Tag: energetika

Články k tagu

Premiér Fiala v neděli vystoupí s mimořádným projevem. Opozice to kritizuje

Premiér Petr Fiala (ODS) má na neděli 18. září naplánovaný mimořádný projev, odvysílá ho několik hlavních televizních stanic ve 20:05. V tiskové zprávě, kterou má redakce k dispozici, o tom informoval Úřad vlády. Mluvčí vlády Václav Smolka řekl, že řeč se bude týkat aktuálních kroků vlády v energetické krizi a výhledu na zimu. Načasování projevu kritizuje řada členů politické opozice, protože k němu dojde jen pár dní před volbami.

Vláda může zastropovat cenu elektřiny, schválili to poslanci všech klubů

Vláda bude zřejmě moci v případě mimořádné tržní situace stanovovat horní hranici cen elektřiny a plynu pro odběratele. Novelu energetického zákona, která jí to umožní, ve zrychleném režimu schválila Sněmovna. Nyní ji musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Cenu elektřiny chce vláda omezit na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a cenu plynu na tři koruny za kilowatthodinu pro maloodběratele.

Protrhává se přehrada

Rozhovor s Václavem Klausem vznikal v pátek, souběžně s jednáním evropských ministrů hospodářství, kteří se na popud českého ministra Jozefa Síkely v Bruselu dohadovali, jak krotit ceny energií. Podle bývalého prezidenta jsou to podružné technikálie, které se vyhýbají podstatě problému: přeregulovanosti energetického trhu, zelené a klimatické politice. Ve zlomové době, jako je tato, lze dělat radikálnější věci. Jaké a jak?

Proč je vládní strop na elektřinu tak vysoko? Úplně chybí strop pro výrobce

Od prvního listopadu by žádná domácnost, živnostník, firma s méně než 250 zaměstnanci a žádná veřejná instituce včetně škol, nemocnic a úřadů neměli za silovou elektřinu platit více než 240 eur za megawatthodinu, včetně daně z přidané hodnoty. Přepočteno do korun a kilowatthodin, v nichž nově prezentuje své plány vláda, je to 6 korun včetně daně z přidané hodnoty. To je jediný tvrdý fakt, který víme o zastropování cen elektřiny, jež v pondělí schválila jako „národní řešení“ vláda Petra Fialy.

Francie prodloužila limit pro ceny energií, budou moci růst jen o 15 procent

Francouzská vláda prodloužila limit pro ceny energií, který měl původně skončit 31. prosince. V příštím roce budou smět růst ceny jen o 15 procent, oznámila dnes premiérka Élisabeth Borneová. Stát opatření za rok 2023 vyjde na 16 miliard eur (392 miliard korun), uvedl ministr financí Bruno Le Maire na tiskové konferenci. Od ledna bude platit 15procentní limit pro růst cen plynu, od února bude smět nejvýše o 15 procent stoupnout i ceny elektřiny.

Síkela chce podporu pro 8000 firem. Bude potřebovat 30 miliard korun

Návrh na podporu velkých firem kvůli vysokým cenám energií počítá s pomocí zhruba pro 8000 podniků. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) dnes vládě navrhne vyčlenit na to 30 miliard korun. Se stanovením maximálních cen energií pro firmy nepočítá, protože to neumožňuje evropská legislativa. Podpora bude formou kompenzací za ztráty, firmy by o ně mohly žádat ještě letos.

Brusel vezme zisk výrobcům elektřiny. Von der Leyenová ho chce přerozdělit

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navrhla zastropování cen energií. V projevu před Evropským parlamentem ve středu ráno uvedla, že výrobci, kteří nevyrábí elektřinu z plynu, budou zisk sdílet ve prospěch těch, kteří potřebují nejvíc pomoct s drahými energiemi. Krizové opatření přinese členským zemím Evropské unie 140 miliard eur (přes 3,43 bilionu korun). Unijní exekutiva podle ní také chce, aby členské země omezily spotřebu elektřiny.

Brusel jde níž než Češi. Navrhne strop na elektřinu 180 eur za MWh

Maximální prodejní cena elektřiny vyráběná neplynovými elektrárnami by měla být 180 eur (4420 Kč) za megawatthodinu (MWh). Podle agentury Reuters to vyplývá z pracovní verze návrhu opatření ke zmírnění dopadů rostoucích cen energií, jehož konečnou podobu ve středu ve Štrasburku představí Evropská komise (EK). Exekutiva Evropské unie v něm počítá i s odebráním 33 procent nadbytečných zdanitelných zisků producentům fosilních paliv.

