„Zařízení plynovodu Nord Stream 1 má závady, které vyžadují bezodkladnou opravu,“ říká mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov a zároveň dodává, že není v silách Ruska tuto opravu zajistit. Člověk si přitom vzpomene na starý normalizační vtip, ve kterém po vítězném zápasu československých hokejistů proti sovětské sborné posílá Moskva gratulační telegram: GRATULUJEME K VITEZSTVI TRI JEDNA STOP ROPA STOP PLYN STOP.
Italská Calzedonia, francouzský Bonduelle nebo německý Globus. To je jen malá část z výčtu firem, které stále ještě operují na ruském trhu a pomáhají tak svým způsobem udržovat ekonomiku země, která v únoru napadla Ukrajinu. Pravidelně aktualizovaný seznam společností přináší skupinu pozorovatelů z americké Yaleovy univerzity. Od začátku invaze na Ukrajinu sledují odborníci z Yaleovy univerzity reakce více než 1 200 společností na vývoj války.
Čínský miliardář Jack Ma vlastnící Ali Baba Group, podle některých zdrojů největší společnost na světě, se plánuje vzdát kontroly nad společností Ant Group. Ta je k jeho konglomerátu přidružená, uvedl Wall Street Journal. Ant Group platila za světově nejhodnotnější společnost zabývající se finančními technologiemi. V listopadu 2020 byla její hodnota odhadnuta na zhruba 313 miliard amerických dolarů. Ovšem po regulačním zásahu, který v roce 2020 zmařil první vstup na burzu, se musela společnost restrukturalizovat.
Nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov v pondělí oznámil, že veškerý svůj mediální byznys v hodnotě desítek miliard korun předá státu. Kvůli ruské válce proti Ukrajině jej totiž nedokázal prodat za tržních podmínek v půlroční lhůtě. Tu vymezil loni přijatý zákon, který má kvůli národní bezpečnosti omezit vliv oligarchů na Ukrajině. Achmetovovo mediální podnikání podle jeho vyjádření zahrnovalo mimo jiné deset televizních stanic. Do médií investoval více než 1,5 miliardy dolarů (asi 36,6 ld. Kč) a zaměstnává zde na čtyři tisíce lidí.
Energetický a průmyslový holding (EPH), základ impéria Daniela Křetínského, se stal aktuálně největší českou firmou. Skupina se také poprvé dostala na první příčku žebříčku Czech Top 100 představujícího sto nejvýznamnějších českých firem hodnocených podle tržeb. Křetínský tak předběhl firmu Škoda Auto i ČEZ. EPH loni dosáhl rekordních výsledků hlavně kvůli vysokým cenám elektřiny a plynu.
U konce je doba, kdy státním zaměstnancům rostly platy daleko razantněji než v soukromém sektoru. Tento jev byl typický pro bývalou vládu Andreje Babiše, za které se štědře rozdávaly peníze státním zaměstnancům. Soukromý sektor přitom vydělává právě na státní zaměstnance. Mzdy ve firmách tak zřejmě letos porostou rychleji a už nyní nebude docházet k dalšímu rozvírání nůžek mezi platy )ve veřejném sektoru) a mzdami (ve firmách).
Po navýšení limitu pro povinnou registraci k DPH a tím i snadnější vstup do režimu paušální daně volají podnikatelé a živnostníci již dlouhou dobu. Ke změně se rozhoupala až končící vláda Andreje Babiše, která v listopadu souhlasila s odesláním žádosti k Evropské komisi, aby České republice byla udělena výjimka.
Fenomén tzv. komprimovaného týdne je v Česku čím dál populárnější. Dvě třetiny Čechů podle výzkumů chtějí pracovat jen čtyři dny v týdnu a i proto řada firem už tuto možnost testuje. Zhuštění pracovních povinností do pouhých čtyř dnů by podle průzkumu mohla hrát klíčovou roli jako benefit na pracovním trhu. Vyplývá to z údajů asociace ABSL, která v ČR sdružuje centra podnikových, IT a zákaznických služeb. Dle průzkumu v Česku má o čtyřdenní pracovní týden zájem až 66 % zaměstnanců.
