Polská firma PKN Orlen je v případě zákazu dovozu ruské ropy schopna zásobovat celou střední a východní Evropu, uvedla dnes agentura PAP s odvoláním na sdělení firmy. Orlenu patří české rafinerie. Úplný zákaz dovozu ruské ropy do konce roku navrhuje Evropská komise v šestém balíku sankcí, které mají přimět Rusko ukončit agresi proti Ukrajině. PKN Orlen tvrdí, že je na takovou situaci připraven.
Zásobníky plynu v České republice jsou naplněny z 30 procent, což je k 1. květnu historické maximum. V diskusním pořadu ČT Otázky Václava Moravce to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Množství plynu v zásobách ke dnešku překročilo miliardu metrů krychlových. Ke konci měsíce by chtěl Síkela, aby byla plná polovina kapacity. Splní se tak plán, že zásobníky budou před topnou sezonou naplněné nejméně z 80 procent, jak nařídil mimořádným opatřením.
Ceny výrobců nyní každý měsíc lámou rekordy a nejinak tomu bude v dalších měsících. Nárůsty cen se daly očekávat kvůli neustále zdražujícím materiálům a současnému válečnému konfliktu na Ukrajině. Přesto se do zdražování ještě přidává i vysoká cena elektřiny či plynu. Pokud by však mělo dojít k přerušení či omezení dodávek plynu z Ruska, tak by se inflace spolu s cenami výrobců posunula ještě výše. Už nyní je totiž jasné, že zdražování není ještě u konce a vrchol má teprve přijít.
Fenomén tzv. komprimovaného týdne je v Česku čím dál populárnější. Dvě třetiny Čechů podle výzkumů chtějí pracovat jen čtyři dny v týdnu a i proto řada firem už tuto možnost testuje. Zhuštění pracovních povinností do pouhých čtyř dnů by podle průzkumu mohla hrát klíčovou roli jako benefit na pracovním trhu. Vyplývá to z údajů asociace ABSL, která v ČR sdružuje centra podnikových, IT a zákaznických služeb. Dle průzkumu v Česku má o čtyřdenní pracovní týden zájem až 66 % zaměstnanců.
Německý výrobce spotřebního zboží Henkel se v souvislosti s válkou na Ukrajině rozhodl ukončit své podnikatelské aktivity v Rusku. Firma, která působí i v České republice, to dnes oznámila v tiskové zprávě. Henkel v Rusku zaměstnává zhruba 2500 lidí, kterým bude ještě po nějakou dobu vyplácet mzdy. Společnost Henkel v prohlášení odsoudila útok ruských vojsk na Ukrajinu i násilí páchané na civilistech. .
Vedení Prahy chce půjčit městské firmě Pražská plynárenská až dvě miliardy korun na nákup plynu na další zimu. Úvěr v úterý schválili radní, definitivně o něm rozhodnou zastupitelé na svém jednání koncem dubna. Radní v úterý také schválili tzv. patronátní prohlášení pro banky, u kterých společnost úvěruje. Důvodem podpory jsou ceny plynu, které od loňska prudce rostou. Pražská plynárenská patří mezi největší tuzemské dodavatele energií, plynem a elektřinou zásobuje zhruba 425.000 odběrných míst.
Experti mluví o uprchlické krizi i jako o příležitosti, jak získat kvalifikovanější pracovníky. Ti však mohou mít v některých případech smůlu a nezbyde jim, než jít pracovat na nekvalifikované pozice. Kdo si totiž při útěku před válkou nevzal všechny potřebné dokumenty, nezvládne ze zákona svou profesní způsobilost prokázat. Řešení problému, které navrhovala například už počátkem března Hospodářská komora, však zatím stále chybí.
Koronavirová krize a s tím spojené nucené karantény mají stále dopad na pracovní život. Lidé, kteří byli zvyklí pracovat v kancelářích a na pracovištích, se totiž stále ve větší míře přesouvají do pohodlí domova za své počítače. Fenomén home officů se stává pro řadu lidí vítaným standardem, který si nárokují i po covidu. Na jedné straně argumentují, že při práci z domova jsou výkonnější, na straně druhé stojí zaměstnavatelé, kteří je potřebují ve svých kancelářích. Mnozí z nich tak připravují i programy, jak nalákat své zaměstnance zpět do práce.
