Umístěním tabulek s jejich jmény na adresách jejich posledního bydliště byla Moskvě uctěna památka pětice Čechoslováků popravených v letech 1937 a 1938 v Sovětském svazu. Uvedla to koordinátorka projektu Poslední adresa Edita Jiráková z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR).
Mladý Pirát, který takovým věcem asi rozumí, hlasoval o doporučení pro státní ocenění a dal svůj hlas Karlu Sýsovi.
Česko je krok od první polokomunistické vlády od roku 1989. Pokud taková vláda vznikne, ODS ji nebude tolerovat a bude jí oponentem. Na sobotní programové konferenci občanských demokratů to prohlásil předseda strany Petr Fiala. ODS bude podle něj při sestavování vlády trvat na řádných ústavních postupech. Fiala také uvedl, že od loňských sněmovních voleb, kdy ODS skončila jako druhá za hnutím ANO, ji stále víc lidí vnímá jako hlavní politickou alternativu.
Z plánovaného zastrašení se stala vražda, která odstartovala monstrproces Státní bezpečnosti. Tři lidé dostali trest smrti a dalších sedm strávilo v některých případech i dvacet pět let za mřížemi. Funkcionářka KSČ Anna Kvašová, která prosazovala kolektivizaci a šikanovala lidi ve vesnici, byla zastřelena za nejasných okolností v lednu 1952 v lese v Ratajské oboře v Posázaví.
Francouzský filozof a velký polemik s levicí Raymond Aron ve své slavné knize z poloviny 50. let Opium intelektuálů přisoudil marxismu roli narkotika.
O trevírském vyvolávání duchů se toho v českých médiích napsalo dost. Filipiky pro a proti, v jejichž rámci se uctívání Marxe stalo novou západoevropskou hodnotou, pro niž bychom měli mít minimálně pochopení, nebo naopak dalším symptomem rozkladu západní civilizace, urgujícím nezbytnost překreslení mentálních map – co je Západ a Postzápad, co je levice a pravice.
Oslavy dvoustých narozenin Karla Marxe vyvrcholily v sobotu velkou vzpomínkovou akcí v režii německé sociální demokracie (SPD).
Oslavit 200. výročí Marxova narození přijel do Trevíru i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. V projevu se Karla Marxe zastával s tím, že by měl být vnímán v kontextu doby. „Nepřijatelné“ a „facka postkomunistickým zemím“, zní kritika. V rodišti německého myslitele bude mimo jiné odhalena jeho socha v nadživotní velikosti, kterou Trevíru darovala Čína.
Jo, to bejvávaly na hranicích časy… Kryti ranní mlhou se z obou stran pohraničními hvozdy plíživě blížily sporé skupinky tichých mužů s batohy na zádech, v nichž přenášeli nebezpečný kontraband.
Filosof a revolucionář Karl Marx by měl být vnímán v kontextu své doby a neměla by se na něj svalovat zodpovědnost za zločiny komunismu. V proslovu v západoněmeckém Trevíru to v pátek u příležitosti dvoustého výročí Marxova narození řekl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. V rodišti německého myslitele se v sobotu otevře několik výstav, v centru města bude odhalena jeho socha v nadživotní velikosti. Proti oslavám Marxova narození se konají i protesty.
Bývalý prezident České republiky Václav Klaus se v pátek v německém Trevíru zúčastní série akcí pořádaných německou stranou Alternative für Deutschland varujících před opětovným vytvářením kultu osobnosti Karla Marxe (AFD gegen Marx-Kult). Ve stejný den předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker zahájí ve stejném městě oslavy Marxova narození.
Na Karlu Marxovi, jehož dvousté výročí narození si pokrokový svět v těchto dnech (5. května) připomíná, je nejsympatičtější, jak doslova celý život prožil somrováním.
Skoro třicet let po jeho pádu vyšla konečně první velká monografie symbolu normalizačního režimu Gustáva Husáka. Jejím autorem je historik Michal Macháček.