Koronavirová krize a s tím spojené nucené karantény mají stále dopad na pracovní život. Lidé, kteří byli zvyklí pracovat v kancelářích a na pracovištích, se totiž stále ve větší míře přesouvají do pohodlí domova za své počítače. Fenomén home officů se stává pro řadu lidí vítaným standardem, který si nárokují i po covidu. Na jedné straně argumentují, že při práci z domova jsou výkonnější, na straně druhé stojí zaměstnavatelé, kteří je potřebují ve svých kancelářích. Mnozí z nich tak připravují i programy, jak nalákat své zaměstnance zpět do práce.
Snaha někdejšího ministra financí a premiéra Andreje Babiše (ANO) kontrolovat obchodníkům tržby se chýlí ke konci. Návrh na zrušení elektronické evidence tržeb totiž podala vládní koalice a díky své většina ve sněmovně může návrh bez problémů schválit. EET se tak stane mrtvým projektem. Původní myšlenkou, k níž se nechal Babiš inspirovat v Chorvatsku, mělo být narovnání podnikatelského prostředí. Místo toho však zůstala pachuť po složité byrokracii.
Ruská agrese na Ukrajině má negativní důsledky i pro firmy podnikající na ruském území. Některé firmy se tak stahují z východního trhu a jiné omezují svou výrobu. Další pak s napětím očekávají, jestli například vůbec dostanou suroviny ke zpracování. Ruská invaze tak ohrožuje i společnosti působící v České republice. Dokládá to analýza Hospodářské komory, kterou poskytla deníku Echo24. Z ní také vyplývá, že ohrožené jsou zejména ocelárny, chemický průmysl, ale také i textilní průmysl. Vážné následky má i pro český letecký průmysl.
Ukrajinská válka tíživě zasahuje evropské ekonomiky a prohlubuje problémy tuzemských firem a podnikatelů. Česko má jednu z nejrychleji rostoucích inflací v EU, proti čemuž se snaží zasahovat centrální banka zvyšováním úroků. Ty už nyní máme nejvyšší mezi členskými státy. Firmy se dalšího růstu obávají, úvěry se jim totiž citelně prodražují a jejich byznys na to silně doplácí.
Ruský miliardář a podnikatel Roman Abramovič má údajně pomáhat během mírových jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou. Majitel britského fotbalového klubu Chelsea byl zapojen do mírových rozhovorů se schválením samotného ruského prezidenta Vladimira Putina, píše deník Financial Times. Podle polských médií 55letý miliardář dorazil do Polska ve čtvrtek vlakem na portugalský pas. Mluvčí Kremlu však větší zapojení Abramoviče odmítl s tím, že se jednání účastnil „v počáteční fázi“.
Jedním z mála zábavných důsledků války na Ukrajině je hon na jachty ruských miliardářů. Tyto obří plující paláce jsou zabavovány po celé Evropě. Ruští boháči mohou jen se slzami v očích sledovat, jak jsou jim jejich oblíbené hračky obstavovány, jelikož jejich prezident se rozhodl pro nevyprovokovanou agresivní válku. Nazývat tyto muže oligarchy, jak je v médiích běžné, je však lehce zavádějící. Oligarcha je člen oligarchie čili „vlády hrstky“. Jenže dnešní ruští oligarchové ničemu nevládnou. V 90. letech byl jejich vliv nepochybný.
Majitel fotbalového týmu Chelsea FC Roman Abramovič se ocitl na britském sankčním seznamu. Došlo tak ze zmrazení jeho majetku, což mimo jiné znamená, že nemá možnost klub prodat. Záměr Chelsea prodat oznámil Abramovič minulý týden s tím, že tvrdil, že pošle veškerý výtěžek z transakce „všem obětem války na Ukrajině“. Abramovič se ocitl na rozšířeném britském sankčním seznamu, o němž informovala britská ministryně zahraničí Liz Trussová.
