Tag: finance

Články k tagu

Financování ČT a ČRo ze státní kasy se blíží. Návrh se píše, ve hře je několik variant

Nová koalice začíná pomalu prakticky řešit budoucnost poplatků za Českou televizi a Český rozhlas. Zatímco v programovém prohlášení má kabinet zrušení poplatků, konkrétní podoba změny – zda přijde rovnou úplný konec, nebo „mezikrok“ přes úlevy některým skupinám – se teprve rodí. „Já si myslím, že se to povede stoprocentně. Odhadoval bych to asi na rok 2027,“ řekl ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v rozhovoru pro Blesk.

Vaříte si do krabičky? Při vynechání obědových menu Češi ročně ušetří 32 tisíc korun

Češi kvůli dražším jídlům v restauracích mění obědové návyky: část lidí omezuje návštěvy restaurací, vybírá levnější a „osekané“ varianty, jiní si nosí jídlo z domova. Podle ekonomů může člověk, který přejde na domácí „krabičkové“ obědy každý pracovní den, ušetřit při současných cenách zhruba 32 tisíc korun ročně. Zároveň ale platí, že tlak na peněženky může vést i k horším stravovacím volbám – nebo k vynechávání oběda.

Ještě nedávno ne, dnes ano: Klempíř otevírá cestu ke zrušení poplatků pro ČT a ČRo

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) během několika týdnů otočil v názoru na koncesionářské poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas. Dříve mluvil spíše o jejich zachování, v lednovém rozhovoru pro Blesk už připouští, že se jeho postoj „vyvíjí“ směrem ke zrušení a k přechodu na financování ze státního rozpočtu. Změna by podle něj mohla přijít už v roce 2027. Ministr v rozhovoru připouští, že hledá „nejlepší model“ a rozpočtové financování označuje za možnou cestu.

Trumpova administrativa vyšetřuje šéfa Fedu. Ten mluví o politickém nátlaku z Bílého domu

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo v neděli vyšetřování proti předsedovi americké centrální banky (Fed) Jeremeovi Powellovi, píší agentury. Obvinění se týká sporné rekonstrukce budovy Fedu, o které hovořil Powell v loňském červnu před Kongresem. Podle Powella jde o snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa získat větší vliv nad Fedem a měnovou politikou, za kterou šéf Bílého domu Powella dlouhodobě kritizuje.

Schillerová: Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliard bude obtížné

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkor šetřit. V diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.

„Vyplatí se to vždy.“ Jak chce Babišova vláda seškrtat stát tam, kde se to Fialově nepovedlo

Vláda Andreje Babiše (ANO), SPD a Motoristů rozjíždí změny, které mají uvolnit pravidla pro nábor i propouštění ve státní správě a tím otevřít prostor pro personální škrty. Kabinet tím míří na to, co se v minulém volebním období nedařilo vládě Petra Fialy (ODS): ta sice opakovaně mluvila o úsporách, ale v praxi se často vedl spor o to, zda se škrtá reálně, nebo jen „opticky“.

Vojtěch slibuje „bájné“ systémové změny ve zdravotnictví. Jedinou jistotou je zatím přilití dalších peněz

Vláda schválila programové prohlášení a s ním i – alespoň náznak – některých ambiciózních změn ve zdravotnictví, na které systém dlouho marně čeká. Staronový ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) si k jejich provedení přivedl na resort i odborníka a dlouholetého kritika kulhajících pokusů o systémové změny, bývalého ředitele Kanceláře zdravotního pojištění Ladislava Švece.

Další miliardy eur na hodnoty: EU chce přes neziskovky učit občany „oceňovat rozmanitost“

Evropská komise v návrhu víceletého rozpočtu EU na roky 2028–2034 počítá s výrazným posílením podpory neziskových organizací a občanské společnosti. Klíčovým nástrojem má být nový integrovaný program AgoraEU, který má spojit financování kultury, médií a občanských iniciativ do jednoho rámce. Podle oficiálního popisu má jít o prostor, kde se občané mohou setkávat, tvořit, svobodně vyjadřovat názory a „stát se více vědomi a oceňovat rozmanitost“.

