Tag: finance

Články k tagu

Červnový summit NATO rozhodne. 5 % nezvládne Evropa, možná ani USA

Výrazný nárůst výdajů na obranu a snaha uspokojit amerického prezidenta Donalda Trumpa. To bude zřejmě hlavní náplní summitu NATO, který se uskuteční 24. a 25. června v Haagu. Šéf NATO Mark Rutte navrhuje, aby členské země aliance zvýšily své výdaje na obranu na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a dalších 1,5 procenta HDP dávaly na položky s obranou související, čímž by se vyhovělo požadavku amerického prezidenta Donalda Trumpa na pětiprocentní výdaje na obranu.

Rutte navrhuje, aby země NATO na obranu dávaly 3,5 procenta HDP

Šéf NATO Mark Rutte navrhuje, aby členské země aliance zvýšily své výdaje na obranu na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a dalších 1,5 procenta HDP dávaly na položky s obranou související, čímž by se vyhovělo požadavku amerického prezidenta Donalda Trumpa na pětiprocentní výdaje na obranu. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na zdroje obeznámené s Rutteho návrhem.

Stanjura oprášil taktiku: Rozpočet ukáže až koncem srpna. „Žádná čísla předem nepustíme“

Ministerstvo financí bude letos postupovat při projednávání návrhu státního rozpočtu na rok 2026 stejně jako vloni a zveřejní ho až na konci srpna. Pro Echo24 to potvrdila mluvčí resortu ministra Zbyňka Stanjury (ODS) Petra Vodstrčilová. Z pracovního verze návrhu rozpočtu ani z dílčích jednání se správci jednotlivých rozpočtových kapitol nebude MF pouštět žádná průběžná čísla, dodala Vodstrčilová. Tento postup má uvnitř koalice podporovatele i kritiky, ostře ho pak kritizuje opozice.

Schodek státního rozpočtu byl v dubnu 126 miliard, čtvrtý nejhorší od vzniku Česka

Schodek státního rozpočtu v dubnu vzrostl na 126,1 miliardy korun z březnových 91,2 miliardy korun. V pátek o tom informovalo ministerstvo financí. Deficit ke konci dubna je čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka, loni byl ve stejném období 153,1 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) k meziročnímu zlepšení přispěly dopady konsolidačního balíčku a hospodářský růst. Příjmy státního rozpočtu ke konci dubna dosáhly 622,7 miliardy korun, meziročně se zvýšily o 5,2 procenta.

Trump varuje, že nepřijede na summit NATO, když ostatní země nezačnou víc zbrojit

Americký velvyslanec při NATO varoval, že prezident Donald Trump by mohl vynechat blížící se summit aliance, pokud ostatní spojenci nenavýší výdaje na obranu. Na svých internetových stránkách o tom napsal německý Der Spiegel. Trumpova administrativa požaduje, aby členské státy na obranu platily pět procent hrubého domácího produktu (HDP) ročně. Tlaku ze strany Spojených států čelí zejména Německo, největší ekonomika a nejlidnatější stát v Evropě.

Lidé už za zdravotní péči platí a pomalu připouští nadstandardy, politici je ale nedokáží prosadit

Snaha o zavedení nadstandardů ve zdravotnictví si zřejmě může zase na několik let odpočinout. Alespoň v případě zavedení oficiální cestou. Lidé už si dávno za zdravotní péči připlácí a dokonce připouští, že už je jim to z části jedno. Jediný rozdíl je, že se tak nyní děje v řadě případů nelegálně. A to bude i nadále pokračovat, jelikož k zásadním reformám ani za této vlády nedošlo a jakékoliv větší změny zůstávají politicky neprůchodné.

Větší kontrola nad hospodařením České televize. Senátní návrh získává podporu

Senátorský návrh ústavní novely, která má rozšířit pravomoc Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) o prověrku hospodaření České televize a Českého rozhlasu, zřejmě horní parlamentní komora schválí. Doporučily mu to tento týden senátní ústavní komise i ústavně-právní výbor. Předlohu má před senátním schvalováním projednat ještě senátní kulturní výbor. V případě senátního souhlasu dostane novelu k posouzení vláda a sněmovna, která by ji podle přání iniciátorů mohla stihnout projednat ještě v současném složení.

Přehledně: kdo a jak bude platit nové poplatky za ČT

Velká mediální novela nepřináší jen vyšší poplatky za Českou televizi a Český rozhlas, zejména významně rozšiřuje okruh lidí, na které povinnost dopadne. A zcela mění způsob, jakým budou hradit poplatky podnikatelé a firmy. Ty mají hradit plošně podle počtu zaměstnanců v desetinásobných výších. A veřejnoprávní média dostanou i nové kontrolní pravomoci, které jim umožní dostat se k podrobným datům o jednotlivých zaměstnavatelích. Pokud předloha projde Senátem i přes podpis prezidenta, očekává se její účinnost už od května.

