Tag: energetika

Články k tagu

Plyn do Evropy přes Ukrajinu může proudit i po roce 2024, zní z Ruska

Rusko zváží, že by plyn do Evropy posílalo přes Ukrajinu i po roce 2024, kdy končí stávající smlouva o tranzitu přes tuto zemi, pokud bude v Evropě zájem a ukrajinské plynovody budou v provozuschopném stavu. Informovalo o tom podle agentury RIA Novosti ruské ministerstvo zahraničí. Evropa v posledních měsících hledá řešení, jak se závislosti na ruském plynu zcela zbavit. Rusko pokračuje navzdory svému útoku na Ukrajinu v přepravě velkého množství plynu přes napadenou zemi do Evropy

„Takovou krizi ještě svět neviděl.“ Chmurné vize šéfa agentury pro energii

Globální energetická krize provázená prudkým nárůstem cen elektřiny a paliv se ještě může prohloubit. Na energetickém fóru v Sydney to dnes řekl výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Krize by podle něj mohla urychlit přechod k čistší energii, do té doby však bude Evropa i další regiony čelit potížím při zabezpečování dodávek ropy a plynu. „Svět nikdy nezažil tak velkou energetickou krizi z hlediska její hloubky a složitosti,“ řekl Birol podle agentury Bloomberg.

Budou Němci mrznout jako u Stalingradu?

Německý svaz měst a obcí v reakci na obavu z bezprecedentní energetické krize přišel s myšlenkou, že například víceúčelová hala v Ludwigshafenu, která dřív sloužila ke konání sportovních akcí nebo koncertů a během pandemie čínského viru se přeměnila v očkovací centrum, by se po první metamorfóze mohla změnit v centrální zahřívací stanici v době, kdy do Německa dorazí mráz a někdejší ekonomický hegemon Evropy nebude schopen zajistit základní podmínky pro život svých obyvatel především z chudších vrstev.

Němci si podřezali větve. Návrat k uhlí je bude hodně bolet

Německo se připravuje na velmi krušnou zimu. Aby ušetřilo co nejvíce ruského plynu, vymýšlí už nyní krizové plány a přichází s drastickými opatřeními, která lidem podstatně ukrojí z jejich pohodlí. A na milost je vzato také zatracované uhlí. Zeleno-socialistická vláda rozhodla, že alespoň na dočasnou dobu se chystá návrat k uhelné energetice, což jde přímo proti tvrdě prosazovanému zelenému obratu. Jen málo se však mluví o tom, že nahodit zpět elektrárny, které už nikdy neměly fungovat, rozhodně nebude lehké.

Ovládnout ČEZ a zlevnit elektřinu může vláda velmi rychle

Premiér Petr Fiala řekl, že jeho vláda chce ovládnout výrobu elektřiny v České republice. Bylo to hlavní sdělení jeho mimořádného televizního projevu. Neřekl, kdy a jak to chce udělat. Naznačuje to hodně vágně. Ekonomové si ale jeho nejasná slova vyložili jako snahu plně zestátnit elektrárenskou společnost ČEZ. Dominantního výrobce elektřiny v České republice, který vlastní všechny jaderné a většinu uhelných elektráren. Stát má v této chvíli ve firmě 70 procent akcií, zbytek se obchoduje na burze.

„Atom ne, to radši uhlí.“ Německo odmítá opět nahodit jádro. Lidé mají šetřit a méně vytápět

Prodloužení chodu zbývajících tří německých jaderných elektráren nepomůže vyřešit stávající německou krizi s nedostatkem zemního plynu. V rozhovoru s televizí ZDF to dnes prohlásil šéf regulační Spolkové agentury pro sítě (Bundesnetzagentur) Klaus Müller. Uvedl, že Německo se na možné zastavení dodávek plynu z Ruska připravuje a že pomoci mohou i domácnosti hledáním úspor ve spotřebě. Konsorcium Nord Stream AG dnes zahájilo pravidelnou roční údržbu plynovodu Nord Stream 1,

„Německo bude klimaticky neutrální.“ Scholz přes varování podporuje zelené dotace

Nejvyšší představitelé Evropské unie se nedokážou shodnout na tom, jak na pozadí války na Ukrajině a ekonomické krize dosáhnout energetické soběstačnosti. Zatímco i známý zastánce „zelené“ Evropy a elektromobilů Frans Timmermans se nechal překvapivě slyšet, že dočasným řešením je návrat k tradičním fosilním palivům, německý kancléř Olaf Scholz je naopak více pro navýšení investic do obnovitelné energie.

