Tag: státní rozpočet

Články k tagu

Vyrovnané rozpočty nejsou reálné, říká Babiš. Není to nutné, klíčové jsou investice, míní experti

My nebudeme slibovat vyrovnaný rozpočet, protože to není reálné, my potřebujeme investovat. Uvedl to bývalý premiér Andrej Babiš (ANO). Podobně hovoří také současná vláda Petra Fialy (ODS), podle níž šlo v tomto volebním období více snižovat deficity, ale bylo by to za cenu výrazného snižování investic, které přitom pomáhají ekonomice. Oslovení experti se pro Echo24 shodují na tom, že dosažení vyrovnaného rozpočtu není zásadní, klíčové jsou právě investice.

Rozpočtový schodek bude za rok vyšší než letos, hlásí Stanjura. Kvůli obraně a Dukovanům

Schodek státního rozpočtu bude v příštím roce vyšší než letos, mohl by se dostat až k 280 miliardám korun. Za prohloubením schodku budou mimo jiné zvýšené výdaje na obranu, řekl České televizi (ČT) ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). V letošním roce stát plánuje hospodařit se schodkem 241 miliard korun, na konci května deficit činil 170,5 miliardy korun.

Nerušit, zbrojíme

Vypadá to neodvratně a fatálně. Ve dnech 24. a 25. června se v Haagu sešly hlavy států Severoatlantické aliance na svém pravidelném summitu. Ten letošní aspiruje na to, aby vešel do dějin jako summit historický. Byl na něm totiž přijat „historický“ závazek masivně navýšit státní výdaje na zbrojení. Dosud platil předchozí, zatím poslední „historický“ závazek dvou procent HDP, přijatý závazně na summitu ve Walesu roku 2014. Česká republika, jak známo, závazku dvou procent dlouho nedostávala, poprvé od doby jeho přijetí se jí podařilo dostat se na dvě procenta loni.

Španělsko si nezvyšování výdajů na zbrojení vydupalo, píše El País k summitu NATO

Zástupci členských zemí NATO se dnes dohodli na podobě závěrečné deklarace blížícího se aliančního summitu, která počítá se zvýšením výdajů na obranu ve výši pěti procent HDP do roku 2035, uvedli podle agentury Reuters před vrcholnou schůzkou v Haagu diplomaté. Reuters píše, že se tak podařilo překonat dosavadní námitky Španělska. Podle deníku El País ale španělský premiér Pedro Sánchez dojednal s generálním tajemníkem aliance Markem Ruttem úpravy navrženého textu

Najde Babiš inspiraci ve Španělsku?

Minule jsem tady psal o inspiraci, již by si česká politická reprezentace mohla brát v Polsku. Šlo o to, že tamní Ústavní soud vyhlásil, že polská ústava má přednost před unijními regulacemi v energetice a klimatické politice, neboli že ústava národního státu má přednost před Green Dealem. Soud se usnesl na základě podání opozičního Práva a spravedlnosti (PiS). U nás za dané situace odkaz na Polsko nemůže fungovat jako přesný návod. Český Ústavní soud by patrně rozhodl opačně než polský. Inspirace je mentální – že když se mezinárodní organizace, jíž jsme členy, nějak rozhodne, není to konec dějin.

Jak chce ANO pokrýt Babišovy drahé sliby? Daně prý zvyšovat nebude, spoléhá na privátní sektor

Vykoupení minoritářů ČEZu, přidání nejstarším seniorům či razantní zvýšení platů ve státní sféře. To všechno slibuje Andrej Babiš, pokud se jeho hnutí ANO dostane po podzimních volbách do vlády. Experti upozorňují, že to bude pro už tak napjatý rozpočet, který každoročně čelí stamiliardovým deficitům, obrovská zátěž. Hnutí ANO chce peníze na své priority získat jednak efektivnějším výběrem daní a jednak zlepšením prostředí pro podnikatele a zaměstnance, aby se nastartovala ekonomika.

Rozpočtová rada tepe erár kvůli povolenkám i vyčerpané rezervě. Umíme flexibilně reagovat, namítá MF

Z emisních povolenek může v rozpočtu chybět odhadem 16 miliard, není jasné, odkud se vezmou peníze na nepedagogy a je vyčerpaná rozpočtová rezerva. To jsou některé z problémů, které v letošním rozpočtu identifikovala Národní rozpočtová rada (NRR) ve svém pravidelném stanovisku k vývoji hospodaření sektoru veřejných institucí a k nastavení fiskální a rozpočtové politiky. Ministerstvo financí pro Echo24 řeklo, že věří, že plánovaný deficit 241 miliard bude dodržen.

