Skončilo hospodaření státu v roce 2025 s deficitem více než 290 miliard korun, nebo o zhruba 40 miliard nižším? Tato otázka od úterní tiskové konference ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) hýbe politickým i ekonomickým prostorem. Po očištění o evropské peníze totiž skončil rozpočet s deficitem „jen“ zhruba 250 miliard korun, jak upozornil exministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Sám ovšem očištění o evropské peníze při prezentaci výsledků v minulých letech nepočítal. Upozornil na to mimo jiné další exministr financí Miroslav Kalousek.

Státní rozpočet loni skončil schodkem 290,7 miliardy korun, který přesáhl plánovaných 241 miliard korun. Novinářům to dnes řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Deficit byl čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka a zároveň třetí nejnižší od pandemie covidu-19. V roce 2024 skončilo hospodaření státu deficitem 271,4 miliardy korun. Na obranu Česko loni dalo 171,7 miliardy korun, podle Schillerové tak splnilo zákonnou povinnost dát za tímto účelem dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Podle Schillerové stojí za nedodržením plánovaného salda zejména podhodnocení výdajů na obnovitelné zdroje energie (OZE) ve schváleném rozpočtu, nadhodnocení příjmů z prodeje emisních povolenek a vyšší výdaje za regionální školství. Za OZE stát zaplatil o 17,4 miliardy korun více, na povolenkách vybral o 16,3 miliardy korun méně, na platy nepedagogů vydal o 9,2 miliardy korun více.

Za klíčový problém Schillerová označila také slabší než očekáváné čerpání evropských prostředků. A právě tím pro Echo24 argumentoval její předchůdce Zbyněk Stanjura, tedy že bez evropských peněz je deficit necelých 250 miliard. „A těch 40 miliard, to nejsou peníze, které by někde zmizely, ty peníze Česká republika dostane, o to se vylepší letošní rozpočet. Bude to takový dárek pro Babišovu vládu,“ uvedl Stanjura s tím, že právě evropské peníze jsou klíčovým důvodem, proč opticky působí schodek rozpočtu o tolik vyšší než, jak byl schválen.

Zdůraznil, že necelých 250 miliard je číslo, které se bude nakonec počítat v mezinárodním srovnání. „Loni to bylo (s evropskými penězi) naopak a po očištění byl deficit vyšší. To není nic výjimečného,“ uvedl Stanjura s tím, že to, jak Schillerová rozpočet okomentovala, zapadá do strategie vlády Andreje Babiše (ANO), která si podle něj již připravuje prostor na to, aby schválila rozpočet s výrazně vyšším než zákonem povoleným deficitem. Podobné argumenty používají také další představitelé stran bývalé vlády Petra Fialy (ODS).

Sám Stanjura nicméně konal v minulém roce stejně jako Schillerová. K této debatě se vyjádřil také bývalý ministr financí Kalousek. „V diskuzi k předchozímu postu zaznívají, rozhořčené výroky, že ‚ministryně Schillerová‘ o výši deficitu lže‘. To není pravda, nelže. Dělá jen přesně to, co dělal ministr Stanjura, prezentuje výši deficitu neočištěnou od pozice vůči EU. Již před rokem však upozorňovala Národní rozpočtová rada, že relevantní hodnotou je pouze saldo očištěné od pozice vůči EU a přesvědčivě tak rozmetala mýtus o tom, ‚jak nám nakonec ten deficit vždycky vyšel‘,“ poukázal Kalousek na situaci, kdy Stanjura prezentoval výsledek hospodaření za rok 2024 se schodkem 271,4 miliardy, po očištění o evropské peníze ale šlo o 284,4 miliardy.

„Ministři jsou vždy motivováni k tomu, aby prezentovali to číslo, které jim mediálně vyhovuje. My bychom ale měli chtít taková čísla, která věrně a nezkresleně zobrazují hospodaření státu. A ta jsou zřejmá: V roce 2024 nebyl deficit 271,4 miliard, ale 287,4 miliard. A v roce 2025 nebyl deficit 290, ale 250 miliard, zaokrouhleno. V obou případech se vládě nepodařilo dodržet zákonem schválený deficit,“ poukázal Kalousek.

Lze ale podle něj jít ještě dál. „V roce 2016 se ministr financí Babiš holedbal přebytkovým rozpočtem a nikdo nechtěl slyšet, natož psát, že po očištění od pozice vůči EU je ten rozpočet deficitní. Pokud tahle diskuze přispěje k transparentní prezentaci do budoucna, nebyla zbytečná. Představoval bych si ji asi takhle: V hotovostním vyjádření skončil deficit na hodnotě X. Ta je ale zkreslena příjmy a výdaji EU, takže skutečné hospodaření vlády vyjadřuje deficit X1,” popsal Kalousek.

Podobně se pak k debatě vyjádřila sama Schillerová. „Fanclub Zbyňka Stanjury se musí rozhodnout: Buď bude respektovat standardní čísla o deficitu, která ve veřejném prostoru dominují celé dekády, nebo je začne ‚očišťovat od EU‘, protože se jim to zrovna hodí. V případě varianty 2 ale musí počítat s tím, že zákonný schodek nedodrželi už třetí rok po sobě. To, co jim letos opticky pomáhá, jim totiž v předchozích dvou letech naopak výrazně uškodilo…“ uvedla Schillerová.