO s 27,5 procenta hlasů před koalicí Spolu tvořenou ODS, KDU-ČSL a TOP 09, která by získala 26,5 procenta. Do dolní komory by se dostali také Piráti se STAN, SPD a těsně i ČSSD, která v říjnových volbách do Sněmovny kvůli zisku pod pět procent neprošla. Vyplývá to z volebního modelu, který poskytla agentura Median.

„Putin posílil demokratickou Evropu.“ Češi se kvůli invazi přiklánějí k Západu

Po ruské invazi na Ukrajinu se Češi ještě víc přiklonili k demokratické Evropě a západní civilizaci. Průzkum expertů z Psychologického ústavu Akademie věd (AV) ČR a Masarykovy univerzity v Brně ukázal, že postoje respondentů k východní kultuře a civilizaci se nezhoršily, ještě víc ale ochladly dosavadní už tak převážně negativní postoje vůči Rusům v České republice, uvedli autoři studie ve čtvrteční tiskové zprávě.

A co s neutralisty? Nejsou zaslíbení Rusku a nejsou obětí dezinformací

Nový průzkum STEM ukazuje, že ochota poskytnout útočiště uprchlíkům z Ukrajiny trvá. Je to ovšem ochota „normativní“ – lidé deklarují, že přijmout uprchlíky v této situaci je správné. Vedle toho ovšem logicky vzrůstají obavy, co to všechno může znamenat. Veřejnost vnímá situaci opravdu intenzivně, výzkumníci zaznamenali u dlouhodobě měřených postojů několik rekordních hodnot: rekordní nedůvěru vůči Rusku (od roku 2000), rekordní pocit, že ve střední Evropě nemusí být bezpečno (od počátku datové řady v roce 1994 nikdy tak vysoký nebyl).

Vztah běžných Rusů k Západu se výrazně zhoršil. Teď inklinují k Číně, ukazuje průzkum

Přes projevující se dopady sankcí, izolace a samotného rozpoutání války na Ukrajině se nezdá, že by vláda Vladimira Putina přílišně ztrácela podporu mezi vlastními obyvateli. Jak upozorňovali někteří experti, Rusové mohou i pod tíhou propagandy hledat viníka zejména na Západě. A že to zřejmě Putinovi vychází, naznačuje i průzkum nezávislého centra Levada. Vztah Rusů k západním zemím se podle posledních dat prudce zhoršil.

Jsme ochránci, protestující někdo platí, říkají Rusové v průzkumech

Rozpoutání války, izolace, ekonomické sankce. Ruský prezident Vladimir Putin si i za této situace udržuje výraznou podporu obyvatelstva. Jak napovídají průzkumy ruského nezávislého centra Levada, důvody jsou nasnadě: Rusové z většiny věří, že jde o „operaci“ na záchranu ruskojazyčných obyvatel Ukrajiny, konzumují informace především z prorežimních televizí a věří v optimistickou budoucnost s tím, že se sankce projeví jen krátkodobě.

Slovan se raduje vždycky

Osmdesát procent Čechů (Moravanů a Slezanů) stojí podle aktuálního měření na straně napadené Ukrajiny. Je to o trochu méně než na začátku ruské agrese, ale je to pořád jasná převaha a zřetelný důkaz, že to lidé mají v hlavě většinově v pořádku – a pokud se po nich nebude chtít třeba povinné klanění modro-žluté vlajce, tak je velká šance, že to vydrží. Ten mírný pokles sympatií k Ukrajině bude způsobený tím, že v některé lidské povaze je sklon trochu odporovat většinovému mínění, zvláště když se to mínění příliš domáhá jednomyslnosti.

Spolu vede těsně před ANO. Průzkum Kantaru potvrdil krizi ČSSD a KSČM

Volby do Poslanecké sněmovny by letos v dubnu vyhrála koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) s 31,5 procenty hlasů. Vyplývá to ze sněmovního modelu agentury Kantar zpracovaného pro Českou televizi. Druhé by skončilo hnutí ANO, které by bralo 29 procent hlasů před třetími Piráty se Starosty s 15 procenty. Pětiprocentní hranici by překonalo ještě SPD s 9,5 procenty, znovu by naopak neuspěli sociální demokraté nebo KSČM. Při přepočtu na jednotlivé strany by vyhrálo ANO před ODS.

