Zprávy o tom, že v Havaně a snad i v jiných kubánských městech vyšli lidé do ulic a protestovali proti vládě, volali, že chtějí svobodu, a mávali vedle svých vlajek i americkými, jež jim tu svobodu pořád ještě symbolizují, už asi nevyvolávají tu správnou emoci. Očekávalo se to po zhroucení sovětského bloku, očekávalo se to po nekonečně odkládané smrti Fidela Castra, vlastně se to čekalo tak dlouho, že už se zapomnělo, že nějaká socialistická Kuba existuje.
Na Kubě byly do roku 2008 mobilní telefony zakázané. 3G sítě jsou v provozu teprve od roku 2018. Teď na Kubu dorazilo s desetiletým zpožděním arabské jaro – videa z demonstrací proti režimu se stala virálními, což vedlo k ještě větším demonstracím, a tak dále. Jaká byla reakce americké vlády? Nejdřív zareagoval ministr pro vnitřní bezpečnost Alejandro Mayorkas, pod kterého spadá ochrana hranic. A byla to studená sprcha.
Na Kubě začaly protesty proti tamější komunistické vládě. Samozřejmě lze doufat, že se bude opakovat zázrak z roku 1989, kdy se pod tlakem nespokojenosti obyvatel zhroutil celý východní blok. Nejspíše se to však nestane. Jestli protesty proti autoritářským režimům v poslední době něco ukazují, tak jejich naprostou neefektivitu.
Nevídané protesty proti komunistické diktatuře propukly v neděli v několika městech na Kubě. Demonstranti skandovali hesla jako „zastavte diktaturu“ a „vlast a život“, což je variace revolučního sloganu „vlast nebo smrt“. Podle účastníků protestů, s nimiž hovořila BBC, byly protesty zorganizovány na sociálních sítích. Jeden z organizátorů BBC řekl: „Nebojíme se. Chceme změnu, už nechceme diktaturu."
Za nevolnost a zdravotní problémy, které zasáhly část amerických a kanadských diplomatů na Kubě, zřejmě může mikrovlnné záření. Uvádí to dnes agentura AP s odkazem na výsledky studie americké akademie věd. V letech 2016 až 2018 si na zdravotní problémy, jejichž původ byl nejasný, stěžovalo přes dvacet amerických diplomatů a část personálu kanadského velvyslanectví na Kubě.
Americký ropný koncern ExxonMobil zažaloval u soudu v USA kubánskou státní společnost Cuba-Petróleo (Cupet) a kubánskou korporaci Cimex kvůli tomu, že kubánská vláda v 60. letech vyvlastnila majetek firmy Standard Oil, předchůdkyně Exxonu. Podání žaloby podle agentury Reuters umožnil americký prezident Donald Trump, který na rozdíl od svých předchůdců v nejvyšším úřadu přestal blokovat část amerického zákona z roku 1996.
V období studené války pracovalo pro západní služby několik sovětských špionů. Asi nejproduktivnějším z nich byl plukovník GRU Oleg Peňkovskij, narozený před sto lety, 23. dubna 1919, jehož informace sehrály klíčovou roli za Karibské krize. Špionem ve službách USA a Británie byl od roku 1960 do své smrti o tři roky později.
Kubánský parlament v neděli schválil návrh nové ústavy, která má mimo jiné změnit strukturu kubánské exekutivy a oficiálně uznat soukromé vlastnictví a volný trh. Oznámila to místní tisková agentura Prensa Latina. Hlasování, po němž má do konce roku následovat referendum, bylo jednomyslné. Kuba kvůli špatné ekonomické situaci již několik let prochází obdobím opatrných reforem, které umožnily drobné soukromé podnikání či prodej bytů.
Kuba v sobotu zveřejnila podrobnosti z návrhu nové ústavy, kterou by měl tento měsíc schválit parlament. Podle agentury AP bude mimo jiné vytvořena funkce premiéra a výkon prezidentské funkce bude omezen na dvě pětiletá období. Kuba rovněž poprvé oficiálně uzná soukromé vlastnictví a volný trh. Vůdčí role komunistické strany v ústavě ale zůstane zachována, stejně jako bude zachována klíčová role státních podniků a centrálního plánování v ekonomice, napsal podle BBC stranický deník Granma.
