Tag: summit

Články k tagu

„Nadešel čas činů,“ vzkázala Alžběta II. Na summitu však chybí lídři Číny či Ruska

Britská královna Alžběta II. v pondělí ve videu vzkázala světovým lídrům na klimatickém summitu OSN ve skotském Glasgow, že nadešel čas jednat v zájmu ochrany klimatu. Účastníci konference by podle ní měli projevit státnictví a myslet na budoucí generace. Výsledek summitu je však nejistý, celá řada předních světových lídrů chybí. „Po času slov nadešel čas činů,“ uvedla podle agentury AP 95letá panovnice, která původně vyjadřovala úmysl zúčastnit se summitu osobně.

Z prohlášení G20 vypadlo „podstatně snížit emise“ a termín. Závazek zní „proveditelně“

Lídři zemí G20 se dnes na summitu v Římě shodli, že jejich cílem je udržet globální oteplování pod kritickou hranicí 1,5 stupně ve srovnání s předindustriální érou. Vyplývá to ze závěrů schůzky, o nichž informovala agentura Reuters. Ve společném prohlášení ale není řeč o konkrétních opatřeních na snižování emisí. Původně zvažovanou formulaci o snaze „podstatně snížit emise“ nahradil nakonec závazek snižovat emise „co nejrychleji, proveditelně a co nejhospodárnějším způsobem“.

Klimatický summit směřuje k neúspěchu. Bohudík

Greta Thunbergová dospěla, a tak ji nahradil dinosaurus, doslova. V neděli začíná klimatická konference COP26 ve skotském Glasgow. OSN při té příležitosti představila krátké video, ve kterém dinosaurus přednese v hlavním zasedacím sále OSN řeč o vymření a boji proti klimatické změně. Vše ale nasvědčuje tomu, že konference bude trapné selhání.

Zelenání bank sílí. Chystají aplikaci na šmírování uhlíkové stopy

Zelené trendy a osvěta o udržitelnosti se v dnešní době promítá téměř do všech oblastí života. Banky i jiné finanční instituce už delší dobu odmítají financovat takzvané špinavé projekty, které vyhodnotí jako nešetrné ke klimatu, a podporují jen ty „společensky odpovědné“. Nově však banky chtějí jít ještě dál a pomocí speciální aplikace měřit klientům přes jejich platební transakce uhlíkovou stopu. Lidé by tak například mohli zjistit, jak moc „zhřešili“ nákupem masa, a byli by poučeni o tom, jak to napravit.

Zelená jaderná energetika

Summit Evropské unie věnovaný mimo jiné energetické krizi s prudce rostoucími cenami skončil bez konkrétních výsledků. Evropští politici zjevně nevědí, co si v této situaci počít, pokud nechtějí vzdát cestu k evropské bezemisní ekonomice. Takže se neřešilo a nevyřešilo nic konkrétního, místo toho se spřádaly utopické plány na společné nákupy plynu a vytváření strategických rezerv. Co konkrétního si pod tím představit, ale nikdo nevysvětlil.

Státníci EU skládali Merkelové komplimenty: bude to tu bez vás jako Řím bez Vatikánu

Přesně poloviny z 214 dosavadních summitů Evropské unie se zúčastnila odcházející německá kancléřka Angela Merkelová, s níž se dnes v Bruselu rozloučili lídři ostatních unijních zemí. Podle mnoha svých kolegů byla kancléřka často ústřední postavou jednání, když moderovala řadu sporů a pomáhala najít kompromis. Šéf unijních vrcholných schůzek Charles Michel podle jednoho z činitelů prohlásil, že summity bez ní budou jako Paříž bez Eiffelovy věže či Řím bez Vatikánu.

EU chce posílit ochranu hranice, ale odmítá plot. V běloruských lesích přibývají mrtví

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes po zhruba čtyřhodinové debatě shodli na tom, že by evropský blok měl zvláště v reakci na počínání běloruského režimu posílit ochranu svých vnějších hranic. Lídři však zůstali rozděleni v pohledu na požadavek zemí východního křídla EU, aby unie společně financovala stavbu plotů na hranicích. Podpořili naproti tomu urychlenou přípravu dalších sankcí vůči běloruským představitelům a společnostem.

Babiš blokoval summit EU. Šéfové států se po dlouhé debatě ohledně energií nakonec shodli

Po více než čtyřhodinové debatě se prezidenti a premiéři zemí Evropské unie shodli na společném postupu, jak se vyrovnat s rychle rostoucími cenami energií. Závazné závěry summitu nejprve zablokoval český premiér Andrej Babiš, který požadoval regulaci trhu s emisními povolenkami (ETS). Řada lídrů však nechtěla připustit příliš velké zásahy do trhu a do společného prohlášení nakonec přibyla výzva EK, aby prověřila fungování ETS.

