Evropská komise plánuje zpřísnit pravidla pro čerpání unijních fondů, současně chce zatlačit na vlády, které podle ní porušují demokratické principy a zásady právního státu. Nový návrh rozpočtu EU na období 2028-2034 bude představen příští středu. Negativně může zpřísnění ovlivnit zejména Maďarsko i Slovensko, na které Brusel dlouhodobě útočí. O zprávě informuje Politico.
Představitelé desítek západních zemí a institucí se v Římě zavázali k další investiční podpoře Ukrajiny ve výši 10 miliard eur. Na rekonstrukci země je ale potřeba nejméně 500 miliard eur. Na setkání se také probírala další pomoc v rámci koalice ochotných, jejíž setkání se poprvé účastnil i zástupce Spojených států. Český prezident Petr Pavel pak předložil jedenáctibodový plán věnující se poválečné rekonstrukci Ukrajiny.
Mění se německá migrační politika? Německé úřady hlásí výrazný pokles žádostí o azyl oproti loňskému roku, přičemž tento trend by mohl být až o 40 % nižší než v roce 2024. V Bavorsku dokonce statistiky ukazují, že více migrantů opustilo zemi, než jich do ní přicestovalo. Jak informuje Bild.de na základě informací z bavorského ministerstva vnitra, bylo v prvním pololetí 2025 podáno 6556 žádostí o azyl, což je o 58 % méně než v předchozím roce, kdy bylo za stejné období zaznamenáno 15 744 žádostí.
Z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) v rámci zeštíhlování vládních úřadů odejde kolem 2150 vysoce postavených zaměstnanců. Napsal to ve středu server Politico, podle něhož by to mohlo připravit NASA o desítky let zkušeností a znamenat problémy pro vesmírnou politiku Bílého domu, který chce, aby se Spojené státy vrátily na Měsíc. Ve středu americký prezident Donald Trump jmenoval prozatímním ředitelem NASA nynějšího ministra dopravy Seana Duffyho.
Páteční rozsáhlý výpadek elektřiny, který zasáhl milion odběratelů ve více krajích, má údajně na svědomí škody v řádech desítek milionů. Zatímco podnikatelé, zejména z gastronomie a průmyslu volají po státních kompenzacích, zástupci Hospodářské komory i někteří politici před podobnými nároky varují. Pojišťovny mezitím vysvětlují, co a za jakých podmínek lze z podobných událostí pokrýt z pojistky – a upozorňují, že samotný výpadek proudu krytý nebývá.
Evropská komise chystá zásadní změnu ve své rozvojové politice vůči Africe. Pokud chtějí africké státy dál čerpat evropské prostředky, budou muset výrazně omezit počet migrantů směřujících do Evropy. Vyplývá to z návrhu, který má být oficiálně představen příští týden v rámci příprav víceletého finančního rámce. Dokument, s nímž se seznámil server Politico.eu, počítá s tím, že budoucí pomoc bude navázána na konkrétní výsledky v oblasti migrace.
Ministr financí Zbyněk Stanjura připouští, že schodek státního rozpočtu na příští rok se zvýší. Nebude se pohybovat mezi původně plánovanými 240 a dosud takzvaně realistickými 250 plus miliardami, dostoupí až k 280 miliardám korun. Nejostřeji Piráti, ale i kdekdo další berou růst rozpočtu na 280 miliard jako důkaz, že Stanjura je ekonomický diletant. To je dosti laciné užití politické metody: Dejte mi pevný bod v rozpočtu a já na něm ministra financí ugriluji. Vždycky když stát hospodaří s obřím rozpočtovým schodkem, lze za to činit odpovědným ministra financí. Realita je jiná.
