Tag: podnikání

Články k tagu

Tvořím, proto bohatnu a prosperuji

Generální ředitel J&T Banky Štěpán Ašer si přečetl aktuální průzkum vysněných firem a institucí, pro které by chtěli pracovat mladí absolventi ekonomie na českých vysokých školách. Výsledek ho vyděsil tak, že k němu napsal komentář do Hospodářských novin. „Studenti českých ekonomických škol chtějí pracovat pro stát. Mladá generace, která by měla brzy převzít otěže při tolik potřebném restartu české ekonomiky, si do top desítky ideálních zaměstnavatelů z poloviny navolila státní instituce? Znamená to snad konec podnikavosti mezi současnou mladou generací?“

Předat zprávu a na konci padnout, toť vše

O tom, jak autorské psaní souvisí s prací nakladatelského redaktora, podává přesvědčivý důkaz chystaná kniha Jana Šulce O lidech a knihách. Žánrově pestrý titul zahrnuje vzpomínky, sloupky, předmluvy, doslovy, přednášky, články a rozhovory. Všechny ve svazku otištěné texty autor zasvětil tomu, co má rád, tedy literatuře.

Přísná směrnice EK: peníze jen „zeleným“ firmám a kontrola zodpovědnosti

Ještě přísnější pravidla pro financování firem podle zelené evropské politiky. Ta se stanou realitou, pokud se ve čtvrtek definitivně schválí přísná směrnice Evropské komise. Nejenže uloží velkým podnikům povinnost kontrolovat své klienty, zda jednají „správně“ a v souladu s udržitelností, ale také nastaví tvrdší podmínky pro samotné firmy, které budou chtít dosáhnout na finance od investorů a bank. České ministerstvo financí ani resort spravedlnosti deníku Echo24 své připomínky k směrnici nesdělily.

Nebrat karty je právo, rozkvět šedé ekonomiky nehrozí, říkají po zrušení EET podnikatelé

Poslanci v pátek popravili Elektronickou evidenci tržeb (EET). Pro politiky hnutí ANO nástroj, který narovnal podnikatelské prostředí, pro současnou vládní koalici byrokratickou překážku a zbytečné otravování živnostníků. Na tom, kam se česká ekonomika bez EET bude ubírat, nicméně nepanuje shoda. Zastánci hovoří o oživení takzvané šedé ekonomiky nebo o tom, že většina podnikatelů je pro zachování evidence, zatímco podnikatelské organizace krok současné vlády chválí.

Prokurátorka podala kvůli podvodům žalobu na exprezidenta Trumpa a jeho tři děti

Newyorská generální prokurátorka podala žalobu na bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho tři dospělé děti v souvislosti s podvody, kterých se podle ní dopustili při podnikání, uvedla agentura Reuters. Trump žalobu znovu označil za politický "hon na čarodějnice" a prokurátorku Letitii Jamesovou, která je Afroameričanka, nazval "rasistkou a podvodnicí".

Do Trenýrkárny vstoupili zakladatelé Bohemia Interactive

Do Trenýrkárny.cz, největšího tuzemského eshopu se spodním prádlem, vstoupila investiční skupina SPM. Stojí za ní spoluzakladatelé herního studia Bohemia Interactive Slavomír Pavlíček a Marek Španěl. Investiční skupina nakoupila 40 procent, po 30 procentech zůstává spoluzakladatelům a dosavadním majitelům Trenýrkárny.cz Ruslanovi Skopalovi a Adamovi Rožánkovi. Kolik peněz do firmy investoři vložili, nebylo zveřejněno.

Oligarchové jsou pod tlakem sankcí dezorientovaní. Vraťte se do Ruska, vyzývá Kreml

Od doby, kdy ruský prezident Vladimir Putin rozpoutal v únoru válku proti Ukrajině, řada magnátů a oligarchů čelí na Západě zamrznutým kontům a někteří byli i donuceni opustit západní společnosti či prodat své středomořské vily. Kreml nyní vyzývá tyto oligarchy, aby se vrátili do Ruska, kde nebudou muset čelit západním sankcím. Ruským oligarchům, kteří stále zůstávají na Západě, opakovaně zvoní telefony s pobídkami k návratu domů. Informuje o tom list The Financial Times.