Polsko se na summitu EU střetne s Francií, Beneluxem a Skandinávií. Jde o vládu práva

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie zahájili dnes odpoledne v Bruselu summit, na němž je čeká zejména debata o rychle rostoucích cenách energií a o právním státu v Polsku. Političtí vůdci se na úvod summitu pokoušejí shodnout, jak společně zmírnit dopad zdražování elektřiny či plynu na obyvatele a jak do budoucna zajistit cenově dostupné energie. Krátce před začátkem jednání však vznášeli rozdílné požadavky, což může předznamenat dlouhou diskusi. Napjatá debata se očekává i kolem otázky, jak přimět Polsko, aby respektovalo unijní právo.

Summit, vrcholný žánr končící epochy

Summity jsou svátky novinářské profese a rusko-americké summity mezi nimi zaujímají zvlášť důležité místo. To je ovšem hlavně přežitek minulosti, dob, kdy sovětsko-americké summity mohly ovlivnit běh světa a některé i ovlivnily. Ty doby jsou dávno pryč, ani USA, natož Rusko, nemají ve světě tu váhu jako tehdy a ani pro obě ty země nehrají vzájemné vztahy takovou roli jako tehdy. Ale novináři a politici se snaží, aby na ně na chvíli dopadl odlesk této zašlé slávy.

„Putin se stále cítí obklíčen.“ Biden chce zakázat kyberútoky na klíčovou infrastrukturu

Spojené státy a Rusko musí mít "určitá základní pravidla cesty". Takový byl podle amerického prezidenta Joea Bidena jeden z jeho hlavních vzkazů pro ruského prezidenta Vladimira Putina při jejich setkání v Ženevě. Biden řekl, že se mluvilo i o návrhu, aby jisté druhy klíčové infrastruktury byly mimo dosah kybernetických útoků. Americký prezident se na úvod své tiskové konference dotkl také tématu kontroly zbraní. Oba lídři se podle něj v této věci dostali ke konkrétním bodům.

„Jednání bylo poměrně úspěšné“. Není ale vhodná doba k vzájemným návštěvám

USA a Rusko si na své ambasády opět vzájemně vyšlou velvyslance, v současnosti je řídí chargé d’affaires, uvedl na tiskové konferenci po summitu ruský prezident Vladimír Putin. Obě strany prokázaly snahu vzájemně se pochopit a sbližovat svá stanoviska, řekl k průběhu jednání ruský prezident. Putin se  také vyjádřil k tématu kyberútoků vedených z ruského území, v nedávné době se jednalo například o zablokování ropných potrubí na jihozápadě USA, skrz hackerský útok.

NATO vyjádřilo solidaritu Česku kvůli ruským nepřátelským akcím

Lídři zemí Severoatlantické aliance dnes vyjádřili solidaritu Česku a dalším zemím dotčeným nepřátelskými akcemi Ruska. Moskva podle společného prohlášení šéfů třicítky aliančních států stále více ohrožuje bezpečnost spojenců z NATO provokativní a rozkladnou aktivitou u jejich hranic i na jejich území. Aliance na to musí být v budoucnu lépe připravena, konstatoval summit. Nikdo ale už o vypovídání diplomatů jako podpora ČR nehovořil. Summit také vyzval Moskvu, aby odstranila Česko a USA ze seznamu zemí, které nejsou přátelské.

„V EU jsme za pitomce“. Babiš nevyjednal vyhoštění ruských diplomatů u ostatních zemí

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) neuspěl ani na oficiálním summitu Evropské unie s žádostí o vyhoštění ruských diplomatů u ostatních států. Přitom od tohoto setkání si premiér i ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) slibovali, že se zde žádost projedná a evropské státy tak ukáží, jak stojí za Českou republikou. Místo toho se ale ozývá kritika, že Babišova vláda doplatila na svou nerozhodnost a také na to, že stát po zjištění o útoku ve Vrběticích dostatečně neinformoval své partnery.

Napjatá schůzka ministra zahraničí USA a Ruska. O vrcholném summitu Lavrov mlží

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov po schůzce se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem odmítl odpovědět, zda Moskva souhlasí s navrhovaným rusko-americkým summitem. Informovaly o tom ruské agentury. Řekl, že doufá, že lídři obou zemí najdou způsob, jak dále zlepšit vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy. Agentura RIA Novosti napsala, že Lavrov schůzku s Blinkenem označil za konstruktivní. První osobní setkání ministrů trvalo hodinu a tři čtvrtě.

Schůzka Biden-Putin: Praha je dál ve hře, píše Politico

I přes vypjaté vztahy mezi Českou republikou a Ruskem má Praha stále šanci jako hostitel potencionálního summitu amerického prezidenta Joa Bidena a jeho ruského protějšku Vladimira Putina, píše server Politico. Kromě české metropole jsou na seznamu kandidátů také islandský Reykjavík, slovinská Lublaň či hlavní město Ázerbájdžánu Baku. Spolupracovníci prezidentů se snaží vybrat pro možnou schůzku hlav států to nejvhodnější místo. O schůzku v Praze nynějších prezidentů dvou velmocí usiluje vicepremiér Jan Hamáček.