NKÚ, poplatky a moderátoři: co všechno se může změnit v České televizi a rozhlasu

Českou televizi a Český rozhlas letos i v dalších letech čeká jedno z nejpřekotnejších období od jejich vzniku. Současně se otevírá několik klíčových témat: ústavní rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, plánované zrušení koncesionářských poplatků, hledání nového modelu financování, ale i rozsáhlé vnitřní změny v řízení a výrobě pořadů. Vláda před Vánoci podpořila senátní návrh ústavní novely, která má Nejvyššímu kontrolnímu úřadu umožnit kontrolovat hospodaření ČT a ČRo..

Končí kontroverzní příspěvek na bydlení: rekordní výdaje a utracené desítky miliard

Končí poslední rok, v němž se po celou dobu vyplácel kontroverzní příspěvek na bydlení. Ten v posledních letech značně zpopularizovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS) a počet příjemců i výdaje na tuto dávku rekordně narostly. Rekordem se nakonec loučí i v tomto posledním roce, už v listopadu podle nejčerstvějších čísel ministerstva práce překonala dávka na bydlení výrazně hranici dvaceti miliard, kterou pokořila loni za celý rok.

Bohatí bohatnou. Rozmach AI letos zvýšil majetek amerických technologických magnátů o více než půl bilionu USD

Data agentury Bloomberg ukazují, že boom na akciovém trhu v oblasti umělé inteligence přidal v uplynulém roce více než půl bilionu dolarů k bohatství amerických technologických magnátů a zároveň nejbohatších Američanů vůbec. Podle agentury Bloomberg se finanční prostředky deseti nejbohatších zakladatelů a šéfů největších technologických společností na světě zvýšily z 1,9 bilionu dolarů na téměř 2,5 bilionu dolarů.

Stříbro dražší než ropa. Unce drahého kovu má nyní větší hodnotu než barel ropy

Unce stříbra má nyní větší hodnotu než barel ropy. Ani investoři, ani průmysloví odběratelé nemají tohoto drahého kovu dost, zatímco nadbytek ropy způsobil pokles cen pohonných hmot. V roce, kdy drahé kovy doslova zazářily, si hlavní pozornost uchvátilo stříbro. Jeho cena překonala 45 let starý rekord a v roce 2025 se více než zdvojnásobila, píše list Wall Street Journal. S cenou 76,486 dolarů za trojskou unci má stříbro na tzv. futures trzích větší hodnotu než barel ropy, jehož cena v pátek uzavřela na 56,74 dolarech.

Miliardy na poslední chvíli. Armáda letos výrazně posilovala

Ministerstvo obrany ještě pod vedením ministryně Jany Černochové (ODS) bylo aktivní i v posledních měsících ve funkci a investovalo desítky miliard do nových projektů a zakázek. A to především do nových radarů, ale i do systémů pro elektromagnetický boj, kdy jsou právě investice do protivzdušné obrany, kterou jak odcházející, tak přicházející vláda označuje za klíčové. Ještě v září pak ministerstvo podepsalo objednávku na dlouho vyjednávaný nákup moderních tanků Leopard 2A8.

Kanada poskytne Ukrajině dalších 2,5 miliardy dolarů, oznámil Carney po schůzce se Zelenským

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou hospodářskou pomoc ve výši 2,5 miliardy amerických dolarů (zhruba 51 miliard Kč). Uvedl to kanadský premiér Mark Carney, který se v sobotu sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, jenž se v zemi zastavil před návštěvou Spojených států. Informuje o tom agentura Reuters. Kanadská pomoc Ukrajině umožní získat finanční prostředky od Mezinárodního měnového fondu (MMF), uvedl Carney.

Italové rozkryli síť lidí financujících Hamás. „Mimořádně složitá a úspěšná operace,“ říká Meloniová

Itálie žije rozkrytím nekalého financování teroristů z Hamásu. Tamní policie zadržela devět lidí, kteří provozovali tři charitativní organizace vybírající peníze na dobročinné účely. Ty ale ve skutečnosti fungovaly pouze jako zástěrka teroristů. Prokuratura v Janově zabavila majetek za osm milionů eur (202 milionů korun) a uvedla, že skupina poslala Hamásu zhruba sedm milionů eur (170 milionů korun). Mezi zadrženými měl být i předseda palestinské komunity na severu Itálie Muhammad Hannún

Vakcíny proti covidu stály 19 miliard. Česko je bude odebírat další rok, zájem o ně ale výrazně klesá

Vakcíny proti covidu-19 bude Česko odebírat podle původní společné smlouvy Evropské unie do konce příštího roku, zbývá odebrat 900 000 dávek. Očkovací látky dosud stály téměř 19 miliard korun, příští rok budou stát ještě 500 milionů. Uvedl to Martin Novotný z odboru komunikace s veřejností ministerstva zdravotnictví (MZd). Očkování proti covidu začalo v tuzemsku před pěti lety, využito bylo přes 19,5 milionu dávek vakcín. Za poslední rok se podle dat MZd využilo necelých 227 000 dávek.

