V pondělí přibyl do unijní legislativy důležitý kus, tzv. právní rámec o obnově přírody. Ten členským státům nařizuje uvádět přírodu ve větším rozsahu do původního stavu, kamsi před modernu. Cílovým stavem je mít takto opravených 20 procent plochy EU, což je i po započítání nedotčených kusů přírody dnes – u nás typicky částí pohraničních hor – hodně.
ČR se chce na Radě ministrů zdravotnictví EU ohradit proti půlročním zásobám léků, které bude nově držet Německo, aby zabránilo jejich nedostupnosti pro své občany. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) novinářům před odletem na jednání do Lucemburku řekl, že má české stanovisko podporu 15 dalších zemí. Podobně musí od letoška výrobci a distributoři držet několikaměsíční zásobu léčiv i v Česku.
Evropská unie se pyšní tím, že je prostorem vlády zákona. Pravomoci unijních orgánů jsou vymezeny jasně, anebo možná i nejasně, ale v každém případě tak, že to jsou, co se týče zemí, o něž jde, pravidla abstraktní. V pravidlech popisujících práva členských zemí či mechanismy vytváření směrnic a vztahy jednotlivých orgánů mezi sebou najdete někdy nerovnost. Ale je to nerovnost čísel. Počet obyvatel, případně HDP nebo ekonomické ukazatele. Kdyby se členem EU stalo Turecko nebo Ukrajina, platila by ta pravidla přesně stejně.
Pravicové strany ve volbách do Evropského parlamentu posílily, ale pravděpodobnost, že by se podílely na vzniku koalice, se rovná prakticky nule. Evropští lidovci (EPP) totiž jednají se sociálními demokraty a liberální frakcí Renew, s nimiž mají většinu, což naopak o potenciální pravicové koalici neplatí. Postoj EPP ostře kritizuje například maďarský premiér Viktor Orbán.
Green Deal rozděluje Evropu. Na důležité součásti celého balíčku - nařízení o obnově přírody - dlouho evropští politici nemohli najít shodu. Polsko plánu vyčítalo nákladnost ochrany přírody, skandinávské země se obávaly dopadu na svůj dřevozpracovatelský průmysl. Dohoda však nečekaně na poslední chvíli prošla, když rakouská ministryně hlasovala pro. Vlastní vláda jí kvůli tomu nyní hrozí soudem. Česko normu dlouhodobě podporovalo,
Volby do Evropského parlamentu měly zcela odlišný ráz od všech dosavadních voleb, počínaje rokem 1979. Poprvé hrály téměř ve všech zemích hlavní roli postoje k tématům nastoleným Evropskou komisí v posledních letech, jako je Green Deal, migrace nebo personální obsazení špiček bruselských institucí. V tomto smyslu to byly zatím ty nejevropštější volby. Doteď se vždycky jednostranně hlasovalo buďto proti stávajícím národním vládám, nebo podle toho, k jakému proudu voliči ideově tíhli. Prostě jste svým hlasem dávali vysvědčení vlastní vládě nebo větší či menší míře integrace. Tentokrát se poprvé ozval silný hlas proti samotné bruselské mocenské centrále.
Kritici návrhu na slídění v soukromých konverzacích bijí na poplach. Nová verze předložená belgickým předsednictvím má už ve čtvrtek zamířit na jednání zástupců členských států a může se tak po měsících „u ledu“ posunout dál. Počítá s tím, že samotné uživatele donutí k souhlasu se skenováním fotografií či videí v jejich soukromých konverzacích, jinak jim bude hrozit omezení funkcí.
Lídři zemí Evropské unie se na neformálním summitu v Bruselu napoprvé nedohodli na pokračování Ursuly von der Leyenové v pozici předsedkyně Evropské komise ani na obsazení dalších vrcholných unijních funkcí. Po skončení více než čtyřhodinového pondělního jednání to novinářům řekl český premiér Petr Fiala. Konečné dohody budou chtít prezidenti a premiéři členských zemí docílit na summitu příští týden ve čtvrtek a v pátek. Lídři unijních zemí dávají najevo, že shoda není daleko.