Ukrajinský průzkum: Česko je v pětici nejpřátelštějších států

Celých 93 procent Ukrajinců věří ve vítězství Kyjeva ve válce s Ruskem s tím, že 77 procent z nich má za to, že situace se v současné době vyvíjí správným směrem. Vyplývá to z průzkumu agentury Rating, která ke konci týdne zveřejnila výsledky svého šetření. Ze stejného průzkumu vyplývá, že Česká republika patří v očích Ukrajinců mezi pět nejpřátelštějších zemí vůbec.¨Tuzemsko považuje za svého přítele 79 procent Ukrajinců, což nás řadí na pátou příčku. Největší sympatie vzbuzuje Polsko, a to u 96 procent populace.

KANTAR: ANO vede s 25 procenty, ODS posiluje na úkor Pirátů, STAN i ANO

Sněmovní volby by nyní podle volebního modelu agentury Kantar CZ vyhrálo Spolu. Koalici tvořené ODS, lidovci a TOP 09 by dalo hlas 32,5 procenta voličů, více než v říjnových volbách. Druhé by skončilo hnutí ANO se ziskem 27,5 procenta. Do Sněmovny by se dostala ještě koalice Pirátů a STAN a hnutí SPD. Výsledky volebního modelu zveřejnila ČT. V průzkumu, který se konal ve druhé polovině února a na počátku března, posílila podpora koalice Spolu oproti výsledku voleb o téměř pět procentních bodů, a to zejména zásluhou ODS.

Hledá se prezident pro střední generaci

Česká republika je jedinou zemí v Evropě, která nemá prezidentský systém, ale prezidentské volby jsou v ní vnímány jako nejdůležitější ze všech. Vyvolávají největší mediální zájem i největší aktivitu všemožných angažovaných podnikatelů a finančních skupin. Každý chce mít svého prezidenta. Češi k Pražskému hradu vzhlížejí a symbolicky si projektují do prezidenta větší moc, než jakou skutečně má. Je to také volba, která je ze své podstaty výrazně víc vzrušující. Vítěz musí sebrat aspoň polovinu hlasů těch, kteří ve druhém kole k volbám přijdou.

Důvěra v demokracie padá. Veřejnost znechucuje zvládání pandemie a ekonomická situace

Projekt Edelman Trust Barometer měří přes dvacet let důvěru lidí celého světa ke vládám, médiím, firmám a neziskovým organizacím. Podle posledních výsledků se značný propad důvěry dotkl vlád demokratických států, zatímco u autokratických vlád důvěra lidu vzrostla. Silnou důvěru veřejnosti si udržely i firmy, údajně za svou roli ve vývoji vakcín proti covidu-19 a adaptaci pracovního prostředí na nové pandemické podmínky, například zavedením home office.

Rozděleni covidem

Kosmopolitní Bulhar Ivan Krastev je jeden z nejzajímavějších politologů dnešní doby. Přestože sám sebe řadí k liberální moderní levici, nepodléhá jejím předsudkům a z nadhledu je schopný pitvat současnou západní společnost a velmi přesně upozorňovat na její rozkladné tendence. Teď přichází s brilantní, rozsáhlým výzkumem veřejného mínění podloženou analýzou, jak covidové restrikce vlád polarizovaly a rozložily evropskou společnost. Vydal ji v think-tanku European Council on Foreign Relations.

Volby by vyhrálo ANO. Piráti a STAN oproti volbám ztrácí potenciál

Sněmovní volby by v listopadu podle volebního modelu agentury Median vyhrálo hnutí ANO se ziskem 29,5 procenta hlasů. Druhá by skončila koalice Spolu tvořená ODS, KDU-ČSL a TOP 09, kterou by volilo 26 procent lidí. Třetí by bylo uskupení Pirátů a STAN (PirSTAN) s podporou 16,5 procenta a čtvrté hnutí SPD, kterému model přisoudil 8,5 procenta. Žádná další strana by stejně jako při říjnových volbách nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro zisk poslaneckých mandátů.