Příspěvek na energie bude až 20 tisíc. Jeho adresáty určí vládní nařízení

Příspěvek na energie v připravovaném úsporném tarifu, který má domácnostem pomoci snížit účty za elektřinu a zemní plyn, bude nejvýše 20 000 korun na jedno odběrné místo. Příspěvek bude dotací ze státního rozpočtu ve prospěch obchodníků s plynem a elektřinou, kteří o tuto dotaci posléze sníží zákazníkovi z řad domácností účet nebo zálohy. Budou to muset zřetelně uvést ve vyúčtování.

Teplá voda na příděl. V Německu zavírají bazény a zavádí drakonická opatření

Německo v obavě z dramatické situace na trhu s energiemi zavádí řadu výrazných omezení, která ovlivní životy obyvatel. Patří mezi ně například omezování možnosti sprchovat se teplou vodou, tlumení pouličního osvětlení nebo uzavřené či chladnější bazény. Berlín k těmto krokům přistupuje z obavy před krizí, která by mohla přijít na podzim a v zimě, uvádí deník The Financial Times.

Přechodná výjimka Dukovany neohrozí. „Nemá cenu mudrovat o roce 2045,“ říká Drábová

Dočasné zařazení jádra a plynu mezi zelené investice neohrozí stavbu nových bloků v jaderné elektrárně Dukovany. Tendr pro dostavbu v současné době běží a všichni tři zájemci o stavbu už absolvovali první návštěvy v jaderné elektrárně. Začít stavět se pak má za sedm let. Výjimka schválená europoslanci pak hovoří o tom, že do zelené taxonomie spadnou všechny projekty, které získají stavební povolení do roku 2045.

Jak uniknout ekonomické sebevraždě, do níž se řítí Evropa

Malé vítězství v sérii porážek. Tak včera trefně komentoval rozhodnutí Evropského parlamentu ponechat jádro a plyn mezi zelenými, finančně zvýhodňovanými zdroji europoslanec Alexandr Vondra. Většinou 75 hlasů se nakonec podařilo odrazit útok zelených, radikální levice, ale i některých zástupců křesťanských demokratů z frakce EPP nebo tria českých Pirátů, kteří se na poslední chvíli snažili vyřadit atom a plyn z finančně preferovaných zdrojů, jež má v evropském kádrování název taxonomie.

Francie zcela znárodní „svůj ČEZ“. Chystá investice do jaderných reaktorů

Francouzská vláda chystá úplné znárodnění energetické společnosti EDF, uvedla dnes podle agentury Reuters premiérka Élisabeth Borneová. Akcie společnosti po jejím výroku prudce zpevnily. Francouzský stát nyní vlastní 84 procent akcií tohoto zadluženého jaderného giganta. „Potvrzuji vám dnes, že stát má v úmyslu kontrolovat 100 procent kapitálu EDF,“ uvedla Borneová ve svém projevu v dolní komoře parlamentu. V promluvě formulovala priority své menšinové vlády.

Jádro a plyn prošlo v europarlamentu. Klíčové rozhodnutí pro Česko i Evropu

Poslanci Evropského parlamentu prosadili zařazení zařazení produkce energie z jádra a plynu mezi takzvané zelené investice. Jde o naprosto klíčové rozhodnutí pro řadu zemí včetně České republiky. Podle českých europoslanců je taxonomie klíčová pro zajištění české i evropské energetické bezpečnosti. Navzdory očekáváním nešlo o těsné hlasování, odpůrcům taxonomie chybělo hned 75 hlasů.

„Zelení“ poslanci chtějí zatrhnout Čechům jádro. Klíčové hlasování v EP bude o prsa, varují europoslanci

Velmi napínavé bude pro Česko středeční klíčové hlasování Evropského parlamentu (EP) o zařazení jádra a zemního plynu mezi takzvané zelené investice. Poslanci, kteří mají možnost zamítnout takzvanou taxonomii podporovanou většinou států včetně České republiky, jsou před hlasováním rozděleni na dvě podobně velké skupiny, a očekává se velmi těsný výsledek. Pravděpodobnější je podle expertů to, že EP návrh Komise odmítne.

Největší oběti zdražování

Kdo zchudne nejvíc? Ptala se moderátorka České televize Světlana Witovská odcházejícího guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka ve středu 22. června. Poté, co se bankovní rada naposled sešla k měnovému zasedání ve staré sestavě a nejspíš naposled na delší dobu zvedla úrokové sazby. „Ten, kdo má ve svém spotřebním koši nejvíc položek, které zdražují nejrychleji,“ odpověděl Rusnok. Těmi položkami, které všude v Evropě zdražují nejrychleji, jsou energie. Elektřina, plyn, teplo. U nás rostou jejich ceny rychleji než v jiných zemích, kde vlády ceny zafixovaly.

