Sněmovní rozpočtový výbor dnes doporučil Sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Opozice považuje návrh rozpočtu za nezodpovědný a v rozporu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Opírá se o stanovisko Národní rozpočtové rady (NRR). Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický a pravdivý.
Stovky miliard, které na svých účtech mají samosprávy, se mají podle prognózy ministerstva financí dostat až na úroveň jednoho bilionu korun. Na dotaz deníku Echo24 to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO), kterou podle jejích slov tento stav netěší a bude se snažit najít řešení. Konkrétně zmínila například motivaci, aby samosprávy své peníze výrazně více ukládaly na účty České národní banky. Nemá se ale jednat o změnu rozpočtového určení daní.
Nejnovější čísla ministerstva práce potvrdila, že kontroverzní příspěvek na bydlení vyšel v loňském roce na rekordních 23,5 miliardy korun. Meziročně tak výdaje na dávku, kterou původně zpopularizovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS), vzrostly o další tři miliardy korun. Překročení rekordní hranice za loňský rok se dalo očekávat a to i kvůli přechodnému období nové superdávky, která zafixovala výplatu příspěvku statisícům domácností minimálně do konce roku, psali jsme o tom mj. zde.
Více než bilion korun má ve svém navrženém rozpočtu pro letošní rok ministerstvo práce a sociálních věcí. Na vzdělávání pak má podle ministerstva financí například jít 283 miliard korun. Každoroční stamiliardové deficity z posledních let zapříčinily, že jen náklady na obsluhu státního dluhu, tedy tzv. „nejmandatornější“ ze všech mandatorních výdajů, dosáhnou 110 miliard korun, loni činily 98,1 miliardy korun. Činí tak skoro 40 procent toho, co stát v letošním roce vynaloží na vzdělávání.
Návrh státního rozpočtu na letošní rok neodporuje zákonu o rozpočtové odpovědnosti. V pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Nesouhlasí s opačným stanoviskem Národní rozpočtové rady (NRR), označil ji za zbytečnou instituci. Vláda návrh rozpočtu schválila na konci ledna, počítá se schodkem 310 miliard korun po loňských 290,7 miliardy. Podle NRR by maximální schodek, který by odpovídal zákonu, mohl dosáhnout 247 miliard korun.
Aféra s údajným vyhrožováním ministra Macinky prezidentu Pavlovi úplně zabila důležitou debatu, která se začala rozvíjet o den dřív, kdy vláda schválila přepracovaný návrh rozpočtu na letošní rok s deficitem 310 miliard korun. Tady přirozeně vyvstává otázka, kdo za tak velký deficit v době ekonomického oživení může. Návrh rozpočtu výší schodku porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti, takže je vlastně nezákonný.
Český státní dluh by měl letos vzrůst o 313,6 miliardy korun na 3,991 bilionu korun. Zvýšení by bylo v podobném objemu jako loni, vyplývá z dokumentace k návrhu státního rozpočtu, který vláda předložila sněmovně. Míra zadlužení se podle materiálu do konce letošního roku zvýší na 44,6 procenta HDP. Česko se tak nadále pomalu blíží k hranici dluhové brzdy. Byť je od ní ještě relativně daleko, ekonomové varují před dalším rozhazováním veřejných peněz s tím, že náraz do zdi by pocítil každý občan i firma.
Platy zaměstnanců veřejného sektoru a státu, kteří nedostali přidáno od ledna, se od dubna zvýší, rozhodla minulý týden vláda. Ne všechny peníze ovšem půjdou přímo ze státního rozpočtu – v rámci přenesené působnosti se zhruba třetinou budou muset podílet i obce a města. Kompenzuje jim změnu stát dostatečně? Sdružení samospráv krok kritizuje a opoziční politici se shodnou, že navýšení sice bylo třeba, ale zároveň ho mají za nesystémové.
Státní rozpočet skončil v lednu přebytkem 32,4 miliardy korun. Výsledek ovlivnilo rozpočtové provizorium, které limituje státní výdaje, uvedlo ministerstvo financí. Naposledy byl rozpočet v lednu přebytkový v roce 2022, kdy rovněž Česko fungovalo v rozpočtovém provizoriu. Loni v lednu byl schodek 11,2 miliardy korun. Rozpočtové příjmy v prvním měsíci roku dosáhly 181,4 miliardy korun, ve srovnání s loňským lednem se zvýšily o 12,1 procenta. K nárůstu přispěly vyšší výběr daní i větší příjmy z EU.
Vláda Andreje Babiše (ANO) schválila návrh zákona, kterým se mají změnit zákony v oblasti tvorby veřejných rozpočtů. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) se jedná o „technicistní normu“, která se drží fiskálních pravidel Evropské unie. Ta jsou ale měkčí, než nynější česká pravidla a vláda si tak otevírá cestu k vyšším výdajům. Poukazují na to jak Národní rozpočtová rada, tak předseda Výboru pro rozpočtové prognózy.
