Tag: summit

Články k tagu

Praha hostí evropský summit. „Věřím, že je to velký den pro Evropu,“ řekl Fiala

Pražský hrad hostí summit pro desítky zástupců evropských zemí. Účastníky vítá osobně předseda vlády Petr Fiala (ODS). „Věřím, že je to velký den pro Evropu,“ komentoval premiér setkání evropských lídrů. Kromě premiérů a prezidentů států Evropské unie se dnešního zasedání účastní například lídři Británie, Turecka či Ukrajiny. Po úvodním Fialově projevu promluví ke kolegům čtveřice mimounijních vůdců včetně britské premiérky Liz Trussové. Na dálku se s nimi spojí také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Katarský emír odletěl z Prahy, Brusel si nepřál jeho účast na neformálním summitu

Katarský emír Tamim bin Hamad Sání ve středu večer odletěl z Česka, potvrdil ředitel hradní diplomacie Rudolf Jindrák. Důvodem podle něj bylo, že Brusel neodsouhlasil, aby se emír stal účastníkem neformálního summitu evropských zemí. Podle Deníku N, který na odjezd emíra upozornil, odcestoval do Londýna. Vládce Kataru do Česka přiletěl v úterý, ve středu jednal na Pražském hradě s prezidentem Milošem Zemanem a odpoledne s premiérem Petrem Fialou (ODS).

Setkání v Praze jsou signálem Rusku. Cílem je ho izolovat, řekl Borrell

Setkáním v Praze vysílá Evropa signál Rusku, řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Cílem je podle něj Moskvu dál izolovat, k čemuž přispívá i další, osmý balík unijních sankcí oznámený ve středu. Účinky omezení nicméně nepřijdou ze dne na den, řekl Borrell novinářům. „(Ruský prezident Vladimir) Putin kvůli sankcím zítra válku nezastaví,“ řekl Borrell. Podle něho ale Kreml pocítí například dopady na výrobu civilních i vojenských technologií.

Manévry v Praze. Na summit dohlédne i armáda, kolony státníků omezí dopravu

Pražský hrad bude ve čtvrtek a v pátek hostit zasedání lídrů nejen členských zemí Evropské unie, ale také dalších států kontinentu. Ve čtvrtek se totiž poprvé sejde Evropské politické společenství, na jehož zasedání bylo pozváno 44 zemí. V pátek naváže jednání hlav států a předsedů vlád zemí EU. Bezpečnost a doprovod účastníků unijního summitu zajistí stovky policistů z Prahy a z celé republiky, pravděpodobně se zúčastní i armáda. Dopravní uzavírky v plánu nejsou, od úterý do soboty je uzavřen celý areál Hradu.

Přes 40 prezidentů a premiérů míří do Prahy. „Česko může být lídrem nižší rychlosti“

Praha se chystá na pořádání velikého evropského summitu, kam se mají sjet desítky státníků včetně tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana nebo britské premiérky Liz Trussové. Setkání, dříve označované jako první zasedání nového evropského politického „klubu národů“, by mohlo napomoci vytvoření takzvané dvourychlostní Evropy.

Trojka v Teheránu: Odstraňování dolaru, ovládnutí Sýrie a sbližování Ruska s „jaderným“ Íránem

Právě skončený dvoudenní summit Ruska, Turecka a Íránu v Teheránu znamená významnou etapu v měnící se geopolitice na pozadí ruské vojenské intervence na Ukrajině. Pro ruského prezidenta Vladimira Putina to byla první mise mimo území bývalého Sovětského svazu od začátku války s cílem dokázat, že není přes sankce Západu izolován a naopak prezentovat odklon Moskvy od USA a Evropy.

Čína se oficiálně stala hrozbou pro NATO. Aliance už nepovažuje Rusko za partnera

Lídři Severoatlantické aliance po více než deseti letech přijali nový „strategický koncept“ popisující aktuální výzvy pro NATO a plány kolem bezpečnostní spolupráce. Dokument vydaný na aliančním summitu v Madridu se vzhledem k válce na Ukrajině obsáhle věnuje Rusku, které označuje za „nejvýznamnější a přímou hrozbu pro bezpečnost spojenců“. Dlouhodobý plán NATO ale poprvé zmiňuje i Čínu, která je rovněž vykreslovaná jako hrozba, všiml si web Politico.