Co skutečně platíte ve faktuře za elektřinu a jak se to nyní změní

Ze řetězu utržené ceny energií právem děsí domácnosti a těch, kterým se už výkyvy na burze propsaly do plateb za elektřinu, přibývá. To, co roste, je právě silová cena elektřiny, která však ve faktuře netvoří ani polovinu. Lidé v ročním vyúčtování platí za několik položek a velká část z nich nemá jasno v tom, na co všechno se peníze rozpočítávají a ke komu putují.

Fialův velmi vysoký strop

Zdivočelé ceny elektřiny a plynu a trh, který se v posledních týdnech srpna vymkl tomu, co by ještě před měsíci vůbec nebylo představitelné, dotlačily kabinet Petra Fialy k tomu, čemu se dlouho bránil. Vláda od 1. listopadu zastropuje pro domácnosti, veřejné instituce a živnostníky ceny elektřiny a plynu. Rozhodla o tom v pondělí 12. září večer, krátce předtím, než odcházelo toto vydání Týdeníku Echo do tiskárny.

EK navrhne omezování spotřeby elektřiny. Podobá se to přídělovému systému, hlásí Bloomberg

Očekávaná sada krizových opatření na snížení výdajů za elektřinu v Evropské unii by mohla zahrnovat dva cíle týkající se úspor. Evropská komise se chystá navrhnout jednak snížení celkové spotřeby elektřiny, jednak povinné omezení ve vybraných částech dne, kdy bývá nejvyšší poptávka. Napsala to dnes agentura Bloomberg, která se dostala k pracovní verzi chystaného návrhu a podle ní se to podobá přídělovému systému.

Řada dodavatelů energií se snaží převést zákazníky na spotové ceny. Může to být nezákonné

Řada dodavatelů energií se snaží převést zákazníky z běžných ceníkových či fixovaných produktů na takzvané spotové ceny, tedy okamžité tržní ceny, které se neustále mění. Protože způsob stanovení ceny ale dodavatelé často mění jednostranným oznámením, podobně jako by šlo o prostou úpravu ceníku, může tento postup být v rozporu se zákonem. V tiskové zprávě o tom dnes informoval Energetický regulační úřad (ERÚ).

Elektromobilita se zhroutí, ztrácí své kouzlo kvůli cenám energií, varují experti

Výkyvy na trhu s cenami energií mohou výrazně ohrozit budoucnost na trhu s elektrickými automobily. Tvrdí to němečtí experti. Na vině je ale kromě vysoké ceny elektřiny třeba trvalý nedostatek součástek a surového materiálu. Problém to znamená nejen pro samotné výrobce automobilů, ale také pro nabíjecí stanice, jejichž budování se nyní investorům a podnikatelům nevyplatí.

Když vyschly pumpy

V sobotu 6. října 1973 se početná egyptská a syrská vojska převalila přes izraelské hranice na Sinaji a v Golanech, čímž začala válka. Byl právě velký židovský svátek Jom kipur, Den smíření, podle kterého se tento konflikt dodnes jmenuje. Ačkoli útočníci neměli na své straně totální moment překvapení – posledních několik hodin před vypuknutím bojů už v generálním štábu izraelských ozbrojených sil probíhala intenzivní příprava na obranu –, bezpečnostní služby židovského státu stejně zaspaly natolik, že Izrael nebyl na válku dostatečně připraven. Což znamenalo vážnou hrozbu porážky.

Český průmysl trpí. Kvůli drahým energiím ho válcuje konkurence

Česko sužují jedny z nejvyšších cen energií a energetická krize velmi rychle postupuje společností. Energetická drahota však ještě více než na domácnosti dopadá na průmysl, kdy podnikům dramaticky narostly náklady. V mnoha státech již vlády proti drahé elektřině i plynu zasáhly, podniky tam proto nedusí tak obrovské nárůsty na účtech. Češi jim ale nestíhají konkurovat. Je proto nyní na české vládě, jak rychle a účinně zasáhne, aby konkurenceschopnost českých firem ještě více neutrpěla.

