Tag: vláda

Články k tagu

Výborný byl u Pavla. Na ministerstvu chce pracovat na potravinové soběstačnosti

Kandidát na nového ministra zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) po úterní schůzce s prezidentem Petrem Pavlem na Hradě řekl, že s hlavou státu probíral priority, s nimiž by chtěl resort zemědělství řídit. Za klíčovou označil komunikaci. Výborný také zdůraznil, že teprve čeká na potvrzení své nominace za Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL) celostátním výborem lidovců, který se sejde tento čtvrtek. Pavel potvrdil Výbornému, že by ho jmenoval ministrem ve čtvrtek příštího týdne.

Příliš jsme naslouchali kapitánům průmyslu

Poslední týdny poznamenaly rozvášněné debaty o nedostatku míst na středních školách. České školství ale trpí problémy i na jiných místech. Vysoké školy jsou podfinancované, už za pár let je čeká velký nápor studentů, tedy silných ročníků dětí snažících se nyní dostat na gymnázia, a mnoho fakult není schopno svým zaměstnancům zaplatit důstojnou mzdu. V debatě o tom, proč chybějí peníze, kde je hlavní problém a jak ho řešit, se sešli rektor MUNI Martin Bareš, vrchní ředitelka sekce VŠ, vědy a výzkumu na MŠMT Radka Wildová a šéf Vysokoškolského odborového svazu Petr Baierl.

O tisíce ročně si domácnosti pohorší po přijetí balíčku. Mírně ušetří jen na DPH

Průměrná domácnost v Česku by po devíti větších daňových změnách z vládního balíčku ročně přišla o 7614 korun. Nejméně by se chystaná opatření měla v průměru dotknout seniorů, nejvíce úplných rodin s dětmi. Největší příjem k ozdravení rozpočtu by stát získal od zaměstnanců z nového nemocenského pojištění. Vyplývá to z analýzy dopadů na domácnosti, kterou vypracoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA). V Česku je 4,49 milionu domácností. Průměrná domácnost má 2,29 členů.

Dobrej tah ministra Nekuly

Před čtyřmi dny byl odvolán z funkce ministra zemědělství Marek Nekula (KDU-ČSL), kromě jiného údajně za to, že mu ujely nervy na sněmu Agrární komory, jehož účastníky seřval a označil je za „schizofreniky, kteří nevědí, co chtějí“. Pokud se to skutečně seběhlo takhle, věru to není ideální politické vystupování. Tentýž muž jej však nepředvedl ani před oznámením svého odvolání, kdy naopak nervy na uzdě udržel a kdy se snažil o žoviální tón a vesele rozmlouval s novináři, kteří čekali na tiskovou konferenci s končícím ministrem a předsedou jeho strany Marianem Jurečkou.

Vláda čeká na daň z příjmu právnických osob, o dividendách ČEZu se rozhodne na konci června

Vláda Petra Fialy (ODS) v posledních dnech intenzivně řeší, co dělat s letošním rozpočtem. Naprosto zásadní jsou přitom příjmy z daně z příjmu právnických osob či z dividend ČEZu. Naopak spotřeba domácností v prvním čtvrtletí výrazně zaostávala oproti původním predikcím, nyní se očekává oživení, ale celkově bude letos spotřeba vychýlená spíše negativně a rozpočtu tak nepomůže, uvedlo pro Echo24 ministerstvo financí. Valná hromada ČEZu, která rozhodne o výši dividendy, se uskuteční 26. 6.

Německá vláda si kupuje osmnáctileté. Dá každému 200 eur na kulturu

Německo každému, kdo letos oslaví 18. narozeniny, poskytuje od tohoto týdne 200 eur (4760 Kč) na kulturu. Podmínkou je mobilní aplikace a bydliště v Německu. Kapesné mohou mladí lidé utratit třeba za vstupenky do muzea, za divadlo, kino, koncert, knihy, komiksy nebo hudební nosiče, vybírat ale musí ze zúčastněných poskytovatelů, kterých se zatím k akci připojilo několik tisíc. Německá vláda o programu hovoří jako o kulturní ofenzivě, kterou chce po dvou letech přísných omezeních kvůli pandemii nemoci covid-19 povzbudit zájem o kulturu mezi mladými.