Slováky čeká další utahování opasků. V příštím roce začne platit už třetí konsolidační balíček Ficovy vlády

Slováky čeká v příštím roce další utahování opasků. V platnost vstoupí již třetí konsolidační balíček vlády premiéra Roberta Fica, který zasáhne zejména zaměstnance a živnostníky. Dosavadní opatření patrně ale nebudou postačovat na snížení schodku veřejných financí v přepočtu na tři procenta výkonu ekonomiky, jak to vyžadují pravidla EU. V příštím roce stoupne sazba povinných odvodů na zdravotní pojištění zaměstnanců a znovu také živnostníkům.

„Nejlepší dárek, co si můžete dát.“ USA nabízí migrantům „vánoční bonus“, když opustí zemi

Americká vláda nabízí migrantům bez platného povolení k pobytu vánoční bonus za dobrovolný odjezd ze země. Kdo se do 31. prosince přihlásí k takzvané sebevyhošťovací proceduře, obdrží kromě bezplatné letenky také prémii ve výši 3000 dolarů (62 000 korun), informovala agentura DPA s odvoláním na americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti. Už od května vláda migrantům ochotným k odjezdu nabízí 1000 dolarů (20 700 korun), pokud v aplikaci ministerstva využijí možnosti "sebevyhoštění".

Akcionáři nově nalili do Draslovky 1,2 miliardy na splácení úvěrů

Akcionáři kolínské chemické společnosti Draslovka vložili do firmy nový kapitál 60 milionů dolarů, v přepočtu zhruba 1,2 miliardy korun. Peníze firma použije na splacení úvěrů, uvedl server Seznam Zprávy. Chemický holding ovládají podnikatelé Petr Pudil, Vasil Bobela, Jan Dobrovský a rodina Brůžků. Ratingová agentura Standard & Poor‘s (S&P) Draslovce snížila kvůli zadlužení hodnocení.

Lidé mají platit penzijním fondům výrazně méně, vysoké poplatky kritizovali i poradci bývalé vlády

Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) slíbila tažení za lepší dobrovolné penzijní spoření. Miliony lidí totiž stále spoří skrze třetí pilíř a to často nepříliš efektivně, velká část lidí stále zůstává v nepříliš výkonném starém penzijním připojištění a ministryně Schillerová mluví o změnách například v poplatcích fondům či možnostech investičních strategií. Fungování penzijního spoření kritizovali mimo jiné už v minulém volebním období i vládní poradci z Národní ekonomické rady vlády.

EU se může s 90 miliardami už teď rozloučit. Zelenskyj řekl, že půjčku splatí pouze, pokud Rusko zaplatí reparace

Prezident Volodymyr Zelenskyj dnes prohlásil, že Ukrajina vrátí úvěr ve výši 90 miliard eur, na kterém se dohodla v noci na pátek EU, pouze v případě, že Rusko bude vyplácet Ukrajině reparace. Zelenskyj to oznámil během společné tiskové konference s premiérem Portugalska Luísem Montenegrem, informuje agentura Unian.

Babiš se předvedl jako zbabělec, zlobí se kvůli financování Ukrajiny Vondra. Ozývají se i další

Postoj premiéra Andreje Babiše (ANO) k financování Ukrajiny vnímají europoslanci ze stran a hnutí nedávné vlády Petra Fialy (ODS) ostře kriticky. Podle Alexandra Vondry (ODS) se Babiš v Bruselu předvedl jako zbabělec a alibista. Naopak třeba Nikola Bartůšek (Přísaha) z Patriotů pro Evropu Echu řekla, že je dobře, že Česko nebude za půjčku pro Ukrajinu ručit svým rozpočtem. Dohodu o půjčce oznámil po mnohahodinovém jednání na summitu EU v Bruselu předseda Evropské rady António Costa.

EU půjčí Ukrajině 90 miliard eur,  Česko, Maďarsko a Slovensko za půjčku neručí

Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu Kč), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států. Nadále přitom budou pokračovat práce na využití takzvané reparační půjčky pro Ukrajinu zajištěné zmrazenými ruskými aktivy, stojí v závěrech z jednání, které podpořilo 25 zemí.

