Stovky miliard, které na svých účtech mají samosprávy, se mají podle prognózy ministerstva financí dostat až na úroveň jednoho bilionu korun. Na dotaz deníku Echo24 to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO), kterou podle jejích slov tento stav netěší a bude se snažit najít řešení. Konkrétně zmínila například motivaci, aby samosprávy své peníze výrazně více ukládaly na účty České národní banky. Nemá se ale jednat o změnu rozpočtového určení daní.

Ministryně financí Schillerová na dotaz deníku Echo24 řekla, že ji situace s penězi samospráv netěší. „Když jsem se po čtyřech letech vrátila do úřadu, tak jsem zjistila, že zůstatky municipalit jsou pět set miliard, Praha 170 miliard a prognóza ministerstva financí je taková, že nezmění-li se nic, budou mít bilion na účtech. Podívejte se přitom na stav státního rozpočtu,“ uvedla Schillerová v narážce na to, že na letošek vláda navrhuje meziroční zvýšení schodku státního rozpočtu, který by měl dosáhnout 310 miliard.

„Rozhodně tím tedy nejsem nijak potěšena. Zabýváme se tím na ministerstvu financí, chtěla bych přistoupit k tomu, aby zde byla motivace k tomu, aby samosprávy nechávaly peníze na účtech České národní banky, pomohlo by nám to u ratingových agentur a celkově by to pomohlo. Jen tři procenta, 18 miliard, je na účtech České národní banky,“ dodala Schillerová s tím, že o věci bude hovořit s guvernérem ČNR Alešem Michlem.

Sáhnout na peníze samospráv v rozpočtovém určení daní je podle ní těžko politicky průchodné. „Dají se hledat další cesty a formy řešení. Zvláště Praha má 170 miliard na účtech a my jako ministerstvo financí umíme odpreparovat kolik z toho je peněz, které nejsou účelově vázány na konkrétní investice, tedy kolik peněz je takzvaně volných. A věřte, že to málo nebude. Ta částka už byla poměrně velká, když jsem byla dříve ministryní,“ poukázala dále Schillerová.

„Chceme hledat formy, aby se třeba takové samosprávy více podílely na některých investicích. Věřte, že mě to trápí. Vím, že se to netýká všech, jsou samozřejmě malé obce a malá města, které takové přebytky nemají. Ale určitě se nad tím zamýšlím a přijdu s nějakými návrhy. Nebude to ale změna RUD, která by znamenala, že jim na ty peníze sáhneme,“ uzavřela Schillerová.

Na volné prostředky měst a obcí opakovaně upozorňují i ekonomové. Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl například v rozhovoru pro Echo24 minulý rok řekl, že je problém v celkovém počtu obcí, které zároveň mají 500 miliard volných zdrojů na účtech.

„A my si každý rok půjčujeme na to, abychom poslali peníze obcím a krajům, které je pak pošlou na nízkoúročené účty. Když si každý rok půjčíme 80 miliard korun, za které budeme platit tři miliardy úrokových nákladů bankám a vytvoříme z toho nízkoúročené zůstatky v těch samých bankách, tak je to dvojitý bonus pro banky. A já proti bankám nic nemám, ale to je takový úlet, že i zahraniční analytici sem jezdí a ptají se, proč se to děje. Absolutně nechápou, proč za jedno procento HDP, které vyberete, neposkytnete ani veřejné služby, ani soukromé služby a jenom z nich vytvoříte procento HDP na nízkoúrečených účtech. To lidi, kteří přijíždějí třeba z OECD, naprosto nedokážou pochopit a já jim to nejsem schopen vysvětlit. Připravujeme se ročně o jedno procento HDP růstu jenom tímhle,“ řekl tehdy Hampl.

Dodal, že řada komunálních politiků si vůbec neuvědomuje, že může v určité fázi přijít opravdu radikální řez. „My těm starostům říkáme, abychom s tím něco udělali, dokud je to pod kontrolou. Až to nebude pod kontrolou, tak možná ani vy nebudete. Může dojít třeba k tomu, že se řekne, že minimální velikost obce bude 1000 obyvatel a že všechny volné zdroje s výpovědní lhůtou nad tři měsíce musí být ve státní pokladně, tedy musí být v ČNB, kde mimochodem dostanou lepší úrok než jinde. To jsou změny zákona, které je možné udělat za dva měsíce.

Ústava ČR jasně říká, že obce a kraje mají tzv. finanční autonomii. „Není tudíž žádná cesta, jak by toto mohlo být regulováno. Dokud se nezmění Ústava nebo rozpočtová pravidla, která by obcím a krajům nařizovala deponovat peníze v ČNB (u takovéhoto návrhu by navíc musel být proveden test konformity s Ústavou),“ uvedlo MF pro Echo24 vloni.

Samosprávy jsou podle svých slov otevřené bavit se o efektivitě svého hospodaření, nicméně třeba jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) v minulosti pro Echo24 řekl, že vždy na konci roku jsou predikce ministerstva financí. „A vy plánujete rozpočet podle těch predikcí. Když v průběhu roku zjistíme, že hospodaříme lépe, tak dáme třeba 300 milionů navíc do investic, ale ty se musí nějak naplánovat a může to trvat. Takže se může stát, že tady leží třeba nějaké stovky milionů několik měsíců, ale to má zkrátka logiku. Státní rozpočet se totiž chová úplně jinak než ten krajský, který se více podobá rodinnému rozpočtu. Máte peníze, potřebujete koupit auto, vybíráte ho a pak ho koupíte. Ta logika je opravdu podobná,“ řekl Grolich. Je tedy jasné, že jakákoliv snaha zefektivnit hospodaření samospráv bude stát velké politické úsilí.