Kvůli cenám energií padají první podnikatelé. Dopadá na ně však pořád i pandemie

Firmy se doposud v letošním roce překvapivě dobře drží, to nejhorší však může přijít teprve na podzim i se zpožděním v příštích letech. Přes příznivou statistiku začínají padat první podniky kvůli vysokým cenám energií, další úpadky pak stále souvisí s dobou covidových restrikcí. A podle Hospodářské komory zůstávají ve hře stále dva scénáře: krize s vážnými dopady i stabilita.

ODS kritizuje Agrofert. „Firmy mají podnikat, ne čerpat.“

ODS se ostře pustila do podnikání Agrofertu, kdy podnik přijal 9,51 miliard korun na dotacích, ale odvedl pouze 5,47 miliard na daních. „Ukazuje se, že za Babiše bylo líp, ale jen bývalému premiérovi a jeho firmám. To teď skončilo, tak se vzteká!“ kritizuje ODS bývalého premiéra Babiše. Ten se proti tomu ohradil a zkritizoval marketingovou kampaň volební koalice Spolu, která přirovnává Babiše k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Beznadějně rozbitý (nejen) Nord Stream

„Zařízení plynovodu Nord Stream 1 má závady, které vyžadují bezodkladnou opravu,“ říká mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov a zároveň dodává, že není v silách Ruska tuto opravu zajistit. Člověk si přitom vzpomene na starý normalizační vtip, ve kterém po vítězném zápasu československých hokejistů proti sovětské sborné posílá Moskva gratulační telegram: GRATULUJEME K VITEZSTVI TRI JEDNA STOP ROPA STOP PLYN STOP.

PŘEHLEDNĚ: Zůstává Globus i Armani. Odborníci vydali seznam „Putinových věrných“

Italská Calzedonia, francouzský Bonduelle nebo německý Globus. To je jen malá část z výčtu firem, které stále ještě operují na ruském trhu a pomáhají tak svým způsobem udržovat ekonomiku země, která v únoru napadla Ukrajinu. Pravidelně aktualizovaný seznam společností přináší skupinu pozorovatelů z americké Yaleovy univerzity. Od začátku invaze na Ukrajinu sledují odborníci z Yaleovy univerzity reakce více než 1 200 společností na vývoj války.

Skrývaný miliardář a majitel AliExpressu Jack Ma byl prý viděn u Prahy. Vzdává se jedné z firem

Čínský miliardář Jack Ma vlastnící Ali Baba Group, podle některých zdrojů největší společnost na světě, se plánuje vzdát kontroly nad společností Ant Group. Ta je k jeho konglomerátu přidružená, uvedl Wall Street Journal. Ant Group platila za světově nejhodnotnější společnost zabývající se finančními technologiemi. V listopadu 2020 byla její hodnota odhadnuta na zhruba 313 miliard amerických dolarů. Ovšem po regulačním zásahu, který v roce 2020 zmařil první vstup na burzu, se musela společnost restrukturalizovat.

Nejbohatší Ukrajinec Achmetov předává miliardový byznys státu. „Je to vynucený krok“

Nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov v pondělí oznámil, že veškerý svůj mediální byznys v hodnotě desítek miliard korun předá státu. Kvůli ruské válce proti Ukrajině jej totiž nedokázal prodat za tržních podmínek v půlroční lhůtě. Tu vymezil loni přijatý zákon, který má kvůli národní bezpečnosti omezit vliv oligarchů na Ukrajině. Achmetovovo mediální podnikání podle jeho vyjádření zahrnovalo mimo jiné deset televizních stanic. Do médií investoval více než 1,5 miliardy dolarů (asi 36,6 ld. Kč) a zaměstnává zde na čtyři tisíce lidí.

Předběhl Babiše, ČEZ i Škodu Auto. Největší firmu v Česku má Křetínský

Energetický a průmyslový holding (EPH), základ impéria Daniela Křetínského, se stal aktuálně největší českou firmou. Skupina se také poprvé dostala na první příčku žebříčku Czech Top 100 představujícího sto nejvýznamnějších českých firem hodnocených podle tržeb. Křetínský tak předběhl firmu Škoda Auto i ČEZ. EPH loni dosáhl rekordních výsledků hlavně kvůli vysokým cenám elektřiny a plynu.

Zchudne 94 procent zaměstnanců. Odborářům vyhrožování příliš nepomůže

U konce je doba, kdy státním zaměstnancům rostly platy daleko razantněji než v soukromém sektoru. Tento jev byl typický pro bývalou vládu Andreje Babiše, za které se štědře rozdávaly peníze státním zaměstnancům. Soukromý sektor přitom vydělává právě na státní zaměstnance. Mzdy ve firmách tak zřejmě letos porostou rychleji a už nyní nebude docházet k dalšímu rozvírání nůžek mezi platy )ve veřejném sektoru) a mzdami (ve firmách).