Ministerstvo financí se ostře vymezilo vůči kritice ze strany Národní rozpočtové rady (NRR), která uvádí, že vládní návrh rozpočtu na letošní rok je v příkrém rozporu se zněním zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Podle radních překračuje návrh maximální limit výdajů o 63 miliard korun. To resort Aleny Schillerové (ANO) odmítá, NRR viní z politické jednostrannosti nakloněné bývalé vládě Petra Fialy (ODS).
Návrh rozpočtu vlády Andreje Babiše (ANO) je v příkrém rozporu se stávajícím zněním zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Uvedla to NRR s tím, že státní rozpočet s navrženým schodkem 310 miliard korun překračuje podle maximální limit výdajů o 63 miliard korun. Situace je podle Rady bezprecedentní. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) argumentovala tím, že zákon pamatuje jen na situaci řádného termínu přípravy rozpočtu, nikoliv na jeho novelu.
Vláda podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) neporušila návrhem rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ní totiž současná úprava zákona nepamatuje na situace, kdy je rozpočet novelizován, nebo – jako v tomto případě – vrácen sněmovnou k přepracování. Sama přitom poukazuje na to, že nové znění zákona o rozpočtové odpovědnosti, které kabinet Andreje Babiše (ANO) rovněž v pondělí schválil, už na tyto případy bude pamatovat.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se nedomnívá, že by vláda Andreje Babiše (ANO) porušila zákon o rozpočtové odpovědnosti navzdory tomu, že schválila deficit ve výši 310 miliard korun, což je více, než zákon nominálně umožňuje. Podle ní totiž zákon nepamatuje na mimořádné situace, za kterých kabinet rozpočet projednával. Do sněmovny zamíří také návrh úpravy zákona o rozpočtové odpovědnosti a rozpočtových pravidel. Podle Schillerové se musel zrevidovat „zpackaný rozpočet“ navrhovaný vládou Petra Fialy (ODS).
Vláda ANO, SPD a Motoristů nebude ve státním rozpočtu navyšovat výdaje na obranu, řekl po pondělním zasedání koaliční rady novinářům předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu jsou plus minus dostačující, uvedl. Předchozí vláda Petra Fialy (ODS) se zavázala postupně zvyšovat obranné výdaje do roku 2030 na tři procenta HDP. Kabinet Andreje Babiše (ANO) bude na pondělním zasedání schvalovat návrh rozpočtu na letošní rok.
Na růst platů pracovníků ve veřejné sféře by mělo jít podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) 27 až 28 miliard korun. Juchelka v dnešních Otázkách Václava Moravce České televize řekl, že peníze budou muset ministři najít ve svých kapitolách, aby se dál nezatěžoval státní rozpočet. Platy mají vzrůst od dubna. Juchelkův předchůdce v čele ministerstva Marian Jurečka (KDU-ČSL) poukázal na to, že kvůli vynechání prvního čtvrtletí bude celková částka obdobná, s jakou v rozpočtu počítala bývalá vláda Petra Fialy (ODS).
Babišova vláda se rozhodla dostát programovému prohlášení ve věci rušení koncesionářských poplatků, z nichž se financují Česká televize a Český rozhlas. Rozhodnutí je to potenciálně populární, ale současně choulostivé, což poznáme jednak z toho, jak opozice okamžitě začala bít na poplach před „demontáží svobody slova ve veřejnoprávních médiích“ (Vít Rakušan; opoziční strany se podle něj mají spojit v obraně veřejnoprávních médií, počítá i s aktivizací občanské společnosti). A jednak z toho, že vládní politici se zdráhají odhalit, jak tedy ty veřejnoprávní stanice chtějí platit oni.
Pro mezinárodní srovnání je důležitý deficit po očištění o evropské peníze, která vloni skončil o dost lépe než ten neočištěný. To ale neznamená, že bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) rozpočtoval korektně. V rozhovoru pro Echo24 to řekl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Vláda Andreje Babiše (ANO) podle něj určitě letošním rozpočtem poruší zákon o rozpočtové odpovědnosti, který ukládá maximální deficit ve výši 286 miliard korun.
Zvažované zrušení povinnosti platit televizní poplatek pro důchodce by bylo pro Českou televizi likvidační. Osoby starší 65 let stojí za 47 procenty celkového výběru poplatků. Na jednání Rady ČT to ve středu uvedl generální ředitel Hynek Chudárek. O odpuštění poplatků některým skupinám obyvatel, například seniorům, uvažuje ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) jako o mezikroku před tím, než vláda poplatky zcela zruší a zavede jiný způsob financování, pravděpodobně ze státního rozpočtu.