Biden navrhl Putinovi uspořádání summitu na území třetího státu

Americký prezident Joe Biden navrhl svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi v nadcházejících měsících summit na území třetího státu, uvedl Bílý dům. Nabídku na "vybudování stabilního a předvídatelného vztahu s Ruskem" přednesl v telefonickém rozhovoru, v němž státníci také mimo jiné diskutovali o rostoucím napětí mezi Moskvou a Ukrajinou, píší zahraniční tiskové agentury.

Babiš chce pomoc z EU využít v autoprůmyslu. Tam už ani haléř, varují experti

Automobilový průmysl má po koronavirové krizi vážné problémy a potřebujeme ho řešit. Těmito slovy oznamoval předseda vlády Andrej Babiš směr financí, kam bude stát směřovat pomoc z fondu obnovy Evropské unie. Překvapil tím odborníky z řad ekonomů, kteří se podivují nad tím, že by další peníze měly téct do odvětví, které je pro český průmysl dominantní a v krizi nás tahá dolů. Mnohem raději by peníze viděli v digitalizaci či nových odvětvích, u kterých budeme mít výhodu před ostatními státy.

Babiš měl na summitu dva úkoly a oba nesplnil. Místo toho se vychloubá čísly

Předseda vlády Andrej Babiš na vyjednáváních selhal, když nesplnil dva hlavní úkoly. Tak znějí hlasy kritiků, podle kterých měl Babiš na summitu Evropské unie vyjednat jiný klíč k přerozdělování peněz místo výše nezaměstnanosti. Premiér ale ani nevyjednal podporu pro jádro jako čistý zdroj, na kterém záleží financování budoucí dostavby jaderných elektráren. V konečném důsledku premiér schválil hlavně nové zdanění, závazky na následující tři desítky let a nakročení k větší provázanosti států EU. Babiš naopak míní, že se jedná o úspěch, protože Česko získá na dotacích přes 230 miliard korun.

Rozpačitý výsledek summitu. Středové strany dohodě tleskají, ODS mluví o Babišově selhání

Politici se začali přít o výsledcích jednoho z nejdůležitějších summitů posledních let, který evropským státům přináší z fondu obnovy ekonomiky stovky miliard eur, ale na druhou stranu i společné dluhy. Podle vyjádření některých politiků si výsledky pochvalují, ostře proti se například staví europoslanec za ODS Jan Zahradil, který označil výrok poslance a prvního místopředsedy STAN Jana Farského za svazácká. Europoslanec ODS Alexandr Vondra pak označuje výsledek pro Českou republiku jako nevýhodný a premiér Andrej Babiš podle něj jako vyjednavač selhal.

Tvrdý střet o společné evropské dluhy

Lídři Evropské unie se v Bruselu čtyři dlouhé dny a noci pokoušeli dohodnout o největším průlomu v evropské integraci od zavedení eura. Délka, náročnost, tvrdost a nervozita jednání odpovídala podstatě. Nejednalo se o nic menšího než o společné dluhy, kdy za ně svorně a nedílně ručí všechny země Evropské unie.

Kdo je tady vyděrač

Místo dospělé diskuse v celém reportování o summitu převážila manická potřeba dovést už jednání ke konci, ušetřit účastníkům další diskomfort, nenapínat už tak přetížené nervy Merkelové a Macrona.

Zlomový summit: Michel servíruje k večeři po třech dnech nový plán

Po více než třech dnech vyjednávání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie předloží v pondělí večer předseda Evropské rady Charles Michel nový kompromisní návrh parametrů fondu pokrizové obnovy ekonomik a příštího sedmiletého rozpočtu bloku. Omezením podílu grantů v balíku 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun), které požadovaly takzvané šetrné státy, se podle politických vůdců přiblížila možnost konečné dohody. Michel před večerním jednáním prohlásil, že dosažení dohody na protahujícím se summitu je možné.

Česká pracka v bruselské lahvi

Při summitu o rozpočtovém rámci EU na příštích sedm let se nic nevyřešilo. „Rozdíly byly příliš velké,“ postěžoval si předseda Evropské rady Charles Michel, autor kompromisu, podle kterého se částka jednoho bilionu eur výdajů pro léta 2021–2027, odpovídající jednomu procentu HDP členských zemí, zvýší o 75 miliard. Z pohledu Dánů, Nizozemců, Rakušanů a Švédů tím rozpočtové výdaje vyrostou příliš, pro jejich chudší sousedy včetně Česka to bylo málo. Jednání bude pokračovat někdy počátkem března.