Trvající válka na Ukrajině způsobuje už hmatatelné otřesy v ekonomice. Minulou sobotu vrcholila válka nervů mezi Ruskem a Západem zprávou, že Jamal, což je jeden ze tří plynovodů, jimiž do Evropy (přes Bělorusko a Polsko) proudí zemní plyn z Ruska, tuto strategickou surovinu přestal dodávat. V Echu budeme po rozhovorech s bezpečnostními či geopolitickými experty přinášet v příštích týdnech častěji i pohled lidí z českého průmyslu. Leon Jakimič (47) je majitelem sklářské firmy Lasvit v Novém Boru, dnes hlavní vývozce svítidel a skla z ČR..
Zamýšlené zastropování marží benzinových pump by bylo obrovským zásahem do trhu, který by slušel spíše socialistické zemi. Tak hodnotí ekonomové oslovení redakcí Echo24 návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), který zvažuje zastropování cen na marže benzinových pump. Právě ceny čepracích stanic jsou v posledních týdnech hlavním tématem vládních i opozičních politiků. Důvodem je znatelný nárůst cen pohonných hmot v důsledku ruské invaze na Ukrajinu.
Vláda ve středu schválila snížení spotřební daně na naftu a benzin o 1,50 koruny na litr. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informoval premiér Petr Fiala (ODS). Z litru benzinu se nyní odvádí daň 12,84 koruny a u nafty 9,95 koruny. Ke snížení spotřební daně delší dobu vyzývali vládu mimo jiné dopravci, podle kterých dosavadní opatření vlády byla pro ně nedostatečná. Snížení spotřební daně bude podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) platné od 1. června do 30. září.
Pro dvě třetiny českých firem má válka na Ukrajině má negativní dopad na jejich podnikání.Stejná část firem dlouhodobě či krátkodobě zaměstnává občany Ukrajiny. Vyplývá to z dotazníkového šetření, které uskutečnila Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ve třetím březnovém týdnu mezi stovkou podniků. U 52 procent firem se nikdo z ukrajinských pracovníků nevrátil kvůli válce zpět do vlasti. Do pěti procent Ukrajinců se vrátilo u 24 procent firem.
Vláda Petra Fialy plánuje už delší dobu změnu, která umožní vést vedení účetnictví a daňovou evidenci v eurech. Novinka je naplánovaná na leden roku 2024 a pomohla by zejména firmám, které se pohybují v zahraničním obchodě. Zastánci přijetí eura ale podle ekonomů oslovených redakcí Echo24 mohou smutnit, protože jim odpadává jejich silný argument, že jsou firmy obchodující se zahraničními společnostmi v nevýhodě kvůli kurzovému riziku. Pokud se podaří vládní koalici změnu uskutečnit, tak se o smrti české koruny nedá hovořit.
Skupina PPF rok po smrti svého zakladatele Petra Kellnera podle některých expertů pomalu opouští východní trhy, soustředit se chce na Evropu a Spojené státy. Dědické řízení stále běží, správcem pozůstalosti je vdova Renáta Kellnerová. Oficiální akce k výročí se konat nebudou, zaměstnanci si jej podle vyjádření zdrojů z PPF připomenou v práci. Investiční skupinu PPF vede nyní čtyřčlenný Řídicí výbor, který vznikl loni v dubnu.
Ruská vesmírná agentura Roskosmos bude nové smlouvy se zahraničními partnery uzavírat výhradně v rublech. Podle tiskové agentury TASS to oznámil šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin. Učinil tak poté, co ve středu prezident Vladimir Putin sdělil, že Rusko za plyn určený pro Evropu už nebude brát eura ani dolary, ale pouze ruble. „Teď když to začalo v celé zemi, budeme i my od nynějška všechny externí smlouvy uzavírat v rublech,“ řekl Rogozin. Neupřesnil, o jaké smlouvy konkrétně půjde.