Drzost Evropské komise

Hledat evropské řešení z energetické krize má sice v časech existence jednotného trhu s energiemi jisté ratio, ale také, jak už ví i česká vláda, nemalá rizika. Páteční schůzka ministrů hospodářství/průmyslu v Bruselu, tvrdí náš Jozef Síkela, vyústila v obecné zadání pro Evropskou komisi. Ta má navrhnout, jak 1) snížit zisky výrobcům elektřiny z levnějších, novořečí inframarginálních zdrojů (jádra, uhlí, OZE) a jak 2) zastropovat na nějaké hranici ceny plynu, a to buď toho, který se pálí na elektřinu, nebo ruského plynu, případně veškerého plynu dováženého do EU.

„O úsporném tarifu mám pochybnosti.“ Zeman je pro zastropování cen energií

Prezident Miloš Zeman by za nejlepší řešení energetické krize považoval zastropování cen energií, jiné možnosti považuje za okrajové. Řekl to dnes v Lánech v rozhovoru rádiu Frekvence 1. Kulatý stůl o energetice s vládou, členy Parlamentu či odboráři svolá až po komunálních a senátních volbách. O možné debatě hovořil tento týden s odborovým předákem Josefem Středulou. „Kladu důraz především na zastropování. Myslím si, že všechno ostatní je okrajové,“ řekl prezident.

Daň z neočekávaných zisků bude na tři roky, tvrdí ministr

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v neděli prohlásil, že vláda chce zavést daň z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax, na tři roky, přičemž původně se mluvilo pouze o dvou letech. Daň by se týkala tří sektorů - energetiky, bankovnictví a rafinerie a v platnost by vstoupila 1. ledna 2023. Ministr to uvedl při nedělní debatě v Otázkách Václava Moravce. Daň z neočekávaných zisků by mohla částečně pokrýt výdaje státu spojené se zvládáním nárůstu cen energií a mohla by podle Stanjury vynést 50 až 60 miliard korun ročně.

Strop cen elektřiny podle Stanjury: 5000 korun za MWh

Vláda by chtěla zastropovat ceny elektřiny pro domácnosti a školy či nemocnice i garantovat ceny proudu pro veškerý průmysl. Uvedl to dnes ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. Stanjura doporučí vládě garantovat ceny proudu v průmyslu, ačkoli to nese rizika. Limitní cena elektřiny pro podniky, kde by bylo dobré cenu zastropovat, je podle něj 200 eur za megawatthodinu (MWh), tedy v přepočtu zhruba 5000 korun. Což je několikanásobně vyšší částka než před rokem, kdy se cena elektřiny pohybovala kolem 30 až 50 eur. Kabinet také hodlá uzákonit to, že výrobce energií bude 10 až 20 procent prodávat státu.

Síkela: Češi pocítí shodu EU do 1. ledna. Brusel s námi vytřel podlahu, kritizuje Havlíček

Nejzazší termín, kdy se pro občany projeví mimo jiné opatření k energetice domluvená na páteční mimořádné radě evropských ministrů, je 1. ledna 2023. V pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Už před začátkem topné sezony se podle něj projeví první části národní pomoci kvůli cenám energií, včetně příspěvku přes úsporný tarif. Stínový ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) Síkelu kritizoval, že si ho Evropská komise "povodila".

Brusel přinesl větší zmatek. Úkol zkrotit drahé energie teď čeká jen na Fialův tým

Co se dohodlo na ostře sledované „energetické“ bruselské schůzce svolané českým ministrem průmyslu Jozefem Síkelou (za STAN)? Konkrétního. Evropská komise sice o řešení akutní energetické krize, která velmi rychle prostupuje celou společností, jedná celý víkend, na přesnou podobu plánu jak postupovat se však bude čekat zřejmě ještě alespoň do poloviny příštího týdne. Jaké jsou tedy dosavadní návrhy, jak lidem konečně zlevnit elektřiny, v čem jsou jejich úskalí a co nyní musí urychleně dělat česká vláda?

Německu hrozí výpadky proudu, ale podle Scholze je země připravená

Německo i Evropa jsou připravené na situaci, při které by se Rusko rozhodlo úplně zastavit dodávky plynu, prohlásil kancléř země Olaf Scholz s tím, že na severoněmeckém pobřeží jsou připravené terminály pro dovoz kapalného plynu. S tvrzením však nesouhlasí německý Svaz měst a obcí, který varuje, že zemi hrozí energetická krize a blackouty. „Německo uznalo, že situace je vážná, ale zatím nedělá dost pro přípravu,“ řekl prezident asociace Gerd Landsberg listu Welt am Sonntag.

