Tag: dotace

Články k tagu

„Vláda jde proti Madetě i proti Agrofertu.“ Největší hráči ve výrobě potravin přijdou o tučné dotace

Nesmyslná dotační ekonomika se v praxi ukazuje na částkách, které od státu pobíraly největší tuzemské potravinářské podniky. Většině velkých příjemců dotací také loni i přes nárůst nákladů kvůli drahým energiím prudce vzrostly zisky o stovky procent. Firmy si přitom loni stěžovaly, že vzrůst nákladů pro ně bude smrtící. To nakonec vyřešily velkým zvýšením marží, čímž zátěž kompletně převedly na zákazníky.

Peníze pro solární barony: příspěvky za zelené zdroje mohou znovu platit domácnosti

Už brzy má být definitivně jasno o slibovaných razantních škrtech v národních dotacích. Největší část z nich, až 20 miliard, se má odehrát na ministerstvu průmyslu a obchodu. A týkat se má podpory obnovitelných zdrojů energie (OZE). Poplatky za OZE ještě loni platili lidé ve svých složenkách za elektřinu a není vyloučeno, že se položka do faktur znovu vrátí. Tím by se konečná cena za elektřinu ještě o něco více zvedla. Resort průmyslu sdělil, že by se na kompenzace mohly využít výnosy z prodeje emisních povolenek.

Dotace na dům po babičce bude. Od září se spustí žádosti o milionové zálohy

Štědrý dotační program nabízející miliony na „opravu domu po babičce“ a k tomu ještě velmi výhodný úvěr od stavebních spořitelen se má od září opravdu rozjet a zájemci budou moci o milionovou zálohu začít žádat. Alespoň to tvrdí ministerstvo životního prostředí, jehož lidovecký šéf Petr Hladík s plánem rozdat velké částky mezi vlastníky nemovitostí přišel, a sklidil za to od dalších koaličních partnerů kritiku za populismus. O dotace navíc od podzimu budou moci žádat i majitelé bytů.

Šizené mleté maso a stamilionové státní dotace. Tak hospodaří nejen Kostelecké uzeniny

O desítky procent méně podílu hovězího masa. Takové výsledky zjistila Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) u mletého masa z produkce Kosteleckých uzenin a podniku Maso uzeniny Polička. Výrobky prodávají řetězce Lidl, Albert a Billa. Případ je kuriózní i v tom, že obě firmy, první jmenovaná spadající do holdingu Agrofert, čerpaly od státu stovky milionů korun na dotacích.

Další vítěz inflace a dotačního byznysu: majiteli mlékárny Kunín vzrostl zisk o stovky procent

Drahé energie, vysoká inflace, nejistota, to vše nutilo podniky zdražovat nad rámec zvýšených nákladů a vytvářet si zisky do budoucna. Dobře je to vidět na výsledcích hospodaření za loňský rok. Největšímu výrobci hnojiv Lovochemii z koncernu Agrofert vyskočil meziročně zisk o více než tisíc procent, čerstvá data teď ukazují také například téměř 300procentní růst zisků společnosti Lactalis CZ, která vlastní mlékárny Kunín a Klatovy. O obřích ziscích firem a zdražování nejen potravin jsme psali nedávno zde. Podstatnou roli sehrály také státní dotace, které velké podniky čerpaly.

Téměř miliarda na podporu rybářství přišla vniveč, spotřeba českých ryb naopak klesla

Celkem 843,3 milionu korun vydaných do konce roku 2022 na podporu rybářství v ČR z operačního programu Rybářství (OP Rybářství) bylo ministerstvem zemědělství (MZe) poskytnuto technicky i právně správně, ale bez výsledku. Nepodařilo se totiž naplnit zásadní cíle, tedy zvýšení spotřeby sladkovodních ryb v Česku, ani vytvořit organizace producentů. Podpořeno bylo k 31. prosinci 2022 celkem 888 projektů. Vyplývá to z výsledků kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).

Dotované domky, zvyšování daní a lobbování za víno nefungují

Je to pozoruhodné. Politiku koaliční vlády Petra Fialy nejvíce ovlivňují strany, jejichž podpora voličů setrvale klesá. Až na hranu vstupu do Poslanecké sněmovny. V jednom případě dokonce i pod linii ponoru. Premiér i ministr financí Zbyněk Stanjura vždy, když nejsou schopni prosadit větší úspory ve výdajích státu a naopak porušují slib koalice Spolu a sahají ke zvyšování daní, tvrdí, že je to bolestný kompromis koalice pěti stran. Zvyšování daní a odpor k větším zásahům do výdajů v koalici reprezentují dvě strany: STAN a lidovci.