Finanční analytický úřad (FAÚ) řeší několik případů obcházení sankcí, které byly uvaleny na ruské firmy a osoby v souvislosti s válkou na Ukrajině. Některé firmy se snažily přesunout několik desítek milionů korun. FAÚ účty zmrazil a podal trestní oznámení. Případy nyní řeší policie, uvedlo bez bližších podrobností ministerstvo financí na twitteru. Unijní země se za více než tři týdny od začátku ruské vojenské invaze na Ukrajinu shodly na čtyřech balících bezprecedentních sankcí, které dopadají na ruskou ekonomiku.
Firmy z EU zasažené protiruskými sankcemi budou mít nárok na státní pomoc až 400.000 eur (9,8 milionu Kč). Oznámila to Evropská komise (EK). Za tímto účelem uvolnila pravidla poskytování státní pomoci, která by to jinak neumožňovala. Unie zavedla proti Rusku sérii sankcí a na další se chystá. Je to postih v reakci na invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Firmy z odvětví zemědělství, rybolovu či akvakultury budou moci dostat až 35.000 eur, zatímco firmy, které nejsou schopny dostat se k úvěrům, mohou využít státních garancí a subvencovaných půjček.
Ukrajinská armáda tvrdí, že ruská společnost, která vyrábí a opravuje tanky, pozastavila práci. Okupační vojska přitom podle ní nutně potřebují obnovit poškozenou vojenskou techniku. Agentura Unian píše, že firmu Uralvagonzavod, která je podle ní jediným ruským výrobcem tanků, postihly sankce EU, Británie a Japonska. Unie už dříve zakázala společnostem z EU obchodovat s ruskými firmami, mezi něž patří i Uralvagonzavod, píše Unian, podle níž na tuto společnost uvalily sankce i Británie a Japonsko.
Společnosti ze všech odvětví podnikání jsou pod tlakem kvůli takzvané zelené taxonomii. To je nástroj Evropské komise pro zvýhodňování financování udržitelných a vyhovujících projektů a tím pádem i vodítko pro investory. S tím souvisí i povinné reportování o tom, jak moc jsou podniky zelené, ale také třeba sociálně zodpovědné. Jedná se o tzv. ESG reporting, který se nyní týká hlavně bank a finančních institucí. Už o příštího roku ale spadne tato povinnost i na všechny velké firmy a za pár let se tomu nevyhnou ani ty menší.
Česká chemická společnost Draslovka, největší světový výrobce kyanidu sodného, pozastavuje produkci této chemikálie v Evropě. Donutily ji k tomu ceny zemního plynu, které prudce stoupají kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Informoval o tom dnes britský hospodářský list Financial Times. Výroba chemikálie používané při získávání drahých kovů z rudy se stala v Evropě neekonomickou. V regionu má Draslovka 15 procent své výrobní kapacity.
Vláda dá v příštím týdnu prostřednictvím ministerstva průmyslu pokyn k zahájení tendru na výstavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Konečného výběru se nebudou moci zúčastnit čínské a ruské firmy. Premiér Petr Fiala (ODS) to v neděli řekl ČT. Již dříve uvedl, že vyhodnocení tendru by mělo být uzavřeno do konce roku 2024. Vláda podle Fialy udělala všechna rozhodnutí, která jsou potřeba k tomu, aby polostátní energetická společnost ČEZ mohla začít pracovat na tendru.
Prudký růst ceny pohonných hmot způsobený ruskou invazí na Ukrajinu se v pátek poprvé zastavil. Průměrná cena Naturalu 95 v Česku stagnovala na čtvrtečních 47,26 Kč za litr. Páteční stagnace cen pohonných hmot je podle ekonoma Lukáše Kovandy především důsledkem poklesu velkoobchodních cen na burze. S růstem cen pohonných hmot se netradičně vyrovnávala síť MOL, podle jejího mluvčího nafta není drahá, jen mají lidé málo peněz. Ministerstvo financí ale chystá kontroly, které se zaměří na marže pumpařů.