Česko, úřednický ráj. Manažeři berou statisíce měsíčně, přidávání z vyjedeného rozpočtu ještě nekončí

Téma platů ve veřejné sféře zase hýbe politickou i veřejnou debatou. Tlak na navyšování mezd v bezpečnostních složkách, školství i administrativě roste, zatímco státní pokladna zápasí s vysokým schodkem a vládní sliby začínají narážet na tvrdou realitu čísel. Ve stínu probíhajících jednání o růstu platů policistů, hasičů a vojáků vyplývá z čerstvých dat organizace Hlídač státu, že skutečnými vítězi v odměňování jsou jiní: manažeři státních institucí a další úředníci.

Poplatky za televizi a rozhlas se od května zvýší. Prezident nárůst podepsal

Televizní a rozhlasové poplatky se od května zvýší. Pro Českou televizi se zvednou o 15 korun na 150 korun měsíčně za domácnost, pro Český rozhlas o deset korun na 55 korun za měsíc. Změnu přinese novela, kterou prezident Petr Pavel podepsal. Na webu o tom dnes informoval odbor komunikace prezidentské kanceláře. Okruh poplatníků norma rozšiřuje o domácnosti s přístupem k internetu, které rozhlasový nebo televizní přijímač nemají. Od poplatků budou naopak osvobozeny firmy do 25 zaměstnanců.

Česko může zvýšit obranné výdaje i za cenu vyššího zadlužení, míní Pavel

Případné navyšování výdajů na obranu a bezpečnost cestou zvýšeného zadlužení by v případě České republiky bylo uchopitelné, patří k nejméně zadluženým zemím v Evropě. Na tiskové konferenci v Jičíně to řekl prezident Petr Pavel. Poslanci by měli tento týden schvalovat uvolnění rozpočtové odpovědnosti pro obranné výdaje. Výdaje by podle návrhu mohla vláda zvyšovat v příštích osmi letech nad dosavadní dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), a to i nad schválené výdajové rámce státních rozpočtů.

Ukrajině se nepodařilo dosáhnout dohody s investory o restrukturalizaci dluhu

Ukrajina se nadále snaží dosáhnout dohody s mezinárodními investory o restrukturalizaci svého dluhu ve výši 2,6 miliardy dolarů, uvádí dnešní zpráva Financial Times. Navzdory intenzivním jednáním se zatím nepodařilo najít shodu, což zvyšuje tlak na ukrajinskou ekonomiku, která čelí dopadům pokračujícího válečného konfliktu a zborceného hospodářství. Ukrajina se ocitla v obtížné finanční situaci kvůli vysokým výdajům na obranu a obnovu země po ruské agresi.

Připlácení za lepší péči opět narazilo do zdi, vláda se návrh snažila protlačit bez oponentury i analýz

Rozpočet zdravotnictví neúnosně roste a jedním ze způsobů, jak situaci řešit, je podle některých větší přísun soukromých peněz. I tam mířil „znovuobjevený“ návrh na zavedení možnosti připlatit si za lepší péči. Návrh z dílny poslanců ODS a TOP 09 chtěl v podstatě zlevnit možnost připlatit si za lepší sádru či šetrnější způsob vyšetření. Jenže kritikům nejen z řad opozice, ale i koaličních partnerů či některých odborníků nahrál zejména způsobem, jakým se po letech úřadování nynější vlády objevil.

Harvard zažaloval Trumpovu administrativu kvůli pozastavení grantů za 2,2 miliardy dolarů

Harvardova univerzita podala žalobu na administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli pozastavení federálních grantů ve výši přes 2,2 miliardy dolarů . Vláda svůj krok odůvodnila tím, že prestižní vzdělávací instituce nesplnila požadavky ohledně omezení aktivismu na univerzitním kampusu. V dopise z 11. dubna Trumpova vláda vyzvala Harvardovu univerzitu, aby zpřísnila disciplinární opatření vůči protestujícím studentům a prověřila zahraniční studenty, kteří jsou "nepřátelští vůči americkým hodnotám".

Ekonom Hampl: Vláda konsolidovala veřejné finance méně, než slibovala

Vláda v konsolidaci veřejných financí podle předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla udělala méně, než slibovala. Bude ale končit s nižším deficitem veřejných financí, než jaký zdědila, a dostala schodek hospodaření pod tři procenta HDP, požadovanými EU. Hampl to uvedl v pořadu Partie Terezie Tománkové televize CNN Prima News. Podle ekonomky Ilony Švihlíkové by měl stát na úrovni ministerstev udělat audit výdajů a zároveň provést změny v daňovém systému.