NATO posílí jednotky na východě a vystupňuje praktickou podporu Ukrajině

Severoatlantická aliance posílí své východní křídlo a zároveň vystupňuje „praktickou podporu“ Ukrajině. Informovaly o tom členské státy ve středu ve společném prohlášení ze summitu NATO v Madridu. Země se navíc dohodly, že formálně spustí proces přijímání Švédska a Finska do aliance. Prohlášení přichází poté, co generální tajemník NATO Jens Stoltenberg avizoval několikanásobné posílení jednotek rychlé reakce na 300 000 vojáků.

„Hrozba z Ruska je skutečná.“ USA pošlou do Evropy víc stíhaček, lodí i vojáků

Americký prezident Joe Biden ve středu na summitu Severoatlantické aliance v Madridu oznámil posílení amerických kapacit v Evropě kvůli ruské hrozbě, jež se projevila invazí na Ukrajinu zahájenou před více než čtyřmi měsíci. Biden ohlásil vyslání dvou letek nejmodernějších stíhaček F-35 do Británie, zvýšení počtu torpédoborců ve španělských přístavech ze čtyř na šest a vytvoření nového armádního velitelství v Polsku. Posílit se má také americká přítomnost v Rumunsku, a to dodatečnou brigádou o síle 5000 vojáků, a rovněž v Pobaltí, Německu a Itálii.

Turecko už nemá výhrady. Finsko a Švédsko se mohou stát členy NATO

Turecko upustilo od svých výhrad proti vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance, potvrdil večer před novináři generální tajemník NATO Jens Stoltenberg jen o pár minut starší vyjádření finského prezidenta Sauliho Niinistöa. Aliance nyní na začínajícím summitu v Madridu obě skandinávské země "pozve", aby se k ní připojily, vstup budou muset schválit také parlamenty všech stávajících třiceti členských států.

Summit NATO chystá nové závazky. Posílí jednotky „na zemi, moři i ve vzduchu“

Spojené státy chtějí dlouhodobě posílit svou vojenskou přítomnost v Evropě, zejména na východě kontinentu. Konkrétní prohlášení učiní Washington ve středu na summitu NATO v Madridu, oznámil dnes poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Americký prezident Joe Biden doplnil, že USA jednají i se španělskou vládou o navýšení počtu vojenských lodí na základně u města Rota v Andalusii.

Velké země a Brusel stupňují tlak na změny hlasování v EU. Malé země by ostrouhaly

V posledních týdnech sílí tlak na změnu základních smluv EU tak, aby se změnil rozhodovací proces z většinového hlasování proti mnohde dosavadnímu nutnému konsenzu. To by značně znevýhodnilo menší země a v podstatě by je vehnalo do role pouhých statistů. Tento týden proběhl summit evropských lídrů. Končící francouzské předsednictví na něm řešilo především otázky zahraniční politiky, válku na Ukrajině a možnosti rozšíření Evropské unie.

Chceme společně nakupovat energie a doplnit jejich zásobníky, shodli se lídři EU

Evropská unie by se měla co nejdříve odstřihnout od všech ruských energií prostřednictvím urychlení přechodu k obnovitelným zdrojům, energetických úspor a investic do infrastruktury. Shodli se na tom v úterý prezidenti a premiéři unijních zemí na závěr dvoudenního mimořádného jednání věnovaného dopadům ruské války na Ukrajině a související energetické krizi. Lídři vyzvali k zavedení společných nákupů energií a rychlému doplnění plynových zásobníků před zimní sezónou.

Koridory pro ukrajinské obilí. Lídři EU řeší, jak obejít blokované přístavy

Lídři členských zemí Evropské unie budou v úterý, tedy druhý den mimořádného summitu k dopadům ruské agrese vůči Ukrajině diskutovat o tom, jak napadené zemi pomoci vyvážet zemědělské produkty v době blokády jejích přístavů v Černém moři. Summit se podle návrhu závěrů chystá vyzvat k posílení exportu jinými cestami a vytvoření „koridorů solidarity“. Prezidenti a premiéři sedmadvacítky chtějí také na základě čerstvé unijní analýzy jednat o společných obranných strategiích.

Česko chce pozvat Zelenského na summit EU do Prahy

Česko by při předsednictví v Radě EU chtělo uspořádat summit, kterého by se zúčastnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Uvedl to ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN). Zároveň poznamenal, že od původního záměru uspořádat více akcí v regionech mimo Prahu vláda spíše upouští. Vedou ji k tomu válka na Ukrajině a hluboké ekonomické problémy. Česko bude EU předsedat v druhé polovině roku.