Víkendový sjezd KSČM, kde byl předsedou strany opět zvolen současný šéf Vojtěch Filip, kritizuje Komunistický svaz mládeže (KSM). Mladým komunistům vadí, že se vedení strany izoluje od ostatních, absence diskuze o změně vedení a především pak pravděpodobná vládní spolupráce s hnutím ANO, které označují za „stranu velkokapitálu“. Kritikou nešetřili ani vůči prezidentovi Miloši Zemanovi, který se stal prvním prezidentem samostatné České republiky, který navštívil sjezd KSČM.
Český premiér Andrej Babiš podal žalobu na vydavatele nejčtenějšího slovenského listu Nový Čas za článek „Jak jsem verboval Babiše a Corbyna“. V rozhovoru označil bývalý příslušník československé Státní bezpečnosti (StB) Ján Sarkocy Babiše za vědomého spolupracovníka StB. Babiš žádá omluvu a milion eur (25,4 milionu korun). Spolu s Novým Časem zažaloval i Sarkocyho, napsal ve středu list.
Za zvuku písně Kde domov můj? vyplula z přístavu v Simbirsku flotila dvaceti lodí. Bylo 1. srpna 1918 a tisíc legionářů zamířilo na sever proti proudu Volhy na dobrodružnou výpravu do Kazaně, odkud měli vyhnat bolševiky. O pět dní později, 6. srpna večer, se legie pod vedením poručíka Josefa Švece vylodily na jižním kazaňském předměstí a s podporou srbského praporu majora Blagotiče přes noc ovládly centrum města.
Komunistický sjezd v Nymburku se stal jedním z nejsledovanějších v polistopadové historii. Velkou pozornost přitáhl jak projev prezidenta Miloše Zemana, tak volba předsedy strany. Právě obhajoba postu šéfa nebyla pro Vojtěcha Filipa snadná. Strana utrpěla velkou ztrátu v posledních sněmovních volbách, kdy dostala jen sedm procent.
Volba předsedy komunistické strany byla těsná. Mandát šéfa strany obhájil dosavadní předseda Vojtěch Filip. Poražený Josef Skála však nechystá skončit a nadále chce prosazovat změny ve straně. „My nějakou zásadní změnu udělat musíme, nebo to s námi půjde z kopce,“ řekl Skála pro deník Echo24.
Prezident Miloš Zeman se na sjezdu KSČM kritizoval komunistickou minulost. „Soudružky a soudruzi, to čemu říkáte vítězný únor, je spíše prohraný únor,“ řekl před delegáty Zeman. Mluvil i o zločinech komunismu. Delegáti sjezdu KSČM přesto ocenili prezidenta potleskem ve stoje. Miloš Zeman se tak stal prvním prezidentem od vlády Gustáva Husáka, který vystoupil na komunistickém sjezdu.
Rumunská prokuratura obžalovala bývalého prezidenta Iona Iliesca ze zločinů proti lidskosti. Ty má podle žalobců na svědomí kvůli úloze, kterou sehrál během protikomunistického povstání v zemi v roce 1989.
Ve filmu Nico, 1988, který běží v artových kinech, je zfilmovaná událost, která má pro generaci „před sametem“ mytický rozměr.
Na jaře 1968 Alexandru Bovinovi, pracujícímu na ústředním výboru sovětských komunistů, známí přivezli z Československa hospodský jídelníček, na kterém se vyjímaly játra Jánose Kádára, žebírka Leonida Brežněva, mozeček Waltera Ulbrichta, jazyk Wladyslawa Gomulky a vejce Todora Živkova. Cenzura v tehdejším Československu padla nejen ve sféře restaurací a jídelen. Před srpnem 1968 věci dospěly až ke zveřejňování Brežněvových karikatur, napsal internetový list Gazeta.ru.