Polské podpásovky

Ze zpravodajství českých i světových médií by se mohlo zdát, že náš severní soused se potácí na hraně pravicové diktatury. „Demokracie v Polsku prožívá smrtelnou agonii,“ tvrdil titulek na serveru Novinky.cz. „Polsko není přítelem, jak si Západ myslí,“ byl název komentáře v The New York Times. „Polsko má zákon, kterým může trestat opozici. Čistá putináda, píší média,“ hlásaly Seznam Zprávy. Všechny titulky se týkaly nového zákona přezdívaného „lex Tusk“. Celé je to samozřejmě složitější. Polsko není krůček od autoritářského režimu. V takové zemi by asi stěží mohla opozice pořádat obří demonstraci,

Pavel jmenuje Výborného ministrem do konce června. Před tím se s ním setká

Prezident Petr Pavel by mohl ministrem zemědělství jmenovat Marka Výborného 29. června. Předběžně se na tom dnes dohodl s premiérem Petrem Fialou (ODS), řekl novinářům předseda vlády. Prezident se chce ještě s Výborným setkat, protože ho osobně nezná. Podle Fialy ale bude jeho návrh na jmenování respektovat. Výborný by měl ve funkci nahradit Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL), který oznámil ve středu rezignaci ke konci června. Fiala řekl, že na dnešní pravidelné schůzce Pavla informoval o změně na pozici ministra zemědělství.

Slovenská úřednická vláda nezískala důvěru. Bude vládnout s omezenými pravomocemi

Úřednická vláda slovenského premiéra Ľudovíta Ódora dnes podle očekávání nezískala důvěru sněmovny. Prezidentka Zuzana Čaputová by v souladu s ústavou měla kabinet odvolat a ponechat ho v úřadu s omezenými pravomocemi. Vláda odborníků nastoupila v polovině května a předpokládá se, že dovede zemi do zářijových předčasných parlamentních voleb. Pro vyslovení důvěry Ódorově vládě hlasovalo jen 34 ze 136 přítomných poslanců.

Stanjurova slabá pozice. Vláda není schopná rychle ušetřit ani pár miliard

Stát nemá šanci udržet letošní plánovaný schodek. Už na konci května dosahoval 271 miliard korun, což je nejvíce od vzniku samostatné republiky. Za celý rok ho přitom vláda optimisticky plánovala na 295 miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) sice nadále odmítá, že se bude muset výše deficitu navýšit, slíbil ale, že stát už letos ušetří alespoň dvacet miliard na výdajích. Jednotliví ministři se však nechtějí svých prostředků lehce vzdát a škrtat v dotacích. Proto se rozhodnutí o škrtání posouvá, ačkoliv dvacet miliard rychlý růst schodku stejně příliš nezachrání.

Zase vyšší schodek. Vláda se chce příští rok dostat k deficitu 270 miliard

Vláda schválila rozpočtovou strategií sektoru veřejných institucí ČR na léta 2024–2026. Dokument ostře kritizovala Národní rozpočtová rada (NRR). O návrhu rozpočtu na příští rok vláda nejednala, protože byli tři členové vlády omluveni, diskuse se čeká příští týden, cílem by ale měl být deficit ve výši 270 miliard. Řekl to ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Proběhla také „otevřená a konstruktivní“ diskuse o letošních škrtech, řekl vicepremiér a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

„Neměl jsem podporu vedení strany,” řekl ministr Nekula a rezignoval. Nahradí ho Výborný

Zdeněk Nekula rezignuje na ministra zemědělství k 30. červnu tohoto roku. Na tiskové konferenci uvedl, že v poslední době necítil podporu od svých spolustraníků. KDU-ČSL navrhne jako nového ministra zemědělství Marka Výborného. "Od začátku jsem byl ministr,který vyvolával kontroverze. Možná jsem nebyl nejobratnější v komunikaci, ale rozhodl jsem se dělat kroky které zajistí dobrou budoucnost pro naše zemědělství a krajinu," uvedl Nekula na tiskové konferenci.

Fialova vláda jede na autopilota

Vládní koalice si ve sněmovně schválila, že letošní schodek státního rozpočtu bude 295 miliard korun. Máme za sebou pět měsíců a už za ně dosahuje 271 miliard korun. Tomu, že svůj vlastní a vůbec nejdůležitější zákon, jímž státní rozpočet je, dodrží, už nevěří vůbec nikdo. Včetně Národní rozpočtové rady. „Již nyní je zřejmé, že dosažení plánovaného deficitu je krajně ohroženo, respektive je krajně nepravděpodobné, že by plánovaný deficit mohl být vůbec dosažen,“ píšou v aktuálním komentáři radní.

Středula na vládě neuspěl. Stanjura odmítl zásadně měnit konsolidační balíček

Vláda v konsolidačním balíčku nechystá žádné zásadní změny. Návrh souboru novel k ozdravení veřejných financí bude projednávat 28. června. Novinářům to po úterním jednání s odboráři řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle něj například o daňovém nastavení u zaměstnaneckých benefitů budou ještě jednat experti. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly budou předáci a předačky o svém dalším postupu proti vládním záměrům jednat v pondělí.