Tokajev nabízí Evropanům ropu a plyn. Musíte postavit koridory přes Kaspické moře, řekl Michelovi

Prezident Kazachstánu Kasym-Žomart Tokajev slíbil EU dodávky ropy a plynu. „Kazachstán je připraven využít svůj uhlovodíkový potenciál ke stabilizaci situace na světových a evropských trzích,“ citovala Tokajeva jeho tisková služba po pondělním telefonátu s předsedou Rady EU Charlesem Michelem. Kazachstán by mohl vytvořit jakousi „nárazníkovou zónu“, která by kompenzovala nerovnováhu v distribuci energie mezi východem a západem a severem a jihem, uvedl.

Norští těžaři stávkují, produkce plynu by se mohla snížit až o čtvrtinu

V době omezování dodávek ruského plynu do Evropy a jeho vysokých cen vstoupili dnes norští těžaři v ropném a plynárenském průmyslu do stávky za vyšší mzdy. "Stávka začala," řekl v úterý agentuře Reuters předseda odborů Lederne Audun Ingvartsen. Těžba ropy a plynu byla tak na několika polích zstavena a ve středu se má stávka rozšířit na další pole. Norsko exportuje plyn a ropu na kontinent.

Zelená agenda posiluje autokracie, ničí demokracie

Česko by mělo své předsednictví EU, které minulý týden začalo, využít k zahájení návratu k racionalitě v energetické oblasti. Premiér Fiala tedy hovoří spíše o energetické suverenitě, ale ta dosažitelná není. Důležité je začít se vracet právě k energetické racionalitě. „Energetická suverenita“ je bezobsažný výrok, takový politický. Je líbivé vykřikovat tu o potravinové suverenitě, tu o suverenitě energetické. Ani jedno z toho není v praxi dosažitelné.

Na co Petr Fiala čeká se zdražující elektřinou

Česká republika je jednou z mála zemí Evropské unie, která zatím nepodnikala nic pro to, aby zmírnila dopad prudce zdražující elektřiny na domácnosti a firmy. Ten prudký vzestup cen není zdaleka jen výsledkem ruské agrese proti Ukrajině. Elektřina zdražovala už dlouho předtím, než Vladimir Putin zaútočil 24. února na sousední zemi. To zdražování není žádným výsledkem působení neviditelné ruky trhu. Právě naopak je důsledkem velmi viditelného politického tažení za bezuhlíkovou ekonomiku.

OKD prodlouží těžbu uhlí do roku 2023. Má nahradit dodávky z Ruska

Ruský prezident Vladimir Putin svolal svůj protipól k summitu, který uspořádalo NATO v Madridu. Na tom v turkmenském Ašgabatu se sjeli zástupci zemí sousedících s Kaspickým mořem. Putin nicméně schytal především velký výsměch za obrovský, masivní stůl, u nějž se jednání konalo a u kterého sedělo pouze pět lidí. Ruský prezident od začátku invaze na Ukrajinu proslul právě tím, že se i se zástupci své vlády scházel u zbytečně velkého stolu. Z turkménského Ašgabatu také Putin komentoval summit NATO.

Ministr financí zvažuje novou thatcherovskou daň na energetiku a banky

Ministr financí Zbyněk Stanjura zváží, jestli by v současné situaci rekordně vysoké inflace a prudce zdražujících energií nebylo rozumné uvalit speciální daň z příjmu na zisky firem, které na současné situaci výrazně vydělávají. Ty zisky jim nepřinesly jejich vlastní výkony, ale prudký růst cen po covidových lockdownech, přetrhání globálních obchodnících vazeb a válka na Ukrajině. Nová daň by zasáhla firmy, které vydělávají na bezprostředních dopadech: drahé elektřině a vysokých úrocích.

Valná hromada ČEZ za bouřlivých okolností. Akcie v pondělí spadly nejvíce za osm let

Úvod úterní valné hromady energetické společnosti ČEZ potvrdil očekávání, že bude bouřlivá. Minoritní akcionář Michal Šnobr protestoval proti jednacímu řádu. Celkem dorazilo 474 akcionářů s akciemi v hodnotě 41,147 miliardy korun. Jsou to více než tři čtvrtiny akcií společnosti oprávněných hlasovat. Na usnášeníschopnost stačí 30 procent základního kapitálu společnosti. Hromada bude schvalovat dividendu z loňského zisku.

Premiér Petr Fiala v pasti drahé elektřiny

Slovenský ministr hospodářství Richard Sulík je přesvědčený ekonomický liberál až libertarián. Bytostný odpůrce státních zásahů do ekonomiky. V roce 2010 nechal padnout tehdejší středopravou vládu premiérky Ivety Radičové, protože odmítal, aby Slovensko přispívalo do záchranného valu na pomoc krachujícímu Řecku. Tento Richard Sulík přišel v lednu letošního roku za finančníkem Danielem Křetínským, majitelem Energetického průmyslového holdingu, který ovládá Slovenské elektrárny, slovenskou obdobu elektrárenské společnosti ČEZ.