Právě vrcholí aktuální ročník jednoho z nejslavnějších sportovních klání na světě. O víkendu se dovíme, kdo se stal letošním vítězem Wimbledonu. U této příležitosti jsme zvolili téma: O krásách bílého sportu… I když z vyprávění přímých aktérů „tenisového cirkusu“ to leckdy nepůsobí zrovna jako ta nejlépe zvolená životní dráha. Není nakonec lepší zapinkat si v klidu o víkendu na vesnickém kurtu než se pokoušet vyhrát nějaký Wimbledon? Pozvání do debaty přijali: tenisový trenér Petr Vaníček, bývalý profesionální tenista Lukáš Dlouhý (v roce 2008 zvítězil ve čtyřhře na French Open a US Open) a stále ještě aktivní hráče zastupuje Tereza Martincová.
Ministerstvo obrany plánuje v létě uzavřít sedmiletou smlouvu na komplexní servisní podporu tanků Leopard 2A4 se společností Rheinmetall Landsysteme za 6,16 miliardy korun bez DPH. Jde o německou společnost, která české armádě tanky dodává. Se zadáním zakázky dnes vyslovilo souhlas kolegium ministryně obrany Jany Černochové (ODS), informoval úřad v tiskové zprávě. Německo se rozhodlo nejprve darovat Česku tři desítky tanků Leopard a následně ministerstvo obrany nakoupí další 14 těchto tanků.
Páteční výpadek elektřiny, který na několik hodin postihl velké části České republiky, je událostí historického významu. Prý tedy není, zastánci „moderní“, zelené, bezemisní energetiky za blackoutem vidí obyčejnou technickou závadu. Shořel a pak spadl fázový vodič, drát vysokého napětí v Podkrušnohoří. Ministerstva průmyslu a životního prostředí sice v první chvíli nevěděla, jak přesně to shoření drátu vysvětlit, ale nade vši pochybnost věděla, že jedno z vysvětlení nepřipadá do úvahy. „Nejde o selhání obnovitelných zdrojů,“ poučilo nás ministerstvo průmyslu ještě v pátek.
Slovinský premiér Robert Golob oznámil, že vláda vyhlásí konzultativní referendum o ochotě Slovinců dávat více prostředků na zbrojení v rámci Severoatlantické aliance (NATO). Reaguje tak na překvapivou porážku v parlamentu, kde poslanci v pátek schválili návrh na vypsání referenda o zvýšení obranných výdajů, informuje Euractiv. „Jsou jen dvě cesty: buď zůstaneme v NATO a budeme platit příspěvky na členství, nebo alianci opustíme – všechno ostatní je populistický klam vůči občanům Slovinska,“ prohlásil Golob podle vládního prohlášení.
Senát bude v červenci projednávat novelu poštovního zákona, kterou Poslanecká sněmovna schválila 13. června. Novela umožní České poště získat od státu navýšenou úhradu čistých nákladů na základní poštovní služby až do výše dvou miliard korun ročně, což je o půl miliardy více než dosud. Tento krok by měl zajistit lepší finanční stabilitu pošty a reflektovat rostoucí náklady spojené s poskytováním základních služeb.
Diváci České televize (ČT), kteří od května platí poplatky i bez vlastnictví televizního přijímače, mohou při sledování programu přes internet narazit na nečekané omezení. Ne všechny pořady totiž ČT smí vysílat online kvůli omezeným licenčním právům. Týká se to i živého vysílání na internetových stránkách. Veřejnoprávní televize slibuje, že se situaci snaží zlepšit, a počítá s vyššími investicemi, které umožní navýšený výběr poplatků.
Zisk holdingu Agrofert, působícího v zemědělství, potravinářství či chemii, loni meziročně vzrostl o pět miliard korun na 7,1 miliardy korun. Důvodem byl prodej mediální skupiny Mafra, firmy Londa provozující rozhlasové stanice a pardubické chemičky Synthesia. Tržby stagnovaly na 212 miliardách Kč. Holding to dnes oznámil v tiskové zprávě. Majitelem Agrofertu je předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš. Letos očekává Agrofert zlepšení výkonnosti, a to především v segmentu výroby hnojiv.
