Kauza spolupráce s rudým prokurátorem Josefem Urválkem kolem vládní zmocněnkyně pro lidská práva a kandidátky na ombudsmanku Heleny Válkové (ANO) vyvolala řadu reakcí ze všech politických táborů.
Občas se nezdá, že od pádu komunismu uplynulo už třicet let. Je to déle, než trvala první republika, o níž se říkává, že nedostala dost času. Ale i v širších evropských dějinách se meziválečné období bere jako epocha, jež vytvořila v politice i kultuře vlastní svět, jenž byl velmi vzdálen tomu, co bylo předtím i potom. Od komunistického puče uplynulo do osmašedesátého jen dvacet let, a přece to byl úplně jiný svět – u nás i na Západě.
Bývalý rumunský komunistický prezident Nicolae Ceaušescu ve své zemi nastolil jeden z nejhorších autoritářských režimů v Evropě. Ceaušescu se sice snažil o samostatné postupy, pod jeho vedením se ale z Rumunska stala jedna z nejchudších zemí v Evropě s nevídaným kultem osobnosti.
Pracovníci knihovny v severozápadní Číně se rozhodli ukázat svoji oddanost komunistické straně tím, že spálili knihy a náboženské materiály, které se neshodují s ideologií vládnoucí partaje.
Před třiceti lety jsme si mysleli, že Evropa je naše budoucnost, teď jsme my budoucností Evropy a jsme na to připravení, řekl maďarský premiér Viktor Orbán v proslovu v Národním muzeu k uctění výročí pádu komunismu.
Vládní kampaň HateFree Culture, která je přes všechny politické změny posledních let kupodivu dál součástí Agentury pro sociální začleňování, se v těchto pohnutých listopadových dnech připojila ke všem těm, kdo mají potřebu zaujmout stanovisko k 30. výročí Listopadu. Představitelé kampaně s pomocí několika známých tváří, jako je Martha Issová, upozorňují, co že se v posledních letech nestalo: státní symboly, „zejména pak barvy české vlajky, tedy trikolora“, jsou zneužívány některými zájmovými skupinami „k vyčleňování některých skupin obyvatel“.
Spolkový prezident Steinmeier v sobotu při příležitosti třiceti let od pádu Berlínské zdi ocenil roli Čechů a Slováků během této události. Byla to jistě zdvořilostní úklona, ale přece jenom to muselo kritičtěji založené Čechy (a Slováky) poněkud překvapit.
Vyšetřování případu smrti tehdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka se znovu rozjíždí. Kriminalisté kromě nově objevené nahrávky totiž získali další podnět od badatelů, kteří se zabývali mechanismem pádu politikova těla z okna Černínského paláce. S novým poznatkem přišel portál iRozhlas.cz. Podle serveru došli badatelé k závěru, že Masaryk mohl vypadnout z okna i bez použití dalších osob. Podle posledního závěru Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) z roku 2003 byl Masaryk zavražděn, ale není šance vypátrat pachatele.
Státní zástupce Michal Muravský minulý týden nařídil znovu otevřít vyšetřování smrti poválečného ministra zahraničí Jana Masaryka.
Vojenský soud ve Varšavě vydal evropský zatykač na devadesátiletého soudce Stefana Michnika, který měl v padesátých letech zneužívat své postavení k likvidaci politických oponentů vládnoucího režimu. Vyhověl tak žádosti komise Ústavu paměti národa, který se zabývá zločiny nacismu a komunismu. Ústav to uvedl na svém webu. Michnik žije ve Švédsku, které ho už v minulosti odmítlo vydat.
Československá vláda na podzim 1989 tlačila na Německou demokratickou republiku, aby vyřešila krizi na západoněmecké ambasádě v Praze, přes níž se od jara pokoušely dostat na Západ tisíce východních Němců. Podle historika Oldřicha Tůmy z Ústavu pro soudobé dějiny tím uspíšila pád berlínské zdi. Praha a východní Berlín byly přitom do poslední chvíle blízcí spojenci, kteří si přáli udržení statu quo, řekl Tůma.
Debaklem skončila snaha vlády Andreje Babiše a komunistů sebrat církvím peníze v podobě zdanění finančních náhrad z restitucí. Návrh neobstál u Ústavního soudu, na který se ihned po podepsání zákona prezidentem Milošem Zemanem obrátili opoziční poslanci a senátoři. Pro komunisty se tak jedná o konec jejich snahy dodatečně zdanit církve. Proti rozsudku se totiž nemohou odvolat a podle ústavního právníka Jana Kysely ani obrátit na jiné instituce. Straně KSČM by ani nepomohlo, kdyby se snažili předložit mírnější zdanění.