Žádné spojování teologických fakult se nechystá. Vysoké školství potřebuje miliardy, říká rektorka Králíčková

Nedávný rozruch kolem odměň pro vedení Karlovy univerzity ukázal i na to, že mezi fakultami stále bují dlouhodobé rozpory kolem platů jednotlivých zaměstnanců. Podle rektorky UK Mileny Králíčkové ale není pravda, že by se za jejího funkčního období nic nezměnilo. Ve vysokém školství podle ní i nadále zůstává deficit několika miliard. To jsou tedy i důležitá témata do dalších let, říká v rozhovoru s deníkem Echo24 Milena Králíčková.

Biden si za přednášku účtuje 300 000 dolarů, méně než Obama. Zájem je ale zatím mizerný

Bývalý americký prezident Joe Biden nabízí své přednášky a to za 300 tisíc dolarů. Zájem je zatím zanedbatelný. Informuje o tom server New York Post. Přitom se musí i tak trochu podbízet. Je totiž o rovných 100 tisíc dolarů levnější, než kolik si žádal další bývalá demokratická hlava Spojených států – Barack Obama. Někteří Bidenovi bývalí poradci hovoří o tom, že by se měl úplně stáhnout nadobro, když v úterý mluvil o „barevných dětech.“ Podle jiných se ale Biden brzy stane tahákem.

Rebel Matovič propálil vládní scénáře razantních škrtů. Je to lež, zlobí se Ficův ministr

Známý enfant terrible slovenské politické scény Igor Matovič se postaral o další rozruch. Někdejší premiér a dnes lídr opozičního hnutí Slovensko zveřejnil materiály, jež označil za scénáře ministerstva financí týkající se konsolidace veřejných financí. Z materiálů připravovaného balíčku, které Matovič takzvaně "propálil", vyplývá, že rezort Ficovy vlády zvažuje různé alternativy erárních škrtů pro příští rok, které by se mohly citelně dotknout jak důchodců, tak i mladých rodin na Slovensku.

Eskalace na Harvardu. Pokud univerzita nesplní vládní požadavky, přijde o zahraniční studenty

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) uvedlo, že Harvardova univerzita přijde o možnost přijímat zahraniční studenty, pokud nesplní požadavky Trumpovy administrativy, píše agentura Reuters s tím, že vyjádření představuje nejnovější eskalaci vládních opatření namířených proti této prestižní americké univerzitě. Ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová ve středu rovněž oznámila vypovězení dvou grantů DHS Harvardově univerzitě v celkové výši přes 2,7 milionu dolarů (59 milionů Kč).

Neziskovky na Slovensku budou pod hrozbou sankcí vykazovat své dárce. Šikana, zuří opozice

Nevládní organizace na Slovensku budou mít nové administrativní povinnosti, včetně vykazování svých dárců. Změnou příslušných zákonů o tom rozhodl parlament. Schválenou předlohu ještě posoudí prezident. Opozice označila novelu za hanebnou, jejím cílem je podle ní šikana mimo jiné neziskových organizací či nadací, které upozorňují na pochybení úřadů či vlády. Změny ve fungování nevládních organizací navrhli vládní poslanci.

Za vstup do Benátek musí turisté od pátku opět platit. Dvojnásob loňské částky

Italské Benátky od pátku opět začnou vybírat od návštěvníků vstupné do města. Oproti loňsku, kdy s tím město kvůli masovému přílivu turistů začalo, se poplatek zdvojnásobí na deset eur (asi 250 Kč). Pokud si vstupenku návštěvník zarezervuje více než tři dny předem, zaplatí pět eur, informovala agentura DPA. Poplatek za vstup do historického města na laguně, které proslavil i mezinárodní filmový festival, se bude vybírat do konce července.

Bílý dům navrhuje zrušit financování mírových misí OSN

Rozpočtový úřad Bílého domu navrhuje zrušit americké financovaní mírových misí OSN, což zdůvodňuje neúspěšnými operacemi těchto jednotek v Mali, Libanonu či Kongu. Informovala o tom v noci na dnešek agentura Reuters s odvoláním na interní dokument rozpočtového úřadu Bílého domu. Mluvčí ministerstva zahraničí Tammy Bruceová nicméně v úterý novinářům řekla, že zatím není hotov konečný rozpočtový návrh.

Fiala si při svém premiérování vydělal na univerzitě milion. Není jasné, kdy to stíhal

Premiér Petr Fiala (ODS) dostal od října 2021, tedy od počátku současného volebního období za úvazek, který si ponechal na Masarykově univerzitě (MU) v Brně, zhruba milion korun. Uvedl to v úterý server Page Not Found s odkazem na informace od vedení univerzity. Do prosince 2021, kdy tehdejší prezident Miloš Zeman jmenoval Fialovu vládu, měl premiér na MU plný čtyřicetihodinový úvazek, poté si ho zkrátil na pětinový.

