PRACOVNÍ MORÁLKA

Neblahý pozůstatek karantén. Lidé se zpět do práce nehrnou

PRACOVNÍ MORÁLKA
Neblahý pozůstatek karantén. Lidé se zpět do práce nehrnou

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Koronavirová krize a s tím spojené nucené karantény mají stále dopad na pracovní život. Lidé, kteří byli zvyklí pracovat v kancelářích a na pracovištích, se totiž stále ve větší míře přesouvají do pohodlí domova za své počítače. Fenomén home officů se totiž stává pro řadu lidí vítaným standardem, který si nárokují i v dobách po covidu. Na jedné straně pracovníci argumentují tím, že při práci z domova jsou výkonnější, na straně druhé stojí zaměstnavatelé, kteří je potřebují ve svých kancelářích. Mnozí z nich tak připravují i programy, jak nalákat své zaměstnance zpět do práce.

Nařízené lockdowny během koronavirové krize zahnala většinu lidí do svých domovů a za své počítače. Prakticky ze dne na den si museli pracovníci zvyknout na omezený režim, kdy ve svých bytech museli pracovat v přítomnosti dětí a dalších členů rodiny. Poté, co koronavirová krize přešla, se však home office stává normou, která je při hledání nového zaměstnání obsažená i v benefitech.

Ve velkém se zatím rozjel hybridní model, který kombinuje práci na home office i s docházkou do kanceláře. Na téma práce z domova je již zpracována i řada průzkumů, podle kterých se masový návrat pracovníků do kanceláří čekat nedá. Nedávný průzkum společnosti CBRE, která je světovým lídrem v oblasti komerčních realitních služeb, ukazuje, že drtivá většina respondentů požaduje návrat zaměstnanců do práce kvůli podpoře týmové spolupráce a k většímu zapojení pracovníků do dění ve firmách. Hned zatím se drží argument budování firemní kultury či udržení zaměstnanců.

Některé firmy proto změnily taktiku. Snaží se nalákat své zaměstnance zpět do práce například speciální výhodami či programy. Ojedinělé nejsou ani rekonstrukce kanceláří, aby se v nich lidé cítili více přátelsky. „Zvyšujeme atraktivnost pracovního prostředí tím, že mu dáváme řád a funkčnost pro různé činnosti. Vznikají diskrétní zóny na telefonování nebo důležitá jednání ale i zákoutí a chill-out zóny, kde se lidé mohou setkávat a pobavit se. Dbáme na to, aby se zaměstnanci při různých aktivitách nerušili. Účelu konkrétního místa odpovídají i využité materiály. Například tam, kde má být větší klid, instalujeme akustické podhledy nebo panely pohlcující hluk,“ řekl zakladatel studia Hezkey Pavel Mrázek.

Stále je však velký počet pracovních pozic, které nemusí nutně docházet každý den do práce. Jedná se zejména o pozice IT a zákaznických služeb, které jsou velmi dobře placené a zároveň je o jejich služby velký zájem. Tito lidé mohou svou práci vykonávat jak po celé České republice, tak i z jiných zemí.

Podle průzkumu oborové asociace ABSL pracovalo před koronavirovou krizí z domova půlku pracovní doby 18 procent zaměstnanců v daném oboru. V roce 2021 to už bylo celých 91 procent. „Zajímavé však je, že i do budoucna chce nechat své zaměstnance pracovat z domova až 4 dny 71 % center, 12 % pak dokonce úplně celý týden. Právě tyto plány hrají do karet těm uchazečům, kteří by rádi pracovali v našem oboru, ale nechtějí se kvůli tomu stěhovat do hlavních lokalit podnikových služeb, kterými jsou Praha, Brno či Ostrava,“ říká ředitel asociace ABSL Jonathan Appleton.

Některé firmy se však snaží své pracovníky dostat zpět do kanceláří například speciálními benefity, jako jsou společné filmové večery nebo nejrůznější kurzy. Zároveň se ale objevují průzkumy, podle kterých jsou zaměstnanci pracující z domova více či stejně motivovaná jako ti, kteří sedí v kancelářích. „Nižší produktivitu práce zaznamenalo u svých lidí na home office pouze 12 procent center,“ uvádí průzkum ABSL

 

18. dubna 2022