Tag: komunismus

Články k tagu

Přišel čas pro antiantikomunismus?

Takže si lze představit, že člověku určitého naladění mohou připomínky smrti Milady Horákové lézt krkem. Je na nich cosi oficiálního, musí v tom cítit snahu staré gardy udržet si své pozice v ideologicko-kulturně-vzdělávacím komplexu.

O půlnoci vtrhli komunisté do klášterů. „Mysleli jsme, že nás vezou na Sibiř“

Ve Velehradě na Uherskohradišťsku byla instalována pamětní deska, která připomíná Akci K před 70 lety – likvidaci klášterů komunistickým režimem. V noci ze 13. na 14. dubna 1950 byli vyhnáni a vyvezeni téměř všichni řeholníci z mužských klášterů, na konci září následovala akce Ř, jejímž cílem byly kláštery ženské. Jedním z míst, kde komunisté zasáhli, byl i Velehrad, který je významným poutním místem. Bylo zde 25 jezuitů a 46 noviců, řekl velehradský farář Josef Čunek.

V 94 letech zemřela Madla Vaculíková

Ve věku 94 let zemřela v noci na pátek Madla Vaculíková, manželka spisovatele Ludvíka Vaculíka. V jeho literárních dílech, především pak v Českém snáři, se jako postava často objevovala. Sama je autorkou dvou knih dopisů básníkovi Jiřímu Kolářovi. Za normalizace byla společně se svým mužem pod dohledem StB. O úmrtí informoval její syn.

Jak historik objevil článek Válkové: pomohl lexikon komunistických představitelů justice

Články z komunistického režimu psané vládní zmocněnkyní pro lidská práva Helenou Válkovou (ANO) jsou zeširoka probírané téma. Opozice ale i zástupci vládní ČSSD kvůli nim odmítají její nominaci na ombudsmanku. U jednoho z článků je Válková podepsána společně s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem, který mimo jiné poslal v roce 1950 na smrt právničku a političku Miladu Horákovou. Historik Petr Blažek nyní popsal, jak článek objevil.

„Válková se diskvalifikovala.“ Část vládních poslanců ji nepodpoří na ombudsmanku

Ministr kultury Lubomír Zaorálek či poslanec Václav Votava, kteří jsou členy koaliční ČSSD, vyloučili podporu bývalé ministryně spravedlnosti a nynější vládní zmocněnkyně pro lidská práva Heleny Válkové (ANO) při volbě veřejné ochránkyně práv ve Sněmovně. Oba považují její reakci na kauzu jejích článků z minulého režimu za nedostatečnou, uvedli na twitteru. Naopak poslanec hnutí ANO Milan Feranec uvedl, že Válkovou podpoří, protože zná její schopnosti a výsledky práce.

Komunismus a těch dalších třicet let

Občas se nezdá, že od pádu komunismu uplynulo už třicet let. Je to déle, než trvala první republika, o níž se říkává, že nedostala dost času. Ale i v širších evropských dějinách se meziválečné období bere jako epocha, jež vytvořila v politice i kultuře vlastní svět, jenž byl velmi vzdálen tomu, co bylo předtím i potom. Od komunistického puče uplynulo do osmašedesátého jen dvacet let, a přece to byl úplně jiný svět – u nás i na Západě.

Revolucionáři vhodní a nevhodní

Vládní kampaň HateFree Culture, která je přes všechny politické změny posledních let kupodivu dál součástí Agentury pro sociální začleňování, se v těchto pohnutých listopadových dnech připojila ke všem těm, kdo mají potřebu zaujmout stanovisko k 30. výročí Listopadu. Představitelé kampaně s pomocí několika známých tváří, jako je Martha Issová, upozorňují, co že se v posledních letech nestalo: státní symboly, „zejména pak barvy české vlajky, tedy trikolora“, jsou zneužívány některými zájmovými skupinami „k vyčleňování některých skupin obyvatel“.

„Nebylo zapotřebí vnější síly“. Vraždu Jana Masaryka vyvrací nová analýza pádu

Vyšetřování případu smrti tehdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka se znovu rozjíždí. Kriminalisté kromě nově objevené nahrávky totiž získali další podnět od badatelů, kteří se zabývali mechanismem pádu politikova těla z okna Černínského paláce. S novým poznatkem přišel portál iRozhlas.cz. Podle serveru došli badatelé k závěru, že Masaryk mohl vypadnout z okna i bez použití dalších osob. Podle posledního závěru Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) z roku 2003 byl Masaryk zavražděn, ale není šance vypátrat pachatele.

Polsko vydalo zatykač, chce soudit 90letého stalinistického soudce Michnika

Vojenský soud ve Varšavě vydal evropský zatykač na devadesátiletého soudce Stefana Michnika, který měl v padesátých letech zneužívat své postavení k likvidaci politických oponentů vládnoucího režimu. Vyhověl tak žádosti komise Ústavu paměti národa, který se zabývá zločiny nacismu a komunismu. Ústav to uvedl na svém webu. Michnik žije ve Švédsku, které ho už v minulosti odmítlo vydat.