Den, který změnil českou politiku. Kolem olomouckých žalobců je i po letech dusno

Policisté z protimafiánského útvaru vedeného Robertem Šlachtou v noci na 13. června zasahují na úřadu vlády a dalších místech a odnášejí odtamtud stamiliony v hotovosti a desítky kilogramů zlata. Byla vznesena zvlášť závažná podezření týkající se premiéra Petra Nečase (ODS) a šéfky jeho kabinetu Jany Nagyové, dnes Nečasové. Od razie spojené nejen s ředitelem ÚOOZ Robertem Šlachtou, ale také vrchním státním zástupcem v Olomouci Ivo Ištvanem, uplynulo dnes deset let.

Nejhorší schodek v historii? Zavažme výdaje, novela možná nebude nutná, doufá koalice

Konečná výše deficitu může o desítky miliard překonat schválený limit letošního státního rozpočtu. Opakovaně na to upozorňují ekonomové a v posledních dnech i vládní politici. Ekonomka a bývalá zástupkyně ČR u Světové banky Jana Matesová dokonce míní, že Česko má nakročeno k dosud nejhoršímu schodku. Vláda nicméně nechce novelizovat letošní rozpočet, kromě hledání škrtů by ale mohla přistoupit k zásadnímu rozpočtovému opatření – vázání výdajů.

Přehledně: na čem stát od příštího roku sebere lidem víc peněz

Vládní konsolidační balíček ještě zdaleka není schválený, ze strany opozice lze ve sněmovně čekat dlouhé obstrukce. Ministerstvu financí se hroutí plán dodržet schodek rozpočtu, vzhledem k tomu, že jsme plánované konečné částky dosáhli už v květnu. Škrtat proto bude nutné začít mnohem dřív a mnohem víc. Kolem těchto plánů na snížení výdajů ale vláda mlží a stanoviska neustále mění. Na straně příjmů, tedy zvýšení daní, které začne platit od příštího roku, naopak příliš změn zřejmě nehrozí. Níže tedy přenášíme přehled daňových opatření.

Otazníky kolem odchodu klíčového muže české justice. „Pravdu se veřejnost nejspíš nedozví“

Vrchní státní zástupce v Olomouci Radim Daňhel po necelém roce nečekaně končí na vlastní žádost ve funkci. Šéf olomouckých žalobců patří mezi tři nejvýše postavené osoby v soustavě státních zástupců a olomoucké vrchní státní zastupitelství je klíčovým uzlem české justice. K důvodům rezignace se chce Daňhel podrobněji vyjádřit až příští týden.

Schodek na r. 2024 se odrazí od letošní reality. Může být i 300 miliard

Tempo konsolidačního úsilí vlády se bude nakonec odpočítávat nikoli od očekávané skutečnosti roku 2023, ale od jeho skutečného plnění, které bude téměř s jistotou horší, než je avizovaný schodek 295 miliard. Upozorňuje na to Národní rozpočtová rada (NRR). I proto by tak deficit v příštím roce mohl být opět závratně vysoký. Podle ekonomů se totiž v realitě může letos jednat o schodek asi 400 miliard. V prvotním návrhu na příští rok se přitom hovoří o deficitu ve výši 235 miliard, ještě dříve se hovořilo o 210 miliardách.

Po 13 hodinách pětikoalice protlačila zpomalení valorizace důchodů

Sněmovna v pátek zhruba hodinu a půl po půlnoci dala šanci zpomalení řádných valorizací penzí a zpřísnění podmínek pro předčasné důchody. Úvodní poslanecká debata o vládní novele trvala přes 13 hodin. Opoziční hnutí SPD neprosadilo její zamítnutí už v prvním čtení. Předlohu, která obsahuje také nahrazení nynějších pravidel mimořádných valorizací důchodů při vyšší inflaci dočasným přídavkem, nyní posoudí sociální výbor. Na její projednání bude mít podle rozhodnutí pléna poloviční, měsíční lhůtu.

Tohle se vysedět nedá. Bez zásahu půjde deficit přes 500 miliard

Po pěti měsících roku je deficit státního rozpočtu na 295 miliardách korun. Tam, kde měl být podle parlamentem schváleného rozpočtu po měsících dvanácti. Je zcela zřejmé, že zákon o státním rozpočtu se vládě Petra Fialy v žádném případě nepodaří dodržet. S přizpůsobením se realitě ale stále váhá. Ještě před pár týdny tvrdil ministr financí Zbyněk Stanjura, že bude líp. Že do státního rozpočtu přijdou desítky miliard z příjmových daní, které odvedou firmy, a že rozpočtu pomůže i daň z mimořádných zisků energetik a bank.