USA pořádá virtuální celosvětový summit o covidu. „Pomůže nám ukončit epidemii,“ píše Bílý dům

Spojené státy budou 12. května spolupořádat světový summit o ukončení pandemie covidu-19 a o strategiích pro budoucí hrozby pro lidské zdraví. Oznámil to dnes Bílý dům. Virtuální jednání budou pořádat Spojené státy, Německo, Indonésie, Senegal a Belize. Německo teď předsedá skupině nejvyspělejších zemí G7, zatímco Indonésie je předsednickou zemí skupiny největších ekonomik G20.

Zdrženlivost, která byla namístě

Ze summitu NATO konaného předevčírem se obsáhle reportovalo o vůli Aliance pokračovat vůči Rusku v politice odstrašování. Znovu bylo potvrzeno, že na porušení svého území NATO zareaguje kolektivní obranou. Nereportovalo se o tom nejdůležitějším, poněvadž to bylo v závěrech summitu nepřítomné: Severoatlantická aliance nechce válku na Ukrajině eskalovat. Přitom takové náznaky byly. Hlavně naši polští spojenci dopředu vyhlašovali, že prezident Andrzej Duda na summitu formálně vznese žádost o vyslání „mírového konvoje NATO“ na Ukrajinu.

Lídři EU nad ránem pohrozili Rusku dalšími sankcemi

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes nad ránem pohrozili Rusku dalšími robustními sankcemi za agresi na Ukrajině, neshodli se však na diskutovaném embargu na dovoz ruských energií ani jiných konkrétních krocích. Rusko podle nich musí přestat páchat válečné zločiny a umožnit lidem z ostřelovaných měst odejít či do nich dostat humanitární pomoc. Lídři v závěrech prvního dne bruselského summitu také slíbili vytvoření fondu solidarity pro Ukrajinu a další podporu pro uprchlíky i země, které je přijímají.

Fiala mluví o „jistých neshodách“ na summitu EU. Ukrajina ale zavřené dveře nemá

Lídři zemí Evropské unie chtěli na summitu ve Versailles poslat Ukrajině vzkaz, že o ni stojí a že má do Evropy dveře otevřené. Na začátku druhého dne jednání to řekl český premiér Petr Fiala, přičemž zmínil i jisté neshody mezi jednotlivými členy unie. Také hovořil o přípravě dalších sankcí proti Rusku a avizoval možnost dalších diskusí kolem mezinárodního platebního systému SWIFT. Podle Fialy summit EU přijal deklaraci odsuzující ruskou agresi a počítá s dalšími kroky, které je potřeba udělat.

Summit EU pohrozil dalšími sankcemi Rusku. Členství Ukrajině však neslíbili

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie ukončili první den summitu ve francouzském Versailles, kde pohrozili Rusku přijetím dalších sankcí kvůli pokračující invazi na Ukrajině. Ve společném prohlášení také přislíbili posílení vazeb s Kyjevem, nevyjádřili se však k ukrajinské žádosti o urychlené přijetí do řad bloku, na něž mají členské země rozdílné pohledy. Sedmadvacítka lídrů se ve čtvrtek v podvečer na pozvání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona sešla ve versailleském zámku.

Fiala: Summit NATO potvrdil vůli aliance maximálně podpořit Ukrajinu

Ruský prezident Vladimir Putin údajně souhlasí s jednáním s kyjevskou vládou v Minsku, současně ale vyzval ukrajinskou armádu k tomu, aby vládu svrhla a převzala vládní moc. Chce tím docílit „snazšího vyjednávání“ a zdá se, že šéf agresorské země není připraven jednat s ukrajinskými úřady, píše agentura Unian. V pátek promluvil Putin k ukrajinské armádě a apeloval na „demilitarizaci a denacionalizaci“ Ukrajiny, ivádí dále zpravodajský web Unian. S armádou se údajně „lépe dohodne“.

Mimořádný summit: Lídři zemí EU se ve čtvrtek sejdou v Bruselu kvůli Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie proberou ve čtvrtek napětí na Ukrajině na mimořádném summitu v Bruselu. Oznámil to dnes předseda Evropské rady Charles Michel. Unijní země se již shodly na zavedení prvního balíku sankcí proti Moskvě kvůli ruskému uznání nezávislosti separatistických republik na východě Ukrajiny a podle Michela je zásadní, aby i k dalšímu vývoji přistupovaly jednotně. "Užití síly a nátlaku ke změně hranic nemá v 21. století místo," napsal Michel lídrům v pozvánce na summit.

Summit bez výsledku: lídři EU se neshodli na podpoře jádra

Bez dohody skončila v noci na dnešek několikahodinová debata o jaderné energii a emisních povolenkách, kterou vedli lídři zemí Evropské unie na bruselském summitu. Řekl český premiér Andrej Babiš. Skupina států včetně Česka navrhla prosadit do závěrů jednání, aby Evropská komise jádro zařadila na seznam zelených investic. Tradičně k atomu kritické Rakousko spolu s Německem a Lucemburskem se však postavilo proti. Prezidenti a premiéři se neshodli ani v pohledu na regulaci trhu s emisními povolenkami.