Koncem května francouzský premiér Daniel Attal v předvolební debatě s Jordanem Bardellou, lídrem strany Marine Le Penové, jež se dnes jmenuje Rassemblement national (RN), obhajoval migrační pakt. Začal různými jeho výhodami, jež zmiňují i naši politici. Ale pak pokračoval: „A na přijímání migrantů máme solidaritu. Ale není to, jak říkáte, francouzská vesnice, které se bude týkat především. Jsou to země, které dnes odmítají vítat žadatele o azyl. Země Východu. Uvědomujete si, že se nám podařilo přimět je k podpisu dohody, kde říkají: Buď je vítáme jako Francie, Španělsko nebo Itálie, nebo finančně přispíváme na ochranu vnějších hranic?“
Premiéři a prezidenti členských států EU se v pondělí večer schází v Bruselu na neformálním summitu, který má řešit obsazení klíčových postů v Evropské unii poté, co před týdnem volby do Evropského parlamentu nově rozdaly karty ve vrcholných patrech unijní politiky. Podle mnohých diplomatů i bruselských médií se ale zdá být rébus, který se odehrává jednou za pět let, už v zásadě vyřešen.
V Česku se zatím debatu ohledně nominace kandidáta do Evropské komise nepodařilo rozseknout, byť se nejčastěji hovoří o čerstvě zvolené europoslankyni Danuši Nerudové nebo zvláště o ministrovi průmyslu a obchodu Jozefu Síkelovi (oba STAN), případně o pirátském Marcelu Kolajovi, který neobhájil poslaneckýmandát. Naopak například v Polsku už je prakticky jasné, že kandidátem bude ministr zahraničí Radek Sikorski. Podobně jasno je i na Slovensku. Deník Echo24 přináší přehled vývoje v dalších vybraných zemích.
V zákulisí probíhá tvrdý boj o obsazení vrcholných pozic v Evropské unii, takzvaných „top jobs“. A o dalších pět let v čele Evropské komise hraje i dosavadní šéfka Ursula von der Leyenová. Zatímco podporu mezi většinou unijních lídrů zdá se získá, otazník visí nad její podporou v samotném evropském parlamentu. Unijní lídři mají v pondělí probrat obsazení funkcí v EU, včetně předsedy Evropské rady nebo vysokého představitele EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.
Evropská unie se v pátek připravovala na schválení dalšího, již čtrnáctého, balíčku sankcí proti Rusku. Tentokrát se mělo jednat o balíčku zahrnujícím překládku ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). K jeho schválení ale nakonec nedošlo, ujednání totiž zablokovalo Německo. Píše například agentura Reuters nebo web Politico. O čtrnáctém balíčku sankcí proti Rusku úředníci v EU jednali více než měsíc.
Maďarsko dostalo pokutu za to, že komplikuje utečencům ze zemí mimo EU podávání žádostí o azyl. Pokutu 200 milionů eur (5 mld. Kč) vyměřil teď Budapešti Soudní dvůr EU. Za každý další den, kdy Maďaři neplní rozsudek, jim naskakuje penále jednoho milionu eur. Z obou stran padají ostrá slova: soud svůj rozsudek odůvodnil „bezprecedentním a mimořádně závažným porušováním unijního práva“, Viktor Orbán jej označil za „pobuřující a nepřijatelný“. Tolik k názoru, že jisté posílení suverenistů a populistů v evropských volbách povede k větší pokoře unijních institucí.
Velvyslanci zemí EU se dnes v Bruselu shodli na vyjednávacích rámcích pro věcné zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem. Mezivládní konference s oběma zeměmi je předběžně plánována na 25. června, informovalo večer stálé zastoupení ČR při EU. Shodu musí ještě formálně potvrdil členské státy. Podle diplomatických zdrojů ČTK se tak stane na jednání unijních ministrů financí příští pátek v Lucemburku. Maďarsko a Slovensko rozhodnutí nezablokovaly.