Komisi, která má připravit text nové kubánské ústavy, povede šéf kubánské komunistické strany a bývalý prezident Raúl Castro. Kubánský parlament jednomyslně schválil členy nové komise, napsala agentura Reuters. Nová ústava by měla komunistickou zemi adaptovat na éru po skončení půlstoleté vlády bratří Castrů.
V kubánské metropoli Havaně se dnes krátce po startu z mezinárodního letiště Josého Martího zřítil letoun Boeing 737. Informovala o tom kubánská státní tisková agentura Prensa Latina. Na palubě stroje, který podle všeho patří místní letecké společnosti Cubana de Aviación, bylo údajně 107 lidí.
Novým prezidentem Kuby se stal Miguel Díaz-Canel. Oznámil to předseda kubánského parlamentu, podle něhož dosavadní viceprezident dostal 603 hlasů ze 604 možných. Sedmapadesátiletý politik, který ve čtvrtek v parlamentu složil prezidentskou přísahu, nahradil ve vrcholné státní funkci o tři desetiletí staršího Raúla Castra, jenž zůstává šéfem vládnoucí komunistické strany.
Novým prezidentem (předsedou státní rady) Kuby by se měl stát dosavadní viceprezident Miguel Díaz-Canel. Formálně to ve středu navrhli kubánští poslanci. Pozorovateli již dříve favorizovaný Díaz-Canel by nahradil Raúla Castra, který spolu s bratrem Fidelem reprezentoval komunistický karibský stát několik desetiletí. Raúl Castro není na seznamu kandidátů do státní rady, tohoto nejvyššího orgánu státu, uvedla agentura Reuters.
Kubánci v neděli zvolili 605 členů nového parlamentu, který bude příští měsíc volit hlavu státu. Tou se sice poprvé po půlstoletí zřejmě nestane nikdo z dosud vládnoucí rodiny Castrů, velké změny ale karibský ostrov zatím nejspíš nečekají. Nedělní volby označila kubánská opozice podle španělského deníku ABC za „frašku“, podle ní se sice „hlasovalo, ale nevolilo“. Kandidátů bylo totiž stejně jako křesel.
Nejstarší syn bývalého kubánského prezidenta Fidela Castra spáchal ve čtvrtek sebevraždu. Informoval o tom list vládní komunistické strany Granma. Osmašedesátiletý Fidel Castro Díaz-Balart, přezdívaný kvůli své podobě s otcem Fidelito, byl posledních několik měsíců v péči lékařů kvůli silným depresím. Zpočátku byl hospitalizován a později pokračoval v léčbě mimo nemocnici.
Kubánské Národní shromáždění odhlasovalo dvouměsíční prodloužení svého funkčního období, čímž se odchod Raúla Castra z prezidentského úřadu s největší pravděpodobností odkládá alespoň do dubna příštího roku. O opatření informovala kubánská státní média, podle kterých si změnu vynutily následky hurikánu Irma. Zákonodárný sbor měl původně působení v současném složení ukončit 24. února.
Záhadné onemocnění amerických diplomatů na Kubě, které vedlo ke zhoršení vztahů obou zemí, doposud nemá jasné vysvětlení. Původní verze, podle které byli diplomaté cílem sofistikovaného útoku sonickou zbraní se postupně stává stále méně pravděpodobnou verzí události. Co se tedy před rokem na Kubě stalo, zůstává stále nejasné. Zprávu přinesl britský list The Guardian.
Levice několika latinskoamerických zemí si v neděli připomněla 50. výročí násilné smrti Ernesta Che Guevary. Na kontroverzního argentinsko-kubánského revolucionáře vzpomínali představitelé socialistických režimů Bolívie, Kuby, Venezuely a Nicaragui.
Ernesto Che Guevara, globální ikona revoluce, zbojník z pralesa, smutný kat s baretem.