Evropská komise čelí rostoucí kritice kvůli plánované reformě téměř 400 miliard eur určených na regionální rozvoj. V dopise, který získal server Politico, varovalo čtrnáct členských států EU včetně Česka předsedkyni Ursulu von der Leyenovou před ústupem od přímé podpory méně rozvinutých oblastí. Obávají se, že návrh oslabí kohezi a posílí moc národních vlád na úkor regionů. Čtrnáct vlád EU včetně Česka, Itálie, Španělska a Polska varovalo před omezováním takzvaných kohezních fondů.
I v květnu pokračoval meziroční nárůst domácností, které pobírají populární příspěvek na bydlení. Meziročně dávku pobíralo o zhruba 26 tisíc domácností víc. Celkově tak šlo o necelých 260 tisíc domácností. Za prvních pět měsíců vyplatil stát na příspěvku meziročně o více než miliardu navíc, celkem 9,2 miliardy korun. To tak prakticky jistě znamená, že za pololetí výdaje překročí hranici deseti miliard. Výdaje přitom zřejmě v podobném tempu poběží až do konce roku.
Česká národní banka (ČNB) dnes varovala před působením takzvaných černých bank, tedy institucí, které bez licence přijímají od veřejnosti vklady. Podle ní těchto případů přibývá, často přitom společnosti obcházejí pravidla, když přijímání vkladů zakrývají smlouvami o půjčce. ČNB letos kvůli tomuto jednání uložila pokutu 15 milionů korun pardubické firmě CFIG, svou sankční politiku hodlá nadále zpřísňovat.
Že dáme pedagogům 130 průměrné mzdy byl špatný slib, který nebyl opřený o ekonomickou realitu, protože na to teď nemáme peníze. Uvedl to ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Dodal, že ve školství přibylo za sedm let celkem 50 tisíc zaměstnanců, což je podle něj obrovské číslo, se kterým se nepočítalo. Bek za svá slova schytal ostrou kritiku od opozice či bývalého ministra financí Miroslava Kalouska. Těm vadí mimo jiné to, že vláda „špatný slib“ uzákonila a nyní tedy porušuje zákon.
Americký prezident Donald Trump chtěl začít dávat pět procent na obranu od příštího roku, ale u jednoho stolu na summitu v Haagu jsme mu vysvětlili, že to teď není možné. Uvedl to prezident Petr Pavel, který na slavnostní večeři na summitu NATO seděl s Trumpem u jednoho stolu. Dodal, že Spojené státy bezpochyby dostojí svým závazkům v rámci Aliance, Trumpův postup byl pro Evropu podle Pavla budíček.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se v posledních týdnech ocitá pod velkým tlakem ze strany svých koaličních partnerů, tedy socialistů a liberálů. Ti hovoří dokonce o tom, že Evropská unie stojí na prahu institucionální krize. Posledním příkladem je výrazný odpor socialistů proti škrtům ve výdajích, které mají podporovat zranitelné skupiny a bojovat s nezaměstnaností, které von der Leyenová prosazuje v rámci tzv. Víceletého finančního rámce EU (MFF).
Na vysoké školy dorazí v roce 2027 nejsilnější ročník potenciálních uchazečů o studium, který před dvěma lety ochromil střední školy. Samotné univerzity pro Echo24 uvedly, že se na nápor studentů připravují, nicméně v nejžádanějších oborech místa pro tolik studentů schopné podle svých slov zajistit nejsou. Na další rozšíření personální a prostorových kapacit navíc potřebují více peněz. Ministerstvo školství uvádí, že v přípravě rozpočtu už na příští rok s navýšením pracuje.
Zbytečná byrokratická zátěž, komplikované přihlašování a chaos kolem rozhlasových a televizních poplatků. Živnostníci, firmy i politici kritizují komunikaci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) ohledně koncesionářských poplatků. V posledních dnech se rozhořela kritická debata o tom, že nová povinnost ohledně placení a registrace nebyla dostatečně a srozumitelně komunikována jak s veřejností, tak především se samotnými aktéry. Kdo tedy má platit a kdo se má pouze zaregistrovat?