Nejsou dotace, není zájem o elektromobily. Trh s auty řeší otřes

V Evropě se rozjíždí diskuze o skutečném zájmu o elektromobily. Proti číslům hovořícím o nárustu prodejů elektrických vozů jdou totiž zprávy o omezování výroby kvůli nedostatečné poptávce. Dochází k tomu s odstupem několika měsíců poté, co některé státy zrušily či znatelně omezily státní příspěvky na koupi elektrických vozů. Pobídky jsou podle všeho stále klíčovým důvodem, proč lidé nebo firmy po elektromobilech vůbec sahají, v tuzemsku pak vzhledem ke slabší tradici pomalu více než jinde.

Vláda Petra Fialy nabízí dotace do každé rodiny

Mezinárodní měnový fond přinesl pěkné srovnání. Je z dat, která jsou veřejná. Pravidelně se publikují. Ale teprve když se v delším časovém horizontu ukážou na grafu, je vidět trend. Od finanční krize roku 2008 vzrostla ekonomika Spojených států v běžných cenách o 82 procent. V eurozóně za stejnou dobu jen o 6 procent. V celé Evropské unii byl růst jen trochu vyšší. Eurozóna je ale jádrem Evropy, kde se rodí politika, která má tyto konkrétní následky.

PŘEHLEDNĚ: Kdo dosáhne na dotační program „Oprav dům po babičce“

Navzdory všem proklamacím vlády o nutnosti ozdravit státní rozpočet a omezit výdaje se chystá ministerstvo životního prostředí rozjet dotační program nebývalého rozsahu. Na program „Oprav dům po babičce“, v rámci něhož se rozdělí více než 55 miliard korun, totiž může získat téměř každý majitel „stávajícího rodinného domu“, který bude mít dalších deset let v domě trvalé bydliště. A co nepokryje dotace, to pokryje zvýhodněný úvěr od spořitelen.

Vláda si půjčí na nový dotační byznys

Před dvěma lety, 21. července 2021, na rekordně dlouhém summitu v Bruselu premiéři zemí Evropské unie poprvé překročili jednu z tvrdých červených linií. Poprvé v historii schválili společné evropské dluhy. Proti byly především bohaté a finančně ostražité země severu Evropy. Německo, Dánsko, Nizozemsko. Nechtěly ručit za dluhy Řeků, Italů, Španělů. Jenže bylo krátce po první vlně covidu, která tehdy silně zasáhla právě země jižní Evropy.

Michelin Guide míří do Česka vábit movitější turisty. „Proč máme být pořád všichni na proletářské úrovni?“

Bouře kolem desítek milionů z veřejných peněz pro společnost Michelin je u konce. Vláda se nakonec rozhodla zaplatit. V čem ale spočívá „kouzlo“ gastronomického průvodce světem, který už vychází přes sto let? A pomůže skutečně rozvoji turismu i v regionech? „Je to propagace České republiky v zahraničí, která oslovuje movitější klientelu. Nestydím se to říct, nevím, proč máme být pořád všichni na proletářské úrovni,“ říká v rozhovoru pro deník Echo24 Ivan Chadima, uznávaný hoteliér.

Peníze od státu pro Michelin: V době, kdy krachují vesnické hospody, mám pochyby, říká Bartoš

Jednání o poplatku společnosti Michelin za zařazení do prestižního gastronomického průvodce zaberou nějaký čas. Na případném financování by se měly podílet i jiné subjekty než stát, uvedl vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Právě ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) má o uvolnění peněz rozhodnout. Některé restaurace v Česku sbírají podpisy pod otevřený dopis pro premiéra Petra Fialu (ODS) a celou vládu s výzvou, aby stát poplatek zaplatil.

„Nejsem přítel dotační ekonomiky.“ Kde chce škrtat nový ministr Výborný

Pod vedením minulý týden jmenovaného ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) budou v rámci snahy o konsolidaci veřejných financí seškrtány především neinvestiční dotace ve výši přes deset miliard. Sám Výborný uvádí, že šetřit musí všichni stejně a celý proces šetření musí být spravedlivý. Podle mluvčího MZe se mají škrty týkat především dotací pro velké podniky.

Řítí se na nás zelené dotační tsunami

Předseda úřadu Petr Mlsna upozorňuje, že za velké zdražování bohužel vděčíme příliš slabé konkurenci. Zároveň varuje, že se máme připravit na to, že jídlo bude kvůli novým regulacím, které přináší evropský Green New Deal, zdražovat neustále. „Dřív jsme regulovali proto, abychom chránili zájmy lidí. Jejich blahobyt byl cílem všech těch regulací. V poslední době ale už regulujeme proti zájmu člověka, ve jménu ideologie a spásy světa,“ říká v rozhovoru pro Týdeník Echo.

