Vláda schválila programové prohlášení a s ním i – alespoň náznak – některých ambiciózních změn ve zdravotnictví, na které systém dlouho marně čeká. Staronový ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) si k jejich provedení přivedl na resort i odborníka a dlouholetého kritika kulhajících pokusů o systémové změny, bývalého ředitele Kanceláře zdravotního pojištění Ladislava Švece.
Evropská komise v návrhu víceletého rozpočtu EU na roky 2028–2034 počítá s výrazným posílením podpory neziskových organizací a občanské společnosti. Klíčovým nástrojem má být nový integrovaný program AgoraEU, který má spojit financování kultury, médií a občanských iniciativ do jednoho rámce. Podle oficiálního popisu má jít o prostor, kde se občané mohou setkávat, tvořit, svobodně vyjadřovat názory a „stát se více vědomi a oceňovat rozmanitost“.
Českou televizi a Český rozhlas letos i v dalších letech čeká jedno z nejpřekotnejších období od jejich vzniku. Současně se otevírá několik klíčových témat: ústavní rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, plánované zrušení koncesionářských poplatků, hledání nového modelu financování, ale i rozsáhlé vnitřní změny v řízení a výrobě pořadů. Vláda před Vánoci podpořila senátní návrh ústavní novely, která má Nejvyššímu kontrolnímu úřadu umožnit kontrolovat hospodaření ČT a ČRo..
Končí poslední rok, v němž se po celou dobu vyplácel kontroverzní příspěvek na bydlení. Ten v posledních letech značně zpopularizovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS) a počet příjemců i výdaje na tuto dávku rekordně narostly. Rekordem se nakonec loučí i v tomto posledním roce, už v listopadu podle nejčerstvějších čísel ministerstva práce překonala dávka na bydlení výrazně hranici dvaceti miliard, kterou pokořila loni za celý rok.
Data agentury Bloomberg ukazují, že boom na akciovém trhu v oblasti umělé inteligence přidal v uplynulém roce více než půl bilionu dolarů k bohatství amerických technologických magnátů a zároveň nejbohatších Američanů vůbec. Podle agentury Bloomberg se finanční prostředky deseti nejbohatších zakladatelů a šéfů největších technologických společností na světě zvýšily z 1,9 bilionu dolarů na téměř 2,5 bilionu dolarů.
Unce stříbra má nyní větší hodnotu než barel ropy. Ani investoři, ani průmysloví odběratelé nemají tohoto drahého kovu dost, zatímco nadbytek ropy způsobil pokles cen pohonných hmot. V roce, kdy drahé kovy doslova zazářily, si hlavní pozornost uchvátilo stříbro. Jeho cena překonala 45 let starý rekord a v roce 2025 se více než zdvojnásobila, píše list Wall Street Journal. S cenou 76,486 dolarů za trojskou unci má stříbro na tzv. futures trzích větší hodnotu než barel ropy, jehož cena v pátek uzavřela na 56,74 dolarech.
Ministerstvo obrany ještě pod vedením ministryně Jany Černochové (ODS) bylo aktivní i v posledních měsících ve funkci a investovalo desítky miliard do nových projektů a zakázek. A to především do nových radarů, ale i do systémů pro elektromagnetický boj, kdy jsou právě investice do protivzdušné obrany, kterou jak odcházející, tak přicházející vláda označuje za klíčové. Ještě v září pak ministerstvo podepsalo objednávku na dlouho vyjednávaný nákup moderních tanků Leopard 2A8.
Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou hospodářskou pomoc ve výši 2,5 miliardy amerických dolarů (zhruba 51 miliard Kč). Uvedl to kanadský premiér Mark Carney, který se v sobotu sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, jenž se v zemi zastavil před návštěvou Spojených států. Informuje o tom agentura Reuters. Kanadská pomoc Ukrajině umožní získat finanční prostředky od Mezinárodního měnového fondu (MMF), uvedl Carney.
Itálie žije rozkrytím nekalého financování teroristů z Hamásu. Tamní policie zadržela devět lidí, kteří provozovali tři charitativní organizace vybírající peníze na dobročinné účely. Ty ale ve skutečnosti fungovaly pouze jako zástěrka teroristů. Prokuratura v Janově zabavila majetek za osm milionů eur (202 milionů korun) a uvedla, že skupina poslala Hamásu zhruba sedm milionů eur (170 milionů korun). Mezi zadrženými měl být i předseda palestinské komunity na severu Itálie Muhammad Hannún
Vakcíny proti covidu-19 bude Česko odebírat podle původní společné smlouvy Evropské unie do konce příštího roku, zbývá odebrat 900 000 dávek. Očkovací látky dosud stály téměř 19 miliard korun, příští rok budou stát ještě 500 milionů. Uvedl to Martin Novotný z odboru komunikace s veřejností ministerstva zdravotnictví (MZd). Očkování proti covidu začalo v tuzemsku před pěti lety, využito bylo přes 19,5 milionu dávek vakcín. Za poslední rok se podle dat MZd využilo necelých 227 000 dávek.