Spory uvnitř EU pohřbily dohodu o plynu. Komise chce řešení v řádu dnů

Evropská unie se snaží dostat pod kontrolu prudce rostoucí ceny plynu, snahu však zdržují neshody mezi členskými státy. Přestože se na mimořádném summitu ministrů zodpovědných za energetiku všechny země EU shodly na tom, že se musí podniknout kroky ke snížení cen energií, uvízly v detailech, jak by takové kroky měly fungovat. Spory například panovaly v zavedení cenového stropu pro ruský plyn, píše web Politico. Při zasedání ministrů se podle kritiků nakonec nic nevyřešilo.

Skutečný evropský strop na drahou elektřinu je v nedohlednu

Když máme příliš rozdílné názory a zájmy, které nedokážeme dotáhnout k jasnému kompromisu, s nímž se všichni dokážeme vyrovnat, přesto chceme vytvářet pozitivní atmosféru dohody, vypustíme nějaké obecné principy. Věty, které budí zdání kompromisu a každý si do nich pro své publikum může dosadit to svoje. V EU je tato metoda klasickým komunikačním stylem. Obecná hesla bez detailů, z nichž se dají dohlédnout konkrétní dopady na lidi a firmy.

Evropské hliníkárny krizi nezvládají a zavírají jedna po druhé. Zbývá dovoz z Ruska a Číny

Rostoucí ceny energií doléhají na evropské výrobce hliníku už od konce minulého roku, ale letos s ruskou invazí a novými astronomickými cenami se krize v tomto odvětví ještě prohloubila. Řada hliníkáren zavřela, další se chystají, jiné se snaží přežít za případné pomoci státu. To vše vede k paradoxu, stoupající závislosti na Číně, od které se chce Západ tlačený Spojenámi státy odpoutat. O problému hroutícího se průmyslového odvětví píše francouzský server Euroactiv.

Praha využívá až 65 procent plynu z Norska

Kolem 65% zemního plynu, spotřebovávaného v Praze, je v současnosti původem z Norska. Informoval o tom šéf představenstva společnosti Pražská plynárenská Martin Pacovský. Pro Echo24 firma uvedla, že odhad vychází z hodnot tzv. „spalného tepla“ zemního plynu a ze sledování aktuálních zdrojů, z nichž momentálně proudí plyn do Německa. Zásobníky se Pražské plynárenské daří před zimou plnit podle plánu.

Zastropování cen ruského plynu padlo. Česká republika i Maďarsko byly proti

Státy EU navrhují využít nečekané zisky producentů energie z levnějších zdrojů na pomoc spotřebitelům. Po jednání unijních ministrů energetiky to oznámil český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, který zasedání vedl. Zástupci vlád Evropskou komisi pověřili také přípravou dalších opatření, včetně celounijnních úspor energie či zastropování cen plynu. Na zastropování cen plynu dováženého z Ruska, jak navrhovala Evropská komise (EK), ale ministři shodu nenašli. Proti tomuto návrhu se stavěly zejména středoevropské země včetně ČR.

Kuba: Vláda slíbila, že kraje budou kupovat energii za přesně danou cenu

Vláda slíbila, že kraje budou moci v příštím roce nakoupit energie za přesně danou cenu. Její výši a mechanismus nákupu vládní kabinet sdělí v příštím týdnu, řekl předseda Asociace krajů a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) po pátečním jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS). Podle Kuby premiér hejtmany a zástupce obcí ujistil, že vláda zajistí dostatek dostupných energií pro nemocnice, školy a další veřejné instituce.

Vládě nedůvěřuje 55 procent Čechů. Kritiku sklízí za rostoucí ceny energií

Vládě Petra Fialy (ODS) nedůvěřuje 55 procent Čechů. Více než dvě třetiny lidí pak nejsou spokojeny s tím, jak kabinet bojuje s rostoucími cenami energií. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Český rozhlas (ČRo). Uskutečnil se 6. a 7. září a zúčastnilo se ho více než tisíc lidí. Třetina dotázaných uvedla, že vládě „určitě“ nedůvěřuje, 22 procent „spíše“ nedůvěřuje. Důvěru má vláda u 36 procent občanů. Jsou to zejména ti, kteří jednu ze dvou vládních koalic loni volili.