Německá vláda si kupuje osmnáctileté. Dá každému 200 eur na kulturu

Německo každému, kdo letos oslaví 18. narozeniny, poskytuje od tohoto týdne 200 eur (4760 Kč) na kulturu. Podmínkou je mobilní aplikace a bydliště v Německu. Kapesné mohou mladí lidé utratit třeba za vstupenky do muzea, za divadlo, kino, koncert, knihy, komiksy nebo hudební nosiče, vybírat ale musí ze zúčastněných poskytovatelů, kterých se zatím k akci připojilo několik tisíc. Německá vláda o programu hovoří jako o kulturní ofenzivě, kterou chce po dvou letech přísných omezeních kvůli pandemii nemoci covid-19 povzbudit zájem o kulturu mezi mladými.

Dostali jsme se do stavu, kdy dotujeme všechno

Prezident NKÚ Miloslav Kala před časem po kontrole hospodaření státu prohlásil, že země zdegenerovala z tržní ekonomiky na dotační. Vláda Petra Fialy pár týdnů nato při prezentaci svého „konsolidačního balíčku“ ke snížení státních dluhů ohlásila „konec dotačního byznysu“. Dá se za to její zásah skutečně považovat? V čem dotace poškozují ekonomiku a rozkládají společnost? V Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla se sešli právě Kala s šéfem NRR a bývalým viceguvernérem ČNB Mojmírem Hamplem a ekonomem Miroslavem Zámečníkem.

Kdo zaplatí škrty v dotacích pro solární barony: vláda může znovu zdražit elektřinu

Škrty v dotačním byznysu, které chce stát v rámci konsolidace rozpočtu provést, jsou zahalené tajemstvím. Kde přesně se budou dotace krátit, vláda zatím nechce říct. Víme však, že největší objem peněz v dotačních škrtech má představovat podpora obnovitelných zdrojů energie (OZE). Tu ještě nedávno platili lidé ve svých složenkách za elektřinu a není vyloučeno, že se položka do faktur znovu vrátí.

Vláda nařídila ministrům, ať škrtají dotace. U OZE si musí být pevní v kramflecích, říká expert

Vláda v rámci konsolidačního balíčku nařídila ministrům uspořit desítky miliard korun na dotacích. O jaké konkrétní tituly ale má jít, mají členové vlády rozhodnout sami. Ministerstvo financí pro Echo24 sdělilo, že bližší rozpad škrtaných dotací nebude v nejbližší době zveřejňovat. Největší objem peněz by se zřejmě měl škrtnout u dotací na obnovitelné zdroje energie (OZE). Podle předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla si právě v dotacích na OZE musí vláda být extrémně jistá v kramflecích, jinak může ohrozit kredibilitu celého balíčku.

Stát posílal miliardy hasičům a policistům, nevěděl na co

Ministerstvo pro místní rozvoj společně s ministerstvem vnitra špatně nastavilo čerpání a kontrolu z dotací EU a státního rozpočtu v celkové hodnotě 5,1 miliardy korun, které byly určeny na zvýšení připravenosti k řešení a řízení rizik a katastrof. Zjistil to NKÚ. Program byl určen pro zdokonalování složek IZS. Kvůli špatnému nastavení cílů se z programu podařilo vyčerpat pouze 1,750 miliardy korun. Z toho policii se nepodařilo získat ani korunu, i když podala do programu deset žádostí. NKÚ to uvádí ve zprávě.

Hladík uvažuje o obnovení dotace na plynový kondenzační kotel. Jiná bude pro nízkopříjmové domácnosti

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) uvažuje o obnovení dotace na pořízení plynového kondenzačního kotle. Jak velká by měla dotace být, se teprve řeší. Dotace by měla ale rozlišovat, zda jde o běžnou domácnost, nebo o domácnost seniorů a příjemců příspěvku na živobytí. Od příštího roku chce pro seniory a nízkopříjmové zavést až stoprocentní dotaci pro výměnu starých uhelných kotlů třetí emisní třídy. Řekl to v diskusním pořadu Partie na CNN Prima News

Vláda nemá vyhráno, čeká ji tvrdý střet s lobbisty o DPH, dotace i výjimky, míní experti

Vláda ještě nemá s konsolidačním balíčkem zcela vyhráno, čeká ji totiž střet s lobbisty, kteří budou chtít zvrátit opatření, jež by je mohla ohrozit. Na dotaz deníku Echo24 to řekli oslovení odborníci. Největší tlak se dá očekávat u dotací, k nimž ale ministerstvo financí nezveřejnilo detaily. Už se také objevily první tlaky ze strany Hospodářské komory ČR a dalších uskupení proti změnám DPH či vyšším odvodům pro živnostníky.