„Koho je v krizi nejlepší zdanit? Toho, kdo nezaslouženě vydělává“

Je už zřejmé, že i přes předvolební sliby vláda Petra Fialy (ODS) možná přistoupí ke zvyšování daní. A to ať těch přímých, nebo nepřímých. V době stále rostoucí inflace a energetické krize se navíc čím dál reálnějším stává také sáhnutí po sektorové dani. Tedy dodatečném zdanění zisků energetických hráčů, které díky rozbouřeným cenám elektřiny a plynu vystřelily nahoru. Ačkoliv nápad prosazovali nejdříve hlavně Piráti, postupně se začíná ujímat i u ekonomické pravice.

Plynový šok na Slovensku. Státní plynárny zdraží domácnostem o 76 procent

Domácnostem na Slovensku v příštích čtyřech letech vzrostou ceny zemního plynu celkově o 76 procent, pokud uzavřou dlouhodobý kontrakt se státními plynárnami SPP. Nejvyšší růst cen, asi o třetinu, bude v roce 2023. Vyplývá to z pondělního oznámení ministra hospodářství Richarda Sulíka. Stát také finančně podporuje instalaci alternativních zdrojů energie, čerpání dotací zpomaluje omezený počet dodavatelů zařízení a instalačních firem.

Německo děsí život bez plynu: Zastaví se průmysl, přijde propouštění a chudoba

Pokud budou dodávky ruského plynu i nadále tak nízké jako nyní, hrozí Německu nedostatek této suroviny, řekl pro časopis Der Spiegel německý ministr hospodářství Robert Habeck. V případě takové situace by v zimě muselo dojít k pozastavení některých průmyslových odvětví, dodal. „Podniky by musely zastavit výrobu, propustit zaměstnance, zhroutily by se dodavatelské řetězce. Lidé by se zadlužili, aby mohli zaplatit účty za topení. Zchudli by,“ řekl Habeck. J

Scénář k levnější energii: stát ovládne klíčové elektrárny ČEZ

Energeticky suverénní stát, který bude nezávislý a bude schopen vyrobit potřebné energie za přijatelné ceny. Těmito slovy předseda vlády Petr Fiala (ODS) uvedl svůj plán, jak zasáhnout do stále se zvyšujících cen energií. Z jeho středečního projevu vyplývá, že se pokusí změnit současné nastavení polostátní skupiny ČEZ a bude chtít získat pod kontrolu tuzemské klíčové elektrárny. Podle ekonoma Štěpána Křečka by vykoupení akcionářů ČEZ stálo až 200 miliard korun a není příliš reálné. Jiné to je v případě ovládnutí klíčových elektráren, které by však trvalo až 5 let. Jiné možnosti nyní vláda nemá a lidé si tak budou muset ještě pár let zvykat na vysoké účty za energie.

Miliardy z rozpočtu za energie lidi v zimě nespasí. Chystá se ale přelomový plán

Bude to šok, ale nenecháme vás padnout. Tak ve svém projevu k národu hovořil ve středu premiér Petr Fiala (ODS) o energetické krizi, kdy mnozí lidé už od minulého podzimu opravdu velký šok kvůli enormně vysokých cenám energií zažívají. Fialovo vystoupení přišlo ve stejný den, kdy vláda měla po téměř půl roce konečně občanům představit, jakou pomoc mohou čekat, až udeří nadcházející velmi obávaná topná sezóna.

„Velmi silný vzkaz pro vládu.“ Krize přebíjí zelené plány, domácnosti i firmy nechtějí dekarbonizaci

Současné vysoké ceny energií mají negativní dopad na spoustu domácností a řadu podniků. Lidé si toho mohou všímat už na svých účtech za elektřinu a plyn, které však v budoucnou ještě porostou. Vyšší náklady za energie také mohou vidět na cenách nejrůznějších výrobků od potravin až po stavební materiály. Zdražení přichází v době, kdy se velmi nahlas řeší Green New Deal prosazovaný Evropskou komisí, který má vést k bezuhlíkové neutralitě.

Rusko donutilo Evropu sáhnout už teď do zimních zásob plynu, píše Bloomberg

I když evropské země tvrdí, že už pár měsíců plní zásobníky zemního plynu na zimu, omezení dodávek ruského plynu donutilo Evropu naopak sáhnout do těxhto rezerv v zásobnících už teď, píše agentura Bloomberg. Ta s odkazem na data sdružení Gas Infrastructure Europe informovala, že zásoby plynu v jednotlivých evropských státech poklesly poprvé od poloviny dubna, kdy se vlády normálně předzásobují. Letos však vše změnila válka na Ukrajině, sankce světa vůči Rusku a následná odveta Kremlu. Bloomberg konkrétní státy neuvádí.