Dovolil bych si připojit k článku „Různé druhy komoušů“ několik poznámek.
Osmadvacátého října se bude v pražském Karlíně konat velký koncert pro Paměť národa. Tato organizace po léta zaznamenávala životní příběhy odpůrců obou totalit, hnědé i rudé. Vyzpovídaní hrdinové už často nežijí nebo mohou brzy odejít, nahrát a pro rádio zpracovat jejich vzpomínky byla a je skvělá práce.
Zdálo se, že dvacáté století nadobro pohřbilo Karla Marxe. Zvlášť jeho druhé polovině vévodil střet mezi těmi, kdo se snažili uvést jeho myšlenky do praxe, vždy s tragickými důsledky, a těmi, kdo je považovali za nesmysl. Když v roce 1989 padla Berlínská zeď a komunistické země jedna po druhé přijaly kapitalismus, včetně stále nominálně komunistické Číny, marxismus se zdál definitivně mrtvý.
„Normálně pochodovali, jakoby nic. Když si jich už zomovci přestali všímat, rozvinuli najednou transparenty Solidarity. Policisté je neměli jak napadnout. Byli mezi ostatními delegacemi. Když se blížili k čestné tribuně, udělali příslušníci ZOMO, kteří se už předtím postavili za tribunu, osudnou chybu – začali odtamtud střílet a házet na demonstranty plynové petardy. Výkonné skupiny Bojující Solidarity na to byly připraveny. Mladí chlapci dostali ze závodu Hutmen hutnické rukavice, které vydrží vysoké teploty.
Až polovina Čechů by v současnosti nestála v obchodech frontu už na nic. V kontrastu se svými vzpomínkami na dobu před rokem 1989 na nekonečné čekání před obchody, si to neumí představit 72 procent Čechů starších šedesáti let. Vyplývá to z nového průzkumu agentury STEM/MARK pro hypermarket Globus. Oproti tomu současná mladší generace podle něj stání ve frontách odmítá jen ze 41 procent.
Pobaltské státy by měly společně vymáhat na Rusku kompenzaci za sovětskou okupaci z let 1940-91. V estonském parlamentu to řekl ministr zahraničí Urmas Reinsalu. „Jsou-li škody, oběti a mrtví, musí existovat i viník,“ řekl ministr. Moskva pobaltské požadavky na odškodnění rezolutně odmítá.
Komunistické zločiny padesátých let, zejména pak tehdy běžné vykonstruované politické procesy, zůstávají pro dnešní komunistickou stranu nadále citlivým tématem. Typickým příkladem je justiční vražda Milady Horákové. Že měla být její poprava založena na vynuceném přiznání, však dlouhodobě popírá bývalá komunistická poslankyně a pražská zastupitelka Marta Semelová. Ta se již v minulosti nechala slyšet, že případ probíhal standardně a Horáková ke svému přiznání přinucena nebyla. Proti jejím tvrzením se nyní ohradil i současný poslanec KSČM Jiří Dolejš.
S radikálním návrhem na omezení výše nájemného v německé metropoli přišla místní radní za stranu Levice Katrin Lompscherová. Počítá s tím, že by si téměř nikdo za pronájem bytu nemohl účtovat více než osm eur (207 Kč) za metr čtvereční. V některých městských částech se dnes přitom byty pronajímají i za více než dvojnásobek, a například v Praze je průměr 340 korun za metr čtvereční. Berlínské koaliční strany jsou k návrhu přinejmenším zdrženlivé, opozice ho cupuje a tvrdí, že je protiústavní.
Na pozadí srpnových výročí tu máme dvě pomníkové kauzy, které jsou vždy radostně komentovány a prožívány, neboť máloco tak vybudí lidskou emoci jako nějaká kamenná postava na podstavci.
Veřejným čtením ústavy před Pražským hradem připomněli ve středu členové hnutí STAN výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a násilné potlačení demonstrací o rok později. Prezidenta Zemana kritizovali za to, že přesně na den významného výročí přijal v Lánech předsedu komunistů Vojtěcha Filipa. Účastníci průvodu Milionu chvilek pro demokracii pak před budovou KSČM v ulici Politických vězňů položili rakev a nakreslili na zem obrysy obětí.
Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) od svého vzniku prověřoval stovky bývalých příslušníků Státní bezpečnosti (StB), které podezříval z nezákonného výkonu služby. Odsouzeno bylo dosud asi 20 lidí, a to zejména kvůli akci Asanace, jejímž cílem bylo fyzickým a psychickým nátlakem donutit občany nepohodlné režimu k trvalému opuštění republiky. Na dotaz ČTK to uvedla ředitelka ÚDV Eva Michálková.
Vzpomínky na dramatický útěk k branám západoněmeckého velvyslanectví, na pomoc Pražanů nebo na snahu o zajištění zásobování pro tisíce východoněmeckých uprchlíků v roce 1989 přicházejí v těchto dnech na německou ambasádu v Praze. Velvyslanectví požádalo pamětníky 30 let starých událostí, aby se podělili o osobní zážitky z útěku před komunistickým režimem v době těsně před pádem Berlínské zdi. Z výběru vzpomínek a archivních fotografií by ambasáda, přes jejíž pozemek východní Němci utíkali, chtěla sestavit sborník.
Ve své době se spisovatel Egon Hostovský (1908–1973) těšil přízni čtenářů i kritiky. Za první republiky dostal státní cenu, před holocaustem se zachránil odchodem do exilu. Po únoru 1948 odešel před další totalitou – komunistickou. Ve svobodných poměrech se vrátil do učebnic a veřejných knihoven. O jeho dílo se po léta v Čechách svědomitě stará jeho dcera Olga Castiellová, která dokázala po revoluci vydat takřka celé otcovo dílo. V dospělém životě se s ním přitom setkala jen několikrát.
Lidovec Daniel Herman se po roce a půl vrací na Úřad vlády. Strakovu akademii, kam čtyři roky docházel jako ministr kultury, bude nyní navštěvovat v roli člena rady vlády pro lidská práva, jejímž šéfem je premiér Andrej Babiš (ANO). Pro deník Echo24 Herman řekl, že na spolupráci s ním vzpomíná jako na „dobrou a korektní“. Na rozdíl od Daniela Kroupy mu nevadí, že v čele lidskoprávní rady je předlistopadová členka KSČ Helena Válková (ANO). S jeho působením ve vládní radě dle Hermana souhlasí i předseda lidovců Marek Výborný.
Bulharsko je podle Eurostatu nejchudší členskou zemí EU a současně oblíbenou prázdninovou destinací Čechů. V Sofii, kam drtivá většina z nich nezajede, žije a působí ředitel hlavní PR agentury v zemi, bulharská celebrita Maxim Behar, který má s Českou republikou společného víc než jen výbornou znalost češtiny.
Je léto a dusno, v obchodech navíc došel toaletní papír. Ve společnosti je přece jen cítit trochu neklid. Došly i dámské vložky z n. p. Harmasan. Byla o tom odvážná reportáž v televizi. Lidé se ale hlavně těší na dovolenou k Máchovu jezeru, kde poprvé povolili soukromníkům prodávat cukrovou vatu. To už je skoro trh. Někteří se bojí, aby se to nepřehnalo a nevrátil se kapitalismus. Soudruh Ladislav Adamec, to byl předseda vlády, mluví o tom, že šrouby, které vyrábíme, musejí být lepší a musejí k nim sedět matice. Je přestavba.
Legendární kapela Pražský výběr zažila za více než 40 let existence mnohé. Do Československa přinesla novou vlnu a prožila si také komunistický zákaz. Dnes však skupina patří mezi kultovní kapely, které, když zahrají, vyprodávají koncertní haly. Vloni muzikanti předskakovali The Rolling Stones a momentálně se připravují na Metronome festival, který se uskuteční 21. a 22. června v Praze. Kytarista Michal Pavlíček v rozhovoru pro Echo24 uvedl, že se diváci mohou těšit na speciální ochutnávky.
Nějakou dobu to vypadalo, že klasický pravolevý politický konflikt mezi svobodou, volným trhem a co nejmenší rolí státu v životě lidí na straně jedné a velkým státem, pečujícím o člověka a regulujícím ho od kolébky do hrobu, je odsunut na vedlejší kolej. Zdálo se, že konflikt mezi konkurenčním kapitalismem a dirigistickým, regulujícím socialismem střídá kulturní válka. Souboj o identitu.