Případná čínská odveta za vysoká cla na dovoz elektromobilů z Číny do Evropské unie by dopadla především na firmy Mercedes-Benz, BMW, Volkswagen, Porsche a Ferrari. Vyplývá to z analýzy finančních výsledků, kterou vypracovala agentura Reuters. Některé automobilky ale vyrábějí část svých aut přímo v Číně, což dopady případných nových dovozních bariér zmírní. Konkrétní dopady záleží hlavně na razanci čínských protiopatření v reakci na prozatímní opatření Evropské komise.
Nový zákon o kybernetické bezpečnosti, jehož návrh připravil Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), vyvolává v české podnikatelské komunitě výraznou kritiku. Tento zákon, který má přenést evropskou směrnici NIS2 do českého právního řádu a zavést mechanismus prověřování bezpečnosti dodavatelského řetězce, je momentálně na Legislativní radě vlády po přepracování na základě množství připomínek.
Dohled z Bruselu. V Evropě se rodí další verze návrhu na šmírování v soukromých konverzacích. A to ve jménu boje proti šíření dětské pornografie. Tentokrát však s myšlenkou, že uživatelé sami ke skenování fotografií či zasílaných odkazů v konverzacích svolí. Neměli by totiž příliš na výběr, pokud odmítnou, přijdou o možnost část funkcí využívat, tedy například zasílat fotografie. Dosud fungovalo hlášení a odstraňování závadných snímků dobrovolné.
Další opatření ze zeleného unijního klima balíčku Fit for 55, které prodraží běžné fungování Evropanů. Jde o směrnici o energetické náročnosti budov, kterou euparlament schválil v březnu a kterou se teď vláda snaží převést do českých podmínek. Podle směrnice budou muset mít všechny budovy postavené po roce 2030 nulové emise. Jde jak o rezidenční, tak nerezidenční budovy. Zpřísnění se navíc týká i už postavených budov. Už dnes platí, že novostavby musí splnit skoro nulovou spotřebu energie.
Nedávné výsledky voleb do Evropského parlamentu podle všeho ukázaly významný posun v politických preferencích mladých voličů, kteří se čím dál častěji odklánějí od tradičních levicových stran směrem k pravicovým alternativám. Zatímco zahraniční média píší o změnách v Německu, Itálii nebo Portugalsku, v České republice zase u mladé generace zaznamenal úspěch lídr koalice Přísahy s Motoristy Filip Turek.
Evropská komise ve středu zveřejnila harmonogram, který má zajistit, aby v jednotlivých členských státech EU začal do poloviny roku 2026 platit nedávno přijatý migrační balíček. Takzvaný společný prováděcí plán k paktu o migraci a azylu, který EK přijala, stanovuje milníky pro všech 27 států a ukazuje cestu, jak normy z migračního balíčku, kterých je deset, v příštích dvou letech uvést do praxe. Každá ze zemí by nyní měla připravit vnitrostátní prováděcí plán, který do konce letošního roku předá Evropské komisi.
Evropská unie je připravena zavést předběžné clo až 38,1 procenta na dovoz čínských elektromobilů, oznámila ve středu Evropská komise (EK). Vybírat by je začala patrně v červenci, a to pouze tehdy, že v jednáních s čínskými úřady v této záležitosti do té doby nenastane žádný průlom. Ty automobilky, které jsou ochotny s unijní exekutivou spolupracovat, by platily clo 21 procent. Čína chystané opatření kritizuje. Komise zkoumala, do jaké míry subvence čínské vlády narušují při dovozu elektromobilů unijní trh.