Povinné spoření na důchod: část z výplaty by mohl strhnout zaměstnavatel

Otázku, zda vůbec a kolik peněz si ukládat v rámci penzijního spoření, si pokládá mnoho Čechů. Tuzemské penzijní fondy mají ve srovnání s jinými státy jedny z nejnižších výnosů, poplatky za jejich správu naopak máme vysoké, často jsou proto označované za příliš konzervativní a nevýhodný investiční nástroj. V rámci důchodové reformy se nyní vláda snaží přijít s různými úpravami. A existuje i myšlenka zřídit státní penzijní fond, o němž se zmiňuje i programové prohlášení vlády.

Obrovský rozdíl mezi rozpočtem a realitou je selhání, ale lepší než populisté, míní experti

Letošní rozpočet byl nedůvěryhodný od svého počátku a škrty ve výši 20 miliard ho rozhodně nespasí. Vláda a především ministr financí Zbyňek Stanjura (ODS) nesou jasnou politickou odpovědnost, ale stále je to lepší, než kdyby byli u moci populisté. Myslí si to experti, které oslovil deník Echo24. Nyní je otázkou, zda se podaří udržet schodek ve výši 295 miliard bez nutnosti tento deficit navyšovat změnou zákona, což kabinet Petra Fialy (ODS) jednoznačně odmítá.

Státní rozpočet zřejmě překročí naplánovaný schodek. Možnosti úspor jsou omezené

Dodržení naplánovaného schodku státního rozpočtu 295 miliard korun je krajně nepravděpodobné, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Možnosti dodatečných úspor v rozpočtu jsou podle ní omezené. Státní rozpočet byl ke konci května v deficitu 271,4 miliardy korun a přiblížil se tak naplnění celkového plánovaného schodku. Ministři jednají o možných úsporách, dohodu chtějí najít do dvou týdnů.

Vláda letošní rozpočet měnit nechce. Zvýšení schodku by bylo selhání, říká Pekarová

Vláda Petra Fialy (ODS) nepočítá s tím, že by bylo nutné novelizovat letošní rozpočet, navzdory tomu, co říkají ekonomové. Pro deník Echo24 to řekli představitelé koaličních stran. Podle nich je nyní třeba ostře škrtat, Fialův kabinet ale ve středu odložil jednání o snižování výdajů s tím, že zatím nejsou dostatečné podklady. Jakékoliv zvýšení schváleného schodku nad úroveň 295 miliard by bylo selháním vlády, řekla deníku Echo24 šéfka sněmovny a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Pirát Bartoš jako poražený škrtů v rozpočtu. Jeho ministerstvo přijde o 60 procent výdajů

Ministerstvo financí v předběžném pracovním návrhu státního rozpočtu na příští rok snížilo výdaje většině rozpočtových kapitol. S výraznějším růstem výdajů počítá pouze u ministerstva obrany a u Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Naopak nejvíc musí výdaje omezit ministerstvo pro místní rozvoj pod vedením Ivana Bartoše (Piráti). Schodek rozpočtu by měl být v příštím roce 235 miliard korun, vyplývá z materiálu pro jednání vlády.

Vláda odložila jednání o škrtech. Reálná čísla uvidíme až v průběhu léta, říká Fiala

Vláda odložila jednání o škrtech, které mají pomoci udržet schodek letošního rozpočtu pod úrovní avizovaných 295 miliard. Premiér Petr Fiala (ODS) to uvedl po výjezdním zasedání vlády ve Vimperku. Podle Fialy v tom není žádný spor uvnitř vlády ani váhání, ale zatím nejsou k dispozici veškeré potřebné materiály, které jsou k rozhodnutí jeho kabinetu potřeba. Experti přitom uvádí, že škrtat určitě bude potřeba a bude k tomu potřeba přistoupit co nejdříve.

Čachry s rozpočtem kritizují exministři financí i Piráti. ODS za svým ministrem stojí

Vláda Petra Fialy a ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) se v posledních dnech ocitají pod ostrou palbou kritiky. Její náplní je mimo jiné letošní rozpočet, který po necelé půlce roku již téměř naplnil predikovaný celoroční deficit ve výši 295 miliard, ale také třeba neodhadnutá výše výběru tzv. windfall tax nebo zmatky okolo škrtání ve státní správě.