Dva přední ukrajinští dodavatelé neonu, kteří se celosvětových dodávkách této důležité suroviny pro výrobu čipů podílejí zhruba polovinou, zastavili své operace, protože Moskva zesílila svůj útok na zemi. Hrozí tak zvýšení cen a zhoršení nedostatku čipů, upozornil zpravodajský server televize CNN. Zhruba 45 procent až 54 procent světového neonu, který je důležitý pro lasery používané k výrobě čipů, pochází od dvou ukrajinských společnostní, Ingas a Cryoin. ,
Největší čínské technologické společnosti kvůli strmému pádu hodnoty rublu citelně omezují dodávky smartphonů do Ruska. Peking přitom tlačí na to, aby byl režim prezidenta Vladimira Putina ze strany Číny podporován co nejvíc, s fungováním trhu ale plně bojovat nedokáže. Informuje o tom server Financial Times. Společnosti Huawei, Oppo a Xiaomi omezily od začátku války na Ukrajině dodávky smartphonů do Ruska o asi 50 procent, a to navzdory tomu, že na ně Čína neuvrhla sankce.
Ruský prezident Vladimir Putin podle zahraničních agentur a serverů prohlásil, že jeho vláda najde způsob, jak znárodnit majetek mezinárodních společností, které se v současné situaci rozhodly odejít z Ruska. V posledních dnech tam ukončily své aktivity i firmy jako McDonald’s, Coca-Cola nebo Starbucks, které byly kritizovány za svou liknavost a neochotu odejít z ruského trhu. Moskva podle všeho bude brzy čelit dalším ekonomickým problémům a nezaměstnanosti až milionu lidí.
Prázdné regály v supermarketech, ale také vybrakované či opuštěné luxusní obchody a velké fronty na bankomaty i nákupy. Tak vypadá situace v Rusku po vpádu na Ukrajinu. V souvislosti s invazí výrazně stoupá cena potravin a tamní řetězce tak omezují množství jídla nakoupeného na osobu, aby nedošlo k výraznému rozšíření černého trhu. Z Ruska navíc odchází i značky typu McDonald‘s, Pepsi, Coca Cola, Starbucks nebo kosmetická firma L‘Oréal nebo výrobce luxusních automobilů Ferrari.
Řada českých firem už řeší problém s ukrajinskými pracovníky. Ti totiž dostávají povolávací rozkaz do armády. Situaci pro Echo24 potvrdila například mluvčí společnosti Rohlík.cz, ve čtvrtek ráno pak o tomto problému informovala logisticko-technologická firma Zásilkovna. Situaci řeší také mladoboleslavská Škoda Auto, která již sestavila krizový tým. Situaci řeší podle informací serveru Echo24 také HK ČR, která uvedla, že zatím konkrétní informace nejsou, protože situace je velmi čerstvá.
Se zvyšováním cen se počítalo, ovšem tak prudký nárůst překvapil všechny experty. Řeč je o cenách výrobců, kterým se zvyšují ceny od zemědělství až po průmysl. I když to na první pohled nemusí být patrné, tak vysoké ceny výrobců musí znervóznit řadu spotřebitelů, kterým se výsledná cena promítne v potravinách či jiných nákupních položkách. Masivní zdražování také potvrzuje, že inflace se letos bude držet okolo dvouciferné hodnoty a zdražování spotřebitelského zboží jen tak nepřestane.
Pokud se ceny energií udrží v takové výši jako nyní, může to znamenat konec pro tradiční výrobu skla v České republice. Shodně to říkají malé i velké sklárny, které po koronavirové krizi čelí vysokým cenám plynu, elektřiny a také surovin. Pro některé sklárny zdražení energií znamená náklady navíc v řádu milionů měsíčně. Velký podnik Crystalex však má meziroční nárůst jen za plyn a elektřinu ve výši 200 milionů korun.
Vláda stále podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) kompenzace pro podnikatele neschválila. Resort průmyslu s profesními svazy dokončuje podmínky, chce více vyhovět jejich požadavkům. Změní období, ve kterém se bude srovnávat propad tržeb, rozšíří náhrady na další odvětví. Místo minulý týden avizovaných zhruba tří miliard korun by měl kabinet na podporu vyčlenit kolem pěti miliard korun. Síkela to řekl na tiskové konferenci po jednání vlády.