Hurikán Irma, který v předchozích dnech zpustošil ostrovy ve východním Karibiku a zabil tam nejméně 24 lidí, v noci na sobotu zasáhl severní pobřeží Kuby. Způsobil tam značné škody na majetku, zatím nejsou zprávy o obětech. Hurikán Irma během dne zeslábl na intenzitu třetí kategorie, očekává se, že ale cestou od Kuby k Floridě opět zesílí. Oko hurikánu pravděpodobně v neděli zasáhne ostrovy Florida Keys a jih a západ Floridy.
Za politováníhodná v neděli označilo ruské ministerstvo zahraničí protikubánská opatření, která v pátek ohlásily USA. Nový přístup americké vlády ke Kubě podle ministerstva připomíná „rétoriku studené války“. Moskva zároveň potvrdila svou solidaritu s Havanou, napsala agentura Reuters.
Americký prezident Donald Trump v pátek ohlásil výraznou změnu politiky otevřenosti vůči Kubě, kterou nastolil jeho předchůdce v Bílém domě Barack Obama. Prohlásil, že provádí zvrat ve „zcela jednostranné dohodě Obamovy vlády s Kubou“. Podle Trumpa je zapotřebí uzavřít novou dohodu mezi oběma státy, která „dá smysl“ a bude „ku prospěchu kubánského lidu“.
Dcera kubánského prezidenta Raúla Castra Mariela nestojí o převzetí úřadu hlavy státu po svém otci, až příští rok ve funkci skončí. Podle agentury Reuters dnes prohlásila, že nikdy o prezidentství nebude usilovat.
Dlouholetý kubánský komunistický diktátor Fidel Castro zemřel loni v prosinci jako křesťan. Před smrtí ho denně navštěvoval kněz a od katolické církve dostal poslední pomazání. S odvoláním na Castrovu italskou exmilenku a neteř kardinála Annu Marii Tragliovou to napsala rakouská katolická agentura Kathpress.
Kuba má problémy s dodávkami některých prémiových značek doutníků kvůli nízké úrodě minulosti a rostoucí poptávce. Jev zvaný El Niño způsobil nadměrné deště a nevhodná sucha, což poškodilo zemědělství na Kubě, včetně úrody choulostivých tabákových rostlin, kterých je potřeba pro výrobu čtvrté největší vývozní položku země, uvádí agentura Reuters.
Česko nemá zájem o kubánský lék pro pacienty s cukrovkou, kterým chtěla Kuba splácet dluh, jenž vůči ČR má. Řekl to ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD), který o možnosti v únoru jednal na Kubě. Lék nemá registraci v EU a podle Ludvíka mu chybí i srovnání s existujícími preparáty. Naopak zájem o dodávky na Kubu mají některé české zdravotnické firmy, které byly součástí únorové delegace.
Konec Fidela Castra nebyl tragický, asi si takový nezasloužil. Ke skutečné tragédii totiž patří nějaká velikost, kdy se projeví drtivá síla osudu – Král Lear pochopí, že o všechno přišel kvůli své pýše, a kvílí na vřesovišti, otřesený tím poznáním, Oidipus v hrůze pochopí, po jaké cestě ho bohové vedli a probodne své oči, jež to neviděly.
Ve východokubánském Santiagu se konal soukromý pohřeb revolučního vůdce Fidela Castra, který zemřel 25. listopadu ve věku 90 let. V kubánské metropoli Havaně na jeho počest v čase zahájení vystřelilo 21 vojenských salv. Obřad na santiagském hřbitově se konal v úzkém kruhu rodiny a nejbližších přátel.
Britský dokumentarista Peter Whitehead natočil v roce 1967 dokumentární film Tonite Let‘s All Make Love in London, v němž z atmosféry „swingujícího Londýna“ prorocky zachytil to, co přežilo a udrželo si svůj kulturní vliv daleko za hranicemi Británie dlouhé desítky let.
Budoucí americký prezident Donald Trump v pondělí pohrozil, že ukončí proces sbližování s Kubou, který zahájil prezident Barack Obama, pokud Havana neučiní ústupky ve prospěch Spojených států i kubánského lidu. Zvolený prezident tak potvrdil slova budoucího personálního šéfa Bílého domu Reinceho Priebuse, který už v neděli pohrozil ukončením normalizace vztahů mezi oběma zeměmi, pokud Havana nezmění svou politiku.