Zdroje tu nejsou. Připlaťte na přímých daních

18. února 2014. Jednání sněmovny. U řečnického pultu stojí poslanec Petr Fiala, přesně před měsícem zvolený novým předsedou ODS. Tepe vládu premiéra Bohuslava Sobotky, jehož ministrem financí je vůdce ANO Andrej Babiš, za zvětšující se schodky státního rozpočtu. „A tehdejší lídr ČSSD Vladimír Špidla, který je nyní shodou okolností vedoucím poradcem pana premiéra, na otázky, kde sociální demokracie, kde vláda jí vedená vezme finanční prostředky, odpoví větou: ‚Zdroje tu jsou.‘ A už o rok později, v květnu 2003, se ukázalo, že zdroje tu nejsou.

Vláda chce seškrtat dotace na obnovitelné zdroje a ušetřit až 18 miliard. Stanjura se arbitráže nebojí

Jedno z míst, kde chce vláda v rámci konsolidačního balíčku ušetřit, je seškrtání dotací na obnovitelné zdroje energie (OZE). Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by tím podle odhadů vláda získala minimálně 14 miliard korun ročně, ideálně ale až 18 miliard. Riziko případné arbitráže je podle něj únosné. Stát od loňského října vzal placení podpory OZE na sebe, do té doby si podporu rozděloval se zákazníky ve fakturách za elektřinu.

Dopad škrtů v dotacích. Agrofert, Madeta či Hamé dostanou „nula korun“

Podporu z programu, který chce vláda při škrtech v zemědělských dotacích zrušit, v minulosti čerpalo několik potravinářských firem z holdingu Agrofert, mlékárenská společnost Madeta, Mlékárna Kunín nebo společnost Hamé. Vyplývá to z informací o příjemcích dotací na webu Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) ve čtvrtek řekl, že od příštího roku bude na dotaci určeno "nula korun". Vláda chce z peněz určených na dotace do zemědělství ze státního rozpočtu ušetřit 10,2 miliardy Kč, více informací zatím neuvedla.

Nová dotační pandemie

Slova prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly, politickou příslušností levicového sociálního demokrata, že jsme se z tržní ekonomiky proměnili v ekonomiku dotační, nabírají na významu. Vláda Petra Fialy, která by nominálně měla být středopravicová, sama sebe dostává do velmi schizofrenní situace. Na straně jedné slibuje ministr financí Zbyněk Stanjura, že seškrtá na národních dotacích vyšší desítky miliard korun. Sebrat se je chystá mimo jiné zemědělcům. Z druhé strany už se ale hrne nová dotační pandemie. Přináší ji evropské tažení za bezuhlíkovou ekonomiku Green New Deal. Budou to dotace velmi masivní.

Nebezpečná transformace z tržní ekonomiky na dotační

Dubnové ráno na ministerstvu financí. Zbyněk Stanjura se svým vrchním ředitelem prezentuje prognózu vývoje ekonomiky. Když se dostane k největšímu problému země, obrovské inflaci, optimisticky konstatuje, že růst cen energií už se mírní. Pohled do aktuální statistiky ale ukazuje, že ten mírnější vzestup cen energií nezmírňuje rekordní zdražování potravin. To jede dál. U některých dokonce ještě sílí. Stanjura si bere slovo a oznamuje, že zisky zemědělců meziročně vzrostly o 167 procent.

Moc vyrábíte, odstřihneme vás. Odpojení solárů ze sítě zaplatí i domácnosti

Krizové scénáře o nedostatku elektřiny jsou v době rozběhnutého přechodu na zelenou ekonomiku zcela běžné. Vypínání uhelných elektráren, v případě Němců i jaderných, a směřování budoucnosti k obnovitelným zdrojům vede ale také k obavám a z nestálosti a nemožnosti předpovědět intenzitu slunečního svitu či větru. Vzhledem k tomu, že nemáme technologie, které by umožnily vyrobenou energii ukládat, budou se musetobnovitelné zdroje do budoucna vypínat a omezovat.

Stanjura chce snížit dotace, například do zemědělství, o desítky miliard korun

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce v rámci rozpočtové konsolidace snížit objem vyplácených dotací o desítky miliard korun. Celkově se chce při konsolidaci soustředit zejména na omezení státních výdajů, přestože nevyloučil úpravu daní v rozsahu, o který vláda dosud daňové zatížení snížila. Omezení dotací je podle Stanjury možná reakce na zdražování potravin, pokud se potvrdí vysoké zisky jejich producentů.