Ruská invaze na Ukrajinu má velmi tvrdý dopad i na ruské oligarchy. Ti začali finančně krvácet hned první den ukrajinské války, kdy na svých účtech ztratili stovky miliard korun. Pokračující sankce Evropské unie, Spojených států, Kanady a Velké Británie totiž stále dopadají na bohaté Rusy a podle agentury Bloomberg kleslo 22 z nich majetek o zhruba 1,9 bilionu korun. Někteří oligarchové proto vyzávají k mírovým jednáním.
Obchodní partner Daniela Křetínského Xavier Niel koupil od katarského prince Abdalláha bin Chalífa Sáního za více než 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) palác v Paříži. S odkazem na zdroje blízké transakci o tom informovala agentura Bloomberg. Jde podle ní o jeden z nejdražších obchodů se soukromou pařížskou nemovitostí v historii. Niel se podle nich v paláci s názvem Hotel Lambert ze 17. století nechystá sám bydlet, ale chce z něj udělat sídlo kulturní nadace.
Kanadská vláda se pod vedením premiéra Justina Trudeaua vrhla na demonstranty způsobem, za jaký by se nemusel stydět ani stát s autoritářským zřízením. Kvůli dlouhotrvajícím protestům Konvoje svobody byl totiž aktivován nouzový zákon, pomocí kterého může stát zmrazit bankovní účty demonstrantům. Kromě toho však může stát zmrazit peněžní dary přes crowdfundingové platformy nebo sleduje peněžní transakce, jako například u kryptoměn nebo jiných digitálních aktiv.
Vláda stále podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) kompenzace pro podnikatele neschválila. Resort průmyslu s profesními svazy dokončuje podmínky, chce více vyhovět jejich požadavkům. Změní období, ve kterém se bude srovnávat propad tržeb, rozšíří náhrady na další odvětví. Místo minulý týden avizovaných zhruba tří miliard korun by měl kabinet na podporu vyčlenit kolem pěti miliard korun. Síkela to řekl na tiskové konferenci po jednání vlády.
Měla to být snadná a rychlá pomoc, která by zachránila podniky během příchodu koronaviru. Místo toho se však rozjela plejáda programů, které byly plošné a trvaly delší dobu. Řeč je o státní pomoci firmám a podnikatelům, která plynula v době vlády Andreje Babiše do těžce zkoušených podniků. Kvůli plošné pomoci však podporu dosáhly i takové společnosti, které byly v problémech již před koronavirem.
Stát je za své protiprávní zavírání a omezování zodpovědný, přesto se nemusí bát hromadných žalob od poškozených podnikatelů. Myslí si to odborné svazy, které sdružují podnikatele v hotelnictví či gastronomii. Podnikatelé v těchto oborech ale naopak mají v drtivé většině za to, že byli omezeni protiprávně a mají tak nárok na náhradu škody. Odrazuje je ale délka soudního řízení a vysoké náklady s tím spojené.
Miliardář Daniel Křetínský se chystá přijmout od tří zahraničních investorů nabídku na převzít německé banky Aareal, v níž má podíl. S odvoláním na informovaný zdroj to dnes uvedla agentura Reuters. Fond Vesa Equity Investment, který Křetínský vlastní spolu s dalším podnikatelem Patrikem Tkáčem, je jedním ze tří největších akcionářů banky. Zájem o odkup banky má skupina Atlantic BidCo, do které patří americká společnost Advent International, kanadský penzijní fond CPPIB a firma Centerbridge Partners.
