ELEKTRONICKÁ EVIDENCE TRŽEB

Konec pokutám a udávání kvůli účtenkám. Babišově EET definitivně odzvoní

ELEKTRONICKÁ EVIDENCE TRŽEB
Konec pokutám a udávání kvůli účtenkám. Babišově EET definitivně odzvoní

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Snaha někdejšího ministra financí a premiéra Andreje Babiše (ANO) kontrolovat obchodníkům tržby se chýlí ke konci. Návrh na zrušení elektronické evidence tržeb totiž podala vládní koalice a díky své většina ve sněmovně může návrh bez problémů schválit. EET se tak stane mrtvým projektem.

Původní myšlenkou, k níž se nechal Babiš inspirovat v Chorvatsku, mělo být narovnání podnikatelského prostředí. Místo toho však zůstala pachuť po složité byrokracii, která zatížila zejména malé a střední podnikatele. Polozapomenuté jsou také přešlapy, které zavedení EET provázely. Například spuštění speciální udavačské stránky, kde lidé mohli nahlásit nevydání účtenky nebo zavedení státního hazardu v podobě Účtenkovky.

Elektronická evidence tržeb strašila obchodníky od roku 2016, kdy ji zavedla tehdejší Sobotkova vláda ve složení ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Hlavním hybatelem bylo však zejména hnutí Andreje Babiše, které se elektronickou evidenci tržeb snažilo prosadit i pomocí varování, že v opačném případě by se musely navyšovat daně. I přes tvrdé obstrukce opozice se projekt podařilo schválit a jeho první vlna zamířila na ubytovací a stravovací služby.

Po celou dobu své existence však elektronickou evidenci tržeb provázely spory podnikatelů a také politiků, kteří se chtěli dozvědět, zda je EET skutečně prospěšné. Na veřejnost totiž spíše doléhaly absurdní tresty kontrolorů z finanční správy, kteří majitelům restaurací nebo cukráren dávali tvrdé pokuty. A to například pouze za to, že obchodník zapomněl zákazníkovi vystavit účtenku. Pokuty však padaly i za špatně umístěné informační oznámení o evidenci tržeb nebo chybějící povinné údaje na účtenkách. Neslavně EET proslavila i pokuta ve výši 11 tisíc korun, kterou od finanční správy obdržel prodejce, který nevystavil účtenku za koláček v hodnotě 10 korun.

Podnikatelé si tak budou zřejmě moci oddychnout. „Nepřinesla nic do státní pokladny, nepostavily se školky a nemocnice a dětská hřiště, na něž lákal Andrej Babiš nepoučenou veřejnost. Ministerstvo financí muselo na tiskových konferencích k EET vždy pořádně čarovat s čísly, aby to vypadalo, že je EET k něčemu,“ kritizuje evidenci tržeb předseda Podnikatelských odborů Radomil Bábek.

Podle něj EET přinesla jen náklady, přičemž konkrétně se jedná o minimálně 2 miliardy korun, které podnikatelé museli vynaložit pro nákupy zařízení EET. Další miliardy byly podle Bábka vyhozeny v loterii Účtenkovka, kterou sám považuje za „udavačskou“.

Absurditou největší však byly kontroly EET. Zatímco na počátku, při propagování EET před jejím zavedení, slibovali Andrej Babiš, Simona Hornochová a další, že s EET se přece sníží počet kontrol, tak za tři roky fungování EET vykonala Finanční správa nejméně 250 000 kontrol,“ uvedl Bábek.

Současná vládní koalice tak chce elektronickou evidenci tržeb zrušit. S návrhem v minulosti přicházely opoziční strany od Pirátů až pod ODS. Návrh na zrušení elektronické evidence tržeb, která je nyní kvůli následkům koronavirovému stavu pozastavena, tak nyní zamířil do sněmovny.

Zrušením EET snížíme administrativní a finanční zatížení podnikatelů. V současnosti je povinnost evidence tržeb kvůli koronavirové pandemii přerušena, ale vrátila by se začátkem roku 2023, proto přicházíme se zákonem, který ji definitivně zruší. Tento systém nepřinesl očekávané inkaso do státního rozpočtu, jak předpokládala předchozí vláda,“ uvedl k návrhu místopředseda sněmovna Jan Skopeček (ODS), který byl v minulosti k EET ostře kritický.

Podle něj se totiž jednalo jen o další zátěž státu, který nabíral zaměstnance jako kontrolory a také pro podnikatele. „Vracíme se do éry, kdy dáváme najevo, že si vážíme i malých podnikatelů, kteří jsou důležití pro naše hospodářství. Chceme je podpořit snížením nákladů, byrokracie a ušetřit státní výdaje,“ dodal Skopeček.