Harvard odmítl ukončit kritizované programy, vláda univerzitě zastavila financování

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pondělí pozastavila federální granty pro Harvardovu univerzitu v celkové výši 2,3 miliardy dolarů (51 miliard korun). K tomuto kroku přistoupila poté, co se renomovaná vzdělávací instituce vzepřela požadavkům Bílého domu. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Odepření financování Harvardovy univerzity podle Reuters představuje novou úroveň sporu mezi federální vládou a americkými univerzitami.

Evropská unie zvýší podporu Palestincům. Pošle jim 40 miliard

Evropská unie zvýší svou finanční podporu Palestinské autonomii (PA) a v rámci tříletého balíčku jí poskytne 1,6 miliardy eur (přibližně 40 miliard korun). Agentuře Reuters to řekla komisařka pro Středomoří Dubravka Šuicová, podle níž bude tato podpora podmíněna reformami Palestinské autonomie, kterou kritici obviňují z korupce a špatného vládnutí. „Chceme, aby se reformovali, protože bez reforem nebudou dostatečně silní a důvěryhodní, aby byli nejen naším partnerem, ale i partnerem pro Izrael,“ řekla Šuicová.

Finanční pravidla volební kampaně jsou přísnější než dřív, prezident nejvíc pomůže ANO a Spolu

Prezident Petr Pavel odkládá vyhlášení voleb a tím i oficiální start předvolební kampaně na květen. Tím podle oslovených expertů pomůže především hnutí ANO a koalici Spolu, což kritizují i některé menší strany. Velké subjekty totiž disponují většími finančními prostředky, které mimo oficiální kampaň mohou bez limitu utrácet. Právě finančním stropem, který se nezvýšil od roku 2016 a je tak s ohledem mimo jiné na vysokou inflaci v uplynulých letech o hodně přísnější, přitom prezident Pavel argumentuje.

Peníze EU pro neziskovky šly i na lobbing, proces není dost transparentní, říká účetní dvůr

Evropský účetní dvůr (EÚD) uvedl, že některé nevládní neziskové organizace (NNO) používají unijní provozní granty i na aktivity, které mají přímo ovlivňovat politiku Evropské unie, tedy na lobbing. Informoval o tom europoslanec a člen Kontrolního rozpočtového výboru Evropského parlamentu (CONT) Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Dodal, že CONT svolává jednání, kam by měli dorazit zástupci Evropské komise a EÚD. Europoslanec své výtky Komisi předal a ta je částečně či úplně akceptuje, uvedl.

Trump vyzval k nákupu akcií a pak uvolnil cla. Demokraté ho viní z manipulace s trhy

Manipuloval prezident USA Donald Trump s finančními trhy? Tyto otázky vyvěrají na povrch v souvislosti, kdy Trump vyzval k nákupů akcií a následně pozastavil většinu cel. Ve středu ráno, pouhé čtyři hodiny před oznámením o dočasném pozastavení většiny cel a pár minut před otevřením burzy na Wall Street, vyzval Donald Trump investory na své sociální síti Truth Social k nákupu akcií: „Teď je skvělý čas nakoupit!!! DJT.“ Jeho slova rychle obletěla svět – sleduje jej přes 9,4 milionu uživatelů – a na burze vypukla doslova nákupní horečka, píše americký deník The Washington Post.

Vyšší poplatky za ČT schválil i Senát. Platit je mají také lidé s chytrými mobily či tablety

Poplatky pro Českou televizi se zřejmě od letošního května zvýší o 15 korun na 150 korun měsíčně. Pro Český rozhlas se zvednou o deset korun na 55 korun za měsíc. Senát to schválil v rámci novely, jež okruh poplatníků rozšiřuje o domácnosti s přístupem k internetu, které rozhlasový nebo televizní přijímač nemají. Od poplatků budou naopak osvobozeny firmy do 25 zaměstnanců. Novelu, pro kterou po více než čtyřhodinové debatě hlasovalo 47 ze 70 přítomných senátorů, nyní dostane k podpisu prezident.

Česko bude kvůli dluhu na armádě muset na obranu dávat víc, než chce NATO

Česko bude muset kvůli vnitřnímu dluhu v armádě vydávat v příštích letech na obranu víc, než vyžaduje cíl Severoatlantické aliance (NATO). Uvádí to analýza, kterou dnes představili zástupci Centra veřejných financí a Peace Research Center Prague při Univerzitě Karlově. Dočasný nárůst výdajů bude podle analýzy třeba financovat zvýšením zadlužení nebo dočasným růstem daní. Pro udržování obranných výdajů na zvýšené úrovni pak bude třeba upravit příjmy a výdaje státního rozpočtu.