Koncesionářské poplatky znovu dělají problémy v životě českých občanů. Tentokrát se musí u České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) zaregistrovat všichni podnikatelé, firmy i živnostníci do 30. června 2025. Ti, kteří nezaměstnávají více než 25 zaměstnanců, tak jsou od televizních a rozhlasových poplatků osvobozeni. Zároveň ale riskují pokutu až 15 tisíc korun, jelikož jim zůstává oznamovací povinnost.
Slovensko si podobně jako Španělsko musí vyhradit právo rozhodnout, v jakém tempu a struktuře je připraveno navyšovat obranný rozpočet s cílem dosáhnout plán NATO. Ten počítá se zvýšením výdajů na obranu svých členů na úroveň pěti procent výkonu ekonomiky daného státu do roku 2035. V prohlášení úřadu vlády to dnes uvedl slovenský premiér Robert Fico. Španělsko o víkendu oznámilo, že zatím nebude muset dodržet uvedený závazek; tuto skutečnost podle Madridu zohlední i dokumenty, které budou schválené na nadcházejícím summitu NATO.
Německá vláda plánuje výrazné zvýšení výdajů na obranu, které by mělo dosáhnout 3,5 % hrubého domácího produktu (HDP) do roku 2029. Hodlá se kvůli tomu rekordně zadlužit. V roce 2029 by na obranu mělo jít přes 150 miliard eur. Kroky nového německého kancléře Friedricha Merze a novela rozpočtu přichází po zrušení dluhové brzdy, které má umožnit právě investice do obrany a dopravní infrastruktury. Informuje například Bild.
Zástupci členských zemí NATO se dnes dohodli na podobě závěrečné deklarace blížícího se aliančního summitu, která počítá se zvýšením výdajů na obranu ve výši pěti procent HDP do roku 2035, uvedli podle agentury Reuters před vrcholnou schůzkou v Haagu diplomaté. Reuters píše, že se tak podařilo překonat dosavadní námitky Španělska. Podle deníku El País ale španělský premiér Pedro Sánchez dojednal s generálním tajemníkem aliance Markem Ruttem úpravy navrženého textu
Plán Evropské komise na posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím nového nástroje společného financování může být v rozporu s smlouvami EU a současně může být neefektivní, uvádí právní analýza německého parlamentu. Důvěrná zpráva právních analytiků Bundestagu ze dne 30. dubna uvádí, že nařízení EU o půjčkách na zbrojení v rámci programu Bezpečnostní akce pro Evropu v hodnotě 150 miliard eur může také přinést omezenou ekonomickou hodnotu.
Navýšení výdajů na obranu v rámci NATO na 5 % HDP označil předseda hnutí ANO Andrej Babiš, za nepřijatelné. Za příklad si vzal španělského premiéra Pedra Sanchéze, který žádá pro Španělsko výjimku. Uvedl to dnes v CNN Prima News. Kritizoval také nákup nejmodernějších amerických stíhaček F-35, který dohodla vláda Petra Fialy. Babiš nechce tyto útočné letouny a prodal by je Izraeli.
Minule jsem tady psal o inspiraci, již by si česká politická reprezentace mohla brát v Polsku. Šlo o to, že tamní Ústavní soud vyhlásil, že polská ústava má přednost před unijními regulacemi v energetice a klimatické politice, neboli že ústava národního státu má přednost před Green Dealem. Soud se usnesl na základě podání opozičního Práva a spravedlnosti (PiS). U nás za dané situace odkaz na Polsko nemůže fungovat jako přesný návod. Český Ústavní soud by patrně rozhodl opačně než polský. Inspirace je mentální – že když se mezinárodní organizace, jíž jsme členy, nějak rozhodne, není to konec dějin.
Po dekádě se pohnulo jednání o pravidlech, která zaručují cestujícím kompenzace za hodinová zpoždění na letištích. Podle kritiků však není jisté, že k lepšímu. Lidé mají čekat i o hodiny déle bez nároku na kompenzace, při dálkových letech se jim navíc mají snížit. Ke shodě na nové podobě pravidel nyní dospěli ministři členských států Evropské unie, jejich finální podobu však může ještě změnit jednání v Evropském parlamentu.