Příští vláda bude muset škrtat nebo zvedat daně, varuje Kalousek

Pokud bude chtít příští vláda dodržet v roce 2027 zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, bude muset přijít buď se snížením výdajů, nebo se zvýšením daní ve výši 0,7 procenta HDP. Uvedl to exministr financí Miroslav Kalousek a upozorňuje na to také Národní rozpočtová rada. O zvyšování daní mluví jen málo subjektů a jen velmi opatrně, výrazné snížení výdajů také zatím nikdo příliš nenabízí.

Slevy, daně, důchody. ANO odkrývá svůj „rozpočet snů“. Cesta k bankrotu, zlobí se politici

Hnutí ANO začalo pomalu zveřejňovat první konkrétní obrysy svého volebního programu a hned se stalo terčem kritiky. Mezi jeho plány je návrat „spravedlivé“ valorizace důchodů, znovuzavedení EET, zestátnění energetiky, levné energie, zvýšení platů státních zaměstnanců, daňové úlevy i sliby, že „nikdy nezvýšíme věk odchodu do důchodu“. Podle některých by ale realizace takového programu znamenala dramatický nárůst výdajů a nevyhnutelné zvyšování daní – nebo rozvrat veřejných financí.

Finální důchodový účet: kolik má ušetřit reforma a co může naopak penze prodražit

Vládní důchodová reforma má v budoucnu potenciál snížit výdaje za důchodový systém o stovky miliard. Ačkoliv zdaleka neprošla v nejtvrdší možné podobě, její efekt by měl stále být značný. Ze schválené podoby parametrických úprav systému už je tak i jasné, v jakém měřítku konkrétní opatření výdaje sníží, či naopak jak opět nabobtnají, pokud nestihnou vůbec vstoupit v platnost.

Stovky obecních miliard v bankách jsou úlet, může přijít radikální řez, varuje Hampl

Růst příjmů obcí loni zpomalil, meziročně stouply o čtyři procenta na 366,6 miliard korun. V letech 2022 a 2023 rostly o více než desetinu ročně. Výdaje obcí v roce 2024 vykázaly téměř dvojnásobnou dynamiku proti příjmům, přesto skončilo hospodaření obcí přebytkem 18,2 miliardy korun. Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl pro Echo24 řekl, že je problém, že obce mají stovky miliard na nízkoúročených účtech a stát si musí půjčovat, aby obcím každý rok poslal další desítky miliard.

„Dřív nebo později se bez zvýšení daní neobejdeme.“ Ekonomové nastiňují budoucnost

Zvyšující se výdaje na obranu, dekarbonizace, valorizované důchody, platby za státní pojištěnce či platy učitelů, ale také třeba každoročně avizované „rekordní investice“. To je výčet některých priorit, které extrémně zatěžují a ještě v budoucnu zatíží státní rozpočet. Politické strany až na některé výjimky odmítají, že by chtěly zvyšovat daně, ale najít dostatečné škrty se také nedaří.

Na povodně šly jen 4 miliardy ze 40 schválených, zlobí se opozice. Kam se poděl zbytek?

Ze čtyřiceti schválených miliard na pomoc po povodních byly skutečně na povodně použity jen čtyři a zbytek zmizel neznámo kam. Tak hovoří sněmovní opozice o loňském navýšení deficitu státního rozpočtu po zářijových povodních. Odkazuje se přitom na informace Národní rozpočtové rady. Podle opozice vláda využila tyto peníze na pokrytí „rozpočtových triků“ ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Ministerstvo financí pro Echo24 řeklo, že už vloni bylo jasné, že prostředky nebudou utraceny v plné výši v loňském roce.

Dekarbonizace byla hezká do roku 2019, v jiné oblasti se ale na obranu neušetří, říká Hampl

Když chcete masivně investovat do nové priority jako je obrana, musíte buď navýšit daně, investovat na dluh, nebo ušetřit na jiné – ideálně podobně nepopulární – prioritě. Jinou takovou prioritu než dekarbonizaci nyní nevidím, říká v rozhovoru pro Echo24 šéf NRR a ekonom Mojmír Hampl. Vyjádřil se také ke konsolidačnímu úsilí vlády Petra Fialy (ODS), které podle něj není takové, jak kabinet sliboval, ale je na dobré cestě. Hovořil o posledním návrhu rozpočtu vlády, konci windfall tax a obdobné dani na zbrojaře či situaci okolo Dukovan.

Vláda připouští vydávat 5 % HDP na obranu. Kde je vzít a za co je utratit

Vláda si dovede představit, že by vydávala ročně na obranu kolem pěti procent HDP, jak požaduje americký prezident Donald Trump. Navýšení ze současných dvou procent bude zřejmě hlavním tématem červnového summitu NATO. Šéf aliance Mark Rutte navrhuje vydávat 3,5 procenta na obranu a 1,5 procenta na položky s obranou související. Pro státní rozpočet by však takový nárůst znamenal obrovskou zátěž a je tak otázkou, kde na tyto výdaje vzít.