Byly to asi první volby do Evropského parlamentu, v nichž i takzvaně obyčejní lidé uznali, že v nich o něco jde, tedy že se jich týkají. Doposud se to mohlo mnohým jevit tak, že jde především o vyslání pár šťastlivců do jakéhosi polomytického velkovýkrmu. Opravdu několik funkčních období poslance v EU představuje pro příslušníka politické třídy, zvláště z těch nám podobných zemí, docela slušný základ pro spokojené stáří. Obyvatelstvo se pak dělilo na ty, kdo neviděli důvod, proč jim k tomu pomáhat, takže volit nešli: buď to zcela ignorovali a bylo jim to raději jedno
Vyrovnaný souboj ve volbách do Evropského parlamentu mezi dvěma nejsilnějšími uskupeními na české scéně se nakonec nekonal. Příznivci koalice Spolu a někteří její představitelé věřili pod vlivem posledních předvolebních průzkumů, že svedou s ANO těsný souboj, mnozí dokonce mysleli i na vítězství. O vítězství se nakonec báli i u Andreje Babiše a neskrývaná radost v sídle ANO bezprostředně po oznámení výsledků byla skutečně autentickým projevem uvolněného napětí z nenaplněné předtuchy. Andrej Babiš porazil Spolu reprezentované premiérem Petrem Fialou o 115 tisíc hlasů. Koalice Spolu jednoznačně prohrála, ale výprask to také není.
Evropské volby proběhly, známe vítěze. Následující týdny budou ve znamení tvrdých zákulisních vyjednávání o tom, kdo obsadí klíčové unijní posty. Nové šéfy bude mít Evropská komise, Evropský parlament i Evropská rada. Současná předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, tvrdá podporovatelka klimatické bruselské politiky, z nejsilnější Evropské lidové strany si dává šanci, že ve funkci zůstane dalších pět let.
Výsledky voleb do Evropského parlamentu ukázaly, že Evropa potřebuje pragmatičtější politiku, řekla italská premiérka Giorgia Meloniová. Uvedla také, že Itálie bude mít v EU klíčovou roli. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. Meloniová slaví výrazné vítězství v eurovolbách, strany italské vládní koalice dostaly od italských voličů dohromady přes 47 procent hlasů.
Opoziční strany v eurovolbách převálcovaly vládní hnutí napříč Evropou. V celé řadě členských států Evropské unie zvítězila opozice, což vzápětí vyvolalo debatu o předčasných parlamentních volbách. Mezi takové země patří například Francie, Německo, Španělsko nebo Rakousko a několik severských států. Nespokojenost s vládnoucími stranami z levicového a liberálního spektra je všudepřítomná. To dokazuje drtivé vítězství opozice, které reprezentuje francouzské Národní sdružení, německá konzervativní unie CDU/CSU či Alternativa pro Německo (AfD)
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) je "lepší z diskutovaných jmen", uvedla předsedkyně koaliční TOP 09 Markéta Pekarová Adamová k budoucí nominaci kandidáta na českého eurokomisaře. Podle Radka Vondráčka (ANO) však Síkela nemá odbornost. Řekli to v dnešních Otázkách Václava Moravce v České televizi. Pekarová Adamová ujistila, že nebude zpochybňovat právo Pirátů a STAN navrhnout kandidáta do Evropské komise.
Voliči po celé Evropě včetně těch českých zvolí nové členy Evropského parlamentu (EP). Jakmile se zjistí, kdo získal mandát, nastane další fáze ve smyslu ustanovování jednotlivých pozic v rámci EP, ale také dalších institucí v čele s Evropskou komisí. Deník Echo24 přináší přehled, jak se bude v tuto chvíli postupovat.
Účast ve volbách do Evropského parlamentu v sobotu po 10:00 už na mnoha místech České republiky přesáhla 30 procent, v některých okrscích v Praze se dokonce blíží 40 procentům. Je tak vyšší než před pěti lety. Volební komise ani policejní prezidium zatím neevidují žádné problémy nebo incidenty. Vyplývá to z informací od volebních komisí a samospráv. Volební místnosti se uzavřou ve 14:00, výsledek voleb bude zveřejněn v neděli pozdě večer.