ČSSR uspíšila pád berlínské zdi kvůli tlaku na řešení krize kolem emigrace z NDR v Praze

Československá vláda na podzim 1989 tlačila na Německou demokratickou republiku, aby vyřešila krizi na západoněmecké ambasádě v Praze, přes níž se od jara pokoušely dostat na Západ tisíce východních Němců. Podle historika Oldřicha Tůmy z Ústavu pro soudobé dějiny tím uspíšila pád berlínské zdi. Praha a východní Berlín byly přitom do poslední chvíle blízcí spojenci, kteří si přáli udržení statu quo, řekl Tůma.

Tvrdá prohra levice a komunistů. Ani další zákon na zdanění církvím by neprošel

Debaklem skončila snaha vlády Andreje Babiše a komunistů sebrat církvím peníze v podobě zdanění finančních náhrad z restitucí. Návrh neobstál u Ústavního soudu, na který se ihned po podepsání zákona prezidentem Milošem Zemanem obrátili opoziční poslanci a senátoři. Pro komunisty se tak jedná o konec jejich snahy dodatečně zdanit církve. Proti rozsudku se totiž nemohou odvolat a podle ústavního právníka Jana Kysely ani obrátit na jiné instituce. Straně KSČM by ani nepomohlo, kdyby se snažili předložit mírnější zdanění.

Marxovi roboti

Zdálo se, že dvacáté století nadobro pohřbilo Karla Marxe. Zvlášť jeho druhé polovině vévodil střet mezi těmi, kdo se snažili uvést jeho myšlenky do praxe, vždy s tragickými důsledky, a těmi, kdo je považovali za nesmysl. Když v roce 1989 padla Berlínská zeď a komunistické země jedna po druhé přijaly kapitalismus, včetně stále nominálně komunistické Číny, marxismus se zdál definitivně mrtvý.

Buřič Kornel Morawiecki

„Normálně pochodovali, jakoby nic. Když si jich už zomovci přestali všímat, rozvinuli najednou transparenty Solidarity. Policisté je neměli jak napadnout. Byli mezi ostatními delegacemi. Když se blížili k čestné tribu­ně, udělali příslušníci ZOMO, kteří se už předtím postavili za tribunu, osudnou chybu – začali odtamtud střílet a házet na demonstranty plynové petardy. Výkonné skupiny Bojující Solidarity na to byly připraveny. Mladí chlapci dostali ze závodu Hutmen hutnické rukavice, které vydrží vysoké teploty.

Kdysi čekali Češi pokorně ve frontách na kdeco. Dnes by až půlka nestála v obchodech na nic

Až polovina Čechů by v současnosti nestála v obchodech frontu už na nic. V kontrastu se svými vzpomínkami na dobu před rokem 1989 na nekonečné čekání před obchody, si to neumí představit 72 procent Čechů starších šedesáti let. Vyplývá to z nového průzkumu agentury STEM/MARK pro hypermarket Globus. Oproti tomu současná mladší generace podle něj stání ve frontách odmítá jen ze 41 procent.

Svár u komunistů kvůli vraždě Milady Horákové. Dolejš se tvrdě ohradil proti „stalinistce“ Semelové

Komunistické zločiny padesátých let, zejména pak tehdy běžné vykonstruované politické procesy, zůstávají pro dnešní komunistickou stranu nadále citlivým tématem. Typickým příkladem je justiční vražda Milady Horákové. Že měla být její poprava založena na vynuceném přiznání, však dlouhodobě popírá bývalá komunistická poslankyně a pražská zastupitelka Marta Semelová. Ta se již v minulosti nechala slyšet, že případ probíhal standardně a Horáková ke svému přiznání přinucena nebyla. Proti jejím tvrzením se nyní ohradil i současný poslanec KSČM Jiří Dolejš.

Komunistický nápad z Berlína: nájemné do 207 korun za metr. V Praze to je 340 korun

S radikálním návrhem na omezení výše nájemného v německé metropoli přišla místní radní za stranu Levice Katrin Lompscherová. Počítá s tím, že by si téměř nikdo za pronájem bytu nemohl účtovat více než osm eur (207 Kč) za metr čtvereční. V některých městských částech se dnes přitom byty pronajímají i za více než dvojnásobek, a například v Praze je průměr 340 korun za metr čtvereční. Berlínské koaliční strany jsou k návrhu přinejmenším zdrženlivé, opozice ho cupuje a tvrdí, že je protiústavní.

Den hanby. Zeman přijal šéfa komunistů Filipa na výročí okupace

Veřejným čtením ústavy před Pražským hradem připomněli ve středu členové hnutí STAN výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a násilné potlačení demonstrací o rok později. Prezidenta Zemana kritizovali za to, že přesně na den významného výročí přijal v Lánech předsedu komunistů Vojtěcha Filipa. Účastníci průvodu Milionu chvilek pro demokracii pak před budovou KSČM v ulici Politických vězňů položili rakev a nakreslili na zem obrysy obětí.