Německá vláda se jen těžko srovnává s tím, že se jí nedaří plnit ambiciózní plán zeleného přechodu. Emise totiž za loňský rok kvůli nutnému zapojování uhelných elektráren citelně narostly, čisté obnovitelné zdroje neměly šanci poptávku po energiích utáhnout. Silně zelená vládní koalice tak zvyšuje svůj tlak na firmy, aby se do dosažení klimatických cílů zapojily důrazněji. V plánu je také metoda ještě většího přerozdělování, kdy se budou výrobcům kompenzovat účty za zelenou energii.
Skupina PPF Telco vykoupí zbývající podíly minoritních akcionářů O2. Rozhodli o tom akcionáři O2 na valné hromadě, která se uskutečnila od začátku ledna do středy formou per rollam. Pro odkup bylo 91,9 procenta hlasů. PPF chce poté akcie O2 stáhnout z pražské burzy. Vyplývá to z výsledků hlasování zveřejněných na stránkách O2. PPF Telco je již nyní majoritním akcionářem O2 s podílem přes 90 procent. Cenu odkupu dříve stanovila na 270 Kč za akcii. Návrh v prosinci odsouhlasila ČNB.
Pokud stát bude podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) nějaké kompenzace vyplácet, zaměří se na podnikatele, kteří si bez takové pomoci těžko poradí. Budou muset prokázat životaschopný podnikatelský model, aspoň částečně uzpůsobený na aktuální podmínky trhu. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) za bývalého vedení Karla Havlíčka (ANO) rozdávalo podle Síkely podporu velmi neúčelně. Podporu dostaly také společnosti ze skupiny PPF, kasina a nadnárodní řetězec s módou.
Na konci roku 2020 se vláda konečně rozhoupala k tomu, aby zvýšila daňovou slevu na poplatníka ze 24 840 Kč na 27 840 Kč. Bylo to téměř po deseti letech první zvýšení této slevy, která zůstávala na stejné úrovni od roku 2012, ačkoliv náklady na živobytí za tu dobu výrazně vzrostly. To znamená, že zhruba deset let nám daně fakticky postupně ukrajovaly z prostředků na život – všem, zaměstnancům i zaměstnavatelům.
Práce z domova patřila v netradiční míře i k druhému „covidovému“ roku. Ačkoliv už nedošlo k využívání home office v rozsahu z prvního roku pandemie, v některých případech vedla zkušenost i k trvalým změnám. Práce z domova však začala ukazovat i své stinné stránky, jako je zasahování do soukromého života či problémy s návratem na pracoviště. Dobu „největší slávy“ zažila práce z domova v prvním roce pandemie na jaře 2020.
Vláda dnes schválila soubor opatření, který připravovala skupina ministrů financí, práce, průmyslu a životního prostředí kvůli vysokým cenám energií. Lidem má pomoci zvýšení příspěvku na bydlení, v souvislosti s tím se připravuje návrh novely zákona o státní sociální podpoře. Využít bude možné také mimořádnou okamžitou pomoc, pro podnikatele se rozšíří program Záruka v souvislosti s vynucenou změnou dodavatele energií. Vláda zároveň oznámila, že od 1. ledna pozastavuje program Antivirus B.
Evropská komise (EK) připravuje směrnici, která může zkomplikovat pronajímání a prodej starších nemovitostí, jež nesplňují předepsané energetické standardy. Každá budova, která totiž od roku 2027 nebude mít energetický štítek alespoň na úrovni E, by podle návrhu EK nemohla být pronajata či prodána. Potíže tak mohou nastat zejména ve státech s velkým podílem starých domů, to může ještě více zkomplikovat v současnosti již napjatou situaci na trhu s bydlením.
Antimonopolní úřad Jihoafrické republiky zamítl Draslovce Holding více než dvoumiliardovou akvizici jihoafrického výrobce kyanidu solného. Český chemický výrobce ohlásil akvizici firmy Sasol z JAR letos v červenci, k dokončení potřeboval souhlas úřadů. Den před vypršením lhůty na posouzení transakce vydal jihoafrický antimonopolní úřad negativní stanovisko. Obával se hlavně toho, jaké cenové dopady by spojení obou firem mělo.