Slováky čeká v příštím roce další utahování opasků. V platnost vstoupí již třetí konsolidační balíček vlády premiéra Roberta Fica, který zasáhne zejména zaměstnance a živnostníky. Dosavadní opatření patrně ale nebudou postačovat na snížení schodku veřejných financí v přepočtu na tři procenta výkonu ekonomiky, jak to vyžadují pravidla EU. V příštím roce stoupne sazba povinných odvodů na zdravotní pojištění zaměstnanců a znovu také živnostníkům.
Americká vláda nabízí migrantům bez platného povolení k pobytu vánoční bonus za dobrovolný odjezd ze země. Kdo se do 31. prosince přihlásí k takzvané sebevyhošťovací proceduře, obdrží kromě bezplatné letenky také prémii ve výši 3000 dolarů (62 000 korun), informovala agentura DPA s odvoláním na americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti. Už od května vláda migrantům ochotným k odjezdu nabízí 1000 dolarů (20 700 korun), pokud v aplikaci ministerstva využijí možnosti "sebevyhoštění".
Akcionáři kolínské chemické společnosti Draslovka vložili do firmy nový kapitál 60 milionů dolarů, v přepočtu zhruba 1,2 miliardy korun. Peníze firma použije na splacení úvěrů, uvedl server Seznam Zprávy. Chemický holding ovládají podnikatelé Petr Pudil, Vasil Bobela, Jan Dobrovský a rodina Brůžků. Ratingová agentura Standard & Poor‘s (S&P) Draslovce snížila kvůli zadlužení hodnocení.
Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) slíbila tažení za lepší dobrovolné penzijní spoření. Miliony lidí totiž stále spoří skrze třetí pilíř a to často nepříliš efektivně, velká část lidí stále zůstává v nepříliš výkonném starém penzijním připojištění a ministryně Schillerová mluví o změnách například v poplatcích fondům či možnostech investičních strategií. Fungování penzijního spoření kritizovali mimo jiné už v minulém volebním období i vládní poradci z Národní ekonomické rady vlády.
Prezident Volodymyr Zelenskyj dnes prohlásil, že Ukrajina vrátí úvěr ve výši 90 miliard eur, na kterém se dohodla v noci na pátek EU, pouze v případě, že Rusko bude vyplácet Ukrajině reparace. Zelenskyj to oznámil během společné tiskové konference s premiérem Portugalska Luísem Montenegrem, informuje agentura Unian.
Postoj premiéra Andreje Babiše (ANO) k financování Ukrajiny vnímají europoslanci ze stran a hnutí nedávné vlády Petra Fialy (ODS) ostře kriticky. Podle Alexandra Vondry (ODS) se Babiš v Bruselu předvedl jako zbabělec a alibista. Naopak třeba Nikola Bartůšek (Přísaha) z Patriotů pro Evropu Echu řekla, že je dobře, že Česko nebude za půjčku pro Ukrajinu ručit svým rozpočtem. Dohodu o půjčce oznámil po mnohahodinovém jednání na summitu EU v Bruselu předseda Evropské rady António Costa.
Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu Kč), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států. Nadále přitom budou pokračovat práce na využití takzvané reparační půjčky pro Ukrajinu zajištěné zmrazenými ruskými aktivy, stojí v závěrech z jednání, které podpořilo 25 zemí.
Zhruba 14 procent dosavadních příjemců dávek by mohlo po důsledném posouzení jejich majetku ztratit nárok na superdávku, která od října nahradila čtyři příspěvky. Průměrná vyplácená podpora by se nynějším pobíratelům také měla snížit asi o 300 korun. Pohorší si chudší domácnosti a lidé, kteří žijí sami. Polepšit by si měly naopak rodiny s dětmi. Na pomoc od státu dosáhlo dosud 29 procent domácností v Česku, nově by to mělo být asi 23 procent.
Evropští lídři se shodují, že by bylo spravedlivé využít zmrazená ruská aktiva při financování Ukrajiny. Řekl to podle agentury Reuters novinářům polský premiér Donald Tusk na bruselském summitu EU, kde se mimo jiné jedná i o způsobu financování Ukrajiny na příští dva roky. V tomto ohledu jde podle Tuska o průlom. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že pokud Ukrajina nebude mít peníze, tvrdě ji to zasáhne a bude to mít vliv například i na objem její výroby dronů.
Diskuse o takzvaném reparačním úvěru pro Ukrajinu financovaném ze zmrazených ruských aktiv byla stažena z programu nadcházejícího summitu lídrů EU. Informuje o tom server UNIAN s odkazem na vyjádření maďarského premiéra Viktora Orbána, podle kterého je tento krok výsledkem náročných zákulisních jednání. Orbán uvedl, že mu rozhodnutí osobně oznámila předsedkyně Evropské komise po sérii „zákulisních bojů“.
Peníze ze zmrazených ruských aktiv by měly být použity především na obnovu Ukrajiny, řekl dnes slovenský premiér Robert Fico. Zopakoval, že na nadcházejícím summitu státníků členských zemí Evropské unie nepodpoří žádné řešení, které by financovalo vojenské výdaje Ukrajiny. „Zmrazená ruská aktiva by měla být součástí mírové dohody a měla by být použita na základě vzájemné dohody především na obnovu Ukrajiny.