Dvě třetiny Čechů chtějí pracovat jen čtyři dny v týdnu. Firmy nový model testují

Fenomén tzv. komprimovaného týdne je v Česku čím dál populárnější. Dvě třetiny Čechů podle výzkumů chtějí pracovat jen čtyři dny v týdnu a i proto řada firem už tuto možnost testuje. Zhuštění pracovních povinností do pouhých čtyř dnů by podle průzkumu mohla hrát klíčovou roli jako benefit na pracovním trhu. Vyplývá to z údajů asociace ABSL, která v ČR sdružuje centra podnikových, IT a zákaznických služeb. Dle průzkumu v Česku má o čtyřdenní pracovní týden zájem až 66 % zaměstnanců.

Neblahý pozůstatek karantén. Lidé se zpět do práce nehrnou

Koronavirová krize a s tím spojené nucené karantény mají stále dopad na pracovní život. Lidé, kteří byli zvyklí pracovat v kancelářích a na pracovištích, se totiž stále ve větší míře přesouvají do pohodlí domova za své počítače. Fenomén home officů se stává pro řadu lidí vítaným standardem, který si nárokují i po covidu. Na jedné straně argumentují, že při práci z domova jsou výkonnější, na straně druhé stojí zaměstnavatelé, kteří je potřebují ve svých kancelářích. Mnozí z nich tak připravují i programy, jak nalákat své zaměstnance zpět do práce.

Konec pokutám a udávání kvůli účtenkám. Babišově EET definitivně odzvoní

Snaha někdejšího ministra financí a premiéra Andreje Babiše (ANO) kontrolovat obchodníkům tržby se chýlí ke konci. Návrh na zrušení elektronické evidence tržeb totiž podala vládní koalice a díky své většina ve sněmovně může návrh bez problémů schválit. EET se tak stane mrtvým projektem. Původní myšlenkou, k níž se nechal Babiš inspirovat v Chorvatsku, mělo být narovnání podnikatelského prostředí. Místo toho však zůstala pachuť po složité byrokracii.

Automobily, textil, ocelárny i investice. Válka tvrdě dopadá i na české firmy v Rusku

Ruská agrese na Ukrajině má negativní důsledky i pro firmy podnikající na ruském území. Některé firmy se tak stahují z východního trhu a jiné omezují svou výrobu. Další pak s napětím očekávají, jestli například vůbec dostanou suroviny ke zpracování. Ruská invaze tak ohrožuje i společnosti působící v České republice. Dokládá to analýza Hospodářské komory, kterou poskytla deníku Echo24. Z ní také vyplývá, že ohrožené jsou zejména ocelárny, chemický průmysl, ale také i textilní průmysl. Vážné následky má i pro český letecký průmysl.

Byznys českých podniků dusí vysoké úroky. Dopadají i na Babišův Agrofert

Ukrajinská válka tíživě zasahuje evropské ekonomiky a prohlubuje problémy tuzemských firem a podnikatelů. Česko má jednu z nejrychleji rostoucích inflací v EU, proti čemuž se snaží zasahovat centrální banka zvyšováním úroků. Ty už nyní máme nejvyšší mezi členskými státy. Firmy se dalšího růstu obávají, úvěry se jim totiž citelně prodražují a jejich byznys na to silně doplácí.

Pomáhá Abramovič dojednávat mír? Do Polska prý dorazil na portugalský pas

Ruský miliardář a podnikatel Roman Abramovič má údajně pomáhat během mírových jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou. Majitel britského fotbalového klubu Chelsea byl zapojen do mírových rozhovorů se schválením samotného ruského prezidenta Vladimira Putina, píše deník Financial Times. Podle polských médií 55letý miliardář dorazil do Polska ve čtvrtek vlakem na portugalský pas. Mluvčí Kremlu však větší zapojení Abramoviče odmítl s tím, že se jednání účastnil „v počáteční fázi“.

Všichni Putinovi muži

Jedním z mála zábavných důsledků války na Ukrajině je hon na jachty ruských miliardářů. Tyto obří plující paláce jsou zabavovány po celé Evropě. Ruští boháči mohou jen se slzami v očích sledovat, jak jsou jim jejich oblíbené hračky obstavovány, jelikož jejich prezident se rozhodl pro nevyprovokovanou agresivní válku. Nazývat tyto muže oligarchy, jak je v médiích běžné, je však lehce zavádějící. Oligarcha je člen oligarchie čili „vlády hrstky“. Jenže dnešní ruští oligarchové ničemu nevládnou. V 90. letech byl jejich vliv nepochybný.

