Nedělní předčasné parlamentní volby v Itálii vyhrál pravicový blok se zhruba 44 procenty hlasů. Ukazují to údaje po sečtení 95 procent okrsků zveřejněné ministerstvem vnitra. Druhý je středolevicový blok kolem Demokratické strany s 26 procenty a třetí Hnutí pěti hvězd, které s 15 procenty zabodovalo hlavně na jihu země.
Pětikoalice volby do obecních zastupitelstev a do Senátu brala velice vážně. To ostatně dokumentuje nenápadné povolební oznámení ministra průmyslu Jozefa Síkely, že zastropované ceny elektřiny budou platit jen do nějakého stupně celkové spotřeby, pak zřejmě nastoupí ty „tržní“, drastické. Například v Praze přitom koalice Spolu na billboardech voliče se společnou fotografií premiéra a pražského lídra kandidátky přesvědčovala slovy: „Zastropovali jsme ceny energií (! – vykřičník red.) pro vás.“
Italové v neděli vyberou v předčasných volbách nové složení parlamentu. Největší šance na úspěch má pravicový blok, který by podle některých odhadů mohl získat většinu mandátů. Italům pravicové strany slibují prosazování národních zájmů v Evropské unii (EU), striktnější politiku proti migraci, větší podporu rodinám a porodnosti či snížení daňové zátěže živnostníků. EU sleduje výsledky podle odborníků s obavami.
Italská široce rozkročená vláda centristy a technokrata Maria Draghiho končí. Na sklonku září čekají třetí největší ekonomiku Evropy předčasné volby. Favorit se skrývá na pravici. Mezi potenciálními stranami pravicové vlády dnes vévodí Bratři Itálie (Fratelli d’Italia) a jejich lídryně, 45letá politička Giorgia Meloniová. Západoevropský a americký mainstream tu našel další důvod k obavám: je to nástup strany s přímými vazbami na neofašismus (The Independent).
Budapešť o minulém víkendu hostila významnou americkou konferenci CPAC (Conservative Political Action Conference). Ve Spojených státech pořádá Americká konzervativní unie tuto konferenci každoročně, první ročník v roce 1974 otevřel svým proslovem Ronald Reagan. Uvádí se, že vystoupení Donalda Trumpa na téže konferenci roku 2011 zahájilo jeho politickou kariéru, která vedla do Bílého domu a posléze ještě k ovládnutí Republikánské strany trumpovským, „populistickým“ křídlem.
Značnou nelibost mezi stoupenci pokrokářské levice vyvolal text spisovatelky Petry Hůlové v HN (23. 3.). Autorka v něm tvrdí, že levice dlouho zlehčovala nebezpečí, jež pro Evropu představuje Putinův režim, i jeho povahu, projevovala pro něj nemístné pochopení, válka na Ukrajině ji usvědčila z toho omylu. Kritici ten článek na sociálních sítích označovali za argumentačně chabý a nekoherentní, snůšku absurdních a neopodstatněných tvrzení, hlavním Putinovým spojencem na Západě přece je nacionalistická pravice.
Vladimir Putin si za léta, co je u moci, na Západě vybudoval nepříliš početný, ale o to hlasitější fanklub. Jeho členové se rekrutují jak na levici, tak na pravici. Na levici se jeho obdivovatelé dají rozdělit do dvou skupin. První jsou staří nostalgici po sovětském impériu. Ti v současném Rusku spatřují pokračovatele komunistické supervelmoci. Do této skupiny patří třeba bývalý šéf britské Labouristické strany Jeremy Corbyn.
Lídři evropské konzervativní pravice a některých populistických stran dnes ve Varšavě jednali o spolupráci, která by měla přinést změnu Evropské unie. Ta se podle nich teď chová jako superstát, který ignoruje tradice i pravomoci členských zemí sedmadvacítky. Lídři deklarovali užší spolupráci při obraně suverenity jednotlivých unijních států v Evropském parlamentu. Novou politickou sílu v něm ale neutvoří, uvedla agentura AP.
Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans představil minulou středu tzv. energeticko-klimatický balíček. Pod názvem Fit for 55 se v něm skrývá sedmnáct konkrétních návrhů, jak EU do roku 2050 dosáhne uhlíkové neutrality. Patří k nim faktický zákaz aut se spalovacím motorem (do roku 2035), rozšíření emisních povolenek na stavebnictví, zemědělství, lodní a leteckou dopravu, také zdražení povolenek v oborech, v nichž jsou již zavedeny.
Čerstvý osmdesátník Václav Klaus svého času osvěžoval veřejnou debatu úvahami, že je snowboard levicový a lyže pravicové. Na levici řadil i salát nebo džínovou bundu. Džíny prošly. Kvalifikovaly se na pravici. V tom, co je levicové a pravicové, je ve veřejném prostoru čím dál větší zmatek. Nálepky, které se bez argumentů různým politikům vystavují, jsou často velmi zavádějící, protože jen málo korespondují s tím, co ti politici skutečně prosazují.
Lenka Zlámalová v hlavním tématu nového vydání Týdeníku Echo má jasno. Levice v Česku vyšla z módy. Tak zní základní teze jejího textu, protože tvrdí, že čím jsou lidé u nás mladší, vzdělanější a bohatší, tím se cítí pravicovější. Samozřejmě že sama autorka ví, a dokonce jsme otázku několikrát řešili na redakční poradě, že „pojmy pravicové a levicové se rozostřily a každý si do nich projektuje něco jiného“.
Uvnitř ODS vzniká frakce, která chce podle svých slov prosazovat skutečně pravicovou politiku. Současní občanští demokraté se totiž od původního směřování strany odklonili, tvrdí její spoluzakladatel Luboš Boleček, člen ODS na Praze 2. Takzvaná Tea Party odkazuje ke stejnojmennému americkému pravicově-konzervativnímu politickému hnutí, její členové chtějí mimo jiné v podzimních volbách do sněmovny podporovat pravicové kandidáty ODS.
Rozdělení politiky na pravici a levici přestává dávat smysl, sdělují mnohé expertní hlavy. A člověk s nimi někdy má sklon souhlasit, v některých západních zemích se strany tradiční pravice začínají opírat o chudší, módním žargonem řečeno marginalizované voliče, zatímco progresivní levice, soustředěná na identitářskou politiku, nachází podporu ve velkém byznysu a vůbec vrstvách ekonomických a kulturních elit.
Padesát vojáků podezřelých z náklonnosti k pravicovému extremismu odhalila v řadách německé armády od letošního května vojenská zpravodajská služba MAD. Informovala o tom agentura DPA. Před čtyřmi měsíci se tajná služba zabývala podezřením z příslušnosti ke krajní pravici u 428 vojáků, nyní je to již 478.
Nejvážnější společenské boje dneška se vedou v širším slova smyslu na kulturním poli a hranice rozdělení v nich probíhá jinudy než dřív. Přetrvává představa, že politická pravice je strana bohatých, zatímco levice zastupuje zájmy těch chudších.
Přečetl jsem si tu zprávu ČTK pro jistotu dvakrát: „Brněnští hasiči museli v noci po 3:00 likvidovat požár tří osobních aut ve Francouzské ulici ve vyloučené lokalitě. Shořely Mercedes za milion korun, dále Renault a částečně Hyundai, celková škoda dosáhla 1,3 milionu.” Byl jsem dlouho pryč a někdy mívám potíže s výrazivem. Prezident a ministr financí sice také, ale ti si to mohou dovolit. Zkoušel jsem si představit vyloučenou lokalitu, ale moc mi to nešlo. Je zřejmé, že jde o nějaké místo v Brně, ale kdo ho z Brna vyloučil, a proč?
Konzervatismus stojí na dvou pilířích. Primárně jde o postoj, sklon přemýšlet a jednat jistým způsobem v společenských a politických otázkách. K tomu přistupují jisté hodnoty, které do značné míry konzervativní postoj odrážejí. Konzervatismus na Západě vždy patřil ke konstitutivním politickým směrům s obecným cílem zachovávat jeho kulturní a duchovní podstatu. Dnes je však progresivně vytěsňován na okraj panujícím levicově liberálním řádem, který směřuje k radikální proměně Evropy. Je úkolem konzervativců se usebrat a tento trend zvrátit.