Přes 400 miliard ročně jen na obranu? Fiala si dovede představit vydávat na ni 5 % HDP

Vláda si dovede představit, že by vydávala ročně na obranu kolem pěti procent hrubého domácího produktu (HDP), což nyní odpovídá zhruba 420 miliardám korun. V reakci na středeční vyjádření prezidenta Petra Pavla to ve čtvrtek v rozhovoru pro server Deník.cz řekl premiér Petr Fiala (ODS). Navýšením výdajů členů NATO na obranu se bude zabývat červnový summit Severoatlantické aliance v Haagu.

Stanjura čachroval s rozpočtem, ministry stavěl do neřešitelných situací, tvrdí exministr Bartoš

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) podle svého bývalého vládního kolegy a exministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) nerespektuje rozpočtová pravidla a využívá je k tomu, aby stavěl ministry, kteří nejsou z ODS, do neřešitelných situací. Bartoš to řekl pro Echo24 s tím, že vloni představil Stanjura návrh rozpočtu ministrům až na jednání vlády a obsahoval podle něj „zjevné čachry“. Ministerstvo financí pro Echo24 uvedlo, že ministři mohou mít svá očekávání, ale ne všechna lze naplnit.

Návrh rozpočtu Fialovy vlády už projedná nová sněmovna. Nepříjemné, ale neřešitelné

Vláda Petra Fialy (ODS) pošle do sněmovny návrh rozpočtu na příští rok do 30. září. Projednávat už ho ale bude nové složení dolní komory. K této situaci dochází již po několikáté z důvodu posunutí termínu voleb, které způsobily v minulosti volby předčasné. Podle Národní rozpočtové rady (NRR) i ekonomických expertů politických stran je tento souběh nešťastný, nelze ho ale žádným způsobem řešit. Podle SPD by se nicméně termín voleb měl vrátit do června.

Rozpočet jako předvolební rozbuška, opozice a veřejnost se návrh dozví v horké fázi kampaně

Ministerstvo financí zveřejní návrh rozpočtu na příští rok až na konci srpna, před tím žádná čísla pouštět nebude. Veřejnost a opozice se tak detaily dozví v období, které již půjde označit za horkou fázi předvolební kampaně a je tak otázkou, jak bude projednávání rozpočtu vypadat. Volby se budou konat 3. a 4. října, tedy jen pár dní poté, co vláda musí rozpočet odeslat do sněmovny. Opozice tento postup kritizuje, část koalice jej hájí. Oslovení experti Echu řekli, že..

Schillerová: Budeme-li ve vládě, ustoupíme od Stanjurovy taktiky zveřejnění rozpočtu v srpnu

Stát není oprávněn před veřejností nic utajovat a otázky spojené se státním rozpočtem se dotýkají nejširší veřejnosti a veřejná debata má probíhat v průběhu letních měsíců. Pro Echo24 to uvedla šéfka poslanců hnutí ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Dodala, že pokud se ANO dostane do vlády, tak praxi zveřejňování návrhu rozpočtu na konci srpna, kterou zavedla vláda Petra Fialy v čele s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS), okamžitě zruší.

S Petrem Fialou už jsme na Západě

Současná vládní koalice má ten problém, že za dobu jejího vládnutí občané zažili nejvyšší inflaci v historii samostatné republiky. Životní úroveň se silně propadla. Podle srovnání OECD se za roky 2021 až 2024 jednalo o nejvyšší propad vůbec, reálné mzdy klesly o více než 11 procent. Předcovidové úrovně ještě stále nedosáhly, odhaduje se, že to bude nejdříve příští rok. Za duben inflace podle ČSÚ konečně spadla pod cílová dvě procenta, což umožnil hlavně pokles cen pohonných hmot a mírnější růst cen potravin. Služby ji ale dál tlačí a budou tlačit zpět nahoru. A na zdražování jsou háklivé všechny voličské skupiny.

ODS vrací úder Kalouskovi. Nechtěli jsme dělat stejné chyby, jako když byl ministr, říká Kupka

Deficity státního rozpočtu by bylo možné snižovat rychleji, ale bylo by to na úkor investic. Uvedl to ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Ten se zároveň obul do dlouhodobého kritika vládní koalice, exministra financí Miroslava Kalouska. Vlády, v nichž byl Kalousek ministrem, podle Kupky udělaly chybu, že šetřily příliš rychle, respektive na úkor investic. Dodal, že ve společnosti už zřejmě není zájem o klasickou pravicovou stranu.