Tolik demokratů, tak vágní demokracie

Americký prezident Joe Biden včera zahájil virtuální Summit pro demokracii, akci, jíž se účastní zástupci stovky zemí, které jeho administrativa vnímá jako demokratické. Demokracie na tom nikdy nebyla líp, zdálo by se. Jako kdyby se naplňovala dávná a často vysmívaná vize Francise Fukuyamy, podle níž je liberální demokracie jaksi finálním stadiem vývoje lidstva.

Maďaři vedou s USA diplomatickou válku o summit. Nesmí tam, tak to zatrhli i EU

Maďarsko se stalo jediným státem EU, který nebyl pozván na americký summit demokratických zemí. Biden přitom pozval přibližně sto zemí, včetně zástupců Evropské unie. Narozdíl od Maďarů však mezi pozvanými nechybí i tak problematické země, jsou například Filipíny či Pákistán. Nyní přišla budapešťská odveta. Maďarský zástupce na jednání evropských velvyslanců, totiž účast EU na Summitu pro demokracii vetoval.

Zelené tažení EU předstihlo svět o deset let. Klimatický summit ustoupil Číně

Obří klimasummit ve skotském Glasgow měl stvrdit správnost ambiciózních zelených plánů a bezuhlíkové budoucnosti. Ačkoliv někteří účastníci konference o společné dohodě mluví jako o historické, na povrch vyplouvá hlavně ústupek největším znečišťovatelům v čele s Čínou. Spočívá v pozvolném odklonu od uhlí namísto jeho úplného zavržení. Ani další přijaté závazky nedosahují radikálnosti evropských klimatických plánů, tak jak jsou představeny v takzvané zelené dohodě a stěžejním balíčku Fit for 55.

Klimatický kongres: namísto zavržení uhlí se státy dohodly jen o „odklonu“

Představitelé téměř 200 zemí světa se na konferenci COP26 ve skotském Glasgow shodli na společném znění dohody o dalším postupu v boji s klimatickými změnami. Země souhlasily s postupným odklonem od používání uhlí k výrobě elektrické energie. Formulace závazku byla pod tlakem Číny a Indie na poslední chvíli oslabena a namísto původně navrhovaného naprostého zavržení uhlí hovoří jen o "odklonu". Mnoho delegátů vyjádřilo své zklamání z ústupku těmto dvěma zemím, ale kvůli "vyššímu dobru" pro text nakonec hlasovalo.

Ministryně na vozíčku nemohla celý den na COP26. Pořadatelé zapomněli na bezbariérový přístup

Izraelská ministryně pro energetiku Karine Elharrarová, která se pohybuje na vozíku, se kvůli absenci bezbariérového přístupu v pondělí nemohla dostat do dějiště mezinárodní klimatické konference COP26 ve skotském Glasgow. Dostala se tam až dnes, kdy ji k místu přivezlo taxi upravené pro přepravu lidí s hendikepem. U konferenčního sálu ministryni přivítal izraelský premiér Naftali Bennett a řekl, že stejným způsobem se politička, která trpí svalovou dystrofií, na místo dostane ve středu.

Téměř sto států světa se v Glasgow zavázalo citelně snížit emise metanu

Americký prezident Joe Biden, předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová a kanadský premiér Justin Trudeau na klimatické konferenci v Glasgow představili společný závazek téměř stovky světových zemí ke snížení emisí metanu. Podle Bidena se k cílům snížit do roku 2030 úniky metanu do atmosféry o 30 procent oproti roku 2020 zavázaly země, jež dohromady představují přes 70 procent světového hrubého domácího produktu a polovinu veškerých emisí tohoto plynu.

„Nadešel čas činů,“ vzkázala Alžběta II. Na summitu však chybí lídři Číny či Ruska

Britská královna Alžběta II. v pondělí ve videu vzkázala světovým lídrům na klimatickém summitu OSN ve skotském Glasgow, že nadešel čas jednat v zájmu ochrany klimatu. Účastníci konference by podle ní měli projevit státnictví a myslet na budoucí generace. Výsledek summitu je však nejistý, celá řada předních světových lídrů chybí. „Po času slov nadešel čas činů,“ uvedla podle agentury AP 95letá panovnice, která původně vyjadřovala úmysl zúčastnit se summitu osobně.