Vládní koalice v čele s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) řeší možnost trestního stíhání bývalého ministra Zbyňka Stanjury (ODS). Schillerová pro Echo24 uvedla, že není pochyb o tom, že rozpočty jejího předchůdce byly v zásadním rozporu se základními zásadami veřejného rozpočtování. Šéf sněmovny SPD Tomio Okamura avizuje, že vláda analyzuje, zda nejde vůči člověku, který údajně způsobil státu a jeho občanům finanční škodu, podniknout právní kroky.
Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkor šetřit. V diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
Státní rozpočet v minulém roce o téměř padesát miliard překonal schválený deficit. Většinu z této částky nicméně tvoří peníze z Evropské unie. I tak by ale došlo k nedodržení schváleného schodku. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pro Echo24 řekla, že se domnívá, že bývalá vláda Petra Fialy (ODS) mohla hospodařit lépe, rezervy kromě čerpání evropských peněz především v nedostatečném boji s šedou ekonomikou.
Skončilo hospodaření státu v roce 2025 s deficitem více než 290 miliard korun, nebo o zhruba 40 miliard nižším? Tato otázka od úterní tiskové konference ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) hýbe politickým i ekonomickým prostorem. Po očištění o evropské peníze totiž skončil rozpočet s deficitem „jen“ zhruba 250 miliard korun, jak upozornil exministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Sám ovšem očištění o evropské peníze při prezentaci výsledků v minulých letech nepočítal.
Ministerstvo financí zveřejnilo v úterý výsledky hospodaření státu v roce 2025. Deficit překonal skoro 50 miliard schválenou výši 241 miliard, nicméně drtivou většinu tohoto navýšení podle expertů způsobily evropské prostředky, po jejichž očištění je deficit necelých 250 miliard. Nepokryté výdaje z loňského rozpočtu se budou muset pokrýt emisí dodatečných státních dluhopisů.
Hospodaření státu loni skončilo schodkem 290,7 miliardy korun, uvedla dnes ministryně financí Alena Schillerová (ANO). A spustila smršť reakcí, jak od ekonomů, tak politiků. Zejména ti nyní již opoziční poslanci ministryni vyčítají, že použila účetní pohled – navrhovaný deficit dle nich nebyl v realitě překročen o zhruba 49 miliard, ale „jen“ o zhruba 9, přičemž zbylých 40 je přechodný nesoulad mezi čerpáním evropských peněz a jejich předfinancováním.
Kdybych rozpočet na rok 2025 připravoval a schvaloval sám, byl by deficit samozřejmě nižší. Pro Echo24 to uvedl bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zdůraznil, že reálný, o evropské peníze očištěný a mezinárodně srovnatelný deficit rozpočtu je necelých 250 miliard korun, nikoliv více než 290 miliard, jak uvedla jeho nástupkyně Alena Schillerová (ANO). Podle Stanjury prezentace výsledků rozpočtu zapadá do marketingové strategie vlády Andreje Babiše (ANO), která si chystá prostor pro zvyšování schodku v letošním roce.
Státní rozpočet loni skončil schodkem 290,7 miliardy korun, který o skoro padesát miliard přesáhl plánovaných 241 miliard korun. Deficit byl čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka a zároveň třetí nejnižší od pandemie covidu-19. V roce 2024 skončilo hospodaření státu deficitem 271,4 miliardy korun. Podle oslovených ekonomů jde o tristní výsledek, mimo jiné i s ohledem na dobrý výkon ekonomiky v loňském roce. Člen rozpočtového výboru z někdejšího vládního hnutí STAN Jan Papajanovský pak uvedl, že jde o vizitku bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS).
Česko loni vydalo na obranu 171,1 miliardy korun. Výdaje představují 2,02 procenta hrubého domácího produktu (HDP), takže země splnila zákonnou povinnost obranných výdajů ve výši nejméně dvou procent HDP. Novinářům to v úterý řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Dodržení dvouprocentního cíle, který vyžaduje od svých členů také Severoatlantická aliance, sliboval na konci loňského roku i premiér Andrej Babiš (ANO).
Vláda bude schvalovat návrh státního rozpočtu na letošní rok 26. ledna. Čeká na zpracování nové ekonomické predikce, aby nemusela spoléhat na listopadová data, řekla novinářům ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve uváděl, že kabinet návrh rozpočtu schválí 19. ledna. Česko nyní funguje v rozpočtovém provizoriu. Do rozpočtu se propíše i vyšší deficit za rok 2025, budou se emitovat další státní dluhopisy.
Schodek státního rozpočtu za rok 2025 dosáhl 290,7 miliard, což je o 49,7 miliardy více než jeho původně schválená výše 241 miliard a dokonce i více, než jak stát hospodařil v roce 2024, konkrétně o více než 19 miliard korun. Novinářům to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Dodala, že nejde o žádné velké překvapení, nedodržení deficitu se dalo čekat už od listopadu. Na vině jsou především výrazně vyšší výdaje na podporu obnovitelných zdrojů a také výrazně nižší příjmy z emisních povolenek.