Plán EU, resp. Komise, Berlína a některých dalších zemí, použít zmrazená ruská suverénní aktiva k financování reparační půjčky pro Kyjev se stává „stále obtížnějším“, přiznala dnes, pár dní poté, co několik zemí podpořilo belgickou výzvu k alternativním řešením, vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Kaja Kallasová. Pro Česko by tento silně prosazovaný záměr představoval značné riziko ručit více než 80 miliardami korun, což premiér Andrej Babiš rezolutně odmítl.
Nastupující český premiér Andrej Babiš (ANO) odmítá záruky za takzvanou reparační půjčku Ukrajině. Tyto záruky požaduje Belgie od ostatních států EU, kvůli možným právním sporům s Ruskem. Podle serveru Politico by se záruka měla rozdělit podle hrubého národního důchodu (GNI). V případě Česka by částka vycházela přibližně na 89 miliard korun. Babiš řekl, že souhlasí s belgickým premiérem Bartem De Weverem, se kterým se ve čtvrtek setkal v Bruselu.
Zdravotní pojišťovny mají po letech „drancování“ jejich rezerv ze strany ministerstva zdravotnictví problémy a nastupující ministr Adam Vojtěch (ANO) už si zvolil, jak situaci řešit. I v příštím roce se má hospodaření pojišťoven propadat do výrazného deficitu a pro ty menší už to znamená neschopnost platit za péči svých pojištěnců. Vojtěch chce tak jako jeden z prvních kroků sebrat miliardy z peněz pojištěnců největší VZP a zalátat s ním rozpočty menších pojišťoven.
Nový kabinet, který bude jmenován v pondělí, hodlá hledat úspory na provozu jednotlivých ministerstev. Pro Echo to potvrdil budoucí ministr průmyslu Karel Havlíček, první místopředseda hnutí ANO. Nepůjde to však na všech resortech. Podle SPD výdaje za poslední čtyři roky neúměrně narostly. Průzkum, kde by se dalo ušetřit, rozčílil dosluhujícího šéfa resortu životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL), zatrhl ho. Nastupující kabinet má v programovém prohlášení řadu priorit, na které bude muset hledat finance.
Jak to vypadá s budoucností vysokorychlostních tratí v České republice? Koalice ANO, SPD a Motoristů naznačuje, jak bude vypadat její dopravní politika. Podle místopředsedy ANO a bývalého ministra dopravy Karla Havlíčka nebude vláda pokračovat v přípravě větví vysokorychlostních tratí (VRT) směrem na Hradec Králové a do polské Vratislavi, ale zaměří se směrem na Brno a Drážďany. Jedním ze zásadních problémů je také nedodělaný státní rozpočet a chybějící peníze ve Státním fondu dopravní infrastruktury (SFDI).
Ruská aktiva v Evropské unii zůstanou zmrazená na neurčito, nebude o tom tedy třeba každých šest měsíců hlasovat jako dosud. Rozhodly o tom dnes členské státy EU. Hlasování probíhalo písemnou formou a pro schválení kroku byla využita kvalifikovaná většina. Česko podle informací ČTK zmrazení aktiv podpořilo, proti byly Maďarsko a Slovensko. Budapešť se silně vůči způsobu ohradila, jelikož by se podle ní nemělo hlasovat kvalifikovanou většinou. Státy svým hlasováním odstranily překážku související s použitím ruských aktiv na pomoc Ukrajině.
Maďarský premiér Viktor Orbán se vymezil proti politické dohodě států EU na zřízení takzvaného fondu solidarity pro rok 2026, který je součástí migračního a azylového paktu. „Vzpoura začíná,“ uvedl na sociální sítích s tím, že Maďarsko opatření migračního paktu nepřijme. O takzvaném mechanismu solidarity rozhodla Evropská komise letos v listopadu. Česká republika, která hostí velký počet uprchlíků z Ukrajiny, spadá podle komise do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si mohla požádat o vynětí z mechanismu solidarity.
Německo má problém s dodržováním svých přísných emisních cílů v rámci Green Dealu. Podle analýz německého úřadu pro životní prostředí hrozí Německu, že v roce 2030 nebude splňovat cíle ESR (nařízení o sdílení úsilí) a bude muset vykupovat až za desítky miliard eur od ostatních států jejich emisní povolenky, aby svou produkci emisí pokrylo. Informuje Welt. Podle německého Úřadu pro životní prostředí hrozí, že země do konce dekády nesplní svůj emisní cíl o zhruba 224 milionů tun CO₂.
Česká republika by měla vydávat peníze na obranu účelně a tak, aby mohly pokračovat modernizační projekty, řekl po dnešním jednání s prezidentem Petrem Pavlem kandidát SPD na ministra obrany Jaromír Zůna. Nevyloučil, že za možné vlády ANO, SPD a Motoristů se změní priority modernizace, soustředit by se v souladu s programovým prohlášením mohla na protivzdušnou obranu. Novinářům řekl, že s Pavlem řešili především principy směřování obrany a bezpečnosti ČR a v této oblasti panovala shoda.