Proč se asi opět nepodaří stlačit schodek pod 200 miliard? Stát potřebuje další masivní škrty

Státní rozpočet může mít v příštím roce maximální deficit výrazně přesahující 200 miliard korun. A to navzdory konsolidačnímu úsilí vlády Petra Fialy (ODS). Oslovení experti uvádí, že toto úsilí mohlo být silnější a že příští vláda v něm bude muset jednoznačně pokračovat. Současné stamiliardové schodky způsobuje takzvaný efekt západy a je potřeba najít ještě alespoň 100 miliard v úsporných strukturálních opatřeních, řekl pro Echo24 jeden z oslovených ekonomů.

Červnový summit NATO rozhodne. 5 % nezvládne Evropa, možná ani USA

Výrazný nárůst výdajů na obranu a snaha uspokojit amerického prezidenta Donalda Trumpa. To bude zřejmě hlavní náplní summitu NATO, který se uskuteční 24. a 25. června v Haagu. Šéf NATO Mark Rutte navrhuje, aby členské země aliance zvýšily své výdaje na obranu na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a dalších 1,5 procenta HDP dávaly na položky s obranou související, čímž by se vyhovělo požadavku amerického prezidenta Donalda Trumpa na pětiprocentní výdaje na obranu.

Rutte navrhuje, aby země NATO na obranu dávaly 3,5 procenta HDP

Šéf NATO Mark Rutte navrhuje, aby členské země aliance zvýšily své výdaje na obranu na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a dalších 1,5 procenta HDP dávaly na položky s obranou související, čímž by se vyhovělo požadavku amerického prezidenta Donalda Trumpa na pětiprocentní výdaje na obranu. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na zdroje obeznámené s Rutteho návrhem.

Stanjura oprášil taktiku: Rozpočet ukáže až koncem srpna. „Žádná čísla předem nepustíme“

Ministerstvo financí bude letos postupovat při projednávání návrhu státního rozpočtu na rok 2026 stejně jako vloni a zveřejní ho až na konci srpna. Pro Echo24 to potvrdila mluvčí resortu ministra Zbyňka Stanjury (ODS) Petra Vodstrčilová. Z pracovního verze návrhu rozpočtu ani z dílčích jednání se správci jednotlivých rozpočtových kapitol nebude MF pouštět žádná průběžná čísla, dodala Vodstrčilová. Tento postup má uvnitř koalice podporovatele i kritiky, ostře ho pak kritizuje opozice.

Česko zaplatilo loni z rozpočtu v souvislosti s válkou na Ukrajině 17,3 miliardy. Plus utajované údaje

Přímé výdaje státního rozpočtu související s válkou na Ukrajině loni klesly meziročně o 7,1 miliardy korun na 17,3 miliardy korun. Nejvyšší část z toho tvořila humanitární dávka, která vyšla na osm miliard korun. Uvedla to vláda ve státním závěrečném účtu za loňský rok s odvoláním na údaje správců kapitol. Upozornila ale na to, že toto číslo nezahrnuje utajované údaje. Poukázala i na to, že dopady pracovního uplatnění válečných uprchlíků na příjmovou stranu rozpočtu nelze jednoznačně vyčíslit.

Ministr Vlček: Dostavba Dukovan zatíží státní rozpočet na dalších 15 let

Náklady na výstavbu dvou nových jaderných bloků elektrárny v Dukovanech zatíží na dalších zhruba 15 let státní rozpočet. Poprvé by se v rozpočtu státu mohly projevit v roce 2026 nebo 2027. Stát má připravené smlouvy o smlouvách budoucích, které mají českým firmám zajistit 30 procent zakázek. V nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).

Deficit znovu přes 200 miliard? „Odhad nižšího schodku než letos je odvážný“

Vláda ve středu schválila rozpočtovou strategie pro roky 2026 až 2028 a podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) tím prakticky zahájila práci na rozpočtu na rok 2026. Na příští rok se stanovily maximální výdaje státu na 2,438 bilionu korun, tedy o více než 100 miliard více než letos. Rozpočtová strategie kalkuluje s hotovostním saldem ve výši 255,6 miliardy korun, s akruálním saldem 219,2 miliardy. V souvislosti s ambicí zvyšovat výdaje na obranu je podle osloveného experta odhad mírně nižšího deficitu ve srovnání s letoškem „poměrně odvážný“.

Schodek státního rozpočtu byl v dubnu 126 miliard, čtvrtý nejhorší od vzniku Česka

Schodek státního rozpočtu v dubnu vzrostl na 126,1 miliardy korun z březnových 91,2 miliardy korun. V pátek o tom informovalo ministerstvo financí. Deficit ke konci dubna je čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka, loni byl ve stejném období 153,1 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) k meziročnímu zlepšení přispěly dopady konsolidačního balíčku a hospodářský růst. Příjmy státního rozpočtu ke konci dubna dosáhly 622,7 miliardy korun, meziročně se zvýšily o 5,2 procenta.