Británie zmrazila Abramovičův majetek, včetně Chelsea FC. Ta nesmí ani prodávat vstupenky

Majitel fotbalového týmu Chelsea FC Roman Abramovič se ocitl na britském sankčním seznamu. Došlo tak ze zmrazení jeho majetku, což mimo jiné znamená, že nemá možnost klub prodat. Záměr Chelsea prodat oznámil Abramovič minulý týden s tím, že tvrdil, že pošle veškerý výtěžek z transakce „všem obětem války na Ukrajině“. Abramovič se ocitl na rozšířeném britském sankčním seznamu, o němž informovala britská ministryně zahraničí Liz Trussová.

Ruští oligarchové chudnou. Tlačí Putina k mírovým jednáním

Ruská invaze na Ukrajinu má velmi tvrdý dopad i na ruské oligarchy. Ti začali finančně krvácet hned první den ukrajinské války, kdy na svých účtech ztratili stovky miliard korun. Pokračující sankce Evropské unie, Spojených států, Kanady a Velké Británie totiž stále dopadají na bohaté Rusy a podle agentury Bloomberg kleslo 22 z nich majetek o zhruba 1,9 bilionu korun. Někteří oligarchové proto vyzávají k mírovým jednáním.

Obchodní partner Křetínského Xavier Neil koupil za skoro pět miliard korun palác v Paříži

Obchodní partner Daniela Křetínského Xavier Niel koupil od katarského prince Abdalláha bin Chalífa Sáního za více než 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) palác v Paříži. S odkazem na zdroje blízké transakci o tom informovala agentura Bloomberg. Jde podle ní o jeden z nejdražších obchodů se soukromou pařížskou nemovitostí v historii. Niel se podle nich v paláci s názvem Hotel Lambert ze 17. století nechystá sám bydlet, ale chce z něj udělat sídlo kulturní nadace.

Sankce by nás postihly, připustil Fiala. Dovoz z Ruska byl loni nejvyšší za šest let

Kanadská vláda se pod vedením premiéra Justina Trudeaua vrhla na demonstranty způsobem, za jaký by se nemusel stydět ani stát s autoritářským zřízením. Kvůli dlouhotrvajícím protestům Konvoje svobody byl totiž aktivován nouzový zákon, pomocí kterého může stát zmrazit bankovní účty demonstrantům. Kromě toho však může stát zmrazit peněžní dary přes crowdfundingové platformy nebo sleduje peněžní transakce, jako například u kryptoměn nebo jiných digitálních aktiv.

Na kompenzace dáme kolem 5 mld. Kč, podmínky čerpání dokončujeme, řekl Síkela

Vláda stále podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) kompenzace pro podnikatele neschválila. Resort průmyslu s profesními svazy dokončuje podmínky, chce více vyhovět jejich požadavkům. Změní období, ve kterém se bude srovnávat propad tržeb, rozšíří náhrady na další odvětví. Místo minulý týden avizovaných zhruba tří miliard korun by měl kabinet na podporu vyčlenit kolem pěti miliard korun. Síkela to řekl na tiskové konferenci po jednání vlády.

Miliardy i pro firmy před krachem. Pomoc se v pandemii těžko rozjížděla, pak nebyla k zastavení

Měla to být snadná a rychlá pomoc, která by zachránila podniky během příchodu koronaviru. Místo toho se však rozjela plejáda programů, které byly plošné a trvaly delší dobu. Řeč je o státní pomoci firmám a podnikatelům, která plynula v době vlády Andreje Babiše do těžce zkoušených podniků. Kvůli plošné pomoci však podporu dosáhly i takové společnosti, které byly v problémech již před koronavirem.

Zavřeme vám podnik a nezmůžete nic. Hospodští se do žádostí o náhradu škody nepohrnou

Stát je za své protiprávní zavírání a omezování zodpovědný, přesto se nemusí bát hromadných žalob od poškozených podnikatelů. Myslí si to odborné svazy, které sdružují podnikatele v hotelnictví či gastronomii. Podnikatelé v těchto oborech ale naopak mají v drtivé většině za to, že byli omezeni protiprávně a mají tak nárok na náhradu škody. Odrazuje je ale délka soudního řízení a vysoké náklady s tím spojené.