Mluvčí prezidenta a emeritní redaktor komunistických Haló novin Jiří Ovčáček nedávno na sociální síti zveřejnil dvě kompromitující fotografie Miroslava Kalouska – jak se k nim dostal, zůstalo zatajeno, nejspíš mu je nějaká dobrá duše podstrčila. Je na nich hoch nejspíše čtrnácti- či patnáctiletý, který stojí na pódiu a něco recituje nebo předčítá: na obou má otevřené desky a též ústa.
Na úplném sklonku 80. let se v prostředí undergroundového samizdatu (kolem časopisu Revolver Revue) objevily texty, o kterých tehdy mladý básník Jáchym Topol po letech řekl, že působily jako „náraz“. Šlo o sborník, který se jmenoval Sebráno v New Yorku a přes Paříž a Jiřího Koláře se dostal do Prahy, kde pak v různých opisech a částech koloval v úzkém okruhu opoziční subkultury. K autorovi tohoto článku se dostal též, takže onen „náraz“ rovněž pocítil. Nyní je asi už těžké vysvětlit, co to znamenalo, číst si v roce 1988 třeba dlouhý rozhovor s kytaristou Ivanem Králem, českým rockerem, který hrál s Patti Smith (!) a Iggym Popem (!!) a znal osobně Johna Lennona (!!!), a přečíst tam věty, „… kdyby Praha byla normální… tak to by bylo fantastický: dovedeš si představit… všichni tam přijet a hm… jak by to vybudovali všechno?!...“
Před 65 lety, 14. března 1953, zemřel první komunistický prezident Klement Gottwald. Hlavou státu byl pět let. Nesl zodpovědnost za politický vývoj v zemi po roce 1948, za nezákonnosti, policejní zvůli i justiční teror. Za jeho vlády se počátkem 50. let odehrálo mnoho politických vykonstruovaných procesů, které nakonec dopadly i na komunistické funkcionáře. Po Gottwaldově smrti zachvátila celou zemi organizovaná pompézní tryzna, při níž jej na poslední cestě doprovázely statisíce lidí.
Poslední z velkých politických procesů vlády sovětského diktátora Josifa Stalina skončil před 80 lety, 13. března 1938. Takzvaný proces proti jednadvaceti přinesl 18 rozsudků trestu smrti. Poprava někdejších čelných komunistických funkcionářů udělala 15. března 1938 tečku za třetím a posledním monstrprocesem 30. let.
Ve středu 10. března 1948, něco po páté hodině ranní, dva topiči z Černínského paláce, vracející se z půdy, kde stahovali z budovy státní vlajku, objevili na dlažbě druhého nádvoří bezvládné tělo ministra Jana Masaryka. Byla to smrt, která otřásla zemí, ve které se před čtrnácti dny dostali k moci komunisté. Otřásla, ale na faktu nastupující diktatury nic nezměnila. Do Salonu Týdeníku Echo, konaného na téma únor 1948 a Jan Masaryk, přišli sešli historici Jiří Pernes a Vít Smetana, oba z Ústavu pro soudobé dějiny, a spisovatel Pavel Kohout, jemuž bylo v roce 1948 devatenáct let.
Možná je to naivní, ale skutečnost, že se Zdeněk Ondráček ohřál na místě, jehož význam se zřejmě trochu přeceňuje, jen asi tři dny, naplňuje člověka, který už v dobré zprávy moc nevěří, jistou nadějí.
Komunista Zdeněk Ondráček je v tom vlastně nevinně.
Po revoluci bylo nemyslitelné, aby významné společenské funkce zastávali lidé, kteří byli aktivní v komunistických represivních orgánech. Na přelomu tisíciletí se stal vedoucím Úřadu vlády velitel jedné z rot pohotovostního pluku Pavel Přibyl a kvůli masivním protestům musel rezignovat. Doba se ale změnila. Nyní se sice masivně protestuje kvůli zvolení komunistického poslanec Zdeňka Ondráčka do vedení sněmovní komise pro kontrolu GIBS, jiný příslušník pohotovostního útvaru ve vysoké politické funkci – současný ministr vnitra Lubomír Metnar – ale nevadí.