Pětina lidí odmítá vakcínu na covid, v otázce povinného očkování jsou Češi rozdělení

Očkování proti koronaviru odmítá 19 procent Čechů, přičemž 14 procent lidí je pevně rozhodnutých, že se očkovat nenechá. Šest procent lidí pak stále váhá, zda vakcinaci podstoupit. Pro povinné očkování by bylo 43 procent dotázaných, stejný podíl se ale vyslovil také proti. Mezi očkovanými je velký zájem o třetí posilující dávku. Vyplývá to z listopadového průzkumu agentury STEM. Dosud zdravotníci v Česku rozdali zhruba 13,69 milionu dávek vakcíny.

Kantar: Preference ANO a Spolu jsou vyrovnané

Preference hnutí ANO a koalice Spolu, kterou vede čerstvě jmenovaný premiér Petr Fiala, se měsíc po volbách drží na podobné úrovni jako při říjnových volbách. Podle volebního listopadového modelu Kantar CZ pro ČT by oba subjekty získaly 28 procent. Pozici si udržela koalice Pirátů a STAN, stejně tak i SPD. Sociální demokraté by se stále do Sněmovny nedostali, předběhli však Přísahu Roberta Šlachty, která spadla na 3,5 procenta.

Lidé se potkávají jako před pandemií. Neočkovaní méně nosí respirátory, ukazuje průzkum

Neočkovaní lidé se při svém chování ve společnosti méně chrání před nákazou covidem-19 než lidé, kteří jsou očkovaní. Vyplývá to z říjnové etapy průzkumu Život během pandemie společnosti P&Q Research. Ačkoliv lidé obecně více nosí respirátory či omezují přítomnost na místech, kde je hodně lidí, problémem podle průzkumu je, že méně se před nákazou chrání neočkovaní lidé. Zatímco 83 procent očkovaných nosí respirátory, u neočkovaných je to 60 procent.

Přes 60 procent lidí bylo nespokojených s Babišem i jeho vládou

S činností vlády, jejím složením i s premiérem Andrejem Babišem (ANO) bylo v září nespokojeno více než 60 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Od února 2020 se hodnocení kabinetu výrazně zhoršilo, tehdy ale v Česku ještě nebyla epidemie koronaviru. V téměř všech aspektech byla v září Babišova vláda hodnocena podobně jako vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) v únoru 2017, byla na tom ale výrazně lépe než kabinet Petra Nečase (ODS) v letech 2012 a 2013.

Covid už lidi příliš nevzrušuje. Netestují se, scházejí se a dodržují méně opatření

Vláda vyhlásila přitvrzení v restrikcích i jejich kontrolách. Jakou však mají opatření podporu mezi lidmi, zůstává otázkou. Sociologická data spíš potvrzují známý obraz z každodenní reality: v řadě případů už vládní nařízení příliš respektu veřejnosti nebudí. Lidé mají nejvíce rizikových kontaktů za poslední rok a půl, netestují se příliš ani s příznaky a nízká je i míra obav či protektivního chování. Čísla pozitivních záchytů rostou a vláda se rozhodla zareagovat přitvrzením v opatřeních.

Děti z bohatších rodin jsou šťastnější, ukázala studie. V Čechách více než na Moravě

Děti jsou nejšťastnější když tráví čas s kamarády nebo s rodinou. Méně šťastné jsou, když se jim nedaří ve škole a starosti jim dělá i situace kolem covidu. Studie také ukázala, že v Čechách jsou děti šťastnější než na Moravě. Sociální rozdíly mezi rodinami ovlivňují u dětí míru štěstí. V příjmově slabších rodinách se pocit štěstí objevuje méně, naopak v nich převládá neutrální pocit „ani šťastný, ani nešťastný“. Až 53 procent dětí se cítí být šťastnými skoro pořád, 43 procent jen někdy, uvádí průzkum Mladé hlasy 2021.

