Volby do sněmovny jsou za námi, a tak opadla silně vyhrocená předvolební atmosféra mobilizující voliče, aby přišli k urnám. Nerozhodnutí, kteří nakonec byli těmi, kdo spoluurčil vítěze, si někdy ujasnili své postoje až přímo za plentou. Kolik z voličů ale již 10 dnů po volbách svého rozhodnutí lituje a přehodnotilo by ho? Agentura STEM/MARK poskytla redakci Echo24 exkluzivní povolební průzkum nálad ve společnosti.

Jedním z důležitých efektů, který funguje v rozhodování, koho půjdu volit, je tzv. příklon k dominantnímu hegemonovi. Občané tak nakonec mohou dát svůj hlas i někomu, kdo jim v souhrnu sice vyhovuje méně, ale zase u něj mají jistotu, že se do Poslanecké sněmovny určitě dostane, případně toho může v kampani slíbit více a stále je to uvěřitelné. Podobně lze interpretovat i povolební uvažování.

Jak plyne z průzkumu STEM/MARK, až 13 procent těch, kteří přišli k volbám, se již méně jak 14 dnů od voleb odvrací od své původní volby. A zatímco nejvíce voličů tratí poražená hnutí voleb, nejvíce by se jich přesunulo k hnutí ANO. To by nyní dle výzkumné agentury podpořilo i zhruba 13 % těch, kteří mu nedali svůj hlas v říjnu. „Přáli by hnutí ANO, aby mohlo složit jednobarevnou vládu a nemuselo se dohadovat s SPD nebo s Motoristy,“ okomentoval výsledky pro Echo24 sociolog Jan Burianec ze STEM/MARK.

Zdrcení poražení

Z pohledu původních voličů jednotlivých uskupení je naopak vidět největší odklon u hnutí Stačilo!, které se do sněmovny nedostalo. Volit by ho znovu přišlo jen 63 procent těch, kteří mu dali svůj hlas během prvního říjnového víkendu. Nejvíce by se jich chtělo přesunout k hnutí ANO a další podobně velká část k hnutí SPD.

Následuje hnutí SPD, další subjekt patřící k jednoznačným poraženým nedávných voleb, protože cílilo na mnohem lepší výsledek – hlas by dostalo jen od třech čtvrtin těch, kteří ho volili před 2 týdny. Nejvíce jejich voličů, kteří by volbu neopakovali, by se chtělo přesunout k hnutí ANO.

Třetici subjektů, jejichž voliči by nejraději svůj postoj změnili, zakončují Motoristé. Ti se sice do sněmovny také, jako SPD dostali a vyjednávají o účasti na budoucí vládě, jejich pozice jazýčku na vahách je ale staví do světla reflektorů a na bývalého europoslance a nynějšího poslance, který se chtěl stát ministrem zahraničí, Filipa Turka, některá média vytahují jednu kauzu za druhou. První, která se týkala údajných Turkových výroků na adresu v roce 2009 popálené 2leté romské holčičky, vypukla v sobotu – týden po volbách, tedy průzkum ji mohl podle Buriance bez problému zachytit.

Na Motoristy dopadají kauzy

„Velká část voličů Motoristů už z dřívějška věděla, že Filip Turek může mít v určitých ohledech radikálnější názory, které on sám nazývá humor. A vlastně to byla i jeho deviza, tedy část voličů za ním šla právě kvůli tomu, jaký je,“ vysvětlil Burianec. Podle průzkumu by se od Motoristů stejnou mírou přesunuli zklamaní voliči k ANO, koalici Spolu, SPD i Pirátům. „To jen dokazuje, že strana je rozkročena na obě strany pomyslných táborů,“ sdělil Burianec.

Naopak více stabilní zůstávají voličská uskupení u subjektů dosluhující vládní koalice: volit koalici Spolu, Piráty nebo STAN by přišlo zhruba 90 procent těch, co je podpořili začátkem října. „Odpadlíků je minimum a když už, tak se většinově přelívají mezi pětikoaličním blokem,“ uvedl Burianec.

Více často by svou volbu měnili lidé ve věkové kategorii 18-29 let, lidé bez vysokoškolského vzdělání či občané sídlící v obcích do 1000 obyvatel. Mezi tím, jak často by volbu měnili muži a jak často ženy, nebyl žádný rozdíl. Zanedbatelnou roli hraje i výše čistého měsíčního příjmu či to, zda člověk pochází z Čech, Moravy či Slezska. Reprezentativní vzorek obecné populace starší 18 let tvořilo 482 lidí, kteří se zúčastnili říjnových sněmovních voleb. Ačkoliv průzkum nelze dle STEM/MARK vnímat jako volební model, jde o podnětnou ilustraci vývoje nálad.