Test majetku rozhodne: nárok na dávky po něm mohou ztratit až desítky tisíc domácností

Zhruba 14 procent dosavadních příjemců dávek by mohlo po důsledném posouzení jejich majetku ztratit nárok na superdávku, která od října nahradila čtyři příspěvky. Průměrná vyplácená podpora by se nynějším pobíratelům také měla snížit asi o 300 korun. Pohorší si chudší domácnosti a lidé, kteří žijí sami. Polepšit by si měly naopak rodiny s dětmi. Na pomoc od státu dosáhlo dosud 29 procent domácností v Česku, nově by to mělo být asi 23 procent.

Lídři EU se shodují, že využití ruských aktiv je spravedlivé, oznámil Tusk

Evropští lídři se shodují, že by bylo spravedlivé využít zmrazená ruská aktiva při financování Ukrajiny. Řekl to podle agentury Reuters novinářům polský premiér Donald Tusk na bruselském summitu EU, kde se mimo jiné jedná i o způsobu financování Ukrajiny na příští dva roky. V tomto ohledu jde podle Tuska o průlom. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že pokud Ukrajina nebude mít peníze, tvrdě ji to zasáhne a bude to mít vliv například i na objem její výroby dronů.

Orbán: EU stáhla z programu jednání otázku zmrazených aktiv Ruské federace

Diskuse o takzvaném reparačním úvěru pro Ukrajinu financovaném ze zmrazených ruských aktiv byla stažena z programu nadcházejícího summitu lídrů EU. Informuje o tom server UNIAN s odkazem na vyjádření maďarského premiéra Viktora Orbána, podle kterého je tento krok výsledkem náročných zákulisních jednání. Orbán uvedl, že mu rozhodnutí osobně oznámila předsedkyně Evropské komise po sérii „zákulisních bojů“.

Fico: Peníze ze zmrazených ruských aktiv by měly jít na obnovu Ukrajiny, ne na armádu

Peníze ze zmrazených ruských aktiv by měly být použity především na obnovu Ukrajiny, řekl dnes slovenský premiér Robert Fico. Zopakoval, že na nadcházejícím summitu státníků členských zemí Evropské unie nepodpoří žádné řešení, které by financovalo vojenské výdaje Ukrajiny. „Zmrazená ruská aktiva by měla být součástí mírové dohody a měla by být použita na základě vzájemné dohody především na obnovu Ukrajiny.

„Využití ruských aktiv se stává stále obtížnější“. Kallasová přiznává tuhý odpor, „ale pracujeme na tom“

Plán EU, resp. Komise, Berlína a některých dalších zemí, použít zmrazená ruská suverénní aktiva k financování reparační půjčky pro Kyjev se stává „stále obtížnějším“, přiznala dnes, pár dní poté, co několik zemí podpořilo belgickou výzvu k alternativním řešením, vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Kaja Kallasová. Pro Česko by tento silně prosazovaný záměr představoval značné riziko ručit více než 80 miliardami korun, což premiér Andrej Babiš rezolutně odmítl.

Česko by v případě reparační půjčky Ukrajině mělo ručit až 89 miliardami

Nastupující český premiér Andrej Babiš (ANO) odmítá záruky za takzvanou reparační půjčku Ukrajině. Tyto záruky požaduje Belgie od ostatních států EU, kvůli možným právním sporům s Ruskem. Podle serveru Politico by se záruka měla rozdělit podle hrubého národního důchodu (GNI). V případě Česka by částka vycházela přibližně na 89 miliard korun. Babiš řekl, že souhlasí s belgickým premiérem Bartem De Weverem, se kterým se ve čtvrtek setkal v Bruselu.

Za vydrancované zdravotní pojišťovny zaplatí klienti VZP, na jejich peníze nesahají politici poprvé

Zdravotní pojišťovny mají po letech „drancování“ jejich rezerv ze strany ministerstva zdravotnictví problémy a nastupující ministr Adam Vojtěch (ANO) už si zvolil, jak situaci řešit. I v příštím roce se má hospodaření pojišťoven propadat do výrazného deficitu a pro ty menší už to znamená neschopnost platit za péči svých pojištěnců. Vojtěch chce tak jako jeden z prvních kroků sebrat miliardy z peněz pojištěnců největší VZP a zalátat s ním rozpočty menších pojišťoven.