Prosazovat populární politiku? U demokratů kontroverzní nápad

Američtí demokraté mají problém. Prozkoumali politické trendy, demografické projekce a volební systém a došli k názoru, že volby v roce 2020 byly poslední, které vyhráli za dlouhou dobu. S tím by nejspíše nesouhlasili republikáni, kteří mají vlastní obavy ohledně svých schopností vyhrávat volby. Pravdou je, že s popularitou prezidenta Joea Bidena to nyní nevypadá příliš dobře. Od konce srpna je v průzkumech více nepopulární než populární.

Všudypřítomné iPhony. V USA ho má 87 procent náctiletých

Chytrý telefon od společnosti Apple vlastní 87 procent amerických „teenagerů“. Vyplývá to z výsledků nového průzkumu, který na vzorku 10 000 mladých obyvatel Spojených států provedla investiční banka Piper Sandler. Na zjištění upozornil zpravodajský web Axios, který píše o „zarážející všudypřítomnosti iPhonů“. Výsledky sondáže kromě toho dokládají například oblíbenost sociálních sítí založených na sdílení videí či fotek u mládeže.

Bude to drama až do noci, STEM odhaduje těsné vítězství ANO

Volby podle povolebního odhadu agentury STEM, který zveřejnila televize CNN Prima News, vyhraje hnutí ANO se ziskem 27,75 procenta hlasů, na druhém místě podle odhadu umístí koalice Spolu. Na třetím místě by měla s odstupem skončit další koaliců Pirátů a Starostů, se ziskem 15,01. Na čtvrtém místě by skončilo SPD se ziskem 10,01 hlasů. Zbylé strany by se podle nejnovějšího průzkumu do sněmovny nedostaly. ČSSD by zůstala těsně pod hranicí pro vstup, získala by 4,99 procenta. Přísaha by získala 4,73 procenta.

STEM: Spolu a PirSTAN by většinu nesložily, do sněmovny by se dostaly KSČM i Přísaha

Podle volebního modelu agentury STEM, který vyšel necelý týden před volbami do Poslanecké sněmovny na CNN Prima News, by nejvíce hlasů sesbíralo hnutí ANO, bralo by 27,3 procenta. Na druhé příčce by skončila koalice Spolu s 21,4 procenty před Piráty se Starosty, kteří by získali 17,4 procenta hlasů. Součet 38,8 procenta hlasů by tak znamenal, že opoziční koalice by na většinu v dolní komoře nedosáhly. Pětiprocentní hranici by překročili ještě SPD, komunisté a také hnutí Přísaha.

Pět debat a dva průzkumy. Víc se toho do voleb nestihne

Do otevření volebních místností zbývá necelý týden. Do té doby můžeme očekávat ještě výsledky dvou průzkumů preferencí voličů, jeden v neděli a druhý v pondělí. Do voleb pak během zbývajících dnů zasáhne ještě pět televizních debat lídrů, které mohou zcela zásadně ovlivnit, jak se na poslední chvíli rozhodnou váhající voliči, těch může být až třetina.

Průzkum: Na ANO se dotahuje druhé Spolu. Obě koalice by mohly sestavit vládu

Ve sněmovních volbách by nyní vyhrálo vládní hnutí ANO s náskokem před koalicí Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09), na třetím místě by skončila koalice Pirátů a STAN. ANO by volilo 24,5 procent voličů, což je pokles o tři body, koalici Spolu 23 procent voličů a koalici Pirátů a STAN 20,5 procent voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostala ještě SPD s 11,5 procenty a KSČM, která se pohybuje na hranici 5 procent. Vládu by mohly sestavit obě koalice Spolu a Pir/Stan. Vyplývá to z průzkumu agentury Kantar.

Lov na nerozhodnuté voliče. Nabito mají hlavně opoziční koalice

Situace krátce před volbami zůstává značně nejistá. Volební modely shodně ukazují na nejsilnější strany, ale také na skupinu stran oscilujících kolem pětiprocentní hranice, jejichž vstup do sněmovny může zásadně ovlivnit povolební vyjednávání. Stále také ve hře zůstává téměř třetina lidí - až 2,8 milionu voličů, kteří váhají, kterou stranu podpořit.